Příspěvek: #1041

tak finální obsah vody v medu těsně nad 17 %, točil jsem postupně po dvou až třech včelstvech od minulého pátku až do včera. Od toho pátku mi tedy klesl ve včelstvech obsah vody cca o necelý procento. Kdežto v pátek některé rámky teprve začínaly víčkovat, tak včera už většina z 1/2 zavíčkovaná. Co mě ale zarazilo, při včerejším točení již v některých nových (upozornění) letošních rámcích stavěných na mezistěnách byl zkrystalizovaný med. Jednalo se o dvě nejsilnější včelstva co mám. Od řepky to být nemůže, tu mám nejblíže tak 15 km. Může už být melecitóza ???

Příspěvek: #1042

cemenťák ?

jakou má barvu ten zkrystalizovaný? já,když včas nevytočím první květový,tak v tuhle dobu už je zkrystalizovaný....

Příspěvek: #1043

světle žlutý, ale první kvěťák to být nemůže ten byl už v dubnu, je to z medníku nasazeném cca 15.5.po těch zimách v květnu a je to i na ramcích co jsem dával jako mezistěny vystavěly to, zanesly a začali víčkovat tj. stáří max tři týdny ! ?

---

tak zrovna čtu ve vláknu snůška.... o víkendu se tam už řešila melecitóza..... prostě to tak opravdu vypadá

Příspěvek: #1044

světle žlutý...může to být nějaký přenesený,když dělaly místo pro plod...
co jsem měl cemenťák,tak byl ...šedo-hnědý/taková divná barva/,ale to je moje zkušenost,jinde to bude jinak..

Příspěvek: #1045

Mám 5 včelstev, z toho jedny mají nápadně víc vody v medu než ostatní (kolem 19,5-20%). Přitom patří k těm dle síly k průměrným.
Udělal jsem pokus a uzavřel jsem všem 5 úlům zasíťovaná dna. Po týdnu kontrola a ejhle - toto jediné včelstvo mělo podložku vyloženě mokrou (+plesnivý pyl atd.).
Přitom jiná silnější i slabší včelstva měla podložky zcela suché. Jak si to vysvětlit jinak než genetikou? Úly jsou stejné konstrukce, na stejném stanovišti. Stejný způsob ošetřování.

Příspěvek: #1046

Student

Nechtěl bych vás urazit. Nicméně, jste si jistý, že umíte posoudit, co je průměrné vč? Proč to říkám? Jakživ jsem neviděl a neslyšel, že by mohl zplesnivět v úlu pyl v červnu. To snad jen v části úlu úplně ignorované včelstvem a neobsednuté.

Rozvedu co říkám. Dříve, když byla okýnka, u teplé stavby, tedy za posledním plástem a tudíž nejdál od česna, jsme pouštěli do medníku až tehdy, kdy pro "kožich" včel nebylo vidět plást! Opakuju, na konci úlu nejdál od česna bylo "u zdi" tolik včel, že nebylo skrze sklo vidět rámek s plástem. Pak se stejně nepouštělo do medníku najednou, ale napůl. Polopatě. Když mělo plodiště například 12 rámků, přidalo se maximálně 6 a to tak, že pak bylo dole 9 a nahoře také 9 a tedy byl prostor zvětšený o max 50% a u slabších vč ani to ne, rozšiřovalo se o méně než o 50%. Některé úly tohle neumožnily a tak dole zůstalo 12, odpředu bylo v medníku 6, svislá přepážka a v "jalovém" prostoru za ní nějaká uteplivka. Dokonale detailní popis je v prastaré knize Včelařův rok ve vydání z roku 1967 na straně 124 nahoře. Můj popis, který předchází, najdete ve stejné knize na str. 115.

Nevím jaké máte úly, ale dával jste medníky v objemu ku plodišti max 50% a ne víc? A dával jste medníky až když očividně plodiště "přetékalo" včelami, že po odklopení stropu (folie nebo co tam máte) byl nástavek "kožich" včel a i u "zdí" bylo nahusto včel po celých rámcích? Domnívám se, že ne, to se nyní nedělá, kopírují se metody pro Americký úl ve slunné Kalifornii. U nás však v době přidávání prvního medníku, tedy někdy na začátku či v polovině dubna (400-500 mnm) v noci někdy i mrzne!
Jestli tedy bídně obsednutý nástavek z části včely opustí, aby mohly obsadit nahoru přidaný medník, jedině pak může dole plesnivět pyl. Aby se to nedělo, dá pokrokový včelař síť místo dna namísto toho, aby choval včely v úle doslova na hranici vyrojení, tedy v absolutním teple při dokonalém ovládnutí prostoru. Ano, tak to je, absolutně zdravé včely budou jen bez jakýchkoli stresů. Vše souvisí se vším.

Proč to celé píšu? Sám píšete o včelstvu průměrném, tedy i vy umíte posoudit dle svých ostatních vč, že jsou slabší. Máte ale srovnání se včelstvy, o jakých píšu já?

Ale samosebou si dělejte co chcete, dívejte se k velkovčelařům, kteří se s tím ne.erou a pak průmyslově dosoušejí - maturizují med. A nebo to dělejte jako hobby a pak to má určité zákonitosti, které když nedodržíte, máte někdy problém. Jen někdy, protože včela je dokonale blbovzdorná a hodně, opravdu hodně si toho nechá líbit. Obyčejně se ale každá chyba, třeba i za půl roku, projeví, třeba kolapsem atd. a málokdo si to dá do souvislosti. A skoro nikdo nehledá chybu u sebe.

Jestli jste dočetl až sem, říkám, že váš závěr, že jde o genetiku, je s největší pravděpodobností nesprávný a já bych nejdřív hledal chyby u sebe a až po vyloučení všech svých chyb (mezi vlastní chyby počítám i volbu šaptného typu úlu) bych usuzoval na genetiku.

Popisoval jsem tu svá dvě vč ve stejném úle na stejném podstavci a matky ségry z jedné série. A až po dvouletém vyhodnocení všech faktorů a po vědomé eliminaci všech mých chyb, jaké si umím představit, si troufám vyslovit domněnku, že se asi jedná o genetiku.

Dopisuju:

Neříkám probohal že moderní nezateplený úl je špatný. Jen říkám, že vyžaduje jinou technologii a že se například v tenkostěnných úlech používají zásahy, které nebylo dobré dělat v určitou dobu ani u úlů silně zateplených. Ono zateplení v zimě nemá žádný význam, ale v době pouštění do medníku má zateplený úl význam ohromný a umožní i to, co bychom si v moderních úlech dovolit neměli a když, tak s velkým rizikem...

Příspěvek: #1047

(15.06.2019 12:46)tom.50 napsal(a):  Student

Proč to říkám? Jakživ jsem neviděl a neslyšel, že by mohl zplesnivět v úlu pyl v červnu. To snad jen v části úlu úplně ignorované včelstvem a neobsednuté.

Třeba na podložce, pod sítem a ták.

---

(15.06.2019 12:46)tom.50 napsal(a):  Jestli jste dočetl až sem, říkám, že váš závěr, že jde o genetiku, je s největší pravděpodobností nesprávný a já bych nejdřív hledal chyby u sebe a až po vyloučení všech svých chyb (mezi vlastní chyby počítám i volbu šaptného typu úlu) bych usuzoval na genetiku.

Úly jsou stejné konstrukce, na stejném stanovišti. Stejný způsob ošetřování.

Příspěvek: #1048

Taky to mám letos řídké. Napadlo mne že to hodím všechno do chlazeného skladu. Je to vlastně jako velká lednička s 10 stupni a co dva až tři dny z toho odejde 10l kondenzátu. Takže to přece taky musí vysoušet.

Příspěvek: #1049

Tvá úvaha je správná, ale šlo by to moc pomalu. Studený med se stane málo tekutým a těžko se s ním míchá. je třeba mít co největší odparnou plochu, nebo míchat.
Zdokonalila bys to tak, kdybys tu lednici dala do co nejmenší místnosti, ucpala doní veškeré větrání a pak otevřala dveře tý lednice. To by se produkce kondenzátu značně zvýšila - tedy i vysoušecí efekt.

Příspěvek: #1050

Vetsinou staci velka odparna plocha a sucha mistnost,ta 2% ztrati za tyden,i driv.

Příspěvek: #1051

jj pořádně vytřít podlahu a vylét kýble na zem třeba

Příspěvek: #1052

Zkus to,uvidis

Příspěvek: #1053

Tou lednicí jsem myslel místnost 3x3x3m kde skladuju bedny souší - 150 beden a teď je prázdnej. Dnes jsem tam ten med v plastovejch kbelicicích zavezl. Zvážil jsem to a změřil refraktometrem a uvidím.

Příspěvek: #1054

Nevím kde udělali soudruzi chybu ale jak pořád čumím do toho refraktometru tak jsem si všimnul že ta stupnice je špatně. Mezi devatenáctkou a dvacítkou je jen pět čárek a jinde deset. A to je kvalitní refraktometr, stál kolem tisícovky. Sousedovi jsem objednal z Číny za tři stovky a to byl plastovej bazmek co neměřil ale vypadal úplně stejně, jen byl plastovej.

Příspěvek: #1055

Ja vidim vsude 5 carek (vetsich) mezi celymi cisly. Akorat u te 20 je jedna cara vetsi nez ostatni a trochu to zkresluje, predpokladam ze to je hranicni vlhkost medu kdy je jeste dobry

Příspěvek: #1056

(17.06.2019 22:11)xjirina napsal(a):  Nevím kde udělali soudruzi chybu ale jak pořád čumím do toho refraktometru tak jsem si všimnul že ta stupnice je špatně. Mezi devatenáctkou a dvacítkou je jen pět čárek a jinde deset. A to je kvalitní refraktometr, stál kolem tisícovky. Sousedovi jsem objednal z Číny za tři stovky a to byl plastovej bazmek co neměřil ale vypadal úplně stejně, jen byl plastovej.

to je čárka pro kalibraci

Příspěvek: #1057

No jo bingo. Je to tak.

Příspěvek: #1058

Letos jsem udělal několik opatření, abych měl med s co nejnižším obsahem vody.
Uteplená prodyšná víka, nízká dna s česnem 1x25cm, zavřená očka, včely jsem rozšiřoval velmi pozvolna, až se mi to chtělo dost rojit. Květový med jsem vytočit a bylo to znát, od 16,2 - 17,8%. Jen výjimečně měl kbelík nad 18%. Žádná katastrofa. Jsem spokojený. Ale co se nestalo, jede druhá snůška, nikterak silná a včera jsem měřil zavíčkované zásoby a má i kolem 19% druhý z kraje. uprostřed kolem 18%.
Nevím, proč to na jaře fungovalo bezvadně a nyní to nefunguje. Včely mám stáhnuté po řepce většinou na 4 max 5NN optimal, a včely sedí dost nahusto až ke kraji nástavku. Už vážně nevím, co s tím. Jestli vykopnout česnové vložky, aby měly více vzduchu nebo nevím?

Příspěvek: #1059

Zaujímalo by ma kto robil štúdiu na to že vliv na obsah vody v mede majú zavreté očká a dno, priedušný strop? Okrem MVDr. Zdeňka Klímu od ktorého som videl prednášku a jeho každá druhá veta bola "mi to nevíme"

Příspěvek: #1060

to ja som skúšal aj iné veci, od vysokých dien po nízke, dokonca som dal včelstvá priamo na obdĺžnikovú dosku, kde bola medzi dnom a spodkom rámikov len včelia medzera, letáč od 2,5 x 30 cm po 2,5 x 2,5 cm. A rozdiely? Absolútne zanedbateľné na slnečnici. Všetko viečkovali pre nás "mokré" im to vyhovovalo