Hustota medu – obsah vody
Obsah vody – hmotnost jednoho litru medu při 20°C
13 % – 1,4457 kg
14 % – 1,4404 kg
15 % – 1,4350 kg
16 % – 1,4295 kg
17 % – 1,4237 kg
18 % – 1,4171 kg
19 % – 1,4101 kg
20 % – 1,4027 kg
21 % – 1,3950 kg
Zdroj: FAO
Pokud mohu poradit ,nezjišťujte vodu v medu přez hmotnost , čeká Vás jen zklamání.
Jakmile jsem cenově dosáhl na refraktometr/1700-2000Kč/ pořídil jsem si ho.
Má teplotní kompenzaci,pět vteřin měření a kapičku medu.Takže změřit vodu před
odebráním medu z úlu není problém .A nemusím se později divit tomu,že i zavíčkovaný med má 23% vody.
Ja jsem si minuly tyden poridil refraktometr a hustomer, zatim jsem dal prednost mereni hustomerem. Prvni vytaceni pred tydnem - namereno po korekci teploty medu = 16,9%. Druhe vytaceni v sobotu, ted jsem nameril pri teplote medu 16,1˚= 15,2%, po prepoctu na 20˚= 15,6%.jeste udelam zitra kontrolu obou vytaceni refraktometrem, kdyby byly rozdily,tak se ozvu.
Ač začátečník, tak s koupí refraktometru počítám.
Díky za tip, to vypadá dobře. Asi do toho půjdu.
Je třeba používat kalibrační roztok?
Nic proti pokusům s refraktometry, ale mějte na paměti, že do něho vkládáte malý vzorek a med, pokud není pastovaný nebo alespoň dobře promíchaný, má v různých částech různou hustotu. Měření refraktometrem přirovnávám k měření teploty takovým tím super teploměrem do ucha - 10 měření, 10 hodnot, sice přesně naměřené, ale ne na správném místě. Já používám hustoměr. Na změření hustoty sice nestačí kapka, ale rovnou celý kbelík, zato naměřená hodnota je spolehlivější. Hustota, kterou jsem hustoměrem naměřil v medu odeslaném do soutěže Český med, se lišila asi o desetinu procenta od hodnoty naměřené laboratoří.
V polních podmínkách klasika, většina buněk musí být zavíčkovaná, při trhnutí to nesmí stříkat a nevytáčím během velmi silné snůšky. Ještě nikdy jsem nevytočil řídký med, vyjma případů, kdy jsem vytočit prostě potřeboval - a s tím mi žádný měřák nepomůže.
Nechci vás od refraktometru odrazovat, jen k němu přistupujte kriticky a naměřené hodnoty ověřujte, třeba opakovaným měřením po promíchání, nebo použitím jiných metod(vážení, hustoměr). Zatím refraktometr chápu jako rychlou pomůcku ke stanovení nějaké hodnoty, se kterou se ale musí umět pracovat a nejde ji vždy brát jako 100% pravdu.
Rád se z vašich zkušeností poučím.
Refraktometr - domníval jsem se, že jeho výhoda je v tom, že měřím před vytáčením. A skutečně jsem se shodou okolností včera začal zamýšlet nad tím, jak a kde vzorek odebrat. Po vytočení, z kýblu, to je jasný - ale co s tím pak?
Ale jak nad otevřeným úlem? Prostě si na nazavíčkované části kousek naberu z buňky - třeba špejlí??? Pro jistotu na víc místech? A pokud hodnota špatná - úl zavřu a nevytáčím???
Kdo a jak to děláte? Dík
(07.06.2010 11:00)petrmachac napsal(a): [ -> ]Refraktometr - domníval jsem se, že jeho výhoda je v tom, že měřím před vytáčením. A skutečně jsem se shodou okolností včera začal zamýšlet nad tím, jak a kde vzorek odebrat. Po vytočení, z kýblu, to je jasný - ale co s tím pak?
To je přesně ono, měří se snadno a rychle před vytáčením, problém je najít tu 1 kapku, která se stane správným reprezentativním vzorkem. V buňkách je navrchu vždy nejřidší, a jinudy se tam sáhnout nedá. drhá možnost je počítat s tím a když naměřím třeba 20%, znamená to, že průměr je 18% - nevím, možná.
Já sleduji zavíčkovanou plochu a třesu rámkem, každopádně odebírám rámky ráno, kdy nehrozí větší množství řádké sladiny. Když jsem z nutnosti vytočil řídký med, dal jsem do včelám zpátky do krmítka. Další řešení je medovina, nebo sušička.
PavelN : Určitě je pravda, že se jedná o přesné měření nepřesných hodnot. Pro objektivitu je určitě potřeba provést několik měření ( kolik? ) a vzorky odebírat z různých rámků / nástavků. Měření hustoměrem zase potřebuje větší množství medu, takže v praxi nejspíše část vytočit, změřit a rozhodnout se, jestli pokračovat nebo ještě počkat. Spíše bych se přikláněl ke zkoušce v polních podmínkách . . . většina buněk musí být zavíčkovaná, při trhnutí to nesmí stříkat . . . a měření použít po promíchání medu ke stanovení celkového procenta vody / hustoty. Staří praktici žádná měření k dispozici neměli a taky to šlo, dokonce po staletí.
(07.06.2010 10:47)PavelN napsal(a): [ -> ]nevytáčím během velmi silné snůšky
Rád bych se zeptal na důvod. Děkuji
Při silné snůšce, včely velká kvanta sladiny nestačí vysušit a v medu zůstává nadbytek vody.Proto je také rozumější odebírat rámky brzy ráno,protože včely přes noc med vysušují.Ovšem při vlhkém období,jako bylo letos,na to včely také nestačí.
(18.07.2010 21:23)Inay napsal(a): [ -> ] (07.06.2010 10:47)PavelN napsal(a): [ -> ]nevytáčím během velmi silné snůšky
Rád bych se zeptal na důvod. Děkuji
- abych minimalizoval možnost, že z nezavíčkovaných buněk vytočím řídkou sladinu
- abych včely nerušil, když mají hodně jiné práce
Všichni jistě znáte dva základní způsoby jak orientačně zjistit množství vody v medu.
Cuknutí plástem a skládání tekoucího medu/rychlost skládání a výše vytvořeného kužele/.
Včera jsem objevil další- běh včely po hladině.Točil jsem medovici a nešla přez síto,tak jsem kyblík ze sítem odstavil a točil rovnou.
Náhodně kouknu a po hladině medu se prochází/ ne plave/ včelka dál jsem to sledoval a opakovalo se to asi 5x.
Došel jsem pro refraktometr a ten med měl 14.5% vody, měřil jsem i z kyblíku.
Takže závěr: běhá-li včela po hladině, med bude mít málo vody a nebo moje včely
lze zařadit do muší váhy jako v boxu.
PS přátelé včelaři to si z Vás nedělám šoufky, mám na to svědka.
No tak to je něco.Že by se jim při téhle hodnotě přestaly lepit nožičky do medu.Já jsem točil zatím nejlepší 15,5% vody a v tom se ještě lepily.Také mi sotva protékal sítem a trvalo to věčnost než se kýbl naplnil.
Takže další kritérium pro velice kvalitní med.
(18.07.2010 23:53)Korous napsal(a): [ -> ]Takže závěr: běhá-li včela po hladině, med bude mít málo vody a nebo moje včely lze zařadit do muší váhy jako v boxu.
PS přátelé včelaři to si z Vás nedělám šoufky, mám na to svědka.
No, to je poetické! Ovšem příčin může být více ... Já slyšel také o jednom, co chodil po vodě ...
Takže ...
(27.01.2012 0:49)Mlha_cz napsal(a): [ -> ]Máte někdo zkušenosti z podobným uspořádáním úlů jaké zde uvedl Brtník? Mám zatím jeden úl na paletě a přemýšlím jak k němu přidat další. Pokud včely přezimují ve dvou nástavkách tak si podobné uspořádání dovedu představit, ale co pak v rozvoji, kdy přidáváme nástavky dle potřeby tedy ty čtyři "věže" nerostou stejně rychle. Nebo je podobné uspořádání pouze na zimu a na jaře se zase rozsadí každý vzlášť?
Každý řeší, v čem je lepší rozvoj, lepší výnos, ale porovnávali jste obsah vody v medu? Stejné stanoviště, r.m. 39x24, kce úlů taky a v zatepleném má med o 1-2% míň vody, proto upřednostňujeme uteplené a tenkostěné pomalu vyřazujeme. V tomto směru by mne zajímalo srovnání vody v medu v Langovi a BVD39, když by se Lang díky dlouhému rámku neměl přehřívat...
Souhlas s Radimem. Mám standardně asi o 2% větší obsah vody v medu (L2/3), a to i u plně zavíčkovaných plástů, než soused včelař o 300 m dál (zateplené nást. 39/24). Jsem připraven ještě v těchto dnech nejméně 1 úl "přiteplit" zvnějšku nalepeným extr. polystyrenem 30 mm
Myslím, že větší vliv na vodu v medu má množství a způsob větrání v úle - zasíťované dno bez podložky, otevřená očka apod.
Což právě v těch starých zateplených není tak často vidět. A proto se to vztahuje právě na to zateplení, které je "více na očích".