Nemáte někdo tabulku závislosti HUSTOTY medu na TEPLOTĚ?
(jedná se vlastně taky o obsah vody, proto to dávám do tohoto vlákna)
Jde mi o to, že jsem změřil hustotu medu při 30 °C a potřeboval bych to přepočítat na 20 °C.
Jestli ti to stačí bez tabulky z praxe, tak mně to dělá cca 1%. V medárně teplota přes 30°C med teplý, refraktometr teplý, nanesu vzorek a výsledek je řekneme 18%,. Přinesu domů, vychládne to na nějakých 21°C , podívám se a už je tam +- 17%.
Je možné aby med , který je ztuhlý, začal kvasit? Nebo je krystalizace jakási záruka , díky za zkušenosti a odpovědi
Zkvasí taky když má cca nad 18,5%, záleží na podmínkách skladování.
(14.06.2020 15:06)marinak78 napsal(a): [ -> ]Je možné aby med , který je ztuhlý, začal kvasit? Nebo je krystalizace jakási záruka , díky za zkušenosti a odpovědi
Preto to spravý lebo jarný med je taký že keď tuhne tak medzi kryštalky medu je tekutí riedky nektár a že med obsahuje peľ a kvasinky je normálna vec, potom sa to naštartuje na kvasenie.
Ještě se zeptám,pokud napastuju med s 18 % a plnit budu až po okraj tj.2-3 mm vzduchová mezera a skladovat budu v chladu, je taky pravděpodobné, že se mi to rozkvasi? Je mi pořád divné,že se tu řeší sušení medu , když naši otcové neměli takové technické vymoženosti jako máme teď a šlo to. Děkuji za odpovědi
Naši otcové mimojiné měli v úle přebytečných 10 kilo medu a vybírali ho až na jaře...
Když to bude spolehlivě naměřeno
do 18%, tak se to nerozkvasí. Já tak plné sklenice nemám a je to bez problémů. Když je to do 18.5% není to taky žádný průser, rozkvasí se jen sem tam nějaká sklenice a to až tak kolem vánoc. Horší je když si takovou sklenici koupí zákazník a "leze" do ní po mnoho dnů (týdny), než jí spotřebuje. To se rozkvasí zaručeně.
(14.06.2020 15:06)marinak78 napsal(a): [ -> ]Je možné aby med , který je ztuhlý, začal kvasit? Nebo je krystalizace jakási záruka , díky za zkušenosti a odpovědi
Možné to je, a při >18 % je to i dost pravděpodobné. Krystalizace určitě není zárukou nekvašení. Při hraničních hodnotách obsahu vody může pomoci skladování v chladu. Ale je to otázka času. Med s > 18% není na dlouhodobé skladování.
Toť moje zkušenosti.
(16.06.2020 12:16)Kamik napsal(a): [ -> ]Naši otcové mimojiné měli v úle přebytečných 10 kilo medu a vybírali ho až na jaře...
A doplním, že včely dají (plivnou) "něco" pod víčko, co znemožní kvašení a tak předkům nevadilo (a neměli tušení), že včely někdy zavíčkují i "vlhčí" med. My to něco odstraníme s víčkem.
A starší odb lit tvrdí, že bezpečná hranice vlkosti medu je 18,6. Nevěřte tomu!
Ale. Vytočil jsem před 6 lety medovici nad 19. Ne úplně tmavý med (červenohnědý), řídký jako voda. Není ho plná, ale asi 3/4 okurkové flašky. Dodeška nezačal kvasit ani měnit jiné vlastnosti. Vlastně ano, jakoby se v něm "srazilo" něco světlého co plave ve sloupci a vypadá jako krupice. Je to podobné jako když se med převaří. Není tam toho moc (asi květový podíl). Nemá nakyslou či jinou pachuť.
Vsázel bych se, že se kazí jen květový med. A ne každý, ale asi jen ten jarní. Pravda, neznám akát, jetel ani slunečnici.
Měl jsem květový med +-19,5%, zkrystalizoval jen jemně u dna a nezkvasil ... na kvašení má primárně vliv množství kvasinek v medu. Norma EU je 20%. Proč?
Kamík
Protože při 20% med nekvasí.
Tato norma platí i pro č.r.
Pokud, chcete med použít jako konzervant např pro ovoce je vhodný med pod 18% protože se může zvýšit obsah vody.
Pokud,ale chcete získat a používat značku ČESKÝ MED nesmí překročit 18%
Stará literatura,např včelařská encyklopedie, uvádí nebezpečí pro kvašení od 22% s tím,že takový med se v prakticky v zavíčkovaném stavu nevyskytuje.
Wikipedie,ale uvádí rozmezí 17-23%u lučního medu.
Je to jen takové rychlé shrnutí,přebrat si to musíte pánové sami.
Možná by bylo dobré založit vlákno,kde bychom psali stylem.
Med převládá lípa,voda 18,5 měřeno refraktometrem při teplotě 25,vytáčeno 6.7.2019 zavíčkováno z 70%.Nezkvasil
Pavle, to byla víceméně řečnická otázka.... A souhlasím s tebou...
Kamík
Rozumím,ale tady se to pořád zaměňuje mezi zralostí medu a kvašením medu.
Med se používá i jako konzervant.
Já sám jsem astmatik a trhám fialky,plnou sklenici NESUŠENÝCH fialek zaleji medem a nikdy to nezkvasilo.
Všichni se bojí jen obsahu vody,ale Tom50 napsal včely ňeco plivnou pod víčko.
Med je antibakteriální a zničí bakterie,viry a KVASINKY volné ve vzduchu.
Je to díky jeho možnosti osmózy a peroxidizace medu.
To znamená,že med přes memránu bakterie vysaje vodu z baterie a ta zahyne.
Pokud by byl teoreticky med vystaven silné bakterizaci je možné pří vysokém původním procentu vody v medu její zvýšení osmózou na kritickou hranici.
Důležité je i hlídat ph medu a jeho možnost peroxiditizace.
Pokud neustále rozehříváte med snižujete jeho peroxiditaci a tím i jeho antibakterizaci a zvyšuje se možnost jeho sedimentace a vytvoření řídké vrstvičky na povrchu která se může rozkvasit.
Je to o teplotách a době vystavení těmto teplotám,ale to by bylo na dlouho.
Pro ty jenž mají hrůzu z kvašení medu.
Po vytočení medu nalejte 1dcl medu do skleničky a vmíchejte na špičku nože kvasnic.
No a pokud vám to vykvasí, tož na zdraví ;-D
To je debata donekonečna.
Med s 18+ sice nezkvasí tak, že bouchne konev nebo nezačne to téct z pod víka. Ale "zkazí" se povrchových např 5-8 cm - nabyde a zvětší objem a vznikne jakási krystalpěna nebo jak to popsat, dostane to odporny kyselý a jakoby ztuchlý odér a stejnou pachuť. Dá se to vydloubat a sebrat, jenže pak smrdí celý obsah konve a to bych se bál někomu prodat. Vždy jsem takový med, v době "předrefraktorní", opatrně zkrmil, když se mi vzácně vyskytnul.
I v kilovce se té divnosti na povrchu udělají 3-4 mm, jenže celý obsah dostane pro mě odpornou pachuť a je to tak na zkrmení včelám. A i tak až v době, když je vytočeno, myslím, že ten smrad ani pachuť nezmizí.
Zase ma druhou stranu. Koupil jsem jsem z odúmrti konev medu za hliník = 150 Kč. Před asi 8 lety a pán byl už taky nejméně 8 let na pravdě a tak medu je nejméně 16 let. Je to žlutý kvěťák pastovité konzistence a nesmrdí ničím a je chutný. Zase je prostě starý a já už roky obcházím konev a nevím, co s ním. Měl by mít vysoký obsah HMF a ten je údajně pro včely toxický a medovinu neumím.
A následující ať přeloží moderátor do "péče o oddělek", spíš to kontextem patří sem.
V druhé konvi bylo asi 15 kilo nepřirozeně černočerné medovice. Ta byla jako voda a měla divný čuch. Risknul jsem HMF a dal to 4 oddělkům. Nejen že se jim nic nestalo, ale v dalším roce z nich byla luxusní špičková včelstva. A přitom na jeden vyšlo tak po 4 kg divného medu. Prostě med dělá včely? A jak je to s jedovatostí HMF pro včely doopravdy?
(17.06.2020 10:36)Pavel-T64 napsal(a): [ -> ]. . .
Med je antibakteriální a zničí bakterie,viry a KVASINKY volné ve vzduchu.
. . .
Právě pro to vozily armády snad už od doby Alexandra Velikého na svá tažení zásoby medu. Povrchová zranění tím natírali a zabránili tak vzniku infekcí.
Na YouTube jsem viděl že pán měl otevřené kbelíky s medem a odvlhčovač v místnosti asi s tím nemíchal,tak by mě zajímalo jestli to jde takhle a s jakým úspěchem,jestli někdo zkoušel, zařízení na sušení medu jsou nad moje fin. možnosti
(17.06.2020 12:17)marinak78 napsal(a): [ -> ]Na YouTube jsem viděl že pán měl otevřené kbelíky s medem a odvlhčovač v místnosti asi s tím nemíchal,tak by mě zajímalo jestli to jde takhle a s jakým úspěchem,jestli někdo zkoušel, zařízení na sušení medu jsou nad moje fin. možnosti
Tak tohle nedoporučuji, jeden můj známý včelař to takto dělá a nechápu jak může mít ještě nějaké zákazníky. Přirovnal bych to k zvetralemu pivu, prostě bez chuti medu, jen sladkost.
Někdy jen čumím, jak někteří včelaři dokáží udělat z tak dokonalé superpotraviny, jako je med, takovou mr..u.
Snižování vody v medu je teď včelařská módní obsese. Často vysušují med Ti, kterým med nikdy nezkvasil, jen o tom slyšeli - jo strach je mocný a taky za strach se dobře platí.
Med, který má 19% vody je absolutně v pořádku, ještě se mi nestalo, že by s ním byl problém. Stačí dodržovat základní pravidla s vytáčením ve vhodnou denní dobu apod., vodu pak upravuje i krystalizace a následné rozpouštění medu.
včelařím prakticky první sezonu (bráno podle včelařského kalendáře od loňského července), takže jsem rád, že se včely o nějaký med podělí, včelstev je pár, medu odpovídající množství, takže co se vytočí, to se rychle spotřebuje nebo rozdá jako první med na ochutnání....takže strach z kvašení fakt nemám, i proto, že jsem nepotřeboval vytáčet honem honem a v klidu si počkal na zavíčkování.
podle mne ta "obsese" s vysoušením medu je dána tím, že - a to je můj názor podle toho, CO a KDO tady k tomu píše - ti včelaři, kteří
a/ včelaří a příjmy z prodeje medu je živí nebo alespoň představují ne nevýznamnou část rodinného rozpočtu,
anebo
b/ mají včelstev a medu tolik, že jej nestihnou rychle rozdat nebo sami spotřebovat
mají
ad a/ provozně výrobní důvod, či potřebu nebo dokonce nutnost, vytáčet brzy (ve smyslu "nedosušení v úlech"), aby při množství medu/včelstev a poptávce zákazníků a potřebě průběžných příjmů z prodeje medu, jednak práci stíhali (většinou je to bez zaměstnanců, pouze s pomocí v rámci rodiny) a za druhé, měli med na prodej průběžně, protože průběžně potřebují peníze, a samozřejmě mají strach/obavu, aby med, který je živí, se nezkazil. A ti včelaři, kteří mají ještě navíc nasmlouvané dodávky do různých obchodů, musí tyto nasmlouvané dodávky nějak plnit, protože by je v lepším případě nahradil někdo jiný "spolehlivější", v horším případě by ještě mohli platit nějaké sankce za nesplnění svých závazků.
Takže to je X důvodů, proč když je to nutné (viz. výše), tak je třeba točit dříve a pak dosušovat.
ad b/ ačkoliv to hobby včelaře neživí a ani jim to nevylepšuje rozpočet, tak protože včel a medu mají hodně, ve smyslu více než stihnou rychle rozdat nebo sami spotřebovat, tak mají také obavy/strach, aby jim nezkvasil a zkouší to řešit dosušováním.
Takže jenom ten, kdo nikam NEMUSÍ spěchat anebo má včel a medu TAK AKORÁT nemusí mít obavy z zkvašení a nic ho nenutí koketovat s dosušováním.
V případě a/ bych tedy řekl, že jsou existenční/komerční důvody, co včelaře vedou k úvahám o dosušování, v případě b/ bych řekl, že je to svým způsobem nadbytek medu.
A k tomu i marketing, protože je snazší zákazníkům ukazovat na číslech, že je něco "lepší" ve smyslu "nižší obsah vody", na první pohled je jasné, že 17% je o procentní bod lepší, než 18% nebo o dva, než 19%, než složitě přesvědčovat, že chuťově/senzoricky, je ten či onen med lepší než jiný, protože to stejně většina zákazníků u většiny medů není schopna poznat, ale 17 od 18 nebo 19 rozliší snad všichni. A dokud budou včelaři ze skupiny a/ dodávat med do výkupu za nižší ceny, než jsou ceny při přímém prodeji koncovému zákazníku, tak se budou snažit do výkupu za horší cenu prodat co nejméně a napřímo za lepší cenu prodat co nejvíce a před koncovým zákazníkem se od ostatních nabídek odlišit právě tím procentem vody...toť můj názor.
Na druhou stranu je ale zajímavé, že co jsem se tak různě koukal na webové stránky různých včelařství, tak nikde jsem nenarazil na to, že by byl u prodávaného medu uváděn obsah vody. Což vede k úvaze, že je to asi proto, že to procento vody buďto nikoho z kupujících nezajímá, nebo se může v čase měnit (nevím ale jak, když je sklenice uzavřená), nebo jej nemá smysl uvádět a garantovat, když se může změnit po otevření sklenice zákazníkem.