stefanos689: nevím, jestli to "šťourání" bylo mířeno i na mne, ale zatímco se tady X lidí X let/měsíců nesmyslně hádá, zda je dosušování správné nebo nesprávné nebo dokonce v rozporu s nějakými normami, tak jsem tady nezaznamenal žádnou úvahu (kromě té myšlenky, že k dosušování vede včelaře primárně potřeba něco a někoho ošulit, tedy svým způsobem presumpce viny nepoctivého chování), zda dosušování není nutnost vyvolána ZMĚNOU VE VČELAŘENÍ jako takovém......v dobách, kdy včelaři měli pár včelstev a neživilo je to, zřejmě potřeba dosušovat nebyla, v dnešní době, kdy pro řadu včelařů je to obživa a pro jiné hobby, ale časově náročné s produkcí přebytků, je pak dosušování nutností....toť moje úvaha a proto jsem ji zde rozvedl a jsem zvědavý na reakce, racionální, stejně jako ta moje úvaha byla racionální.
tak prosím o relevantní komentáře, pokud k tomu někdo může relevantní komentář, protože má relevantní zkušenosti, dát. Budu rád za případnou korekci mých začátečnických úvah o otázce dosušování a doufám, že to postaví diskusi na toto téma zpátky nohama na zem.
No vrátíme se k tématu. Příklad. Lípa. Dva úly vedle sebe, stejná sestava. 6 nástavků nahusto obsednutých včelami až na dno. Jedno víčkuje 16-17 % a druhé 18-19 %. Jediný rozdíl v matce, tedy genetika. A jinde je to podobné. 2 nejdůležitější faktory pro obsah vody v medu: přírodní podmínky (počasí, zdroj nektaru) a genetika.
Přesně to samé jsem tu popisoval před několika lety. U mě to ale bylo ještě tak, že matky byly ségry z jedné série! Dva roky stejný výsledek na dvou stan (stěhoval jsem to)
Pak jsem zjistil, když ta "sušší" frnkla s rojem a "mokrou" jsem zmačknul, že se situace opakovala, že úly nejsou úplně stejné. Jeden je starý nástavkový hobrák se slámou, ne cepovou ale normální z kombajnu nebo mlátičky (tehdy asi spíš) mezi hobrami, síla stěny 50 mm. Úl je z roku asi 1955-60 po tátovi, jeho výroba. Dno s podmetem 18 mm.
Druhý úl taky nástavkáč, ale o 30 let mladší, stejně silná stěna, ale mezi palubkama PS a podmet 45 mm (jeden ze dvou úlů z asi 50 s vysokým podmetem).
Situace se opakovala s jinýma matkama (už ne ségry), v PS na vyšším dně (bez sejta) mokrý, v nejméně 60 let starém hobráku s podmetem 18 mm vše OK.
Prostě začínám mít v merku PS a asi všechen půjde pryč. Nejlepší vč mám ve starých univerzálech s pevným dnem (6 úlů, 4x 30 a 2x 24), mezi palubkama sláma z mlátičky - někde strojní hoblovačky, síla stěny 65 mm s pevným dnem. Okýnka jsem zrušil a zadky úlů zadělal.
Stejně dobré a nebo o nepatrně horší jsou tenkostěnné smrk 20 mm a na léto NN medníky z překližky 18 mm.
Takže genetika? Ségry co? I to je možné, že ségry a rozdíl. Pořád nevím nic.
Jo a dokud nebyl PS ve včelařině, nevěděl jsem nic o mravencích. Už jen to satačí k rozhodnutí.
Mravenci jsou důvod, proč přejdu postupně jen na dřevo. Nikdy jsem si nevšiml rozdíl v procentech vody v medu a nebo menšího vynosu, oproti zateplenym PS. Jediný rozdíl je ve spotřebě zimních zásob, ale tak dvě, tři kila, to je mi fuk.
(31.05.2020 17:11)Luděk Klinkovský napsal(a): [ -> ]Úprava na difúzně otevřený úl, pevné dno, žádná očka a ovčí vlna místo polystyrenu se osvědčila. Má to nevýhodu, nemůžu u medometu používat jemné síto z cedníku, přes něj to prostě neteče.
![[Obrázky: IMG-20200530-143135.jpg]](https://i.postimg.cc/YhPjng20/IMG-20200530-143135.jpg)
(17.05.2020 15:53)tom.50 napsal(a): [ -> ]Proč to cedíte? Rád se s něčím peklujete? Pořiďte si obyčejnou mlíkařskou konev jako byly dřív na med. Čertvě vytočený med naplňte tak 3 cm pod okraj. Druhý den seberte nečistoy lžící a nechte opět ustát.
Pokud vidíte, že už nanaplníte konev, zbytek vytáčejte do okurkáčů. I ty mají menší hrdlo a nečistoty se soustředí tam, seberete je.
Nikdy necedím med, jen sbírám. Co nasbíráte snězte sám s rodinou, nikomu to nedávejte. Myslím to vážně. Samosebou bez toho vosku a hrubých nečistot, kousky pylu a propolisu ani malé kousky vosku vám střevo neprovrtají.
Mrzuté je, že se nevyrábí nádoba tvaru džezvy na čeření medu. Vyrobit si to nedokážu
ivík napsal: Med, který má 19% vody je absolutně v pořádku, ještě se mi nestalo, že by s ním byl problém. Stačí dodržovat základní pravidla s vytáčením ve vhodnou denní dobu apod., vodu pak upravuje i krystalizace a následné rozpouštění medu.
jojo to musí bejt šmakuláda zpastovat takovej med
Jistěže se med kazí a není dobré skladovat ani knižních 18,6, ale raděj pod 18, nebo pro jistotu 18 max!
Zkazí sej en v okurkáči třeba centimetr, dá se to srýpnout. Jenže kysle hnusně smrdí (má hnusnou pachuť) celá flaška. Když se tohle stane s konví, průšvih!
Potvrzuji. 18,6 % je moc, rozhodně moc na skladování přes zimu! Možná tak někde v chlaďáku, ale ne v běžných podmínkách doma.
Souhlasím s bezpečnou hranicí 18,0 % vody.
Včera jsem vytáčel a poctivě měřil refraktometrem procento vody v medu na každém plástu, u několika i z obou stran. Ze 14 plástů jen u dvou bylo procento vody stejné v části zavíčkovaných i nezavíčkovaných buněk, u ostatních bylo procento vody v zavíčkovaných buňkách vyšší než v nezavíčkovaných, někde i o 2,5 procentního bodu.
Umíte to někdo vysvětlit?
Já si to vysvětluji tak, že ten nezavíčkovaný med byl jiný, než ten zavíčkovaný, že ten zavíčkovaný byl asi z dřívější snůšky, možná i původně nezavíčkovaný při prvním vytáčení. Ale není mi jasné, pro nezavíčkovaly buňky, ve kterých jsem na některých plástech naměřil 16,5%, na jednom dokonce 16. Ledaže by se chystaly je ještě plnit, čemuž by napovídalo to, že většinou mi tyto buňky nepřišly úplně vrchovaté.
No každopádně jsem si vzpomněl na diskusi a zkušenosti prezentované v tomto vlákně, kde se uvádělo, že i nezavíčkovaný med může být zralejší ve smyslu nižšího obsahu vody, než zavíčkovaný. Překvapilo mě ale, že to tak bylo prakticky ve všech plástech, co jsem vytáčel.
Tak toto je moje praktická zkušenost, o kterou jsem se chtěl podělit.
jo, a jak čtu příspěvek č. 1642 od stefanos689, tak to bylo 14 plástů z jednoho včelstva, tedy od jedné matky. tak to je ještě doplňující informace.
Budu vracet pár zcela zavíčkovaných plástů do včel, nebot vlhkost 21%.
(17.07.2020 12:47)TomasK1 napsal(a): [ -> ]Ale není mi jasné, pro nezavíčkovaly buňky, ve kterých jsem na některých plástech naměřil 16,5%, na jednom dokonce 16. Ledaže by se chystaly je ještě plnit, čemuž by napovídalo to, že většinou mi tyto buňky nepřišly úplně vrchovaté.
Tomáš tak sa mi to páči, dáš otázku, sám si odpovieš (..a správne!)...
rozmýšľaš..to je ono...
Marcelka...
máš správne skalibrovaný refraktomer...?
nie je podľa mňa rozhodujúce nejaké meranie na pláste po odviečkovaní, všimni si že tomáš mal väčšinu neviečkovaného 16,5%...všetko čo sa vytočí sa zmieša, zhomogenizuje a výsledná hodnota vody bude OK... určite to bol "zrelý" med ked ho včely zaviečkovali...
...no jo, ale čím by to plnily, když lípa už odkvetla (velko i malolistá) a nevím, na co při stávajícím počasí (je to stanoviště v Praze, denní teploty max 20 stupňů, letová aktivita nic moc, spíš nosí pyl) ještě čekají. Med co jsem vytočil byl hodně tmavý, může to být medovice? Čekal jsem, že bude světlejší. Má medovicový med výrazně nižší obsah vody než květový med?
Goro - ukazoval mi při měření na různých rámcích od 16,5 až do těch 21, takže kalibrací to asi nebude. Nechci riskovat, raději těch pár rámků oželím a přilepším oddělkům na zimu. Holky mi věnovaly cca 90 kilo medu, což mi bohatě stačí a po pravdě jsem to první sezonu vůbec nečekala.
ono to nebylo že většina plástů měla 16-16,5 procent, ale bylo to tak, že žádný z plástů nebyl celý zavíčkovaný, snad jen jeden byl jen z jedné strany zavíčkovaný tak ze 4/5, a všechny ostatní byly tak cca z 1/3, někdy i méně zavíčkované, takže v souhrnu bylo výrazně více buněk/plochy všech plástů nezavíčkovaných než zavíčkovaných a přes polovinu plástů s nezavíčkovanými buňkami/medem mělo obsah vody od 16 do 17,5 procent v těch nezavíčkovaných buňkách.
takže vlastně je to skoro tak, jak píše goro
...
tak asi jsem dohledal odpověď na "záhadnou" otázku ohledně nižšího procenta obsahu vody v nezavíčkovaných buňkách než v zavíčkovaných. Podle knihy Medovice a včely, ve které se uvádí v jedné tabulce s analýzami medu medovicového a nektarového a smíšeného to vypadá, že v nezavíčkovaných buňkách byl medovicový med a v zavíčkovaných ještě nektarový, a proto ty nezavíčkované buňky měly výrazně nižší obsah vody.
Plánujem vytáčať a tak som dnes premeral obsah vody v mede. Tušil som, že pri tomto daždivom ráze počasia bude z vodou problém. Nameral som rovných 20% v zaviečkovanom pláste,čo je pre repku veľmi zlé číslo. Bude treba dosúšať.
U mňa pod 17% vody a vytáčam aj ked prší, žiaden problém. Dnes 2 hod čo prší tak som vytáčal aspoň včely čušali v úle.
U mňa 17,2% vody v prvej várke a v druhej 17,00%, ešte počkám nech viac zaviečkuju, dúfam že počasie výdrží a ešte donesú, hlásia zase ochladenie
Horní medník 19-21%
Dolní medník a plodišté doslova spousta vody.
Nemusím ani trhat s plástem a vytéká to při sebemenším pohybu.
Včel mám dost,ale nevíčkují.
Sušení jim moc nejde.
Stav je stejný už deset dní.
Počasí celou dobu studený vítr,vysoká vlhkost vzduchu,déšť a déšť.
Loni jsem 15.5 točil ovocný.potom to vypadalo blbě,akát skoro nic ale lipa cosi dala a sezonu zachránila svazenka,tak průměry víc než v mormě.
Jestli jezevci někde nevysadili rýži co nektarujetak to bude propadák.
Tú vysokú vlhkosť ja pripisujem miere 39 x 24 cm. Mal som takých úľov 10 a veru v tom žiaden hustý kvetový med nebol a proste je to mále a úzke a ešte tie hlúpe medzernníky lebo to netvorí stenu ako hoffman aby prúdila vlhkosť von z úľa. Za dalšie nad vrchnými latkami rámikov mala biť aspoň 10 mm fuga aby vlhkosť mala kam ísť pri odvetrávaní alebo paropiepustný materiál.
Žiaden dášť a ani vysoká vlhkosť vzduchu nemá vplyv na hustotu medu čo si mnohý myslia že tomu tak je. V r. 2010 pršalo ako bláznivé do leta. Počas takého prašivého počasia 2 x po 5 dní bolo teplo a pod mrakom cez repku a agát. Včely mali plné medníky medu jak repka tak aj agát. yytáčal som cez daždivé počasie a keby nie tak to všetko skonzumujú včely. Medu nebolo v okolí nič lebo včelári to nechali zhltnúť včelám.
