Kamik
Už jsem to tu popisoval. Jeden podstavec, dva více méně stejné úly (rozdíl uvedu dál), matky ségry, vč stejně silná, vytáčení řepkáče v jeden den. A 18 a 19,5%. Záhada.
Úl, kde je med ok, 39x30x11 jsou dva NN po tátovi, vyrobené někdy kolm 1960, síla stěny 60, kombajnová, tedy rozbitá sláma mezi dvěma hobrami, pevné dno s podmetem 18, délka česna 400 (asi podle pana Marxe uberu), orientace díla SS.
Jsou v tom vysoké rámky - Dadant. Pod tím POL s trubčinou + vloni zakladené nízké dělničí rámky a medníky panenské NN.
Druhý úl stejná míra, SS, jenže podmet 60 s roštem, pevné dno, česno stejné, ale hlavně, stěna palubkový sendvič a uvnitř 30 mm polystyrenu. Kvůli falcu VN a dna není možné dát POL dolů a tak první NN nad VN je součást plodiště, kde je 5 N rámků stavebních s trubčinou.
Takže, stejné úly nejsou stejné. Může to dělat genetika, to jsem se domníval dřív. Dneska si myslím, že to je vysokým podmetem, absencí trubčího plodu pod VN, ale hlavně polystyrenem!!!!!!
Mám totiž ještě 3 univerzály z roku 1955 asi tak, ve stěnách je rozbitá sláma a jeden univerzál na 24 a ve stěnách hoblovačky. V ničem se nedaří včelám tak dobře a med "suchý". Holt POL musí být nad vysokým prostorem, má topevná dna, okýnka nepoužívám, mám to v zadu napevno zadělané, podmet 18 mm to dělali předkové, já jen kopíruju to, co dělali oni a proč se už nezeptám.
Mám nově úly z extrud 30 mm, v předjaří strašidelný hnojník, jaký se vidí zřídka - další dělat nebudu i když od zač dubna vše ok, na rozvoji žádný rozdíl proti tenkostěnným 20 mm smrk, staré univerzály a hobráky se slámou jsou tak o 3 dny rychlejší - tudíž to nemá kvůli rychlosti rozvoje žádný důvod dělat. Ale v těch starých úlech jsou prostě včely lepší, těžko dokážu popsat proč.
Na medném výnose se proti úlům s oddělitelným dnem žádný rozdíl nezjistí, jen odpadá podstavování NN pod vysoký prostor a o to je v nich ještě méně práce než v dadantech. Chápu jak někteří právě zvedli obočí, prostě nebudu uctívat posvátnou krávu když mám vyzkoušeno, že to není pravda, nást úl je zbytečně komplikovaný a umožňuje dělat zbytečné nesmysly.
Kdo dočetl až sem mohl by pochopit, proč tak sveřepě tvrdím, že žádný americký úl a žádné oddělitelné dno není potřeba, natož ve dně síta a očka v nástavcích.
A včera tu někdo píše a jmenuje mě, že má med ok i s otevřenými očky. No je šikovný, já méně a tak je musím mít zavřená. Přesněji vůbec n je v nástavkách nemám, jen v pár z odúmrti po bráchovi, ten si je nadělala a pak je měl stejně zavřená. Když zjistil (viděl u mě) jaký vliv to má.
Mám za to, že největší vliv má moc velký prostor nedostatečně ovládnutý včelstvem. Ano, méně se to rojí a pak je nutné dosoušet med, kterého je možná víc, ale v kvalitě jako Merkuri píše o tabákovém.
A to je na včelařině to suprové, že je to u každého jinak, v každém úle odlišné a každý rok je taky jiný.
Rad bych videl rozbor zavickovaneho medu a nezavickovaneho medu se stejnou vlhkosti. Vasadim boty, ze kvalita bude uplne stejna. Vcely vickuji protoze je bunka plná a ne ze je med zraly a ostatni nezraly....co pak tedy delate u posledniho vytaceni kdy je spousta ramku nezavickovana? Med doufam neprodavate, kdyz je nezraly a nekvalitni....
Vcelam med do 20% stačí, protoze jim v ule nezkvasi a to ani nezavickovanej.
A nevim kde jste vzali to, ze mam problem s ridkym medem. Evidentne ho mam stejnej jako treba tom.50, ale ja chci prodavat kvalitu s 15% a to bohuzel udelat neumim a ani 99% z vas...ja slysim od zakazniku tu odezvu na krasnej hustej med co nestejka z chleba a lžičky...a nemam problem jim rict ze mam susicku....nechapu jak muze moralizovat o kvalite medu nekdo, kdo da do vcel 4x ročně amitraz....jesteze jsou ty limity nastaveny tak vysoko a ten vas med tema testama projde.
Vy včelaříte Louky první den že jste si nevšim, že vlhký med je jen zjara? Medovice i nezavíčkovaná umí mít i jen 16%, to vážně nevíte?
A tvrzení, že víčkují proto, že je buňka plná, je myslím docela revoluční myšlenka, hodná vědeckého ověření.
Teď mě napadá, že kdo má slunečnici, tu my v polohách nad 400 metrů neznáme, že mi někdo říkal, že mu víčkovaly slunečnici s obsahem vody 22%. Pak by to asi bylo tím, že je to květové a že u nás druhý a třetí med je zvětšiny medovice.
Pre Lokyho ak nevie pojem čo je med "Zrelí " tak nech nepíše sprostosti lebo to nieje to že zaplnia bunku a zaviečkujú, to tak jedine pre tupé hlavy čo tomu nerozumia môže hareláby tlačiť do hláv...
Keď som vytočil celí medník kde bolo komplet poviečkované a med mal 16% vody je akože podla teba len zaplnená bunka a to bolo točené pred 8 dnamy. Pevné včely nanosia, vysušia a poviečkujú plásty behom týždna ale v úle musia biť včely nabité a nie aby to vyzeralo ako jeden človek vo velkom baráku.
No slnečnicu som mal takú že som točil 3 x a med bol medzi 16 - 17 % vody a to bol teplý a v bunkách čo poviečkovali bol hustý. Mám známeho čo má langy a med 20% pri slnečnici ale podstatné podla neho že tam má bedničiek cez 2 m výšku. Dokonca aj oddelky mali hustý med.
Tohle spis souvisi s velkym denim prinosem a ne s ocky nebo neocky.Vcera sla vaha poprve pres 2 kg,vecer plna ocka vetrajicich vcel a hnala do ulu vzduch,tak intenzivni vetrani bylo letos poprve.Na jare nikdy problem s vlkosti u mne nebyl,ten zacina ve velkych vedrech a po delsim destivem obdobi.Beru vetsinou az skoro uplne zavickovane plasty,pri vice mednicich ma cas dozrat a je v ule misto,kam ukladat dalsi prinos.Ve sklade,kde mam sucho,chladno ztrati i 2%,pokud ho vcelar necha lezet.
Na medovici je problem spis malo vody,mnohdy to jde i k 15% a zdlouhavemu vytaceni,rikam tomu "nitkovy" med,sklada se na stenu medometu jak nite.A to byvaji deni brutalni prinosy,ac vetsinou jen z rana a vecer do tmy.
Hoši na Loukyho argumenty nemáte.
(30.04.2020 12:30)Merkuri napsal(a): [ -> ]Pre Lokyho ak nevie pojem čo je med "Zrelí " tak nech nepíše sprostosti lebo to nieje to že zaplnia bunku a zaviečkujú, to tak jedine pre tupé hlavy čo tomu nerozumia môže hareláby tlačiť do hláv...
Keď som vytočil celí medník kde bolo komplet poviečkované a med mal 16% vody je akože podla teba len zaplnená bunka a to bolo točené pred 8 dnamy. Pevné včely nanosia, vysušia a poviečkujú plásty behom týždna ale v úle musia biť včely nabité a nie aby to vyzeralo ako jeden človek vo velkom baráku.
No slnečnicu som mal takú že som točil 3 x a med bol medzi 16 - 17 % vody a to bol teplý a v bunkách čo poviečkovali bol hustý. Mám známeho čo má langy a med 20% pri slnečnici ale podstatné podla neho že tam má bedničiek cez 2 m výšku. Dokonca aj oddelky mali hustý med.
Merkuri ty asi fakt neumíš číst co já píšu...já někde psal, že víčkují nezralý med? Můžeš mi to najít? díky....abych si mohl dát pár facek, že jsem to někdy napsal....
(30.04.2020 10:54)tom.50 napsal(a): [ -> ]Vy včelaříte Louky první den že jste si nevšim, že vlhký med je jen zjara? Medovice i nezavíčkovaná umí mít i jen 16%, to vážně nevíte?
Takže nezavíčkovaná medovice s 16% je podle vás zralá a nezavíčkovaná řepka s 18% zralá není?
kde jsem napsal, že vlhký med není jen zjara ale je celej rok? opět bych si za to chtěl dát pár facek, ale nikde to nemůžu najít....zatim to vypadá, že tu vy dva mluvíte za mě
Louky, hlavně klid a nefackovat, ani sebe ani mě!!!
Já nejsem proti vám, vy aspoň o tom co děláte přemýšlíte, diskutujem, neplácáme se po rameni jací jsme kabrňáci, to necháme jiné zdejší partě, co vy na to?
Já nevím jak to včely dělají, ano, květový nezavíčkovaný má sklony ke zkažení a někdy i zavíčkovaný, medovice je OK i nezavíčkovaná, proč se potřebujete hádat? Přece to vidíte sám ne? A když se mi zdá, že jsou vaše dedukce mimo mísu troufnu si vám to napsat a netvrdím, že mimo nejsem já přece.
Jasně jsem napsal, že jak se otepluje bude med "vlhký" čím dál víc a my se pokusme přijít na to, jak z toho ven. Dosoušení zavíčkovaného kvěťáku bude asi jediná možnost. Mě vadí vědomé vytáčení řidiny a dosoušení, co na tom není jasné? Čtl jste vůbec co jsem psal? Celé?
Květový má sklony ke kažení, protože obsahuje hodně bílkovin, který se vysráží nahoru a tam zkysnou a od toho zkysne celej kýbl, proto já když skladoval med kolem 18%, tak jsem tu pěnu po sezoně sebral, když na to byl čas a byl klid. Já bych rád, kdybyste mi dal nějaký materiál, nejlépe odborný, kde je psáno, že zavíčkovaný med je lepší oproti nezavíčkovanému, při stejném obsahu vody. Pokud to tak je, rád změní svojí metodiku, ale já si to nemyslím.
Jinak nemám pocit, že by se to zhoršovalo tim, že se otepluje...na jaře jsou prostě velké přínosy a kdo dá včelám prostor a ty mu donesou za den 10kg sladiny, tak to logicky nemůžou přes noc vysušit na 15% a druhej den už to zase zalejou dalším a je hotovo. Viz lonskej případ, kdy byly tři dny obrovské přínosy a pak zima, že se včely pomalu stáhly do chomáče...jak to asi tak mohly vysušit. Letos do ted byla nízká vlhkost vzduchu a určitě má většina včelařů med hustší než loni a zatím velká snůška z řepky nepřišla (možná až dnes)....pokud ted vylítne řepka a budou velký přínosy, tak je dost možné, že se bude lonskej rok opakovat.
Louky, Louky
(30.04.2020 10:49)Louky napsal(a): [ -> ]Vcely vickuji protoze je bunka plná a ne ze je med zraly a ostatni nezraly
Toto sa dá vysvetliť kadejako tak nevyskakuj hneď dva metre do výšky. Mne pokojne bunky aj natiahnu, keď sa im z neho med vylieva
(30.04.2020 10:49)Louky napsal(a): [ -> ]....co pak tedy delate u posledniho vytaceni kdy je spousta ramku nezavickovana?
Nič zvláštne, počkám, kým ho zaviečkujú. Ak je ho tak málo, že ho neviečkujú, nevidím dôvod im ho brať.
(30.04.2020 15:53)Louky napsal(a): [ -> ]kdo dá včelám prostor a ty mu donesou za den 10kg sladiny, tak to logicky nemůžou přes noc vysušit na 15% a druhej den už to zase zalejou dalším a je hotovo.
Jinde zase přednáší opak, že kdo nedá včelám prostor a ty mu donesou za den 10kg sladiny, tak to logicky nemůžou přes noc vysušit na 15% a druhej den už to zase zalejou dalším a je hotovo.
(30.04.2020 15:53)Louky napsal(a): [ -> ]Květový má sklony ke kažení, protože obsahuje hodně bílkovin, který se vysráží nahoru a tam zkysnou a od toho zkysne celej kýbl, proto já když skladoval med kolem 18%, tak jsem tu pěnu po sezoně sebral, když na to byl čas a byl klid. Já bych rád, kdybyste mi dal nějaký materiál, nejlépe odborný, kde je psáno, že zavíčkovaný med je lepší oproti nezavíčkovanému, při stejném obsahu vody. Pokud to tak je, rád změní svojí metodiku, ale já si to nemyslím.
-To nepomůže nic měnit nebudeš.
-Technicky lze zbavit medu 1-2% vody před vytočením mezi vybíráním a odstředěním.
-Sklon ke kažení má z nějakých příčin bílkovina je velice velká proměnná, na jaře v podstatě podporuje rozmnožovačí pud, náznakem shromažďovacího je i jeho klesající poměr.
-Včela med při výrobě přenáší tak dlouho, dokud ho nespotřebuje. Jen pro člověka má pojem "hotovo" něco společného s jeho získávání. A vtom bych hledal ten problém.
-Jinak dávat ti odkazy odmítám protože jimy opovrhuješ. Vědomosti také neukotvíš tak dobře pokud si nedáš svou práci s jejím získáním. Je to problém suverénních a moderních včelařů.
gupa: mám začátečnický dotaz k tvé poznámce, že včela med přenáší tak dlouho, dokud ho nespotřebuje.....neplyne z toho, to, že nejkvalitnější med by byl med, vytočený ze zásob třeba v lednu...nebo spíš v prosinci, tj. v době, kdy včely skončí s intenzivním přenášením a již jen spotřebovávají a přenášejí med aby nezemřeli hlady přes zimu?....a ten "zimní" vytočený med jim nahradit nevytočeným medem, který jim odebereme a uskladníme v plástech během letní snůšky?....pak by to byl takový med ve stylu ledového vína, specialitka
Jo ten by byl po léčení proti vd vynikající
slavík: bingo...to mi uniklo
...ale kdyby to teoreticky bylo od včelařů, kteří včelaří metodikou, že chemii nepoužívají...? (já to nejsem, ale stejně se ptám)...tak co? Byl by takový med teoreticky kvalitnější z důvodu vyšší obohacenosti o látky, které do medu/sladiny přidávají včely při neustálém přenášení? Nebo je nějaká mez nasycenosti látkami, které do medu včely přidávájí, že již dalším a dalším přenášením se med/sladina o nic neobohatí?....jiná otázka je, zda po zavíčkování medu v plástech a jeho následném odvíčkování včely med odvíčkují za účelem "okamžité spotřeby", nebo jej budou dalších X dnů přenášet a obohacovat a někam překládat a znovu víčkovat....tj. jednou zavíčkovaný med už prostě lepší nebude, anebo může být ještě včelami vylepšený...
(30.04.2020 16:10)patko79 napsal(a): [ -> ]Louky, Louky
(30.04.2020 10:49)Louky napsal(a): [ -> ]Vcely vickuji protoze je bunka plná a ne ze je med zraly a ostatni nezraly
Toto sa dá vysvetliť kadejako tak nevyskakuj hneď dva metre do výšky. Mne pokojne bunky aj natiahnu, keď sa im z neho med vylieva
Dobře máš pravdu, že někdo si tohle může vyložit opačně, řeknu to teda polopaticky. Včela nezralý med nezavíčkuje, to musí být snad všem jasný, ale ten implust začít víčkovat není ten, že si řekle, hej tenhle už je zralý jdu ho zavíčkovat, ale to, že ta bunka je plná zralého medu a tak ho zavíčkuje......čimž říkám, že med o pár řad buněk, který ještě nejsou zavíčkovaný, obsahuje uplně ten samý med.....ale není natolik plná bunka, aby jí víčkovala.
(30.04.2020 18:38)TomasK1 napsal(a): [ -> ]gupa: mám začátečnický dotaz
Ne neplyne z toho nic. Krom toho že med je několikrát přenášen v úlu než je zavíčkován. To zpracovávání přinesené sladiny a výroba medu včelou má totiž nějakou podobu. Vrcholem podoby je víčkování. Kvalitní med má být minimálně ze dvou třetin zavíčkován. To je stará známá věc.
(30.04.2020 19:31)Louky napsal(a): [ -> ]...
o pár řad buněk, který ještě nejsou zavíčkovaný, obsahuje uplně ten samý med.....ale není natolik plná bunka, aby jí víčkovala.
Jako že včela je takový homogenizátor? Jak to může dokázat? Každý den je v přínosu jiný stejně jako jiné situace během dne kdy včela nelétá jen na jeden zdroj, tu jednu hodnotu jako denní přínos snad sleduješ na váze a ty tvrdíš, že v jednom plástu o několik řad dále je med úplně stejný?
(30.04.2020 15:17)Louky napsal(a): [ -> ]Merkuri ty asi fakt neumíš číst co já píšu...já někde psal, že víčkují nezralý med? Můžeš mi to najít? díky....abych si mohl dát pár facek, že jsem to někdy napsal....
A vieš čo som napísal?
Trepeš 5te cez 9viate!...
Vieš čo je pojem zrelí med? vieš tak akurát prd lebo to nieje o zaviečkovaní .......
...niečo pre Loukyho (nielen...
)
"Ako zahusťujú včely donesený nektár?
Lietavka, ktorá doniesla v medovom vačku nektár, odovzdá ho 4—5 mladším robotniciam, ktoré ho opäť pomocou cuciaka odovzdávajú ďalším 8—10 mladým včelám. Takto sa môže nektár donesený jednou lietavkou rozdeliť vo včelstve až medzi 50 robotníc. Tieto odobratý nektár vyvrhujú z medového vačku na miesto medzi cuciakom a spodnou častou hlavy a po vyprázdnení celého medového vačku nektár opäť prehĺtajú a pretláčajú do medového vačku. Pri vyvrhovaní a prehltávaní do nektáru primiešavajú výlučok hltanových žliaz, a tak ho zahusťujú. Toto včely opakujú dovtedy, kým sa nektár nezahustí na 70%. Ďalšie zahusťovanie nektáru týmto spôsobom už nie je možné, lebo taký hustý nektár už včela veľmi ťažko pretláča cez úzky pažerák. Nektáromed uložený do buniek včely ďalej zahusťujú mechanickou cestou — intenzívnym vetraním medziplástových uličiek. Len čo sa obsah buniek takýmto spôsobom zahustí na 78—80%, začnú včely bunky viečkovať, aby med, ktorý je hygroskopický, nepohlcoval vlhkosť zo vzduchu.
Za aký čas zahusťujú včely sladinu na hustotu medu?
Čas, za ktorý včely zahustia donesenú sladinu na hustotu medu závisí od teploty vzduchu, jeho relatívnej vlhkosti a od sily včelstva. Podľa Svobodu zahustia včely sladinu na hustotu medu za 108 hodín, teda za 4 a pol dňa. V silných včelstvách za teplého a pomeme suchého počasia proces zahusťovania sladiny prebieha podstatne rýchlejšie. Tak za silnej znášky môže silné včelstvo za tri dni medník nielen úplne zaniesť nektárom, resp. medovicou, ale aj začať s viečkovaním buniek. Za týchto pomerov je výhodné poskytnúť včelstvám čo najviac prázdnych plástov, aby včely mohli sladinu rozložiť do čo najväčšieho množstva buniek. Takto ušetrí včelár včelám veľa energie a urýchli zrenie a viečkovanie medu.
Kedy možno začať s vytáčaním medu?
Ak z plásta s naplnenými bunkami nakloneného do vodorovnej polohy pri údere druhou rukou obsah buniek nevykvapkáva, možno med vytáčať, a to aj vtedy, ak bunky nie sú ešte zaviečkované. Tvrdenie, že med možno vytáčať až vtedy, keď sú bunky do polovice plásta zavlečkované, teda nie je správne. Pri slabej znáške med totiž nemusí byť v plástoch vôbec zaviečkovaný, hoci je už zrelý. Môže sa tiež stať, že plásty sú sčasti zaplnené zaviečkovaným medom a sčasti nezrelým medom (ak sa znáška po prerušení opäť objavila). Pri postupe podľa uvedenej nesprávnej rady by včelár takmer z polovice vytočil nezrelý med. Preto sa treba o hustote obsahu nezaviečkovaných buniek vždy presvedčiť uvedeným spôsobom."
Popisky od známých autorů o vytáčení medu a jeho těžbu mám od roku 1890-1995 ve své knihovně a Svoboda vedle toho, že píše že zralost ukazuje min. třetina zavíčkovaného plástu, zdůrazňuje, že při silné snůšce jsou medníky zality nezralou řídkou sladinou a doporučuje tzv.(dnešní termín) podstavování medníků.
Včelařství Tomšík,Lisý,Svoboda,Hejtmánek, str.186 r.1953
Natu dobu naprosto fenomenální a inovační a většinou neproveditelné, protože to byla doba hlavně dvouprostorových úlů.