Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Vytřásat med z plastů kdo to ještě dělá

Stále nechtějí víčkovat. Blíží se lípa a nerad bych měl pomíchané medy. Přitom, když krmím na zimu, víčkují komplet vše a rychle. Nemáte někdo zkušenost, jak tomu pomoct? Díky za odpověď.

No já jsem to tak dělal vždycky (kdysi před 30 lety refraktometr nebyl). Poprvé jsem to nevěděl a část medu v pár sklenicích chytla kvasný proces. Tak mi to tak starší vysvětlili, a od té doby nezavíčkované znovu zanesené čerstvým, tak dělám. A od té doby už jsem také neměl problém s kvašením. I když, u stojanů jsem konec snůšky taky podhodil novým medníkem a starý nahoře zůstal třeba další měsíc nezavíčkovaný, med hustý a pak se vytočil. Teď si to dovolit nemůžu, musím jinak. Ale pro mě je problém řepka, nemám s ní dost zkušenosti. Kdyby mě tam zatuhla, měl bych letos utrum. Medovice u nás není (nebo zatím nebyla) a ostatní tam můžou zůstat až do jara.

Promiň, ale nějak jsem to nepochopil, či spíše nerozumím řeči tvého kmene

Někomu se blíží lípa a u nás začínají kaštany ,kvete hloh tak v půlce a do toho javory....nějaký chaos v přírodě...a nejen v přírodě u mne prvních pár kilo 17,5%

(29.05.2019 19:54)Kamik napsal(a): [ -> ]Stále nechtějí víčkovat. Blíží se lípa a nerad bych měl pomíchané medy. Přitom, když krmím na zimu, víčkují komplet vše a rychle. Nemáte někdo zkušenost, jak tomu pomoct? Díky za odpověď.

Pomoct? Předvídat už na jaře. Silný včely a podstavený nástavek pod plodištěm pro nárazovou snůšku, který slouží včelám k ukládání přinesené sladiny, včas postavený prostor pro novou snůšku, nízký nástavky v medníku a jedno česno a to jenom dole pod plodištěm. Žádná očka v medníku. Podsadit nehotový med novým nástavkem aby měly místo kam ukládat.

mám 42*17 průměrně na 5NN. Nahoře jsou plné medníky, když byly zanesené ze 75%, podsadil jsem nové. Ty jsou teď z půlky zanesené, nebo do nich byly převěšeny rámky zanesené sladinou z plodiště.

(29.05.2019 19:19)Ali napsal(a): [ -> ]Nemůže vystoupat nahoru, když jsem ho všechen vytřásl z plástů do úlů, jsem psal. No vyzkouším. Nechat ho tam ale s akátem ještě měsíc, nevím jestli bych jej dostal ven. Radili mě tady ať ho vyndám. Je ven. Už se pastuje.

Spolehlivě se umí zkazit i pastovaný. Nehádejte se a věřte tomu, co tu píšou.

A to vaše vytřásání nezralého medu před vytáčením, to jsem jakživ neslyšel. A upozorňuju vás, i když by byla na vrchu nádoby jen malá vrstva řidiny, která chytne kvašení, buď ten proces u medu doslova vyrábí další vodu, která zvlhčí i původně dobrý med a nakonec to prokvasí všechno. V druhém případě to sice zkvasí jen na vrchu a dolů nepostupuje, ale celá nádoba až ke dnu chytne nechutný kvasný smrad a med je pak neprodejný.

Ale dělejte jak umíte a jak chcete.

---

(29.05.2019 20:39)Kamik napsal(a): [ -> ]mám 42*17 průměrně na 5NN. Nahoře jsou plné medníky, když byly zanesené ze 75%, podsadil jsem nové. Ty jsou teď z půlky zanesené, nebo do nich byly převěšeny rámky zanesené sladinou z plodiště.

Proč ho "neposloucháte"? I když máte NN systém, vše stejné, tak třeba dva NN považujte za plodiště a nad tím jsou 3 NN medníkové, nebo 3:2 (to už moc proplodují) atd. Ale BG jasně píše, že POD plodiště dát jeden NN. Velkovčelař a obchodník Sedláček to nazval "polštář" a ten název nejlíp vystihuje funkci - tlumí nárazy přesně, jak to neuvěřitelně stručně ale výstižně a přesně říká BG.

A pozor, teď dodám:

A já do polštáře 39x15x11 dávám jak u míry 39x30 tak u míry 39x24 5 dělničáků, prostřídaných šesti trubčáky. Uprostřed je hotová trubčina od loňska, ostatní jsou stavební. Ta hotová trubčina je nejdůležitější ze všeho aby polštář vč obsadilo a nesnažilo se dělat trubčinu v medníkách (nesmí se jim tam dát možnost stavět).

BG má tuším volnou stavbu. To já neumím, to je vyšší level a já se k tomu chystám. Domnívám se, že nejdřív je to potřeba zvládnout klasicky s mezistěnami a pak pokročit "výš" nebo jak to říct.

Nárazovou snůšku bez polštáře cpou matce mezi plod, k tomu pyl a rojení je nasnadě. Velkou snůšku nacpou prvotně v polštáři i do zrovna volné trubčiny. Když takhle přijde deštivý den či dva, a podíval byste se do polštáře, už tam ta řidina není, už jí zpracovávají, zahušťují a přenášejí do medníku a matka nebyla omezená ani jeden den. Funguje to, věřte tomu, ale je třeba to udělat komplet a ne jen z části.

Pro úplnost, jednou jsem načapal jedno vč, že zavíčkovalo v polštáři med. Nechal jsem ho tam a za půl roku (nebo prostě když jsme tam lezl příště) už tam nebyl.

Pastovaný začne kvasit ještě spolehlivěji než nepastovaný.

Vy všeci teda vytáčíte až pod 16-15%? Nebo ještě míň?

Med je porad med,a je celkem jedno,jestli je to repka s akatem,nebo s inkarnatem nebo jinym a je nerozum tocit ho driv,nez je zraly.

To netvrdím, ale vytřásat med a doufat že to bude pod ním ok? No takovej střelec nejsem

Ne, já ne. Já vím, že je obtížné tu všechno staré pročítat a tak vám zopakuju co jsem tu už psal.

Vloni dvě vč na stejném podstavci, stejný úl, stejně staré matky z jedné mojí série a vč stejně silná. Jedno mělo med pod 17,5 a druhé skoro 19, nebo tak nějak (knižně udávaná hranice "bezpečí" je 18,6 a nechtějte nikdo zdroj, to vím ještě před internetem), ale opravdu bezpečné to je až pod 18%.

KTM tvrdí, že je to genetika, asi jo, ale píšu o ségrách z jedné série od stejné matky.

Takže. Vytáčím do dvou konví, ne konických plast nádob, ale do konví (dříve na med nebo mléko). Dál vysvětlím proč.

Pod medometem je flaška od okurek a měřím. Vidím už co je řídké a když se mi to zdá OK, pak to změřím. Med pod 18 dávám do jedné konve a všechen další do druhé. To dám do výkupu, ať si to medomafie zmaturizuje sama!

A proč do konve a proč do falšek od okurek.

Med nijak necedím. Nikdy a nijak! Nechce to téct, udržet síta čistá je voser, prostě cedit ne! Med je hustý a vše (kromě písku a tedy nikdy nic se nesmí položit přímo na zem) vše vyplave na hladinu. (i případná řidina když je jí málo) Pak to sbírám. Zdlouhavě, pracně a několikrát - vždy se to "zakarbuje" nebo jak to říct a musí se to nechat znovu ustát, obyčejně stačí hodina, dvě (určitě by to šlo odsát bez zkarbování a promíchání a dalšího čekání). Proto konev, ta díky zúženému hrdlu soustředí všechny "nečistoty" do relativně malého "prostoru" (je potřeba jí našvihnout tak 2 cm pod okraj), konická nádoba na med přesně naopak. Mimochodem žasnu, proč už někdo nedělá čeřeny na med konciké naopak, dole široké a ještě užší hrdlo než má konev.

Když je med v konvích (medovice taky jen v těch lahvích, bývá jí méně, mnohem méně) vyčeřený, pak ho sklopím (přeleju) do "štoudve" na stáčení, kterou asi máte všichni "na štoudvi je deska s dírou aby konev zapadla na to kónické a vykapala). I pak počkám zda něco vyplave, doposbírám a stáčím. Nic víc, žádná síta, uhelon, nic takového.

A proč to tak podrobně píšu? No proto, že se při tom sbírání, sice pracném, ale se vším, co v medu být nesmí, taky odstaní řídký med.
Takhle to jde dělat tak do 30 vč, letos se z toho už asi zblázním, vůbec se mi nechce začít vytáčet.

Jo a medomafii do výkupu nic nesbírám, u nás výkupci měří na vrchu a uprostřed. Ti ať si z toho kromě vysoké vlhkosti i víčka vyndají sami!

Třeba to tak není správné a ožná blbé, dělám to tak a vyzkoušel jsem ledascos a vždy se nakonec vrátil ke flaškám a konvím.

Že je to nerozum to beru, ale co je přesně zralý med ? A co když brání ukládání dalšího ?
Ptal jsem se tu opakovaně, kdy že řepka zkrystalizuje. Odpověděl mi na dvou stranách FV akorát Petr Střelec.
tom.50 zhodnotil tuto odpověď v Příspěvek: #4962 "Nemáte pravdu, jarní med (nejen řepkáč, ale ten obzvláště) rychle ztuhne i v medníkách, myslím, že ani 14 dní nevydrží jak tu někdo správně tvrdí."
U nás začala řepka 22.4.2019, tak sakriš, kde se stala chyba ?

tom.50 předběhl jste mě.
Když se to podělá, budu muset poprvé zkusit medovinu. Půjde to ještě ?

Neviem, viac sa bavim so vcelami ako s medom, ale ked som to skusal, necistoty nechceli dobre vyplavat v sklenenom demizone s uzkym hrdlom. Ostavali na skle v tej hornej sikmej casti. Chybna nadoba, chybne ruky? Med bol teply este z ula, obsah vody neviem, ale podla suchych krystalov, co v nom neskor boli, asi moc nie.

Vzdávám to. Musíte si to načíst sám, vy tu po nás chcete knihu o několka stech stranách takhle heslovitě a napřeskáčku a ještě od různých autorů? To musíte být sečtělý a v obraze, znát několk různých způsobů a pak teprve něco hodnotit a ani pak se...

Prostě napsal jsem vám maximum, dál je to váš boj!

Jak někomu jako vy třeba vysvětlit tekutost technologickou (když s tím jde nakládat) a pak obchodní, tedy úplně čirou?

(29.05.2019 21:29)tom.50 napsal(a): [ -> ]Jo a medomafii do výkupu nic nesbírám, u nás výkupci měří na vrchu a uprostřed. Ti ať si z toho kromě vysoké vlhkosti i víčka vyndají sami!

Jsem si vzpomněl když jsme vykupovali med od včelařů, ještě někdy před rozvratem, vyložil včelař z vozejku nápadně lehčí konev. Bylo v ní obrovské množství živých včel. Většina se vyndala sama.

Demižon by mě ani nenapadnul! Ten má hrdlo úzké už moc a vystoupání bude bránit hydrauklický tlak vysokého sloupce medu s nečistotami. Prostě mezi plochou válcovité části nádoby, úhlem kónusu a velikostí plochy v hrdle bude nějaký vztah, u konve či okurkáče je asi jen náhodou splěna nějaká podmínka dobrého poměru.

Ano, šikmost u konve je lepší, u okurkáče je ten bombírunk nahoře pak už moc "vodorovný" a musí se tam sáhnout lžící a rozčeřit. Píšu že je to pracné, ale protože to odstraní (jako vedlejší efekt) řidinu, dělám to tak jako nejlepší ze všeho, co jsem kdy vyzkoušel. Furt je to celkově rychlejší a bez "pračky nervů" než se s.át se sejty.

Demižon taky nemá ten úhel jako konev, ale víc do "vodoroviny" nebo jak to napsat.

---

ali

Nevím, medovinu neumím, poproste BG nebo KTM, ti to umějí. KTM vím a BG to zmiňuje tak o tom asi něco ví.

Vážení kolegové,
již několik let sleduji učené disputace na tomto fóru o tom co má vliv na obsah vody v medu: a) pevná dna/zasíťovaná dna, b) zavřená očka v nástavcích/otevřená očka, c) síla včelstev. Podle mých dlouholetých zkušeností musím říci, že "c" je správně. Letos jsem se nechal vyprovokovat, dovolil jsem si mrhat časem a měřit vodnatost medu u každého jednotlivého včelstva zvlášť a nikoli ze směsného vzorku jako dělám běžně. Naměřené hodnoty u silných včelstev 16,1 - 16,3 a u slabších včelstev 17,1 - 17,5 u dvou relativně slabých 18,8 - 19,1 na refraktometru. To mám celoplošně zasíťovaná dna plně otevřená, hlavní česno otevřené též na plno a navíc jsou otevřena všechna tři očka u plodiště - viz snímek z jen tak 9862. Ke snížení obsahu vody v medu přispívá zcela nepochybně i použití výkluzů 24 hod před odebráním medníkového nástavku, které zamezí včelám doplňování řídké sladiny. Takže můžeme učinit tento závěr: Slabá včelstva nejsou schopna med dostatečně zahustit, silná včelstva ano. Nikomu ale svůj názor nevnucuji.
JK

(29.05.2019 20:49)tom.50 napsal(a): [ -> ]... A to vaše vytřásání nezralého medu před vytáčením, to jsem jakživ neslyšel. ...

Málokedy s vami Tome nesúhlasím, ale teraz musím. Nie vždy je čas na vytočenie, na rozšírenie a podobne.

Tá rada "vytrásť nezrelý", aj keď som ju tiež nikdy nepočul, sa mi zdá byť veľmi jednoduchá, veľmi praktická a aj pre absolútneho laika pochopiteľná a vykonateľná za tých najobmedzenejších podmienok.

Podľa mňa je to veľmi dobra a praktická rada, ale asi tak 60 až 100 rokov stará.

Pred 100 rokmi neboli stovky hektárové lány repky, neboli ani v každom včelíne hustomery alebo refraktomery a rovnako sa med včelám kradol aby s ním neutiekli vtedy, keď na to bol čas.