Odstříknutím z plástu se kontroluje pouze nanesení čerstvé sladiny do nezavíčkovaného plástu (25 - 30%). Hustota medu pod 20% se tím neověří ani nezměří. Na to je opravdu potřeba refraktometr nebo zkušené oko, ale až při vytáčení, jak se chová tekoucí med (teče a vstřebává se do hladiny, rychle se stáčí či pomale skládá). Takto mi to ukázali a vysvětlili dědové včelaři před 50-ti lety.
Mě tá Tvoje otázka přišla vůči Jiran-ovi posměšná. Proto červený. Pokud to tak nebylo, se omlouvám.
(10.06.2019 11:48)Student napsal(a): [ -> ]... u zavíčkovaného plástu?
...zavíčkovaným plástom už netrhat!
Tam med už skontrolovali včely...
(a zabezpečili proti zkvaseniu...)
Ali, moje otázka posměšná nebyla.
To co ti ukázali dědové včelaři ukázali před 50 lety je samozřejmě v pořádku. Ale zjistit, že med je řídký, až když teče z medometu, je podle mě docela pozdě. Co já s takovým medem pak mám dělat? (dodatečné vysoušení a podobné úkony tady prosím neřešme)
Dál se ptám: když jdu ke včelám odebírat (plné) medníky brzo ráno, dřív, než začnou lítat a nosit, tak by tam čerstvě donesená sladina být neměla, nebo je to jinak?
A k tomu, co píše goro: zavíčkovaný med je opravdu zabezpečen proti zkvašení? I když má 20 % vody? Je mi známo, že víčka obsahují cosi, co brání zkvašení, ale dá se na to spolehnout u řídkého medu, když ho odvíčkuju a vytočím?
(posměšný není ani tento příspěvek; prostě se ptám, protože to nevím)
Jestli můžu odpovím já co vím.
Takový med - řídký - dejte do výkupu. Strhnou vám 2 Kč na kilo a za ty dvě Koruny to sám nevysušíte. Vykouí vám i jen 20 kilo když na to přijde.
Brzo ráno platí v jarní snůšce. Teď když je medovice a velmi teplé noci tak hrozí, že včely za hodinu či dvě po rozednění, než to zaschne, natahají řidiny dost. Je to prostě problém a jednoznačné řešení asi není. A to trhání plástem je, s odpuštěním, hloupost. V době dostupných refraktometrů trhat plástem je asi tak moudré, jako v době mobilů věřit na kouřové signály.
Pod víčko dají něco, co brání kvašení, ale vy to "něco" odstraníte s tím víčkem a vám to pak kvasit bude.
Rada? Berte vážně co jsem tu psal - že je to kromě blbého úlu hlavně genetika a chovejte včely, které nevíčkují mokrý med. Na medníky si křídou značte ze kterých to je a jakmile bude blbý, ihned jim likvidujte trubčí plod (to je dvojnásobně účinnější než výměna matky) a nemilosrdně vyměňte matku. Nedávejte nadměrně mnoho prostoru předčasně, držte je na hranici vyrojení (jo, je to vo.er, já vim). Pak, když teplotně dokonale zvládají prostor, nemají tendenci ukládat nadměrně vlhký med.
Blbý úl = očka, vysoký podmet a pletivo místo dna. Blbé umístění úlu = na slunci nebo ve vlhké rokli a moc nízko u země (paleta třeba). Větrné místo ve stínu je lepší než závětrná sluneční výheň! (ježiš, vy nemáte vykřičníky rád, nějak to vydržte)
Já vím, že je toho zdánlivě hodně. Buď s tím chcete něco dělat a tak to dělejte a nebo je mi líto.
Pokud není v možnostech technologie vysoušení, lze takový med velmi dobře zpracovat na medovinu. On ten zimní čas se sklenicí medoviny, nebo dvěma, třema ... Vzpomínat na minulou a plánovat příští sezónu. Za oknem fujavice a metelice, nožičky v teple a v žaludku blaho
.
Vše v dobrém JK
To se vám to popíjí když jí umíte. Já to neumím a nemám odvahu začít. Přitom bydlím sám v bytě 70m2 a tudíž vytápěného placu mám "nadměrné metry" jak by řekli soudruzi
Jak na to mi poradil Libor Dupal svou publikací Kniha o medovině. Tam jsem se dočetl vše potřebné. Kvasinky dodává Šimanský. S Dolskýma to neumím. Je to jako s chovem matek. Chce to jen začít.
JK
Letos mám s vodou také problém (opět). Plásty komplet zavíčkované a jarní med pod víčky i 21-22%. V úlech byla z jara podložka, ale pod sítem, kde měl plesniví, v půlce května jsem podložky odstranil. Nyní jsem na radu Jirky Marxe zkusil dát podložku na síto, zavřel spodní dvě otevřená očka, jen jsem nezužoval česno. Včerejší měření medníků nanosených s tímto uspořádáním 17-18%, jedny 18,5% pod víčky (pod víčky bylo asi o 0,5% více, než nezavíčkovaný). Dvoje včely na nízkém dnu (2,5 cm) bez zadního přístupu jsem uzavřel podložkou pod sítem (bez skulin) a voda zase 19-20%. A to bych si tipoval, že v tom nebude rozdíl. Na lípu zkusím i těmto dát podložku na síto.
Měřím vždy krajní dva plásty, střed je na tom znatelně lépe (asi vliv nezatepleného úlu). Včely visí v podmetech, ty na nízkém dnu bradu včel pod úlem, takže nedostatkem včel to nejspíš nebude. I když nejsilnější nyní znatelně zpomalily (zeslábly), asi po otravě pesticidy (lezoucí včely v trávě, spousty mrtvolek), to je ale na jinou diskuzi.
Uvedomte si, že tento rok bol ideálny pre viečkovanie "mokrého" medu. Dva dni znáška jak blázen, štyri dni doma - a tak dookola celý máj. Včelám 21% pod viečkami absolútne nevadí. Nie je to ani matkami ani technológiou ani všetkým možným, čo sa tu popisuje. Všetci v mojej oblasti majú problém so zaviečkovaným, opakujem zaviečkovaným medom. Niekto viac niekto menej. Paradoxne lepšie je na tom nezaviečkovaný. Ten je na 17%.
Má smysl poškrábat víčka v medníkách, aby to včely přepracovaly? (uvažuji malovčelaře s pár úly)
Toto odskúšané nemám. Pred pár rokmi som mal riedku slnečnicu, po vytočení som ju vrátil v 5 kg pohároch späť do včiel, za týždeň bola zaviečkovaná a v poriadku
Moc to řešíš.
Část bych nechal na osobní spotřebu do čtvrt roku (u mě je to 5-tilitrovka, dřív sním než-li zkvasí), z části bych zkusil medovinu (nějak začít můžeš) a zbytek bych jim nechal MK (máš zimu zajištěnou). Jim to nezkvasí, a i kdyby byla to výjimka, si myslím, že to pod víčkama popraví, přepracijí nebo hned spotřebují. Nejsou přeci blbý.
Pokud toho máš tunu, sušičku nebo výkup (ale to už je mimo mě - tipuji).
(11.06.2019 14:22)Student napsal(a): [ -> ]Má smysl poškrábat víčka v medníkách, aby to včely přepracovaly? (uvažuji malovčelaře s pár úly)
Taky už o tom delší dobu přemýšlím, jestli by nebylo řešení odvíčkovat, umístit pod plodiště a nechat je to přenosit a přežvejkat znovu. Zkoušel to někdo?
Napoprvé jsem vytočil řidinu, dal v krmítkách zpět a stejně to bylo opět stejné 19,5+.Tak jsem vytahal vše, co šlo, dal jsem to nad odvlhčovač do komínu a za dva dny to stáhlo minimálně 2%, ne pod víčky samozřejmě. Ale hodně rámků bylo nevíčkovaných a i hustších, než pod víčky, takže se to zprůměruje. Právě jsem to dotočil, až se to vyčeří, udělám finální měření. Průběžně mi jednotlivé várky z medometu ukazovaly mezi 16 a 18%.
(11.06.2019 18:38)indrah napsal(a): [ -> ] (11.06.2019 14:22)Student napsal(a): [ -> ]Má smysl poškrábat víčka v medníkách, aby to včely přepracovaly? (uvažuji malovčelaře s pár úly)
Taky už o tom delší dobu přemýšlím, jestli by nebylo řešení odvíčkovat, umístit pod plodiště a nechat je to přenosit a přežvejkat znovu. Zkoušel to někdo?
Lze pořídit váleček kterým se zavíčkování propíchá. Samotné rozválečkování jde rychle problémem je to že se samozřejmě musí omést včely.Pak se to musí vrátit nad plodiště.Pokud se to dá pod plodiště včely s tím nic moc neudělají a spíše to spotřebují .Mám to vyzkoušené u nízkých nástavků práce to nebyla jednoduchá hlavně to ometání včel.Dnes to spíše řeším tak že pokud dávám jako medníkový nástavek nízký tak dávám rovnou dva abych zvětšil plochu,zanesení dvou nástavků trvá o něco déle ale odpaření je pro včely jednoduší.Letos je ovšem rok s abnormální vlhkostí například teď mám v bytě 78%vlhkost a venku jako v prádelně a to je již kolikátý den po sobě k tomu hodně silná nárazová snůška .Určitě se to pak promítne do vlhkosti medu.Loni kdy nekáplo kolik týdnů po sobě problém nebyl.
Ano, už to tady někdo možná naznačil - venku je kolem 50 % rel. vlhkost. Absolutní vlhkost bude venku i doma podobná, takže doma když je o 10 °C méně, bude adekvátně vyšší rel. vlhkost, v pohodě přes 70 %. No a v medníkách to může být podobné (neříkám, že stejné). Ale jak mají včely vysušit med při vysoké rel. vlhkosti vzduchu? Nemůžou přece topit donekonečna.
@Josef Skala: Ten váleček může být zajímavý. Je to třeba tenhle?
http://bit.ly/odvickovacivalecek Lze to použít i na odvíčkování před vytáčením místo vidličky? (resp. je to lepší?)
@Ali: Dělám to tak. Včelám nechám celý VN medu. Druhý VN vytočím, ale z 5 včelstev je to víc, než sním sám + rozšířená rodina. Medovina mi nejde.
první točení , květový , víčkované cca 50 procent - voda 14-15, druhé točení medovice skoro nevíčkované voda 17
První točení po odkvetlé řepce. Víčkované téměř vše. Voda 17.4%
(11.06.2019 19:45)Kamik napsal(a): [ -> ]Napoprvé jsem vytočil řidinu, dal v krmítkách zpět a stejně to bylo opět stejné 19,5+.Tak jsem vytahal vše, co šlo, dal jsem to nad odvlhčovač do komínu a za dva dny to stáhlo minimálně 2%, ne pod víčky samozřejmě. Ale hodně rámků bylo nevíčkovaných a i hustších, než pod víčky, takže se to zprůměruje. Právě jsem to dotočil, až se to vyčeří, udělám finální měření. Průběžně mi jednotlivé várky z medometu ukazovaly mezi 16 a 18%.
Přátelé, třeba se někomu tato informace bude hodit. Použil jsem stonkový hustoměr a naměřil hustotu 16,5%. Ovšem nový refraktometr ukazuje +- 18%, tzn. proměřuje o 1,5%! Kalibrace nového refraktometru tedy může leckomu zlepšit náladu.
(12.06.2019 8:05)Student napsal(a): [ -> ]@Josef Skala: Ten váleček může být zajímavý. Je to třeba tenhle? http://bit.ly/odvickovacivalecek Lze to použít i na odvíčkování před vytáčením místo vidličky? (resp. je to lepší?)
Váleček se mi neosvědčil. Na odvíčkování ani omylem! Po "ujetí" asi 60 cm po víčkách studeného plástu se na jeho hroty tak nabalí vosk a med, že se přestane točit a jen to matlá (není nad jeden tah po celé délce plástu odvíčkvací vidličkou, jen rozškrábnutí tak, aby to narušilo každé víčko, to stačí na to, aby to včely vybraly, místo odvíčkování kvůli vytočení to nestačí). Ani ustavičné oplachování válečku vodou (což u odvíčkování kvůli vytáčení nepřipadá v úvahu) nepomůže. Praštil jsem s tím krámem za pár minut.
Ale třeba existují nějaké dobré typy, dle mě je to hloupost. Skalův odkaz jsem neotevíral.
Hlavně je hloupost to dávat přepracovávat včelám. Je potřeba prostě nemít vlhký med a nebo se snažit ho nemít a vyzkoušet všechno, co mi kdo nabízí (rady) a ne furt špekulovat jak to nemuset udělat (vysoký nevystrojený podmet třeba).