Ked má med obsah vody od 17,5%, môže začínat nakvasovať, na povrchu sa vytvorí mramor, tam to začne prebiehat, čím hrubší mramor tím horšie. Repka je najhoršie na tom, tam treba odobrat po 4M 5 cm vrstvu medu, dobre uavriet nádobu, a je svätý pokoj.
(13.09.2014 13:34)Wintidy napsal(a): [ -> ]Dotaz ohledně zkvasení nebo nakvašení medu.
Dnes což je cca 3 měsíce po vytáčení, jsem u 2 nádob naplněných medem při jejich otevření pocítil vůni lehce nakvašené suroviny. Nahoře byla poměrně silná vrstva pylu. Po jeho odstranění byl pod ní jakoby krásně zpastovaný voňavý med. Chci se zeptat, mohlo by zmíněnou vůni jako by zkvašeného vyvolat jen vrstva pylu. Je možné, že med je naprosto v pořádku? A pokud med kvasí, jak se to kromě vůně projevuje - musely by se přece uvolňovat plyny a víčko plastové nádoby by muselo být vypouklé, ale to jsem nepozoroval ani žádné syknutí při otevírání. Máte někdo obdobnou zkušenost?
(13.09.2014 16:38)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Ja nemám sieťové dná na úľoch a čko na každej debničke a ani mi nechýbajú a včelstvám takisto mne tak isto nechýbajú očká. Ak včelám ponúkneme sieťové dno , očko na každej debničky, k tomu veľký úľový letáč, nedokážu dokonale odvetrávať úľový priestor, pretože ak majú na úli toľko otvorov, nedokážu sa dokonale sústrediť aby celý úľ dokázali odvegtrať, pretože tieto otvory rušia rýchlu výmenu vlhkého a teplého vzduchu. Smiešne je naše presvedčenie, keď si myslíme, že včelám tým pomáhame a neviem prečo má odpad padať na zem, keď vlastne to čo nájdem na podmetovej podložke, my povie či je všetko vo včelstve v poriadku a treba mu pomôcť. Včelstvá v úľoch nežijú v prírode v nejakom bútľavom strome.
Myslím, že Wintidy se ptal na něco úplně jiného...
(13.09.2014 17:25)Merkuri napsal(a): [ -> ]Ked má med obsah vody od 17,5%, môže začínat nakvasovať, na povrchu sa vytvorí mramor, tam to začne prebiehat, čím hrubší mramor tím horšie. Repka je najhoršie na tom, tam treba odobrat po 4M 5 cm vrstvu medu, dobre uavriet nádobu, a je svätý pokoj.
Vyjadřuj se přesně pokud budeš tvrdit že med od 17,5 již kvasí moho brát těch 17,5 jako bernou minci tedy že mi zkvasí i ten med který má právě těch 17,5 tak je to dle mého názoru nehorázná hovadina med kvasí dle uskladnění někde od hranice 20 a více .Pokud je v celém obsahu medu 17,5-18,5 není se čeho obávat troufnu si říct že to může být až někam k 19,5 to co tvrdíš ty se stane v případě že ve vršku nádoby je 20 a více pak vršek kvasí.Zcela normální jev při vytočení části medu s vyším obsahem vody v promíchaném stavu má med kolem 19 a po vyčeření na hladině klidně nad 20.Nikdy se mi ale nestalo a to mi projde rukama docela dost medu aby i promíchaný med který měl 17,5 po vyčeření výce jak 19.Vždy to dělá maximálně odchylku 1%.A teď něco k podmínkám výkupu vykupuje se do 18,5 bez srážky z výkupní ceny 18,6-19,5 srážka zhruba 2 kč 19,6-21 značná srážka nad 21 se nevykupuje.Vzhledem k tomu co je napsáno výše taj vykupuji medy pouze do 19 s tím že počítám že mi v případě promíchání(promíchání poznámv refraktometru je hodnot rozmazaná nebo má dvě hranice) vyleze hodnota maximálně na 20.Med se uskladňuje v 300kg sudech a ty jsou u mne 2 i tři měsíce a přesto že voda vystoupá k hladině tak med nekvasí.Toď poznatky z praxe tedy včelaři kteří mají v medu 17,5 vody moho klidně spát.
Boris, skvasený med nevzniká báhodou, preto ak Wintidy dodrží tieto rady, nebude mu med kvasiť: Za 56 rokov som ani raz nezbadal u m´ňa skvasený med a do času kým ho neodviezol výkupca, tak som ho mal na včelnici, uložený v 200 litr. sudoch.
Hlavně když bude včelařit někde na jihu kde jsou vedra a ne zimy a vlhko
Ale je faktem, že úl ve kterém nemají včely prostor pod kontrolou včetně děravého dna je pro včely obtížně uregulovatelný včetně vysoučení medu.
Kdysi jsem si myslel, že spíš větší větřání jim pomůžem ale opak je asi pravdou. V mých podmínkách nějaké velké přehřívání nehrozí.
A co by jste pánové žíkali na téma Mezikrystalická voda v suchém medu a kvašení?
Existuje to?
(14.09.2014 8:42)Josef Skala napsal(a): [ -> ]]Vyjadřuj se přesně pokud budeš tvrdit že med od 17,5 již kvasí moho brát těch 17,5 jako bernou minci tedy že mi zkvasí i ten med který má právě těch 17,5 tak je to dle mého názoru nehorázná hovadina med kvasí dle uskladnění někde od hranice 20 a více .Pokud je v celém obsahu medu 17,5-18,5 není se čeho obávat troufnu si říct že to může být až někam k 19,5 to co tvrdíš ty se stane v případě že ve vršku nádoby je 20 a více pak vršek kvasí.Zcela normální jev při vytočení části medu s vyším obsahem vody v promíchaném stavu má med kolem 19 a po vyčeření na hladině klidně nad 20.Nikdy se mi ale nestalo a to mi projde rukama docela dost medu aby i promíchaný med který měl 17,5 po vyčeření výce jak 19.Vždy to dělá maximálně odchylku 1%.A teď něco k podmínkám výkupu vykupuje se do 18,5 bez srážky z výkupní ceny 18,6-19,5 srážka zhruba 2 kč 19,6-21 značná srážka nad 21 se nevykupuje.Vzhledem k tomu co je napsáno výše taj vykupuji medy pouze do 19 s tím že počítám že mi v případě promíchání(promíchání poznámv refraktometru je hodnot rozmazaná nebo má dvě hranice) vyleze hodnota maximálně na 20.Med se uskladňuje v 300kg sudech a ty jsou u mne 2 i tři měsíce a přesto že voda vystoupá k hladině tak med nekvasí.Toď poznatky z praxe tedy včelaři kteří mají v medu 17,5 vody moho klidně spát.
No ja som napísal, môže začať, nie kvasí.
Začne to nakvasovať, v mramore, ak ovšem vieš čo to je mramor.
Ak je mramor hrubý, nie je to dobré. Ak je tenká vrstva tak niet sa čo obávať.
Takí med čo má obsah vody 20% som ešte nemal, u druhých som videl, som dakedy vykupoval med pre fi Tomis - Karol Tomka, on také medi nad 18% ani náhodou nevykupoval od včelárov, vedel pre čo.
Som zvedavý ako by si sa zatváril, keby si mal med z repky, o obsahu vody 17.5%, otvoril by si kanvu po 3roch rokoch, plynu by tam bolo hodne z nakvasovania. Pritom by med nebol skysnutý, nakvasovalo a plynilo v mramore.
Preto aby sa tomu predišlo, po 3 - 4 M odstránit mramor z povrchu medu, a môže sa roky skladovať med.
Pokud naleji do sudu pouze řepkový med s obsahem vody do 18 v celém obsahutak med zkrystalizuje do stavu velmi tvrdého a někdy na povrchu popraská takovíto med jsem měl v sudech celou zimu bez jakéhokoli náznaku kvašení.U medu řepkového z obsahem vody 19-20 na hladině je med prakticky pastové měké konzistence ani u takového medu jsem po 3 třech měsících kvasení nezaznamenal déle u mne nebyl neboť si ho odvezl odběratel který stanoví podmínky výkupu.Ale o těchto hranicích se tu nebavíme mi řešíme tu hranici 17,5.Můj názor je stále stejný prostě na medu který kvasí je vrstva medu kde je obsah vody větší než oněch 17,5 pokud je pak tato vrstva navíc ještě hodně propylena tím hůře.
Děkuji za názory. Všechno bych tak nějak chápal, ale není mi jasné proč z tolika nádob letošního květového medu to udělaly jen ty dvě. Pořád si myslím, že to bude vysokým obsahem pylu. Ještě je možné že se vydělila vrstva medu s vyšší vlhkostí i když při měření to mělo 17,8-18%. Letos jsem poprvé zaznamenal i med s vlhkostí 19 a schválně jsem si ho nechal - co bude dělat dál a vůbec nic se nestalo. Ztuhl na beton a žádné kvašení.
Větší obsah vody = lehčí med, takový med se při delším čeření dostává nahoru. To se dokonce používá k oddělení. Takže pokud byly ty sklenice poslední, je možnéže že je to ono.
Příroda je plná tzv. divokých kvasinek, které si jentak poletují vzduchem, ulpívají na předmětech i tvorech, to my přívrženci kvasných procesů víme, proto na začátku očkujeme kvasinky známých vlastností. Tak třeba v těch dvou konvích to bylo takhle.
(13.09.2014 13:34)Wintidy napsal(a): [ -> ]... Po jeho odstranění byl pod ní jakoby krásně zpastovaný voňavý med. ...
Chápu to dobře, že jsi měl mechanicky pastovaný med, na něm vrstvu pylu a začalo to kvasit? U pastového medu může být větší náchylnost ke kvašení. Tím, jak je mechanickým mícháním porušena krystalická vazba může dojít k vytěsnění vody, která je vytlačena na povrch medu v nádobě a může způsobit kvašení. Ale nějak mi uniká, kde se tam vzal ten pyl, pokud je to cezený pastový med.
(14.09.2014 20:23)Ozi napsal(a): [ -> ]Příroda je plná tzv. divokých kvasinek, které si jentak poletují vzduchem, ulpívají na předmětech i tvorech, to my přívrženci kvasných procesů víme, proto na začátku očkujeme kvasinky známých vlastností. Tak třeba v těch dvou konvích to bylo takhle.
O tomhle poutavě povídává J. Lstibůrek na svých přednáškách. Líčí to jako tuhý boj, kdy je třeba, aby vyhrály ty kvasinky, kterým jsme my vybrali roli favorita ...
http://www.medovevino.cz/cs/hormimenu-hobbyvyroba/
Jiří
(14.09.2014 20:23)Ozi napsal(a): [ -> ]Příroda je plná tzv. divokých kvasinek, které si jentak poletují vzduchem, ulpívají na předmětech i tvorech, to my přívrženci kvasných procesů víme, proto na začátku očkujeme kvasinky známých vlastností. Tak třeba v těch dvou konvích to bylo takhle.
..a najviac ich je na ovocných stromoch a v sadoch..preto bežne med z ovocných stromov je na nakvasenie najviac háklivý,bežne ak už má nad 18 % vody,tak vo vrchnej vrstve je cítiť kvasením..čím viac vody,tým do väčšej hĺbky..naopak,napr.u slnečnicového medu som si nevšimol ani náznak kvasenia ani v prípadoch,keď mal vody okolo 19%..
(15.09.2014 7:51)Havelka Jan napsal(a): [ -> ] (13.09.2014 13:34)Wintidy napsal(a): [ -> ]... Po jeho odstranění byl pod ní jakoby krásně zpastovaný voňavý med. ...
Chápu to dobře, že jsi měl mechanicky pastovaný med, na něm vrstvu pylu a začalo to kvasit? U pastového medu může být větší náchylnost ke kvašení. Tím, jak je mechanickým mícháním porušena krystalická vazba může dojít k vytěsnění vody, která je vytlačena na povrch medu v nádobě a může způsobit kvašení. Ale nějak mi uniká, kde se tam vzal ten pyl, pokud je to cezený pastový med.
Ne, med jsem nepastoval. Jen po tom, co jsem odstranil tu lehce nakvašenou vrstvu (cca 1 cm), objevil se pod ní jakoby krásně napastovaný med. Ale došlo k tomu samovolně. Po stočení nebyl ani míchán ani nic dalšího s ním nebylo děláno, kromě sebrání pěny.
Myslím, že ten pyl nebyl pyl ale nakvašená vrstva.
Pokud se mi něco podobného stane, tak dám takový med do medoviny.
U zkrystalovaného medu tato vrstva vyplave po ohřátí v termokomoře.
Merkuri, jak jsem si zasloužil ten pozitiv?
Jen ještě dodám, že jsem letos zkoušel dle rady Merkuriho vysušit 2x 20kg kýble medu - 18,5 a 19% vody - po týdnu (otevřené) v termokomoře na 36°C jsem to srazil bez míchání na 16,5%.
Takže v malém množství to jde i takto.
Rád bych se na jaře také pustil do vysušování medu. Chci to řešit provizorní komorou s odvlhčovačem. Do komory bych umístil 25kg nádoby s medem, které bych míchal jednoduchým americkým způsobem (
http://edis.ifas.ufl.edu/aa249 , 3. odstavec). Med míchají vzduchem (probubláváním). Tím se ale do medu dostane dost vzduchu. Stačí pak med prolít uhelonem a tím ho zbavit vzduchu?
Daný způsob se mi zdá dobrý i pro malovčelaře, který nemá dost místa a peněz na vysoušeč medu.
Rozrazil
Zdravím,
chtěl bych se zeptat, jestli vy zkušenější máte zaručený způsob, jak vytočit zralý med?
Je něco, co by se mělo dodržet, abych nevytočil brzo?
U nízké míry je to asi jasné, tam je rámek zavíčkovaný celý, ale u vyšších rámků?
Jistě, znám z literatury věci jako zkoušku trhnutím, nebo že zavíčkování třetiny plástu je již signálem zralosti, že je nejlépe ve snůšce odebírat plásty brzo ráno apod., ale vždy si snažím představit, že mám např. 100 včelstev (doopravdy nemám) a že bych trhal každým rámkem nebo ho měřil refraktometrem apod., to by mi brzo upadly ruce.
Jak to děláte vy, co máte větší počty včelstev?
Děkuji za reakce.
Asi tě zklamu, není zaručený způsob jak to udělat.
Já loni točil zcela zavíčkované plásty a voda byla víc než 18% - to bylo první točení. V druhém točení nebylo zavíčkováno zdaleka všechno a voda pod 18%. Přesná čísla si už nepamatuju, ale když to tady prohledáš, tak určitě najdeš.
říká se, že ti, co mají zateplené úly a nemají zasíťovaná dna jsou na to lépe, ale kdo ví...
Předminulý rok jsem měl vodu i pod 17%
možná mne zkušenější opraví, ale asi bude rozdíl, když budeš vytáčet třeba celozavíčkované plásty, ale učiníš tak první hezký den poté, co předchozích 5 dní lilo jak z konve a vše je nacucané vodou, než např. v době, kdy 14 dní už bylo hezky slunečno a sucho. I když se říká, že si včelky v úlu udrží stabilní mikroklima, tak pokud je všude v okolí vysoká vlhkost, tak se asi úplně dokonale med neodvětrá.