Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Špatně umyté sklenice? Pořádně nevysušené? Nemůže to být tím?

Sklenice jsem vyřešil před 5 lety, myčka a nová útěrka, která sklenice leští, tak že sklenice jak dětská prdelka.

Zdravím, většinou jde vždy o stále stejný problém - včely se perou se špatnou úlovou technologií, pokud medník neobsedají dostatečně, je v něm příliš vysoká vzdušná vlhkost, pokud je navíc na strůpku folie, durofol atp. je to o dost horší, než když je strůpek paropropustný. Dost jsem se s tím potýkal když jsem začínal a přecházel z 39x24 3 nástavky na Lang. 159 5-6 nást. Je to třeba u většího prostoru regulovat s citem, u nízkých nástavků je výhoda, že se vždy zvětší pro včelstvo menší prostor než přidáním nástavku vysokého. Něco málo jsem popsal před lety ve Zbýšově, dá se myslím ještě pustit na webu. Po zavedení tam popsaných opatření jsem s obsahem vody neměl již nikdy problémy na všech stanovištích a snůškách, takže mám ověřeno, že to funguje dobře. Včelám příliš nevadí, když stěny i strop v úle jsou z umělých materiálů, ale pokud prostor neobsedají dostatečně, jsou tyto materiály katastrofa pro úlovou vlhkost. Je to jako byste prostor, ve kterém potřebujete udržet požadovanou vlhkost a teplotu a šoupnete tam klimatizační jednotku s nedostatečným výkonem - pokud to bude v prostoru opláceném polystyrenem, budou plísně všude. Nevím, které z opatření je rozhodující, zavedl jsem je prakticky současně, ale řešení to je.

To ale nevysvětluje, proč ten med kvasí, i když má při vytočení 18 %.

Pokud med kvasí nemá při vytočení 18 %, to je jasné, má víc a důvody jsou pak jasné také.

Používám durofol ,plastové rámky,ale co je zásadní a mám vyzkoušené ,tak jsou očka na větrání nad mřížkou a plně otevřená pod.Dostatečný pohyb vzduchu(ne průvan) ale plynulá výměna.Zasíťované dno s podložkou a 6-7 oček a obsednuté rámky a nemám zásadní problém s obsahem vody.Dnes test 12 rámků 2/3 L 18 kg 18% ,ale chce to ještě týden...

Žiadna folia nieje vhodná na strop úľa, potom to aj tak vypadá, samí velkí obsah vody.

Tak mám také pár postřehů.
S vysokým obsahem medu se potýkám od začátku svého včelaření. Na semináři o nemocech v Brně jsme to Zdendo K. probírali. Upravila jsem dna - kromě zimy je mám uzavřené šuplíkem s podložkou ke sledování spadu. Všechna očka jsem měla zavřená, úly obsednuté včelama ( a mohu to posoudit). Na strůpku folii - ani v zimě nemám problém s plísní. Úly mám výš jak v půlmetrové výšce od země, v otevřeném včelíně. Můj med má 19-20,5% ještě nikdy nezkvasil - řepku nemám. Zavíčkovaný med má tu vyšší hodnotu, nezavíčkovaný, jen 18%. Normálně krystalizuje a vypadá jako zpastovaný, krásně voní a chutná. Ta úprava hodila 1/2% což mi nepřijde moc. Čekala jsem viditelnější rozdíl.
Už jsem to tu psala, jak je to absurdní, že mě odvíčkování stojí práci a pak je to stejně špatně, že ty moje holky víčkují proto, aby jim to nevyteklo . Měřím plásty na 6 místech refraktometrem, abych se dopátrala.
Letos jsem se rozhodla zkusit mít o nástavek méně k vůli ještě většímu obsednutí. Že letos jsou včely v nebývalém rozvoji a stojí mne dost úsilí, aby se nevyrojily nebudu popisovat, je to každotýdenní dřina. Ale zkusit se má všechno. Včelstva mám našlapaná v 6NN, všude jsou vyvěšeny do podmetu. Staví jak o život, zanášejí sladinou, protože my zde máme snůšku zatím od jív nepřetržitě. Jak to dopadlo? Zajímavé zjištění. Všechna včelstva, která mají vyšší obsah vody jak 19% jsou potomci mých včel z roku 2013, které dobře obsedaly, měly dost medu, byly mírné, nemají moc kleštíků a přežily ty úhyny. ( Ta matka je stále v kondici, zatím nezaostává - čekám, až si ji holky sami vymění). Tak si je množím, všem se líbí, jak jsou hodné a nerozlétavé. Kromě těchto včelstev mám dvě jiná. Jedno darované předloni zdejšími včelaři - bordelářky, ne moc medařky, rozlétavé a jedno darované loni se skvělými stavebními a snůškovými předpoklady, výborně obsedají a jsou to také berušky.
A představte si, že to svazové má vody 18-19% a ty berušky jen 17,5-18 %. Zavíčkované. Bude to tedy matkou a něčím co mi tu kvete s vyšším obsahem vody? Množím si tu vodnice? Nevím, už jsem zapracovala i na prostředí místa vytáčení. ( to jsem také jednou zvrzla a při vytáčení tam v páře současně rozpouštěla vosk na zalití mezistěnek ) Teď tam zapínám infrák a větrám, sleduji vlhkoměr.
Ještě budeme zkoušet měřit ve včelstvech jiných včelařů, kteří mají ode mne ty vodnice a uvidí se Cesta zatím nekončí...

(28.05.2016 21:15)M+M napsal(a): [ -> ]...Dnes test 12 rámků 2/3 L 18 kg 18% ,ale chce to ještě týden...

Má se ochladit a pršet. Nebude to čekání na škodu?

(28.05.2016 5:13)Kohout napsal(a): [ -> ]Jak ze z kalibrovaného refraktoměru stane nekalibrovaný?

Snadno, to jste nevěděl?

Kámoš mi koupil refraktometr. Vloni. Volal když vytáčel, jak má 16,5 a kde nejhůř tak mírně nad 17 a jak to bere ani ne zpola zavíčkované a jaká je to bašta. Můj refraktometr mi "vyladil" pod pergolou v hezkém předletním dni.

Vyzbrojen zkalibrovaným RFM jsem se jal vytáčet v naší skvelé, chaldné medárně. Vše pod 18, ale med se mi zdál řídký, nevytáčel jsem první rok, ale když to měří dokonale zkalibrovaný drahý přístroj...
A tak hrdě do výkupu. Ve výkupu srážka z ceny - 19,5 a v jiné konvi i skoro 20%.

Tak jsem vynadal kámošovi, že na to můžem šlápnout, že koupil nějaké šmejdy, přece jak by se mohl zkalibrovaný RFM rozkalibrovat, to dá přece rozum!! A to jsem se (já vůl) ještě hádal v tom výkupu, ale nebyla s nima řeč, prý že platí co naměří oni a basta!

RFM musí být zkalibrovaný po vyrovnání teplot v té místnosti, kde se vytáčí, a nebo na stanovišti u včel, ale prostě musí se vždy po přenesení někam do jiného prostředí a teploty zkalibrovat znovu. Jinak je to měření kravina. Skutečně v teple v pergole zkalibrovaný RFM ukazoval v chladné medárně nesmysly.
Stačí Kohoute?

---

(28.05.2016 19:13)Spede napsal(a): [ -> ]Moje zkušenosti z minulosti mě pořád u řepkového medu nenechává klidným. Zavíčkované 1/3, 1/2 a když s rámkem trhám jako kdybych ho chtěl rozflákat, tak ani kapka, přes refraktometr od 16 - 18 a stejnak mě vždy med kvasil

Čemu přesně říkáte že vám kvasí?

Jarní med ztuhne na skoro bílou či smetanově bílou barvu, ovšem po nějakém čase, někdy dřív a jindy později začne "kvést" jak jsem tomu začal říkat. Většinou to začne na povrchu, ale pak to postupuje, obyčejně po straně sklenice a vypadá to trochu jako bílý ledový květ na okně, světlejší než je barva toho ztuhlého medu. Dělá to i med tmavší, smíšený (čistě medovicový nemívám a tak nevím jestli i u něj, myslím ale že ne, že to dělají jen květové medy). Někdy se v tom "květu" udělají trhliny.
Když to ochutnáte, má to trochu jinou chuť, není to dobré, aspoň mě to nešmakuje. Ne vždy, ale někdy to odstartuje zkažení celé sklenice. Většinou ale ne. Zkazí se podle mě jen to, když to mělo nad těch kritických 18,6%.

Je to ono? Popište prosím přesně, co se vám s medem děje.

(28.05.2016 22:54)Boris napsal(a): [ -> ]...

Má se ochladit a pršet. Nebude to čekání na škodu?

Včely sa neflákajú. Ak je prerušená znáška na dva tri dni pre počasie, tak spracúvajú posledne prinesený nektár. Obsah vody v "nektáre" znižujú. Dôležité je iba aby bolo v úle dosť včiel - obsadenosť.

(28.05.2016 22:55)tom.50 napsal(a): [ -> ]

(28.05.2016 5:13)Kohout napsal(a): [ -> ]Jak ze z kalibrovaného refraktoměru stane nekalibrovaný?

RFM musí být zkalibrovaný po vyrovnání teplot v té místnosti, kde se vytáčí, a nebo na stanovišti u včel, ale prostě musí se vždy po přenesení někam do jiného prostředí a teploty zkalibrovat znovu. Jinak je to měření kravina.
Stačí Kohoute?

Stačí. Já mám refraktometr s automatickou teplotní kompenzací.

Tak letos se s vyšším obsahem vody v medu trochu potýkáme, na vytáčení bereme pouze plásty s obsahem pod 18%, v některých včelstvech je docela problém je vybrat i když jsou vrchní nástavky medem zaplněné, momentálně trochu experimentujeme s očky v horních (5.6.7. NN nástavek), zdá se mi že pro vysoušení medu je nejvýhodnější nechat v horních nástavcích očka nastavená na větrání - tedy očkový uzávěr s dírkami, původně jsem je měl uzavřené, aby matka nelezla s plodem příliš nahoru ke vzduchu, tam kde jsem je nastavil na polohu větrací byl med vyzrálejší.

(28.05.2016 20:43)Boris napsal(a): [ -> ]To ale nevysvětluje, proč ten med kvasí, i když má při vytočení 18 %.

Med není v celém profilu homogenní, se shodným obsahem vody. Vyšší obsah vody je vždy blíže k hladině. Ke zkvašení tedy dojde u hladiny. Dalším vlivem může být to, že nádoba není parotěsně uzavřena a je ve vlhkém prostředí. Med je hygroskopický a opět může dojít k naředění medu na hladině a následnému nakvašení. U tmavých medů dochází k částečné krystalizaci. Krystaly jsou těžší, než tekutá složka medu, koncentrují se u dna a obsah vody v krystalech se blíží nule. Tedy tekutá složka se ředí vodou, má nižší hustotu a koncentruje se u hladiny a tam nakvasí.

(28.05.2016 19:13)Spede napsal(a): [ -> ]Moje zkušenosti z minulosti mě pořád u řepkového medu nenechává klidným. Zavíčkované 1/3, 1/2 a když s rámkem trhám jako kdybych ho chtěl rozflákat, tak ani kapka, přes refraktometr od 16 - 18 a stejnak mě vždy med kvasil

To je divné. Mnohdy jsem napastoval 18,5-19% a s tisícem slenic nebyl problém. Pokud to strejc nechal v bytovce ve špajzu kde je v létě vedro jak venku tak mi také říkal že mu to začalo kvasit. Ale mněl to tam dlouho a v teple.Pod 18% to snad ani nejde pokud to není otevřené a nemůže si to nabírat vlhkost ze vzduchu.

Vysoušení medu, zejména když se uvádí do pohybu, míchá a pod., má trochu problém v tom, že med zbavíme řady cenných předností, např. aromatických látek.
Pokud tenhle med vůbec točit, pak v pravou chvíli a dobře uskladnit, zejména v chladu, nejlíp v mrazáku ... Po zpastování ... Je to dost fičák, ale dá se to ...
Jiří

(29.05.2016 11:13)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]

(28.05.2016 19:13)Spede napsal(a): [ -> ]Moje zkušenosti z minulosti mě pořád u řepkového medu nenechává klidným. Zavíčkované 1/3, 1/2 a když s rámkem trhám jako kdybych ho chtěl rozflákat, tak ani kapka, přes refraktometr od 16 - 18 a stejnak mě vždy med kvasil

To je divné. Mnohdy jsem napastoval 18,5-19% a s tisícem slenic nebyl problém. Pokud to strejc nechal v bytovce ve špajzu kde je v létě vedro jak venku tak mi také říkal že mu to začalo kvasit. Ale mněl to tam dlouho a v teple.Pod 18% to snad ani nejde pokud to není otevřené a nemůže si to nabírat vlhkost ze vzduchu.

Na pastovanie 18,5 - 19% nie je vhodní lebo po zohriatí sa rozkvasí, taká je holá pravda a je to len chyba včelára čo takí med vytáča.
Mne sa žiaden nerozkvasí na slnku ani v zime na radiátore čo mám normálne teplotu v dome 24Hod 27 - 32C, milujem teplo.

(29.05.2016 19:00)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Vysoušení medu, zejména když se uvádí do pohybu, míchá a pod., má trochu problém v tom, že med zbavíme řady cenných předností, např. aromatických látek.
Pokud tenhle med vůbec točit, pak v pravou chvíli a dobře uskladnit, zejména v chladu, nejlíp v mrazáku ... Po zpastování ... Je to dost fičák, ale dá se to ...
Jiří

Jiří mám tě rád, ale tohle není pravda. Použiji-li tvá slova "Můžeš doložit nějaká měření?" Moje zkušenost je taková, že vysoušením odebírám čistou vodu která prošla fází odpaření a kondenzací. Je senzoricky naprosto bez vůně a chutě - kam tedy mizí zmíněné aromatické látky. A jak to, proboha, dělají špatně včely, že med přenášejí při vysoušení.
Mohlo by se polemizovat pouze při předčasném vytáčení tím, že včely nestihly med obohatit všemi enzymy. Ale odebírám, pokud možno, z většiny zavíčkovaný med, pak ani tento agrument není opodstatněný.

Sú látky, ktoré sú prchavé. Je mylné sa domnievať , že ak sa med suší, že sa odparí len voda ako príklad ma napadá éterické oleje, ale pravda, že neviem aké prchavé látky sa nachádzajú v mede, ale určité nejaké budú.

Rozdelím med na dva diely, jeden budem sušiť...
Sú odborníci (vo výrobe na voňavky) niečo ako degustátori. Taký odborník by podľa vône toho istého medu určite spoznal ktorá vzorka bola "sušená".

Mám synovca degustátora. príležitostne sa ho na to spýtam.