Jedným z najvyznamnejších faktorov je hodnota vzdušnej vlhkosti v čase znášky a spracovania medu..dost výrazným ďalším faktorom je cukornatosť prinášanej sladiny..
fofoja
Jestli jste pana Klímu poslouchal pozorně říká tam, že je to problém až posledních cca 10-15 let (dnes o 5 let víc) nejen u nás, ale v celém Středomoří a i jinde v Evropě.
Ano, Klíma neví, neví nikdo, ale snaží se na to přijít. Jako MatesP. První půlka jeho povídání, voda na můj mlýn odpůrce sítí ve dnech a oček, druhá půlka rozpaky. U mě jedno stan - loňské oddělky - super kolem 17-18, druhé stan o 2,5 km dál tak napůl, ale nad 18,5 jen jedny a na třetím 30 km vzdáleném polovina vytočených vč (zbytek jsem už nevytáčel) a ani jedno (ze sedmi) pod 18 a některé i nad 19%.
Myslím, že je to z velké části genetika a spouštěč bude klimatická změna. Změny si vyžádaly že se tím zabýváme, před 30 lety nikdo normální nikdy neslyšel slovo refraktometr, a protože komouš vykoupil všechno, co se jen trochu podobalo medu a dal za to o 10 Kčs víc, než kolik stál med v krámě (MO cena 25 a výkup 35), tak nikdo nic nemusel řešit. Lidi, staří prdi jako já teď, byli mladí s koulema a v plný síle a dědky neposlouchali, blbábolili přece jen ty svý senilní kydy. A ještě k tomu moc dlouhý.
Ani já nevím co s tím. Za sebe jsem se rozhodl po této úvaze:
Co je proti roku 1985 jinak? Co všechno?
Určitě úl. Určitě včela a určitě metodika a určitě počasí - s posledním neumím nic udělat. Tak jo. Já už dělám to, že mám ještě 5 starých univerzálů s pevným dnem, 1 na 24 a 4 na 30, ke všemu mám NN 39x15. Příští rok zkusím klasiku, převěšování plodu, MM a med v hnusných zakladených plástech (nikdo mi za panenskou kvalitu víc za med nedá) a žádné NN, tedy žádný Dadantsystém. Už mám dalších 5 odd v úlech s pevným dnem bez okýnek a zkusím v nich totéž.
Mám dost vč na další pokus. Co chovat jen oddělky? A kmenová zlikvidovat třeba na smetence a lá přemetení na M? Nebo je zjara prodat? (B je lepší)
Rozhodně ale nesložím ruce do klína a nezačnu usedavě lkát, něco se budu i nadále pokoušet dělat. Asi na to nepřijdu, ale aspoň to zkusím. Má někdo lepší nápad?
A kdyby pozornému neuniklo, že jsem na problémovém stan nechal části vč 2 NN zavíčkovaného kvěťáku (asi už je tuhý). Jo, další medníky musí pod ně, jasně, je to dřina, ale když se pak takových cca 5-8 rámků kolem 15 září podloží pod VN místo zlikvidovaného polštáře, každému přeju to zkusit a bude žasnout jaké budou zjara včely. Mimochodem, to samé melecitoza, neznám nic lepšího. Jen to mít každý rok! A stejně jako pan Cimala říkám, že mi je jedno kdy to přenesou. Zjara to tam ale už není.
A ještě maličkost. Výkluzy. Jasně, ve velkém či větším to asi jinak nejde. Nemá taky vliv, třeba jde o půl %, fakt, že je med studený? Taky proto nahřívání vystydlých plástů?
MatesP
Vám jen maličkost. Větší sklony ke zkažení mají květové medy než medovice (jak tvrdí staré knihy) a tak zatímco u květového bych se 18,6% (což má být bezpečná hranice vlhkosti medu) bál, u medovice bych to asi risknul. Chytám med do okurkáčů, jinde jsem vysvětlil proč. V r 2015 jsem chytil medovicový med nad 19,5 % do půlky té flašky. Ihned jsem přestal ten NN vytáčet a přes půl flašky dal stranou a bál se to prodat. A nějak se té flašce furt vyhýbám a dodneška se to kazit nezačalo, víc jak půlka obsahu dodneška neztuhla a je temně hnědá a tekutá, zbytek v tom "plave" u dna cca 2 cm jako taková světlá krupice (velmi podobná tomu, co se v medu udělá po přavaření). Vždy při krmení si na to nevzpomenu.
Má někdo podobnou zkušenost?
Ano počúval som pozorne, súhlasím s tým že to bude aj tou ľahkou dostupnosťou k refraktomerom a úzkostlivým meraním obsahu vody, reagoval som na príspevok MatesP že nič sa mu tou metodikou (zavretého úľa) nepotvrdilo. Ako sám píšete nepotvrdilo sa to ani vám, naozaj ma zaujíma či sa na to robil výskum alebo sú to len domnienky?
Zaujímavý je fakt, že starý včelári v dvojpriestorových úľoch problém z vodou nemajú,takže určité fakty sú jasné.Mne sa napríklad osvedčilo viac zdvihnúť letáče od pôdy a vlhkosť medu klesla.
Mám dvě maringotky, kde jsou včely asi 1,5 m od země, žádný rozdíl mezi ostatníma, který jsou od země tak 35cm leták.
Ještě dodám, že minulý rok jsem měl v maringotkách řidší med, než na podstavcích.
U nás zas naopak,vo výške 1,5m med suchší,ale to sú otvorené palety,typ kolomý,nie uzavretá maringotka,tak to moze hrat vyraznu rolu..a to iste co jozef píše,v malych uloch aj pri tych najhorsich podmienkach som sa u nikoho nestretol s vodou nad 18...aj to len vynimocne,vacsina v pohode do 17,5
Většinu včelstev mám na 4NN optimal, jsou tam dost nahusto. Med v prvním točení 16,5-17,5 většina měla 5NN. Po řepkách jsem je dost shazoval a nechal na 4NN a stejně houby platný.
"jsou tam dost na husto"
to je podle mne ten hlavní faktor, najít to optimální přitlačení, aby se nevyrojily
Rojit se to už nechce, ale pořád tu čtu, že je potřeba mít včely pořádně našlapaný, aby byl med hustý, což se mi ale asi nepotvrzuje. Vyhodil jsem na zkoušku pár včelstvům vložku do česna, takže větrají na 43,5x2cm. Uvidím, jestli se to nezlepší. V těch vedrech možná mají problém s malým česnem.
Ještě dodám, že mám pevná dna.
(18.06.2019 16:57)fofoja napsal(a): [ -> ]Ako sám píšete nepotvrdilo sa to ani vám, naozaj ma zaujíma či sa na to robil výskum alebo sú to len domnienky?
Nevím o seriozním výzkumu, z mojí strany to jsou jenom domněnky. A úzkostlivé měření je kvůli výkupu, nad 19,5 nevezmou a při 19 zdvihají obočí a strhnou 2 Kč nad 18,5.
Vlastně jsem došel k tomu co Jozef 333 jak píšu. Zkusím, uvidím. A jak níž píše Pavel Holub, je třeba je drzžet na hranici vyrojení, což v úlech s okýnkem se dařilo snadno držet vč na hraně. Mladí možná nevědí, jak to fungovalo.
Vědomně jsme je drželi "u krku" a v určitý den jsme u všech vyřezali stavební rámky. Které vč nezačalo stavět, tam byl problém, které vč stavělo a zakládalo trubčinu, bylo "bezpečné". Bez okýnek je jediná možnost buď vše pořád rozebírat a kontrolovat - to je neskutečnej vo.er a u většího počtu vč nemožné a tak se jim dá víc prostoru a holt to někdy nevychytáme.
Jo a nemám rád SS když nemůžu k úlu z boku a naopak TS preferuju a strašně rád bych napsal, že na TS je med sušší. Není, je to nastejno. Tedy aspoň letos u mě.
MatesP
Nezapomeňte, prosím, pak dát vědět. Já mám taky pevná dna a v létě 405x18 a nemám nikdy nikde očka.
Aj my mladý, teda čo sa včiel týka
(poniektorý) vieme načo bolo vzadu to okienko a prečo tam bol stavebný rámik
K té vlhkosti medu-včera jsem vytáčel dvě stanoviště,první je téměř celý den v polostínu a druhé s přímým slunečním osvitem celý den.
A kde byl zavíčkovaný med řidší? Ano, u prvního stanoviště.Podotýám,že mám celozasíťovaná dna všude.
Ale % vám sem nehodím,refraktometr nepoužívám
Já naopak a dna pevná. Přesněji, kde nezasvítí celý den a nikdy nefouká, super, kde chvíli po ránu svítí a fouká málo, napůl a kde polovinu dne svítí na úly slunce a je to celoročně výdrholec, letos katastrofa.
V osvitu sluncem a sluneční výhní to tedy taky nebude. Jen se zdá, že izolované úly jsou na tom líp. Určitě je v nich líp včelám když stojí na slunci.
Možno to nesúvisí, ale hádže sa tu pojem "celozasieťované dna" ...
Sito bolo určené na bezdotykové ošetrovanie a hlavne monitoring.
Pokiaľ sito nie je, včely všetko spadnuté odnesú ďaleko od úľa aby udržali hygienu...
Pokiaľ sito je a podložka nie je, melivo prepadne a hygiena pod úľom je v ...
Pokiaľ sito je aj s podložkou, melivo sa hromadí a plesnivie. Vtedy to zostáva na včelárovi.
Ja mimo monitoring sito vyberám a posuniem do tej hornej drážky podložku a mám úľ s pevným (plným) dnom.
Podobne je to aj s používaním očiek. Pôvodne sa po preložení ramkov nad MM trúdi vypúšťali podloženou paličkou pod medník (na jar nehrozili rabovačky). Potom sa začali na medníky robiť očka a potom sa začalo včelám "pomáhať vetrať".
Včely si svoj priestor utesnia a vo vnútri udržujú svoju mikroklímu. Ja by som im do toho nekibicoval.
Dobre je pozrieť si nejaký dokument o mravencoch alebo termitoch, ako si udržujú mikroklímu v tých svojich stavbách.
Keby aj úľ nemal dno tak tam je hustý med pokial je hromada včiel.
Tak už jste tu vlhkost rozebrali ze všech stran, co jsem to otevřel někde na 45 straně a opět se vrací Příspěvek: #921 "Přesně Merkuri, jak to napsal Křapka v
Příspěvek: #899 " i když původně jsem chtěl vědět ne proč, ale kolik.
Jsem ale za to rád, že se to tu probralo. Vím víc, než-li jsem původně chtěl. A přepokládám, že nejsu sám.
misan
Děkuju vám. Jasně, stručně, přehledně. Vše, co říkáte podepíšu. A ano, s očky je to přesně jak říkáte. Akorát jsme je vyvrtávali co neblíž spodnímu okraji nástavku aby trubci vypadli co nejrycheji.
A mě strašně vadila hlavně jedna věc. Když byla snůška a rozebral se úl - komín, tak včely obtěžkané nákladem zmateně kroužily kolem mě a doslova padaly na vše kolem, na mě, na zem, pak jsem v nich šlapal. A i když snůška nebyla tak po chvíli roj znatených včel, které byly zalétané do oček, ne, to mě strašně vadilo a s.alo tak moc, že jsem očka nikdy neotevíral (vyjma toho vypouštění trubců z nad mřížky. Co MM nepoužívám toto odpadlo a tak očka do nástavků už ani nevrtám.
A to větrání? Tak taková hloupost mě snad nikdy nenapadla.
Letos mam stejný neduh. Jen dodám 24 - celozasíťované dno s podložkou tedy. Med tekutější. U čechoslováku tj 1xplosdiště MM a medník problém s vodou není, med se krásně skládá aj teplý ze včel. Několika lety to je potvrzeno. Vetšinou je ůl prostě plnej včel, přecpanej. Asi to skutečně má vliv
Když se bavím s tchánem , který včelaří 40 let a začil éru čechoslováků a univerzálů, je mi smutno, že jsem si vybral špatný úl a tak teďka dělám prodyšné stropy, plná dna, zavírám očka, včely držím na co nejmenším prostoru, aby byly dost nahusto atd.
On jich ještě pár na zahradě má a ten med není ani z poloviny zavíčkovaný a je prostě 17% o zavíčkovaným po pár dnech ani nemluvě. Ale říká, že dřív měly jiný matky. Brady až na zem a nerojilo se to. Z řepky si natahaly pro sebe a pak přinesly dva medníky v létě po 20kg a bylo hotovo.
Proč prodyšné stropy?
Polopatě. Představte si, že máte v baráku dokonalu klimatizaci, která bezchybně fuguje miliony let. Tedy fugovala do chvíle, než přišel dvounohej mamlas a,
a proděravěl vám doma strop tak, aby byl prodyšný.
Kdyby měly včely kopačky...