Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Větrání má na to určitě vliv, ale i tenkostěnné mají zasíťované dno, očka a všechny další postupy jsou totožné se zateplenýma. dá se říct, že jediný rozdíl je vážně to zateplení a ten rozdíl ve vodě tam vážně je. Výnosy jsou o trochu lepší v uteplených, ale to je dáno lepším jarním rozvojem, v letních snůškách je to cca stejné.

Je vseobecne zname, ze v zateplenych uloch vcely dokazu udrzat vyssiu teplotu aj mimo plodiska co jednak zlepsuje kominovy efekt a odvadzanie par + teply vzduch dokaze obsahovat viac par ako studeny.

(27.01.2012 10:19)RadimŠ napsal(a): [ -> ]Větrání má na to určitě vliv, ale i tenkostěnné mají zasíťované dno, očka a všechny další postupy jsou totožné se zateplenýma. dá se říct, že jediný rozdíl je vážně to zateplení a ten rozdíl ve vodě tam vážně je. Výnosy jsou o trochu lepší v uteplených, ale to je dáno lepším jarním rozvojem, v letních snůškách je to cca stejné.

Špatně jsem se vyjádřil. Měl jsem na mysli, že tím větším větráním dosahujeme většího obsahu vody v medu, protože včelky mají více práce s udržením optimálního klimatu v úlu.
Kdežto většina zateplených úlů, protože jsou staršího data výroby, nemá zasíťovaná dna a další velké otvory pro větrání.
Zeptejte se majitelů budečáků, zda mají problémy s vodou?
Ale tím neříkám, že to zateplení tomu nemůže pomoct.

(27.01.2012 8:07)Pavel Anděl napsal(a): [ -> ]Souhlas s Radimem. Mám standardně asi o 2% větší obsah vody v medu (L2/3), a to i u plně zavíčkovaných plástů, než soused včelař o 300 m dál (zateplené nást. 39/24). Jsem připraven ještě v těchto dnech nejméně 1 úl "přiteplit" zvnějšku nalepeným extr. polystyrenem 30 mm

Prosím, šlo by napsat ty tvé rozdíly trošku líp, aby jsme si z příspěvku odnesli něco víc (třeba utepl. 14%/neutepl. 16%).
Myslím tím jestli máš problém s 2% více v neutepleném úlu. Kvasí ti nebo se ti hůře prodává, protože si každý zákazník kupující cca 1-2 kg medu před zaplacením přeměřuje obsah vody.

(27.01.2012 1:29)RadimŠ napsal(a): [ -> ]Každý řeší, v čem je lepší rozvoj, lepší výnos, ale porovnávali jste obsah vody v medu? Stejné stanoviště, r.m. 39x24, kce úlů taky a v zatepleném má med o 1-2% míň vody, proto upřednostňujeme uteplené a tenkostěné pomalu vyřazujeme. V tomto směru by mne zajímalo srovnání vody v medu v Langovi a BVD39, když by se Lang díky dlouhému rámku neměl přehřívat...

Já jsem zase srovnával obsah vody z budečáků a z uteplených nástavkových úlů 39 x 24.
V budečácích bezkonkurenčně vždy nejlepší hustota medu. I řepka, když se vytáčí z alespoň do poloviny zavíčkovaných plástů uprostřed snůšky, má vždy pod 18%.
Ovšem z nástavkových úlů dvojnásobného objemu, i když zateplených, je med vždy o něco řidší, i když si člověk počká až po skončení snůšky a nebere málo zavíčkované plásty.
MYslím, že ten rozdíl může být někdy i víc než 2% v porovnání těchto systémů.

Bylo u těch uteplených nástavkových úlů zasíťované dno?

Nebylo.

Nemohlo se stát,že se jednalo o dvě různá stanoviště s rozdílným množstvím snůšky? Četl jsem,že když mají včely silnou snůšku tak může dojít k tomu,že to trochu "odfláknou" a zavíčkují med s vyšším obsahem vody. Chystám se koupit letos také zateplené úly, abych mohl porovnat.Nedá mi to....

Příčinou vody pod víčky je většinou dlouhotrvající vlhké počasí při možnosti silné snůšky tedy kdy se střídá vhodné počasí pro snůšku s přepršky kdy je vysoká vlhkost vzduchu takovím rokem byl rok 2010.Je známo že za právě takového počasí bývají nejvyšší přínosy.V sladině je pak větší podíl vody a k tomu vysoká vlhkost vzduchu brání pak v dosušování samotného medu.Proč včely víčkují i med s vyšším obsahem vody (i zde je však hranice kdy včely med po překročení této hranice nezavíčkují)?Zřejmě proto že med v malém množství tedy v oddělených buňkách není tak náchylný ke zakvašení.Možná že již někdo pozoroval že med nalitý do malích sklenic s obsahem vody kolem 21% neutrpěl žádné újmy proti prvotnímu stavu a ten samý med ponechaný v bandě skvasil.
Při popsaných podmínkách lze tedy očekávat že samotná konstrukce myšleno v uteplení úlu při dostatečném větrání až takoví vliv na odpaření vody z medu mít nebude.Spíše bych to přisoudil ostatním okolnostem ktrých může být několik a u jednotlivích včelstev mohou být rozdílné.
Sám vidím význam zateplení především stropů v brzkých jarních měsících v polohách rychlého střídání teplot.Včelstvo samo o sobě je vynikajícím regulátorem teplot a pokud ho nebudeme vystavovat extrémům a úl bude mít dobré větrání tak to zda je uteplen či nikoli nebude až tak zásadní.

Na tom, že při vlhkém počasí je silná snůška a zároveň řidší med, by mohlo něco být. Druhý důvod může být, že včely nemají dostatečný prostor, pořád se většina ještě nenaučila včelařit nástavkově. Loni na jaře jsem se přesvědčil, že když se jim ve vydatné snůžce dá dostatek prostoru, tak ten med si od nadbytečné vody vysuší samy. Mě takhle zanesly 3 NN medem (nutno dodat, že to nebyl cílený záměr, ale náhoda), kdy v každé buňce bylo na dně jen trochu sladiny. Zatímco, ten kdo jim dá jen medníkový nástavek, tak jim nedá možnost sušení rozlohou. Alespoň toť můj názor, v budoucnu budu chtít potvrdit cílenou praxí.

Přesně tak jak píše př. Skala. Je třeba ještě vzít do úvahy skutečnost že včely nevíčkují med proto, aby jim ho jakési homo sapiens mohlo ukrást co nevíce, ale proto, aby (tak, jak to dělají již miliony let nazpět) měly potravu na přezimování. A v tomto případě si myslím tolik nemusí hlídat nějakou přesně stanovenou vlhkost. Je třeba si uvědomit, že vlastní úlové prostředí je po celou sezónu "hlídané" včelami, takže nějaké kvasinky v podstatě stejně nemají šanci a v zimě zase nemají dostatek tepla, aby se mohly nějak významně projevit. No a stanovení že v "tomto úle je to tolik a v onom zase onolik" je závislé na tolika faktorech, že vynést jednoznačný soud by bylo velice odvážné. Proto my tuto záležitost řešíme tak, že začneme vytáčet o několik dní déle, čímž tento problém zmizí sám.
Jiná situace ale může nastat v případě, kdy jedna snůška končí (nebo ještě běží) a Vy potřebujete zoufale vytáčet. To je obecně problém menších úlů (nebo málo nástavků), nebo v případě, kdy chcete jednodruhový, např akátový med. Řepka ještě není odpařená a akát začal medovat. Včil babo mudruj. Jedno z řešení je ještě neodpařený med vytočit a dosoušet, jako to dělá např. př. Jindra. Nebo se holt smířit s tím, že akát bude švihnutý řepkou. Nebo zkusit odebrat nástavky s nezralou řepkou, dát prázdné na akát, ten vytočit a vrátit řepku na dopracování. Ale ta práce.....Další z možností je takovýto med uklidit do medoviny. Popravdě řečeno, až zase tolikrát se to nestane. Pro toho, kdo s tímto fenoménem mívá častější problém je lepší pořídit si refraktometr a věci řešit operativně.
iRP

Tak já též přidám něco z mé (malé) zkušenosti
Mám včelky v Langu 2/3 síla stěny 20mm, varoa dno výška 10cm celozasíťované letos kočováno k inkarnátu.



Průměrný obsah vody v odebraných plástech v mém případě 18,5-19% podotýkám zavýčkované plásty cca 1/2 osobně jsem vše konzultoval s Rosťou Peškem ohledně vytáčení, vše dopadlo dobře celkový průměr vody v medu 19%.
Soused cca 150-200m od mého stanoviště uteplené BVD průměr vody v medu 18%.
Ještě podotknu vše měřeno mým refraktrometrem.
Toť má zkušenost
Zdravím

..ja mam niekolkorocne skusenosti a porovnavania tenkostennych a zateplenych ulov,co sa obsahu vody tyka..tenkostenne,rozmerovo velke,so zasietovanymi dnami su na tom najhorsie..vcely musia mednikovy priestor husto ovladat,prekurit ho a vtedy dokazu med zahustit..cize,cim vacsi ul,tym by mal byt viac zatepleny..ak mame zaujem o husty med..ak som na jednotlive znasky daval ako mednik 3nn tak med bol ovela redsi, nez vo vcelstvach kde som dal len 2nn..zaujimave bolo aj to ze nikdy som v 3nn nemal viac medu nez v tych dvoch..hovorim o tenkych stenach..u nas sa da predat med tak do17,5%,medy okolo 18 %uz ludia odmietaju a medy nad18 a viac ja osobne uz ani medmi nenazyvam a zakaznici ich povazuju za falsovane a velmi rychlo prechadzaju ku konkurencii aj s patricnou davkou ohovarania..aj ked nechtiac,preberam zakaznikov kamaratom lagstrotarom..tot moja skusenost..rocne predam niekolko ton,tak viem o com hovorim..

Snad by bylo možno říci ještě jednu připomínku. Co nejnižší množství vody v medu potřebují řešit ti, kteří jdou s medem "na trh". Tím myslím stav, kdy nabízíte med na prodej, zejména pro cizího zákazníka. To platí i pro prodej medu do výkupu, stejně, jako když potřebujete ten správný vzorek pro udělení medaile a certifikátu. Tam je velice dobré o vodě medu něco vědět, tam musíte mít jistotu, že nabízený produkt je naprosto bezchybný.
Ti včelaři, kteří med buď spotřebují sami, v kruhu rodinném nebo nejbližším okolí se myslím vodou v medu nikterak zaobírat nemusí. Jako ukazatel zralosti medu Vám plně postačí, pokud budete vytáčet plásty, jejichž většina je zavíčkována zhruba z 1/2 až 2/3. Tam nebezpečí zkvašení medu nehrozí. Pokud si nejste jisti, vytáčení raději o 2- 3 dny odložte. My začínáme hledat medomet, kdy ostatní již mají mnohdy polovinu medu vytočenou. A nikdy se nestalo, že bychom měli s vodou jakýkoliv problém. A to dnes měříme systematicky každou konev. Na ni totiž přijde visačka s rokem sklizně, konkrétním stanovištěm, druhem medu, vodivostí a vlhkostí. To proto, že při rozpouštění medu vím přesně, co v té které konvi je.
iRP

A teď už je jen otázka, zda je výhodnější investovat do izolovaných úlů anebo do vysoušeče v medárně...

Pokud bych měl říci svůj úhel pohledu, pak při problému raději 2-3 dny s vytáčením počkám, nebudu se celý život tahat s hmotou uteplených nástavků a vysoušeč tak nebudu potřebovat. O rozdílu investiční náročnosti uteplených / tenkostěnných nástavků raději nemluvím. Do čeho jsem ale rád investoval, to byl refraktomer. Vezmu ho na včelnici a během 20 vteřin vím, která bije.
iRP

(29.01.2012 0:21)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]... Vezmu ho na včelnici a během 20 vteřin vím, která bije.

Na toto téma měl zajímavou přednášku B. Gruna (tuším loni v Brně). Tak jednoznačně jednoduché to totiž rozhodně není.

A ohledně zažitých klišé o váze a ceně uteplených nástavků jsou pro změnu velmi inspirativní příspěvky V. Šumery ve vlákně úl z tvrzeného polystyrenu - konkrétně třeba tento a tento.

(28.01.2012 23:52)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]...Na ni totiž přijde visačka s rokem sklizně, konkrétním stanovištěm, druhem medu, vodivostí a vlhkostí...
iRP

jakým nástrojem měříte vodivost? co jsem na to zahlédl nějaký strojek, tak stál kolem 8000 Kč a už dva roky se nevyrábí... toto mne vždy zajímalo, jestli se dá vodivost změřit doma, nebo pouze laboratorně

(28.01.2012 23:40)gusto napsal(a): [ -> ]..u nas sa da predat med tak do17,5%,medy okolo 18 %uz ludia odmietaju a medy nad18 a viac ja osobne uz ani medmi nenazyvam a zakaznici ich povazuju za falsovane a velmi rychlo prechadzaju ku konkurencii aj s patricnou davkou ohovarania..aj ked nechtiac,preberam zakaznikov kamaratom lagstrotarom..tot moja skusenost..rocne predam niekolko ton,tak viem o com hovorim..

Rád bych veděl jak zákazník pozná med, který má 17,5-18% vody v medu a naopak, že již má med 19% vody v medu???
Neberte to osobně, ale na Slovensku má každý potencionální zákazník v kapse refraktrometr?
Já jsem se s tím v ČR nesetkal

Přesně to jsem se chtěl taky zeptat, jak někdo pozná pouhým okem rozdíl 1% vody navíc