Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Jako odpověď na to,proč jsi nebyl za 11 měsíců schopen dostát svému slibu,opravdu povedené.

simon80,kamík,louky dík za palce chlapci copak jste klepali kladívečkem,že je máte červené?
LOL
Louky 18,5 je přece dobré procento nebo bys fakt chtěl raději ten turecký med?
simonn80
Včely běžně takové procento vody nezavíčkují a na typu snúžky nezáleží ani na typu úlú.
Typické složení medu:
Složka Obsah
Fruktóza 27–44 %
Glukóza 22–41 %
Ostatní cukry (sacharóza, maltóza atd.) 1–14 %
Voda 17 % (v lučním medu až 23 %)
Ostatní látky (minerály, pyly, proteiny, vitamíny, aminokyseliny aj.) méně než 5 %

Omlouvám se já jsem psal o jetelovém s tím jsou problémy všeobecně je tedy myšlen luční.

Nastudujte si něco i o kvašení medu.
Například o kvašení horní vrstvičky při skladování a sedimentaci medu,kdy sice dojde ke zkvašení této vrstvičky,což se projeví senzoricky,ale nutričně je med vpořádku.
Nebo o zvýšení podílu vody v medu díky osmóze buňky bakterií,kdy při vysoké bakterizaci medu,cukernatost medu bakteriie osmózou zničí,ale tím příjme jejich vodu,med je následně ovšem nezávadný.
Tak ať vám to chlapci moji bzučí.

Tome, nemám zapotřebí něco vytrhávat z kontextu, ani to neberte jako nějaký útok proti sobě. Vývoj jde dopředu jak říkáte, loni jsme to řešili, jako jeden z mála jste férově přiznal, že máte na jednom stanovišti řídký med (měli jsme +- stejně vody, sice zralý med, ale na lidský vkus řídký) a zcela jistě to nebylo slabými včelstvy. Mě zajímá ten výsledek, co jste udělal s medem, jaké opatření jste na stanovišti udělal apod., jak jste se pro tuto sezónu připravil, abyste tomu předešel. Klidně můžete SZ.

ja som sa tomu hodne venoval svojho času..v podstate hustota (cukornatost) vstupnej suroviny(nektáru) a vzdušná vlhkosť lokality počas znášky a jej spracovania su dve hlavne veličiny rozhodujuce o tom ako husty med budete vytačat.. potom nasleduje velkost ula a potom jeho konstrukcia a umiestnenie... tie prve dve su absolutne rozhodujuce, ostatne doplnkove..

S Tomem jsme to řešili, co jsme měli shodné, bylo hodně osluněné stanoviště a zavíčkování, jinak rozdílné úly, nadm. výška, vedení včelstev, dost možná i rozdílná snůška, vysoké dno x nízké dno, očka x bez oček. A vlhkost medu +- stejná. Domněnka byla, že za to může to horko, což jiní vyvrátili. Já se letos nedohrabu ke zřízení dalšího stanoviště, takže budu vytáčet opět na tom stejném.

Tak dnes som skúšal refraktomerom zaviečkovaný plást a bolo to tesne pod 17% vody takže bezdebaty bude to husté všetko keď to zanosia a poviečkujú, môžem točiť.

Konstrukce úlů hraje velkou roli, na vlhčím stanovišti jsem dělal pokus, lyson ( asi protože se včelami zacházím jinak než Louky) byl jednoznačný vítěz vlhkost do 17 %, v závěsu BVD izolované 17,5 až 18, pak 39x24 masiv 18 až 19, no a na samém konci masiv L 334/159 kde to bylo přes 20 %, všechno zavíčkované plasty alespoň do poloviny. Celkem cca 30 včelstev. No ale množství medu L 334/159 o 40% větší výnos, než ostatní

Pavle a všechny včelstva vedeš stejným způsobem? nebo čim to, že na té jedné míře máš o tolik větší výnos?.....Já loni zkoušel i některý včelstva dusit, nedávat jim 5. nástavek a stejně to nepomohlo.....a včelařit na 30 rámkách 39x24 se podle mě nedá. Já než jsem měl lysoně, tak jsem měl tenkostěnné domácí výroby a tam jsem je tak nerozšiřoval, ale řepku jsem měl řídkou vždycky. Jako jo do 18% ale pro mě to prostě není dobrej med, teče to jak voda, když to člověk chce lžičkou nabrat do čaje, tak je to skoro nadlidcskej úkol, aby tim nezacamral vše okolo atd.....Nevidim nic špatného na tom, tomu medu sebrat 2 procenta vody i za obět toho, že tomu zvednu HMF o pár jednotek a to samé u enzymů, pokud jsou stále v normě. Každý má jiný preference...někomu tohle vadí a nevadí mu varidol, někdo to má zase obráceně atd....jak už bylo napsáno v jíném tématu, at si to dělá každej jak chce, ale vadí mi to napadání jen proto, že já nemám 100 tisíc na to, abych si koupil sušičku, tak budu hanit někoho kdo jí má i když jsem o ní ještě před pár lety tady diskutoval, jak by se hodila.

Liebig říká, že nehraje roli, jestli jsou úly plastové či dřevěné. A také, že nemá na vlhkost medu vliv poměr počtu včel k počtu nástavků s medem.

Mě se osvědčila pevná nízká dna se zúženým česnem. Žádná očka, teplý prodyšný strop. A samozřejmě přiměřeně prostoru k množství včel.
Letos přecházím všude na vysoké plásty a tak budu mít větší sestavy minimálně o nástavek. Jsme zvědavý, jak se to promítne v obsahu vody.

(02.05.2020 18:15)Kamik napsal(a): [ -> ]Liebig říká, že nehraje roli, jestli jsou úly plastové či dřevěné. A také, že nemá na vlhkost medu vliv poměr počtu včel k počtu nástavků s medem.

Podle mne mluvíš o jiném Liebigovi.

Citace:Liebig:
Sklizeň medu
Po ukončení květové snůšky nebo již dříve nás čeká první medobraní; ovšem jen
tehdy , když je med zralý a obsahuje málo vody. Obsah vody je nejdůležitějším
znakem kvality: čím menší obsah vody, tím vyšší kvalita. Proto musí včelař
správně odhadnout obsah vody v medu ještě před odebíráním plástů. Když tepr-
ve při vytáčení zjistí, že med má příliš mnoho vody, je už pozdě. Vytočený med
se nedá usušit. Medy s obsahem vody 18% nebo více mají jen omezenou dobu
uskladnění. Lehčeji začnou kvasit a nesmějí se pak už prodávat. Také pro vlast-
ní spotřebu by měl být takový med vyloučen. Dá se použit jen při krmení včel-
stev. Když to dojde až tak daleko, přidělali jste si zbytečně více práce. Pak by
bylo lehčí med vůbec nevytáčet.
Jak se dá poznat, že med uložený v plástech je zralý? Existuje několik znaků,
které nám to zaručí. Nejdříve se rozlišuje zavíčkovaný a nezavíčkovaný (otevře-
ný) med. Med je zralý, když je zavíčkovaný; říká mnoho odborných knih. To
ale často není pravda. Může to tak být, ale nedá se na to spoléhat.
Buňky včely zavíčkují, když jsou naplněné medem. V těch nezavíčkovaných
buňkách je ještě místo pro nějaký med. Když snůška skončí a včelstvo nosí
méně nektaru nebo medovice, než spotřebuje, zůstanou tyto buňky otevřené a
včely je mohou dokonce vyprázdnit. V čase po konci snůšky se dosušuje otev-
řený med. Čím déle včelař čeká s odebíráním plástů, tím sušší je med v otevře-
ných buňkách. Tento proces se udržuje jen tak dlouho, dokud neprobíhá žádná
snůška. Jakmile opět nastane čas snůšky a včely začnou nosit tekutý nektar nebo
medovici, ukládají je na vysušený med, u kterého se opět tak zvýší obsah vody.
Také med v zavíčkovaných buňkách může dodatečně vysychat, ačkoli víčko
buňky zabraňuje jak vysychání tak příjímání vody. Když včelstvo zavíčkovalo
nějaký příliš vlhký med, trvá jeho dosušení ve včelstvu podstatně déle než u
nezavíčkovaného otevřeného medu. Proto se může stát, že v čase sklizně obsa-
huje otevřený med méně vody než zavíčkovaný med.
Sklízet jen zralý med
Obsah vody v medu není ve všech plástech stejný. Platí následující pravidla:
• v krajních plástech je med vlhčí než v centrálních plástech
• v tlustých, široce vystavěných plástech je vlhčí než v tenkých nebo nor-
málně širokých plástech
• v plástech čtvrtého nástavku je vlhčí než v plástech třetího nástavku
U přezkoušení obsahu vody by se mělo dbát na tato pravidla. Obsah vody se
kontroluje tam, kde by měl být podle pravidel nejvyšší: v dobře zaplněných
tlustě vystavěných plástech s medem na kraji horního nástavku medníku.
V obchodě jsou drahé refraktometry, se kterými se dá dost přesně určit obsah
vody v jedné kapce medu. Včelař si může na místě pomoci jednoduchou
polní metodou. Kávovou lžičkou vyškrábneme z vhodného zavíčkovaného
79plástu med a zaplníme lžičku asi z poloviny. Pak necháme med ze lžičky
odkapat a posoudíme, jak rychle teče. Doma při snídani uděláme to samé s
medem, který dáváme na stůl, a víme o něm, že má nízký obsah vody.
To, jak se chová med při kapání a tečení, je ovlivněno také teplotou. Na to
nesmíme při testování zapomenout. Čím teplejší je med, tím nižší je jeho
konzistence. Čerstvý med ze včelstva má vyšší teplotu než med ze sklenice
ve spíži a teče lehčeji.
Místo kávové lžičky je vhodný také nůž. Med na špičce nože nesmí při prů-
běžném točení spadnout, nýbrž se musí dát navinout.
Když plásty medu nejsou zcela zavíčkované, můžeme přezkoušet obsah
medu "zkouškou stříkací jehly" nebo "zkouškou nárazem". Když přitom
kapky medu stříkají na rámkový vrchní nosič, není med dost zralý a sklizeň
by se měla přesunout na pozdější dobu. Je škoda každé kapky. Vytáčení
nezralého medu způsobuje snížení kvality. Proto: Nechat dozrát med ve
včelstvu!
Problémy s obsahem vody se vyskytují častěji u květového medu než u
medovicového medu. Závisí to na surovinách. Nektar obsahuje zpravidla
mnohem více vody než medovice.

Nejdříve se rozlišuje zavíčkovaný a nezavíčkovaný (otevře-
ný) med. Med je zralý, když je zavíčkovaný; říká mnoho odborných knih. To
ale často není pravda. Může to tak být, ale nedá se na to spoléhat.
Buňky včely zavíčkují, když jsou naplněné medem.



Když to napíše Liebig, tak je to v pořádku, když to napíše Louky, tak je to....

---

gupa: nikde v tom textu nevidím, že by Liebig vyvracel to co napsal Kamík.....ale podruhé to číst nebudu

Louky, podruhé to nečti, máš pravdu napoprvé. On toho Gerhard Liebig napsal mnohem více než jen "Včelaříme jednoduše". A tam tato informace není.

Dnešní měření:

Lang 2/3 - 7 nástavků coulový masiv, pevné dno, otevřené zúžené česno, otevřená 4 spodní očka, stanoviště na zahradě na plném slunci, medník na pouze 8 tlustých plástů, květový med s částečným podílem řepky => 15.9 %

Očka zřejmě nemají na vlhkost vliv. V noci včely ventilují zúženým česnem, očka "vyblokují" podle potřeby.

(02.05.2020 19:14)Louky napsal(a): [ -> ]gupa: nikde v tom textu nevidím, že by Liebig vyvracel to co napsal Kamík.....ale podruhé to číst nebudu

Liebig vztahuje to, že nehraje roli plastový nebo dřevěný úl ne na vlhkost, ale na:

Citace:Obsah vody v medu není ve všech plástech stejný. Platí následující pravidla:
• v krajních plástech je med vlhčí než v centrálních plástech
• v tlustých, široce vystavěných plástech je vlhčí než v tenkých nebo nor-
málně širokých plástech
• v plástech čtvrtého nástavku je vlhčí než v plástech třetího nástavku

Ve svém kalendáriu z června na jeho webu je jasně napsané:

Eindickung des Honigs fällt Wasser an,
das in gut isolierten Kunststoffbeuten
schwerer zu entfernen ist als in schlecht
isolierten Holzbeuten.

google přeložilo:
Zhušťování medu vytváří vodu
v dobře izolovaných Kunststoffbeuten
je obtížnější odstranit než špatně
izolované dřevěné úly.

To, co jsme psal, Liebig vztahuje k něčemu úplně jinému než si myslíš, ale to bys musel pátrat více než je do "Včelaříme jednoduše".

Liebiga máš zřejmě pod kůží což je dobře, tak to rozviň více než mne peskovat že něco Liebig "říká". A potom sdělíš "hledej".

přeloženo za pomoci google z Liebig kalendária.
[attachment=5707]

(02.05.2020 15:10)Kamik napsal(a): [ -> ]Tome, nemám zapotřebí něco vytrhávat z kontextu, ani to neberte jako nějaký útok proti sobě. Vývoj jde dopředu jak říkáte, loni jsme to řešili, jako jeden z mála jste férově přiznal, že máte na jednom stanovišti řídký med (měli jsme +- stejně vody, sice zralý med, ale na lidský vkus řídký) a zcela jistě to nebylo slabými včelstvy. Mě zajímá ten výsledek, co jste udělal s medem, jaké opatření jste na stanovišti udělal apod., jak jste se pro tuto sezónu připravil, abyste tomu předešel. Klidně můžete SZ.

Velice šťastně jsem zapomněl oč šlo. Omlouvám se.

Vytáčím do okurkáčů. Primitivní? Jistě. Med průběžně měřím. Slévám bez jakýchkoli sít do dvou konví, řídký a dobrý (pod 18, max 18,2). Dobrý se snažím prodat sám, řídký jde rovnou do výkupu. Nijak med necedím, nikdy. Konev má zúžené hrdlo, nečistoty vystoupají nahodu do hrdla (konev naplním víc než je značka). Po ztuhnutí - řepkáč tuhle rychle, se vrstva zvrchu sebere, vydloube, je dobré vystihnout když už se to nemíchá, ale ještě to není beton. Do výkupu to ani nesbírám, nechtějí to sebrané, musí to být tekuté.

Na nástavcích je křídou ze kterých to je.

Opatření jsem letos udělal takové, že na jednom stan jsem dal medníky (NN) jak jsem si myslel, že je to dobře, na dalších dvou vědomně o pár dní později. Na všech stan mám všechny tři základní míry a obě orientace plástů. Hlídám taky staré slámou izolované úly, polystyrenové a tenkostěnné. Z uvedného vyplývá, že ve všech skupinách mám dvě - 4, možná někde 5 vč a tudíž nic není jasně průkazné pro malý počet včelstev. Jakékoli závěry jsou tedy spíš empirie, cit, zkušenost, tvrzení z toho nelze vyvodit žádné.

Popravdě řečeno mě květový med radost nedělá, blbě se prodává, nešmakuje mi a většina lidí chce medovici. Bohužel ho neumím nemít. Letos zkusím po jednom NN nevytáčet, podělím se tu se zkušenostmi na konci sezony. Když zase nezapomenu ať se ... nádražák, co nechápe ani, že mi má vykat .... Zajímavé, že toto bdělý moderátor neřeší, že někdo porušuje pravidla tykáním přesto, že si to majitel profilu výslovně nepřeje!

Tome, díky za info. Doma jsem letos zatím neměřil, byť už cosi víčkují, tak uvidíme (oba).
Gupo, určitě tě nepeskuju... a vůbec tě nenutím něco hledat. Ale jak si to říkal v tom svém příspěvku 1201 Loukymu? "Zkus neúkolovat ve vyhledávání informací o medu druhé, ale zkus zapojit svůj um v bádání". Nicméně Liebig to napsal v souvislosti s obsahem vody v medu už v roce 2003 a na doslovnou citaci jsem narazil dokonce i v hloubi tohoto vlákna

(02.05.2020 22:14)tom.50 napsal(a): [ -> ]Popravdě řečeno mě květový med radost nedělá, blbě se prodává, nešmakuje mi a většina lidí chce medovici. Bohužel ho neumím nemít.

Tome věřte tomu, že kdybyste uměl hustý květový med, tak vám po něm lidi urvou ruce....měl jsem to tak uplně stejně jako vy, dokud jsem si nepořídil sušičku. Dokonce jsem jeden rok vezl květák do výkupu (do dnes se za to stydím), loni jsem ho vytočil 1100kg a všechen je pryč....stačí ho mít jen v dobré kvalitě a né tekutou břečku, co za tejden zkrystalizuje. Ona má totiž ta sušička ještě jednu výhodu a to, že díky tomu míchání poté med tak rychle nekrystalizuje a to ani řepkový.