Příspěvek: #1081

Mas právo vyhnat ho násadou od krumpáče.

Příspěvek: #1082

Mě osobně se osvědčil např. na varroa přípravek thymovar.

Příspěvek: #1083

(29.07.2017 14:00)Martin887 napsal(a):  Mě osobně se osvědčil např. na varroa přípravek thymovar.

Já ho použil vloni u 8 včelstev. Účinnost v porovnání s gabonem je přibližně stejná, oproti amitrázu je mnohem nižší.

Příspěvek: #1084

A amitraz jsi aplikoval ve stejne dobe? Jaky pripravek?

Příspěvek: #1085

A dával jsi ho jednou nebo dvakrát po sobě.
Po Thymovaru abych si půjčil Varroa od souseda, který použivá / doporučené Dolem / metodiku.Jinak bych ani nevěděl jak vypadá.
V létě Thymovar ,v zimě KŠ.
Loni v mojím okolí uhynuly včely, tak zvaně,na melicitózu.Průměr 50 - 70%.Jen ,že byli takový kteří v březnu sháněly včely.
Používají metodiku Dol.
Správně použitý,včas podaný se Thymovar vyrovná všem přípravkům,ba v něčem je i předčí /aspoň některé. F.V.

Příspěvek: #1086

Františku, ty úhyny ve Tvém okolí nebudou způsobeny "metodikou Dol". Ty úhyny jsou evidentně způsobeny "rukama" dotčených včelařů. Někteří dosud nepochopili, že musí především vědět jak to napadení ve včelstvech vypadá. A potom, tu metodiku Dol musí i dodržet. Ne se na to vy...t. Když přijdu na včelnici takového včelaře, že se mu na jaře jeho včelstva nelíbí a najdu v plodišti gabonové pásky z minulého léta, co na to říct? Když někteří dávají Formidol 80 v září kdy již je zimní generace vylíhnutá a poškozená, co na to říct? A mohli bychom pokračovat? Ale to nemá cenu. Sám tu kritizovanou metodiku Dolu používám a jsem bez úhynů. Ovšem problémy s reinvazí mám také. Právě od takových držitelů včelstev. A co na to říct: Proklaté dotace. Díky dotacím "včelaří " každé kopyto.
JK

Příspěvek: #1087

Jisef - ty úhyny bili ,počínaje předsedou ............nákazovým referentem..... - někdy je potřeba použít hlavu a ne - Čo je napísané......
Chtěl jsem to říci trochu jinak. Jsem asi trochu hákliví na to - Nejlepší je Amitraz........
Když z nich, nikdo nevyzkouší jiné /sám jsem zkoušel vše co je u nás - krom těch dvou posledních novinek - a porovnával /.
A stále jako bych slyšel p. Kamlera ............na přednášce v Rudě......
Ať každý použije co mu pasuje - jen ať stále neomýlaj - nejlepší .......
Vidíš mně se osvědčilo :dle potřeby - odebírání trubčiny, KM ,Thymovar, do krmení přidat heřmánek nebo černobyl a nakonec dle
potřeby - potravinoví doplněk KŠ.
Nikomu to nevnucuji,ale jsem s tím spokojen.
A taky netvrdím - nejlepší je Thymovar,KŠ,KM - je na každém včelaři aby zjistil co na jeho způsob včelaření nejvíce vyhovuje. F.V.

Příspěvek: #1088

(30.07.2017 18:48)vlcek napsal(a):  A dával jsi ho jednou nebo dvakrát po sobě.
Po Thymovaru abych si půjčil Varroa od souseda, který použivá / doporučené Dolem / metodiku.Jinak bych ani nevěděl jak vypadá.
V létě Thymovar ,v zimě KŠ.
Loni v mojím okolí uhynuly včely, tak zvaně,na melicitózu.Průměr 50 - 70%.Jen ,že byli takový kteří v březnu sháněly včely.
Používají metodiku Dol.
Správně použitý,včas podaný se Thymovar vyrovná všem přípravkům,ba v něčem je i předčí /aspoň některé. F.V.

Účinnost Thymovar vers. Gabon byla testována porovnávací metodou denního spadu. Amitráz porovnáván nebyl, jeho účinnost je známá dostatečně.

Metodika k vyloučení různého stupně napadení: Do 8 včelstev po dobu 10 dnů vložen Gabon, do dalších 8 Thymovar. Po 10 dnech se proužky zaměnily, tzn. tam kde byl Gabon dal se Thymovar a naopak. Spad byl počítán denně, u každého včelstva ve stejnou hodinu. Je to jen jeden z pokusů, konkrétní výsledky publikovány asi nebudou.

Příspěvek: #1089

(29.07.2017 14:49)Jan11 napsal(a):  

(29.07.2017 14:00)Martin887 napsal(a):  Mě osobně se osvědčil např. na varroa přípravek thymovar.

Já ho použil vloni u 8 včelstev. Účinnost v porovnání s gabonem je přibližně stejná, oproti amitrázu je mnohem nižší.

To je nejspíš pravda.
ALE
Vzhledem k tomu, že jak Gabon PF nebo Varidol jsou akaricidy úzce specializované na roztoče, tak jde srovnávat jen účinky na kleštíka. Jelikož, ale jsou tu i jiné nákazy, u kterých se ukazuje, že jsou vlastně nebezpečnější než samotný kleštík a pouhé zbavení se kleštíka nezaručuje přežití včelstev, tak v tomto ohledu jak látky s thymolem (Thymovar, Apiguard) tak léčiva na bázi kysely šťavelové naprosto válcují ty klasické akaricidy. Bohužel kukátkové nahlížení na problém zdraví včel, kdy je zaostřeno pouze na kleštíka a jeho setrvačné prosazování svazem a lidmi neschopnými pochopit, že se situace zhoršuje díky rozšíření virových, nosematických nákaz, způsobuje, že to prostě konzervativcům hyne a důvěra v tuto klasiku a na ní založenou metodiku zdraví včel je stále nižší.

Je dost studií prokazující, že thymol má bakteriocidní a virocidní účinky a potlačuje plísně a houby tedy i nosemy. Navíc při aplikaci zvyšuje čistící pud. Toto ma za následek, že na rozdíl od gabonů napuštěných syntetickými akaricidy, které nabourávají některé receptory včel, jsou po aplikaci VLP s thymolem včely vitálnější a zdravější, co se virů, bakteriálních chorob, nosemy týče.

Nicméně je vlastně dobře, že kleštíko-kukátkové vidění některých zarytých svazáků způsobuje úhyny. Alespoň je možné porovnávat dříve nazývané alternativce, nyní již pokrověji smýšlející včelaře, kteří aplikují schválená VLP dle letáku a v souladu s metodikou - bod b) za NEBO. A v tomto je vlastně až na nesmyslnou zimní měl, která nyní začne ukazovat léčebný spad po aplikaci schválených VLP s kyselinou šťavelovou a pokud MZe a veterina nezareaguje na tuto skutečnost, tak budou i klasičtí včelaři s 0VD v měli vlastně díky léčebnému spadu započítaného do přirozeného spadu v zimní měli - tedy více VD ve vzorku než ty magické 3 - tak bude nařízeno na jaře přeléčit nátěrem a v zhledem k časnějšímu jaru a dost pozdnímu vyhodnocení zimní měli a rozhodnutí o natíraní v obcích, budou ošetřovat rozplodované včely s velkými rozlohami plodu, který budou muset rozškrábat, natřít a tak si včelstvo podrazit. V tomto ohledu, pokud bude metodika stále stejná, tak se stane spíše zabijákem jarního rozvoje včel s důsledky na výnos.
A to jsem se odprostil od skutečnosti, že někteří vzhledem k daleko lepšímu přešívání přes zimu na medu a daleko menšímu rozvoji kleštíka při podzimním nekrmení včelestev přecházejí na metodu z dob minulých, tedy vytáčení přebytků až na jaře a přikrmování a podněcování brzy z jara. Tady je vlastně metodika léčení naprosto kontraproduktivní, kdy vlastně nařizuje aplikovat léčiva před medobraním a tedy nařizuje kontaminovat výslednou potravinu rezidui léčiv.
Cest, jak mít včely co úspěšně vyzimované, zdravé co dají i nějaký výnos, je více. Některé časem zarostly trním a lidé, kteří je stále používají při prodírání se tou houštinou poněkud krvácí. Jiné cesty jsou zatím nové a dá se po nich snadněji a rychleji dojít k vytouženému cíli. Je to prostě život, kdy podmínky se mění a vše časem zastarává. Je na každém jakou cestou se vydá. Lze jen doufat, že státní úřady na základě našeptávačů z komerčních sfér, nenařídí na nové cesty pokácet klády nebo přímo vystavět plot s ostnatým drátem.
Nevěřme, že všichni ti úředníci jsou křišťálově čistí.
Co si zvolíme (cestu i zástupce), to budeme mít a podle toho budeme včelařit.
Někdy lepší selský rozum, než úředník či cesta nakukaná od vykuků, kterých je stále dost.
Proto se mi libí ta reklama, kde jeden bankéř leží v penězích a druhý konstatuje, že tu něco páchne. Možná i ve včelařství jsme dospěli do podobného stádia - někdo se válí v penězích za prodej léčiv, které jsou jako reklama uvedeny přímo úředníky ministerstva v metodice, jiný v odměnách za skvělou práci v dozorčí radě skvěle prosperujícího Včelpa v dobách minulých s důsledky v dobách současných.
Vybírat si je obtížné ale platí, že nejhorší výběr se provede ze zoufalosti, kdy není z čeho vybírat (cesty, léčiva, zástupci).

Příspěvek: #1090

Pro JKL,
bylo by možné uvést zdroje na které se tvrzení o bakteriocidnosti a virocidnosti přípravků s thymolem včetně potlačení plísní a hub i nosemy odvolává? Jsem toho mínění, že tyto účinky jsou podmíněny pouze vyprovokovaným čistícím pudem včel. Pokud by uvedené účinky thymol vykazoval, byl by vyřešen problém s morem a hnilobou včelího plodu, rickettsiózou (méně známá bakteriální choroba - není pokládána za závažnou) a celé řady virových onemocnění včetně zvápenatění i zkamenění včelího plodu a též i obou nosem. K tomu však u uživatelů přípravků na bázi thymolu nedochází. Nebo snad ano? Tím nechci zlehčovat význam thymolu při redukci kleštíka (distributora virů) ve včelstvech.
Dík JK

Příspěvek: #1091

EPA (Unaited State Enviromental Protection Agency) R.E.D Facts - Thymol
Thymol: antibacterial, antifungal and antioxidant activities
ANTIBACTERIAL AND ANTIVIRAL ACTIVITIES OF THYMOL ....
Thyme Provides Antiviral Protection against Herpes and Other Viruses
Comparative Study on the Antiviral Activity of Selected Monoterpenes Derived from Essential Oils

Citace:Ethanolic extracts of Thyme (Thymbra spicata) were tested for their inhibitory action on Paenibacillus larvae the causative agent of American foul brood with different concentration by using disc assay and mixed with culture media . Results showd that 3000mg / disc and 3000 mg / ml was the effective concentroation for the both methods .Thymol was isolated by using TLC technique . The effective concentration of thymol on growth of bacteria was 1000 mg / disc . Thymol and crude extracts of thyme 3000 mg / ml were tested on infected hives by mixed with sugar solution . The symptoms of AFB disease was full disappearance within 21 , 27 days after treatment with thymol and thyme extracts respectively

viz. Control of American Foul Brood Disease (AFB) in Honey Bee Using Thyme Extracts and Thymol

Jestli nedochází či dochází k "vyřešen problém s morem a hnilobou včelího plodu, rickettsiózou (méně známá bakteriální choroba - není pokládána za závažnou) a celé řady virových onemocnění včetně zvápenatění i zkamenění včelího plodu a též i obou nosem" je otázka studie. Faktem je, že ti co ho používají mají lepší přezimování. Jinak přípravek HiveAlive, který je také na thymolu založen má přímo testy na inhibici moru, zvápenatění i nosemy s potvrzením účinnosti. Je to ale komerční přípravek a jeho vychvalování - tedy věřte nevěřte. Nicméně vzhledem i k ostatním výše uvedeným studiím soudím, že dle pořekadla na každém šprochu pravdy trochu, na tom něco bude a praxe z jeho používání, byť nevědecká, se zatím také jeví, že to jistý inhibiční na uvedené patogeny význam má.

Příspěvek: #1092

Thymovar je dobrá alternativa u nás nefungujícímu gabonu. Při porovnání s KM (u většího počtu včelstev) je však drahý, proto jej používám na oddělky. Zkoušeli jste někdo podomácku znovu naplnit proužky Thymovaru?

Příspěvek: #1093

Co je drahé?
Ušetřit na přípravku /který my dobře funguje/ a nebo kupovat včelstva,proto že jsem šetřil ......... a včelstva zkolabovala.
Viz moje příspěvky minulé ...........
Josef - Ono i kdyby to podpořilo čistící pud - má to svou cenu - což Amitráz tuto vlastnost nemá,ani Gabon. F.V.

Příspěvek: #1094

Metodický pokyn Státní veterinární správy
pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy

Příspěvek: #1095

Nesmysl se zimni meli jak vidno je snad nesmrtelny

Příspěvek: #1096

Píší tam
"Proto je monitoring a znalostúrovně napadení jednotlivých včelstev roztočem velmi důležitá, a to zejména v období červen-červenec"
To je cesta k úspěšným průběhům kolapsů. To, co píší je prevencí proti tomu, aby včelař nepřivedl včelstvo do kolapsového stavu. To by ale nikdy nemělo nastat, pokud včelař ošetřoval podle jejich metodiky, roztoč takovou populační dynamikou nemá. Když si toto nějaký strejda včelař přečte a bude to poctivě dodržovat, tak se bude v listopadu divit.
Tam patří "zejména srpen až říjen", teprve v tuto dobu dochází ke kolapsům neošetřovaných včelstev.

Příspěvek: #1097

Začetl jsem se do starších OVP,
m.j. doporučuji č. 2 1991 - Situace a perspektivy léčení varoázy, kde jsou popsány kolapsové stavy včelstev v Německu, podobné současné situaci u nás.

A č. 1 1990 - Jedenáct let zkušeností s varoázou - ohlédnutí a vyhlídky
cituji: "...Dosavadí potírání roztoče Varroa v SRN je charakterizováno velmi účinným podzimním ošetřením všech včelstev. Při tom je usmrceno zpravidla 80 - 90% roztočů. Zbylí roztoči se pak nerušeně rozmnožují až do příštího podzimu. Pak budou takoví roztoči, kteří se rychleji rozmnožili, zastoupeni větším počtem potomstva, než jiní roztoči, kteří se množí pomaleji. Léčení tedy přežije opět jen několik zbývajících roztočů, ze kterých, stejně jako před tím, roztoči s nejvyšší lhůtou rozmnožování mají nejlepší šanci k přežití. Jinými slovy: praktikované potírání roztoče účinkuje jako všeobecný chovný program, který nyní roztoče vybírá a napomáhá těm, kteří se rozmnožují co nejrychleji.
Tím se stává zřetelným, že momentální situace roztoče varroa rozhodně není tak stabilní a jistá.
.......Jednostranný vývoj zaměřený jen na chemické metody léčení vede, jak nám ukazují četné příklady z ochrany rostlin, nezřídka do slepé uličky. ...."

Přesto, že jde o téměř 30 let staré práce, domnívám se příliš na aktuálnosti neztratili.