Na včerejší přednášce pražských včelařů Ve Slezké 7,
Je podle přednášejícího Ing Kamlera ředitele VÚV Dol hlavním důvodem současných problémů s varroazou nedodržování metodiky ze strany včelařů.
J.B.
To je přeci jasný. Kdo jiný?
Včely, roztoči, marťani?
(14.02.2012 13:09)Jan Bűrgel napsal(a): [ -> ]Na včerejší přednášce pražských včelařů Ve Slezké 7,
Je podle přednášejícího Ing Kamlera ředitele VÚV Dol hlavním důvodem současných problémů s varroazou nedodržování metodiky ze strany včelařů.
J.B.
Pokud by za to mohli nepořádní včelaři, tak by na to podle té jejich metodiky přeci měli už v předstihu, při vyzdvihovaném a drahém zimním monitoringu, přijít. Pokud je metodika správně nastavena, tak mi nemůže nic překvapit.
Tedy na nepořádné včelaře se nelze vymluvit, s tím se musí kvalitní metodiky vypořádat.
Je úsměvné, když ředitel VÚV za hlavní viníky problémů s varroazou v r. 2011 označí včelaře. Právě tak by včelaři mohli za viníka označit Dol, protože Gabon přišel do řady ZO pozdě a v mnohých regionech byl málo účinný. Ani účinnost Formidolu není dostatečná a Formidol 80 má dosti velké zpoždění.
Myslím, že trochu másla na hlavě mají jak včelaři, tak Dol. Ale hlavním viníkem současné situace nejsou ani včelaři, ani Dol, ale je to
Varroa destructor, neboli kleštík včelí.
Tak, jako se v některých letech přemnoží mšice, plži, vosy a podobná žoužel, tak se v tom loňském dařilo našemu milému roztoči.
Takže teď je nutné, abychom si mohli v letošním roce dát to máslo s hlavy dolu jak my, včelaři, tak i Dol.
Možná se vyjádřím nepřesně, tak se předem omlouvám.
Přijde mi docela logické, že dohled nad včelími nemoci má SVS.
Nakonec je to právě ona, která vydá pokyny k tlumení nebezpečných nákaz.
Vlastně by se na nějaký ČSV a Dol ohlížet vůbec neměla. Měla by jednat tak jak sama, dle svých znalostí a možností, uzná za vhodné.
Neměl by být tlak, ohledně změny metodiky, veden hlavně na SVS potažmo MZe?
Od koho by měl přijít impuls ke změně současné metodiky?
Nezříká se zde stát tak trochu odpovědnosti, pokud doporučuje metodiku, která není plně funkční a zároveň nedává jinou alternativu?
A proč je vlastně jakákoliv změna tak obtížná?
(15.02.2012 19:55)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]Je úsměvné, když ředitel VÚV za hlavní viníky problémů s varroazou v r. 2011 označí včelaře. Právě tak by včelaři mohli za viníka označit Dol, protože Gabon přišel do řady ZO pozdě a v mnohých regionech byl málo účinný. Ani účinnost Formidolu není dostatečná a Formidol 80 má dosti velké zpoždění. ...
On ten problém byl ještě horší, Dol nedokázal v loňském roce podle mých informací dodat ani dost Formidolu, takže do některých oblastí vůbec nedorazil ani ten ... To je pak těžké ... Vlastně ty včelaře nechal na holičkách, tak se začali starat sami ... Mít monopol ale nestíhat, to musí být frustrující. Pochopil jsem to v pondělí na přednášce p. Kamlera, když velmi zdůraznil, že letos bude Formidolu dost, že už teď mají vyrobeno půl loňského množství ...
Jiří
Logické to jistě je, ale metodiku pro SVS vypracoval kdo? Teď v NASA bude školení okresních veterinářů, a kdo přednáší? A se svými zkušenostmi s okr. veterinářem si myslím, že o situaci s Vd, mimo citaci příslušných paragrafů, vím víc než on. A každá změna vyžaduje práci navíc, a kdo by ji asi udělal.
(15.02.2012 19:55)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]Myslím, že trochu másla na hlavě mají jak včelaři, tak Dol. Ale hlavním viníkem současné situace nejsou ani včelaři, ani Dol, ale je to
Varroa destructor, neboli kleštík včelí.
Já bych s dovolením zkusil tu úvahu doplnit.
Jako nástin použiju jeden svůj příspěvek ze včelařské konference:
Citace:Potu?ník Václav napsal:
"Dalo by s to konkretizovat?
Například:
- mají více úhynů než u nás
- používají jinou chemii
- jsou tam zakázané levné přípravky
- je tam méně včelstev a včelařů na km2
A HLAVNĚ KDE je to zázračné zahraničí???
Děkuji předem, Vašek"
xxxxxxxxxxxxxx
Myslím, že jako odpověď by stačilo znovu si pročíst můj poslední příspěvek.
Jde o cíl způsobu ošetřování v ČR - udržovat ve včelstvech co nejméně roztočů. Čím lépe bude tento cíl plněn, tím hůř se dají objevit včelstva odolnější proti roztoči. Aby se totiž nějaké vlastnosti obrany proti roztoči seriózně projevily, je k tomu potřeba ve včelstvech určitého počtu roztočů.
Myslím, že se shodujeme v tom, že v ČR je dán důraz na co nejúčinnější plošné hubení roztoče. Tím pádem se můžeme ve světě chlubit ve srovnání s ostatními státy s mnohem menšími úhyny. Ovšem je to za cenu nemožnosti spolehlivě objevit a odstranit ta nejméně odolná včelstva a naopak také nemožnosti objevit a rozchovávat odolnější včelstva. Ani včelaři při tomto nařizovaném způsobu ošetřování nejsou motivováni vyžadovat po šlechtitelích včely s prověřovanými vlastnostmi, které mohou vést k odolnosti (jak je tomu např. v Německu- viz článek Ing. Titěry v nedávném včelařství), ani takové vlastnosti nenalezneme povinně ve šlechtilelském řádu ČSV (viz poslední včelařství).
Tedy čím lépe se nám bude dařit plošně a preventivně tlumit roztoče, nutně tím hůř je možné zvyšovat odolnost populace včelstev.
Pokud jsme tedy nejlepší v plošném tlumení, nutně jsme na chvostu s odolností. Existuje tu logicky nepřímá úměra.
A pokud jde o zázraky, také nám tato úvaha může pomoci.
Tam kde se vůbec neléčí (např. některá místa v Africe), byl by zázrak, kdyby tam přežívaly proti roztoči neodolné včely.
A tam kde se povinně plošně bude chemií udržovat množství roztočů ve všech včelstvech na několika desítkách, byl by zázrak, kdyby se podařilo zvyšovat odolnost populace včelstev proti roztoči.
Myslm, že z toho je poměrně dobře zřejmé, v čem že jsme nejlepší, a kde nám ujíždí vlak. 
Zahraničí není nijak zázračné.
Ale buďˇcíleně, nebo nechtěně umožňují zvyšovýní odolnosti populace včelstev větší mírou než u nás.
Stačí číst třeba moderního včelaře, nebo internet:
http://www.msvv.cz/
http://vigorbee.cz/autor/
S pozdravem
RK
Tedy myslím, že je možné to doplnit takto:
Ale
hlavním viníkem současné situace nejsou ani včelaři, ani Dol, ale je to
Varroa destructor, neboli kleštík včelí a
neodolné včely
A v tomto vztahu konstantou, která tu zůstane, je zřejmě roztoč.
Pokud tedy chceme problém varroázy někdy vyřešit, musíme začít řešit odolnost včelstev proti roztoči.
A tady máme máslo na hlavě všichni - Co pro to dělá MZe,veterina, Dol, ČSV, šlechtitelé?
Proč včelaři, dokud fungují léky, nestojí o odolnější včely?
Jirka P napsal(a):Nezříká se zde stát tak trochu odpovědnosti, pokud doporučuje metodiku, která není plně funkční a zároveň nedává jinou alternativu?
A proč je vlastně jakákoliv změna tak obtížná?
Stát( reprezentovaný v tomto případě Ministerstvem zemědělství) je přesvědčen, že je všechno zajištěno tím nejlepším způsobem, protože tu metodiku předkládá odborný správní orgán a tím je Státní veterinární správa.
I ta je přesvědčena, že dává to nejlepší, protože pro SVS je včelařství okrajovou záležitostí a nemají dostatek veterinářů s teoretickými i praktickými znalostmi v tomto oboru. Proto v dobré víře převezmou to, co jim doporučí nejvyšší odborné včelařské pracoviště, tedy VÚV. A Dol jim samozřejmě nemůže doporučit nic, co by zhoršilo jeho hospodářské výsledky. Čili, všichni jsou přesvědčeni, že dělají to nejlepší, co udělat mohou a jakákoliv zásadní změna by z jejich pohledu znamenala zhoršení.
To jsem zvědav co si vyslechnem 22.2 v Nasavrkách
(16.02.2012 1:30)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]Stát( reprezentovaný v tomto případě Ministerstvem zemědělství) je přesvědčen, že je všechno zajištěno tím nejlepším způsobem, protože tu metodiku předkládá odborný správní orgán a tím je Státní veterinární správa.
I ta je přesvědčena, že dává to nejlepší, protože pro SVS je včelařství okrajovou záležitostí a nemají dostatek veterinářů s teoretickými i praktickými znalostmi v tomto oboru. Proto v dobré víře převezmou to, co jim doporučí nejvyšší odborné včelařské pracoviště, tedy VÚV. A Dol jim samozřejmě nemůže doporučit nic, co by zhoršilo jeho hospodářské výsledky. Čili, všichni jsou přesvědčeni, že dělají to nejlepší, co udělat mohou a jakákoliv zásadní změna by z jejich pohledu znamenala zhoršení.
Trochu to ještě doplním: kdyby SVS chtěla dávat to nejlepší, pak by jistě ochotně na zásadní jednání o metodice přizvala i ostatní subjekty působící v oboru a snažila se mít pro své rozhodnutí kompletní spektrum podkladů. Protože je u nás dost odborníků, kteří nejsou v Dole a mají jasný názor na věc a veřejně jej říkají, takže ti, kdo ta jednání iniciují, je samozřejmě dobře znají ...
Pokud se ale v podstatě utajeně jedná jen mezi těmi, "co spolu mluví", z jednání se nepořizují žádné záznamy, veřejně o nich není nic známo, pak to nemůže dopadnout jinak, než to dopadá. Ať už jde o jednání o metodice stran varroózy, tak o jednání o moru a pod. Přitom se jedná o státní správu, jež by měla mít ve vínku především transparentnost svého jednání ...
Jiří
Pánové, moje otázky nejsou položeny proto, že si na ně neumím odpovědět.
Jde o tu podstatu. Co se musí opravdu stát, aby se ledy pohnuly.
Vždyť je zde viditelný střed zájmů, platí to každý občan -přes dotace- a jde to všechno stejně do ......
Pokud je VÚVč. tak nepostradatelný, proč není ve státních rukou?
Proč není školení veterinářů na akademické půdě?
Víte ono nadšení hlavně teoretiků s malým počtem včelstev je krásné a připusťme i nakažlivé a situaci nahrává také to, že papír huba a Internet snese naprosto všechno!!!! Pravdou asi je, že šlechtění včelstev na odolnost proti roztoči smysl má a měli bychom se o to pokusit. Jenže praktická otázka! Kdo to udělá????? Logicky to budou muset být min. střední a větší včelaři. Malý nemá z čeho vybírat a proto si namlouvat že ano je zcestné. Kdo z větších včelařů je ochoten začít s 70% ní mortalitou a min několik let zápasit se sníženými výnosy?? Navíc u snížení vůbec není jisté, že nezůstane natrvalo. Takže až budeme vědět o několik desítkách takových obětavých včelařů ochotných jít do toho máme z poloviny vyhráno. Zatím je to jednoduché! Nejsou lidi, ale kecy teoretiků bychom mohli vyvážet na kamiony! Zdraví R. Stonjek.
Jen bych poopravil, že vrcholnou institucí, na kterou by se měli nově včelaři i státní správa obracet v oblasti onemocnění včel není VÚVč v Dole, ale Národní referenční laboratoř pro zdraví včel, která sídlí na SVÚ (Státní veterinární ústav) v Olomouci. V oblasti tlumení varroózy je tedy v ČR nově alespoň isntitucionální předpoklad pro nezávislou práci a hodnocení problematiky v našem oboru.
(16.02.2012 12:05)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Víte ono nadšení hlavně teoretiků s malým počtem včelstev je krásné a připusťme i nakažlivé a situaci nahrává také to, že papír huba a Internet snese naprosto všechno!!!! Pravdou asi je, že šlechtění včelstev na odolnost proti roztoči smysl má a měli bychom se o to pokusit. Jenže praktická otázka! Kdo to udělá????? Logicky to budou muset být min. střední a větší včelaři. Malý nemá z čeho vybírat a proto si namlouvat že ano je zcestné. Kdo z větších včelařů je ochoten začít s 70% ní mortalitou a min několik let zápasit se sníženými výnosy?? Navíc u snížení vůbec není jisté, že nezůstane natrvalo. Takže až budeme vědět o několik desítkách takových obětavých včelařů ochotných jít do toho máme z poloviny vyhráno. Zatím je to jednoduché! Nejsou lidi, ale kecy teoretiků bychom mohli vyvážet na kamiony! Zdraví R. Stonjek.
Šlechtění včel na VT je jedním z hlavních témat Mendelovy společnosti pro včelařský výzkuM (
http://www.msvv.cz). Samozřejmě, že "něco" nedělají jen členové této společnosti, ale i jiní včelaři na své náklady, protože stát ještě nepochopil, že v tomto je priorita včelařského oboru. Prozatím české včelařství bude ve většině zápasit se změnami v metodice tlumení varroózy, protože jim ještě stále někdo tvrdí, že se nic neděje, i když jim hynou včelstva. V takovém prostředí se včelaři, kteří zapojují mozek a chtějí něco dělat, hledají dost špatně. Ale naštěstí jich je čím dál více. Prozatím je to tedy práce v těchto malých skupinách, časem se to jistě bude rozšiřovat, protože to jednak bez tohoto rozšiřování nemá velký smysl a jednak k tomu sami včelaři dospějí přirozeným vývojem...
(16.02.2012 12:05)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Víte ono nadšení hlavně teoretiků s malým počtem včelstev je krásné a připusťme i nakažlivé a situaci nahrává také to, že papír huba a Internet snese naprosto všechno!!!! Pravdou asi je, že šlechtění včelstev na odolnost proti roztoči smysl má a měli bychom se o to pokusit. Jenže praktická otázka! Kdo to udělá????? Logicky to budou muset být min. střední a větší včelaři. Malý nemá z čeho vybírat a proto si namlouvat že ano je zcestné. Kdo z větších včelařů je ochoten začít s 70% ní mortalitou a min několik let zápasit se sníženými výnosy?? Navíc u snížení vůbec není jisté, že nezůstane natrvalo. Takže až budeme vědět o několik desítkách takových obětavých včelařů ochotných jít do toho máme z poloviny vyhráno. Zatím je to jednoduché! Nejsou lidi, ale kecy teoretiků bychom mohli vyvážet na kamiony! Zdraví R. Stonjek.
Zatím tady nebyla ani moc řeč o šlechtění na VT, ale snad jen o otm, že by mohla býti legalizována praxe, že včelař je zodpovědný za své včely a pokud se třeba rozhodne aplikovat KM, tak jej nikdo nebude označovat za "nelegála", nezodpovědného experimentátora a pravou příčinu současných úhynů.
Ale napadá mě, co takto se zeptat nově zřízeného pracovištrě na výklad věty z MVO: "... v jarním a letním období kyselinu mravenčí (Formidol) ".
My co jsme se učili česky jen trochu, to vnímáme tak, že mám aplikovat KM a ne jen Formidol. Ať si výrobce Formidolu přednáší klidně jiný názor.
Osobně si mylím, že pokud by to ofic. autorita vyložila, mohlo by být jasno. A na rozdíl od jiné autority nemá finační zájem na prodeji svého prostředku.
Takže se možná učila češtinu ze stejných knížek jako já.
(16.02.2012 12:29)KaJi napsal(a): [ -> ]Ale napadá mě, co takto se zeptat nově zřízeného pracovištrě na výklad věty z MVO: "... v jarním a letním období kyselinu mravenčí (Formidol) ".
My co jsme se učili česky jen trochu, to vnímáme tak, že mám aplikovat KM a ne jen Formidol. Ať si výrobce Formidolu přednáší klidně jiný názor.
Karle tady je situace jasná a má oporu v jiných legislativních opatřeních (veterinární zákon, zákon o léčivech). Již se to několikrát psalo i ve vláknech týkajících se KM. Používají se jen schválené veterinární léčivé přípravky. Tudíž jako kdyby bylo napsáno - podzimní ošetření amitrazem (Varidol). Také z toho neplyne, že je povoleno amitraz aplikovat např. plácnu postřikem na mandelinku.
Ale u kyseliny je to trošku jiná otázka. Patří podle legislativy do skupiny látek u které se ani nestanovuje MRL (reziduální limity v produktech). Už se po mnohokrát opakuji - stejná problematika jako okyselování vody králíkům jablečným octem - také bez registrace. Myslím, že kdo tuší o co jde, nebude si s tím dál lámat hlavu. Samozřejmě, že by to pro masu včelařů bylo přístupnější, kdyby věděli že "mohou", ale jsou už i včelaři, kteří musí a nemají čas na to, až jim nějaký výrobce tady něco registruje a začně prodávat, když si dovedou účinně ošetřit včelstva kyselinou mravenčí nebo šťavelovou sami a často vymyslí i něco lepšího a rychle, né za 10 let vývoje.
V oblasti kyselin je to jiná káva než v oblasti různých úprav a "vylepšení" aplikací těžké varroacidní chemie jako amitrazu a pyretroidů (těžké - myšleno, co do rozkladných látek, né co do účinku na včelky - tam je to těžké se všemi).
Mně je jasné, že já mohu, zvláště když mě nikdo při tom nechytí. Ale když si představím ty chudáky včely dezorientovaných včelařů, co se donívají, že jim aerosolovací komando vyřešilo problémy na celý rok a nikdo nic lepšího nevymyslel, maximálně tak formidol, tak mi to pořeci jen nedá.
Oni pak se ti roztoči šíří krajinou, takže já mám k tomu takový schizofrení postoj.
Na jedné straně mi zde občas zmizí znační část konkurence - zřejmě je to tím, že nám vzorky vyšetřuje Dolem neschválená laboratoř, na druhé straně, když zde zmizí včely, tak přebývají roztoči a přibývá s tím práce.
A český občan, zvláště včelař je takový bohabojný a před autoritama se třesoucí, že by mu možná toto pomohlo k samostatnému myšlení a rozhodování.
I když se teď opět na schůzi dozví, že má mít důvěru a žít v bázni ....
(16.02.2012 12:05)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Víte ono nadšení hlavně teoretiků s malým počtem včelstev je krásné a připusťme i nakažlivé a situaci nahrává také to, že papír huba a Internet snese naprosto všechno!!!! Pravdou asi je, že šlechtění včelstev na odolnost proti roztoči smysl má a měli bychom se o to pokusit.
Já bych s tímto souhlasil.
A když to trochu rozvinu - proto má zřejmě smysl se místně sdružovat pro včelaře s malým počtem včelstev, aby se pokusili postupovat společně.
Protože to může být i naopak.
Včelaři s větším počtem včelstev mohou být brzdou, která nemá na důkladné pozorování včelstev čas.
A to teoretizování mi přijde při současném stavu zkušeností také důležité pro orientaci v problematice.
Celá věda je vlastně teoretizování.
A pokud si sami známá fakta teoreticky zhodnotíme, můžeme odhalit, k jakým důsledkům různé postupy mohou vést. Které například mohou vést k odolnějším včelám, a které tomu brání.
