Příspěvek: #421

Dno mám zasíťované, podložky dávám jen kvůli měli a při aplikaci KŠ (prosinec).

Příspěvek: #422

(26.08.2015 22:19)Benjamín Jarčuška napsal(a):  

(26.08.2015 22:13)JKL napsal(a):  Přesně jak píše Pavel. S fólií a dobře zatepleným strůpkem plesniví rámky u stěn v dolním nástavku. Je nutno doplnit, že se tak děje za teplé vlhké zimy s teplotami kolem nuly nebo těsně nad a hlavně pak koncem února a v březnu, kdy již nastává plodování, které je spojeno se zvýšením spotřeby a tedy tvorby metabolické vody - tedy vlhkosti.
V mrazivé zimě jednak plísně nerostou a jednak zmrzlý vzduch má prakticky nulovou vlhkost, která po ohřátí vysušuje prostředí.

Deje sa to pri otvorenom - zasieťovanom dne a/alebo pri plnom dne?

Ptáš se správně. Děje se tak se plným nebo zakrytým zasíťovaným dnem.
Zde je ovšem nutno podiskutovat o tom zakrytí dna. Vzhledem k povinnému odběru měly v půlce února je nutné ho mít u nás překryté. Toto podporuje za teplejších zim plodování během celé zimy a tedy zvyšuje pravděpodobnost přežití kleštíka.
Na plesnivění rámků to má vliv jen pokud je sychravá tedy teplá zima.
Od února pak sám včelař má tendenci snížit a zateplit dno z důvodu urychlení rozvoje včelstva a včasné přípravy na snůšku - tedy opět dno utěsněno a nejlépe zateplený nízký podmet. Právě v této době se začínají plísně rozvíjet díky zvýšené aktivitě včelstva, zvýšení spotřeby a s tím spojené zvýšení teploty a vlhkosti - pro odborníky entalpie soustavy.

Pak je nutné vzít v úvahu proudění vzduchu v úlovém prostoru. Je jasné, že čerstvý vzduch je nasáván česnem kudy je i část "opotřebovaného vzduchu" vypuzována (obzvláště pak při strůpkové fólii a zavřených očkách).
Jelikož v zimě a z jara jsou včely ještě v chomáči a moc nevětrají tak dochází v prostoru ke klasickému konvektivnímu proudění - tedy vzhůru kolem teplejšího tělesa - tedy chomáče. Ten navíc vypuzuje metabolické vlhko, které stoupá ke stropu.
Je-li strůpek produšný, část vlhkosti přes něj projde a část se v něm zachytí. Zbytek pak je odkloněn ke stěnám kudy proudí dolů a postupně se o chladné stěny ochlazuje. Se snižující se teplotou ze zvedá relativní vlhkost. Na stěnách a krajních plástech pak dochází ke kondenzaci.
Tady je nutno zahrnout do úvah o proudění další aspekty - tou je uspořádání plástů - na teplou či studenou stavbu a to zda strůpková fólie leží přímo na rámcích nebo zda je mezi strůpkovou fólií a horními loučkami včelí mezera.
Tak nejprve vliv studené a teplé stavby - teplá stavba znamená, že ten vzduch nasycený metabolickou vodou postupuje k bočním stěnám zatímco proudění k čelní a zadní stěně je při fólii položené přímo na horní loučky blokováno. Pak dochází k možnému plesnivění na okrajích téměř všech plástů s tím, že ty co jsou dále od středu mohou být zasaženy více. Při tomto uspořádání není tak podstatné zda jsou nebo nejsou odebrány krajní plásty.
Pokud ale fólie není na horních loučkách, pak proudění probíhá i k čelním a zadním stěnám a pak i při teplé stavbě dojde k plesnivění hlavně těch zadních rámků, jelikož čelní stěna přece jen bývá otočena ke slunci a navíc tam bývají očka, kudy může vlhkost odejít. V této soustavě bych odebral zadní plásty.
Nyní poměry u studené stavby - zde postupuje vlhký vzduch přednostně ve směru uliček tedy do čela a k zadní stěně (opět fólie přímo na rámcích) - opět je vysoká pravděpodobnost plesnivění v dolním nástavku u všech plástů a to hlavně u zadní stěny. Pokud ovšem je pod strůpkovou fólií mezera, pak je riziko plesnivění hlavně na krajních plástech dole - tady bych doporučil odebrat oba krajní plásty v dolním nástavku.
Očka u studené stavby významně pomáhají odvodu vlhkosti.
Vliv zateplení a síly včelstva na teplotu uvnitř úlu a tedy posun resp. "vytlačení" rosného bodu do stěn je pak nutno uvažovat sólo.
Toť fyzika.

A teď si z toho vyberte - co kdo jak a v čem provozujete a jakou sílu mají jednotlivá zazimovaná včelstva. Možná pochopíte, že při stejné konfiguraci sestavy a jenom takové maličkosti jako je mezera mezi strůpkem a horními loučkami je rozdílná nebo, že jsou jinak silná včelstva.
Je tedy nutno zapojit ten "selský rozum", nebo včelařský cit a individuálně doladit sestavu dle aktuálního hardware a síly včelstva.

Příspěvek: #423

Zajímavý rozbor.
Moje zkušenost: 3 VN, studená stavba, zasíťované dno překryté podložkou ale je tam 2 cm mezera, očka otevřená, fólie s mezerou od horních louček, odebraný 1 plást z každé strany každého nástavku (ve 3 VM tedy odebráno celkem 6 plástů).
Přes zimu je to ok, ale po rozplodování se nahoře v rozích sráží voda - tvoří se velké kapky. Bez odebraných krajních plástů by tyto hodně plesnivěly. Takto je to lepší, ale není to na 100 % - plíseň se stejně objevuje, i když v mnohem menší míře.

Dotaz: nevadí včelám otevřená očka přes zimu - průvan apod.? V přírodě obvykle očka nemají...

Příspěvek: #424

Proti srážení vody tam, kde nechceme se dělají chladítka. Já jsem měl na starých VN otvory jako očka, které byly překryty ocelovým hrubým sítem. Včely ho samozřejmě zalepily propolisem. Protože to bylo nahoře v úlu nejchladnější místo, kondenzovala na něm voda, která pak už nekondenzovala na jiných částech úlu. V budečácích takto kondenzovala voda na skle v zadním okénku. V Německu jsem viděl nástavky, kde horní hrana nástavku byla podél drážky pro ouška rámků komplet okovaná. V drážce vznikla vanička hluboká cca 3 mm a na hraně té vaničky byla opřena ouška rámků. Díky tomu byla ouška vždycky nad vodou. Kování dobře vede teplo, takže se na něm srážela voda a včely se mohly mohly v úlu touto vodou napájet.

Příspěvek: #425

"Stříška - uteplivka - stropní fólie" musí spĺňať určité praktické, estetické, hygienické, etické (aj ekonomické) potreby pre včelára a napodobovať určité prirodzené podmienky pre včely.
Toto všetko si treba rozmeniť na drobné a z toho vychádzať pri "konštrukcii" (povedzme) dekla na úľ.
"Na drobné" ... z toho vám vyjde aj 10 - 15 kritérií podľa ktorých dekel posudzujete.

A začať by sa malo pri napodobňovaní tých prirodzených podmienok.
Všetko tu už bolo popísané, len je to popreplietané kontroverznými tvrdeniami aj "skúsených" aj začiatočníkov.

---

(27.08.2015 16:24)Pavel Holub napsal(a):  Proti srážení vody tam, kde nechceme se dělají chladítka....

Rád by som vedel kto tým včelam tie chladítka robil posledných
99 999 950 rokov? 100 miliónov rokov existujú včely a 50 rokov sa im do toho rýpeme (preto tých 99 999 950 rokov).

Příspěvek: #426

Mojim včelám je asi estetika stropu fuk.

Příspěvek: #427

Písal som "estetika pre včelára".
A čo majú chúďatka robiť, keď im ... ?

Příspěvek: #428

(27.08.2015 16:43)misan napsal(a):  

(27.08.2015 16:24)Pavel Holub napsal(a):  Proti srážení vody tam, kde nechceme se dělají chladítka....

Rád by som vedel kto tým včelam tie chladítka robil posledných
99 999 950 rokov? 100 miliónov rokov existujú včely a 50 rokov sa im do toho rýpeme (preto tých 99 999 950 rokov).

Ta chladítka jsou v každé stromové dutině. Jsou místa tenká a jsou místa tlustá, tedy chladnější a teplejší. Dokonce někde je díra zatmelena propolisem a na něm se ta voda sráží.

Příspěvek: #429

(27.08.2015 6:30)KaJi napsal(a):  

(26.08.2015 17:50)Jozef 333 napsal(a):  Pavol keby to aspoň bola do bodky pravda to čo píšeš.

Dneska mohu říct, že Pavel má prostě pravdu.

Tak tím už není potřeby diskuze, když pravda je na straně Pavla.

Jen nevím co by na to řekl otec a syn = autor knihy Přirozený chov včel verzus člověk. Jejich experiment chovaného maxivčelstva mimo úl nemohl zajistit to co tady popisujete, že včelstva potřebují.

Je hezké věřit tomu co je napsané, ale k tvrzení co je pravda a co mýtus je nutné v praxi zjistit. Pavlova pravda se mě a lidem, kteří používají Sedláčkovo doporučení i sám Miroslav Sedláček zatím nedaří potvrdit. Prostě děláme takovou pitomost, že necháváme včely přes zimu promrznout a s fólií a dalšími uteplovacími pomůckami přicházíme až když potřebujeme rozject včelstva.

Příspěvek: #430

(27.08.2015 18:13)NB1 napsal(a):  Je hezké věřit tomu co je napsané, ale k tvrzení co je pravda a co mýtus je nutné v praxi zjistit.

Jak dýchá včelstvo v zimě.

Příspěvek: #431

též tato včelstva/včelaři neznají pravdu?!

Příspěvek: #432

To včelstvo zimu přežilo jak?

Příspěvek: #433

Nevím jak dopadlo včelsto na předchozí fotografii, která je z ciziny, ale vím jak dopadlo jiné včelstvo z české kotliny a na co uhynulo.

Příspěvek: #434

Vrecovina, jekor, nad tým 2 cm vzduchová medzera a plech ...

Příspěvek: #435

michal,
ale na treťom obr. je jekor na rámikoch a vrecovina až hore,
nepritmeľujú jekor o rámiky, resp. nepropolisujú ho...?

Příspěvek: #436

(27.08.2015 18:13)NB1 napsal(a):  

(27.08.2015 6:30)KaJi napsal(a):  

(26.08.2015 17:50)Jozef 333 napsal(a):  Pavol keby to aspoň bola do bodky pravda to čo píšeš.

Dneska mohu říct, že Pavel má prostě pravdu.

Tak tím už není potřeby diskuze, když pravda je na straně Pavla.

Jen nevím co by na to řekl otec a syn = autor knihy Přirozený chov včel verzus člověk. Jejich experiment chovaného maxivčelstva mimo úl nemohl zajistit to co tady popisujete, že včelstva potřebují.

Je hezké věřit tomu co je napsané, ale k tvrzení co je pravda a co mýtus je nutné v praxi zjistit. Pavlova pravda se mě a lidem, kteří používají Sedláčkovo doporučení i sám Miroslav Sedláček zatím nedaří potvrdit. Prostě děláme takovou pitomost, že necháváme včely přes zimu promrznout a s fólií a dalšími uteplovacími pomůckami přicházíme až když potřebujeme rozject včelstva.

Samozřejmě máte pravdy vy, kdo jiný.

Jen nechápu proč Sedláček zapoměl na ten svůj slogan Zeptej se včel.

Pavel v tom čláínku z roku 1997 popsal jak to dělají včely. Ne v nějakém extrémním případě, ale v normálním stromě.
Tam mají na podzim prodyšný strop a na jaře přinese hajný igelit a zateplí aby se rozjely.
A včely samozřejmě stejně jako ty dokáží dýchat i v suchém mrazivém vzduchu. Otázka je co je pohodlnější a co by si vybraly.
A ty co teď zatmelily horní uličky pod krmítky - ty prostě nevěděly co dělaly.
Místo aby byl rády že mohou zimovat vzdušně v průvanu.

Příspěvek: #437

Goro,

To sa Ti iba tak zdá. Tá vrecovina je na kraji zababraná od farby. Keď som maľoval nástavky, tak už boli vnútri včely a tak som to zababral....

Drážka na rámky je hlboká 16 mm a uško rámka je iba 10 mm. Tam je vlastne "včelia medzera" medzi nástavkami. Nad rámkami vo vrchnom nástavku nenechávam medzeru. Keď tam položíš nejaký slabší materiál, tak sa prehne a včely to "zasprávkujú". Ja tam hodím tú vrecovinu a jeden jekor, ktorý má presný rozmer tak aby pritlačil tú vrecovinu na všetky rámky po celej dĺžke. To som sa snažil odfotiť na tej druhej fotke. Na tej tretej je jasne vidieť ako je tá vrecovina pritvarovaná do roviny na rámkoch. Vrch rámkov mám fakticky čistý. Tie ďalšie jekory sú z presahom, aby som nemusel nič presne vyrovnávať ... Davam tam tri, štyri aj päť jekorov, koľko mám poruke.

Kedysi som zimoval tak, že som medzi rámky vkladal 6x10 hranolky a na to filc... Skrátka prúdenie vzduchu ponad humáč nepovažujem za potrebné. V prírode včely lepia na strop ...

Příspěvek: #438

(03.09.2015 21:01)KaJi napsal(a):  

(27.08.2015 18:13)NB1 napsal(a):  

(27.08.2015 6:30)KaJi napsal(a):  Dneska mohu říct, že Pavel má prostě pravdu.

Tak tím už není potřeby diskuze, když pravda je na straně Pavla.

Jen nevím co by na to řekl otec a syn = autor knihy Přirozený chov včel verzus člověk. Jejich experiment chovaného maxivčelstva mimo úl nemohl zajistit to co tady popisujete, že včelstva potřebují.

Je hezké věřit tomu co je napsané, ale k tvrzení co je pravda a co mýtus je nutné v praxi zjistit. Pavlova pravda se mě a lidem, kteří používají Sedláčkovo doporučení i sám Miroslav Sedláček zatím nedaří potvrdit. Prostě děláme takovou pitomost, že necháváme včely přes zimu promrznout a s fólií a dalšími uteplovacími pomůckami přicházíme až když potřebujeme rozject včelstva.

Samozřejmě máte pravdy vy, kdo jiný.

Jen nechápu proč Sedláček zapoměl na ten svůj slogan Zeptej se včel.

Pavel v tom čláínku z roku 1997 popsal jak to dělají včely. Ne v nějakém extrémním případě, ale v normálním stromě.
Tam mají na podzim prodyšný strop a na jaře přinese hajný igelit a zateplí aby se rozjely.
A včely samozřejmě stejně jako ty dokáží dýchat i v suchém mrazivém vzduchu. Otázka je co je pohodlnější a co by si vybraly.
A ty co teď zatmelily horní uličky pod krmítky - ty prostě nevěděly co dělaly.
Místo aby byl rády že mohou zimovat vzdušně v průvanu.

Budeme řešit takovou hloupost jako kdo má pravdu? To považuji za ztrátu času.

A kdo z nás ještě dnes včelaří jako v normálním stromě? A jsou ty včely vždy v normálním stromě? Kdysi dávno, když jsem byl zmagořen svazem, že včelstva bez včelaře jsou nebezpečná a musí se zničit jsem se o zničení jednou pokoušel. Ale díky ztrouchnivělému stromu kouř ze sirných knotů kouřil v celé koruně z odumřelých větví.

Jinak děkuji za uvedení odkazu jak dýchá včelstvo v zimě kde možnost prodyšného stropu je též.

Příspěvek: #439

(27.08.2015 17:06)Kohout napsal(a):  Mojim včelám je asi estetika stropu fuk.

Mam to na jednech uplne presne takhle!!

Honza

Příspěvek: #440

To je důkaz toho, jak si včely "představují" ideální strůpek. Celé toto téma to do všech hustím. Tady to vidíte. Jsou tu ale stále notoričtí větrači, co jim to boří a komplikují.