Příspěvek: #101

Mezerník-Hofman, Med- Cukr, Zatep.-Nezateplený, Výška, délka rámku, Pevné-Zasíťované dno, Kombinované- Stejné nástavky. Dadant- Lang. Ještě jsem na něco zapoměl? Vždy si to budeš muset vyzkoušet a osahat sám.Tvoje práce, tvoje úly, tvoje včely, tvoje rozhodnutí.
A hlavně tvoje odpovědnost.

Příspěvek: #102

(11.11.2011 14:43)Jiří Šilhán napsal(a):  . Nezateplený nástavek určitě víc profukuje ...

Tak s prominutím ještě jeden kamen - Naopak - nezateplený nástavek bude při stejných velikostech větracích otvorů a netěsností méně profukovat a to díky tomu, že bude menší gradient teplot a tím nižší již zmíněný komínový efekt a tedy i proudění vzduchu!

Co se týká léta - tam je naprosto jiná situace (zábránění přehřívání na slunci) - takže poopravuji můj poslední závěr :

Takže otázka "Tenkostěnný nebo zateplený" se mění na otázku "K jakému účelu, pro jak silné včelstvo a jaké letní umístění (polední a popolední slunce/stín)".

To ochlazování větrem na stráni by naopak mělo setřít rozdíl tekostěnného a zatepleného - pokud jsou stejné otvory tak se stejným způsobem vyfouká ten vnitřní prostor. Tady to spíš ovlivňuje konstruční tvar úlu a širší dosedací plochy (falc) mezi nástavky, zaoblené tvary umožňující lepší obtékání vzduchu a tím snížení vírů apod.

Pokud by se udělal úl ze želza a z polystyrénu naprosto stejného tvaru - tak to proudění uvntř bude za stejného okolního prostředí stejný.

Příspěvek: #103

Přátelé, jen to upřesním.
Mám tenkostěné nástavky ztlučené z prken. Po čase se mezery mezi prkny zvětšily a vznikali tak mezery. V zatepleném nástavku tuto spáru řeší izolace (pokud pronikne vzduch přes popraskané prkno narazí na izolant). Takový nástavek tepelně ztrácí jedině ve spoji mezi nástavky.
Tento problem u nástavku s masivu asi nehrozí, ale pokud nástavky sedí na sobě, může dojít ke zkroucení nástavku a švíře mezi nástavky(?).
Pokud se do úlů opírá vítr, má k hroznu včel mnohem blíž přes prkenný nástavek. A tomu přisuzuji velký vliv, krajní včela zkřehne a spadne na podložku. Takové nárazové průniky chladna do úlu jsou podle mě pro včelstvo nejhorší. Je to ovšem můj názor a třeba se pletu.
A abych řekl pravdu, větší váhu pro mě má postřeh sousedního včelaře, který velmi dlouho včelaří v nez. NN a i v zatepl. NN. Včelaříme v podobných podmínkách a když se naše názory shodují, má to pro mě vypovídající hodnotu. Osobně mám úly půl na půl, takže nejsem fanatik a jsem poslední, kdo by se kvůli nečemu takovému hádal, nebo prosazoval jedinou možnou pravdu. Je to každého možnost, stejně jako rámková míra, matka ...
Ale co si budeme povídat, je zima, a do jara daleko, tak je potřeba o něčem pokvákat

Příspěvek: #104

(11.11.2011 10:50)Brtník napsal(a):  ... hlavní a stěžejný rozdíl v těchto úlech je mezi slabšími včelstvy a vyzimovanými rezervami...
Kdo má možnost ,at vyzkouší zazimovat 20-40 odděleku na 8-10 plástech v tenkostěném a 20-40 oddělku stejné rám.míry na 8-10 pl. PS 5 cm včetně dna s možnou regulací větrání přes zimu..rozdíli jsou enormní.

Tohle mi leží v hlavě. Jasně. Ale u 454*30 jsme docela pěkně vyzimoval pár slabších oddělků v tenkostěnném nástavku rozděleném příčkou na 2x5r. A včely měly bouřlivý rozvoj.
Zimovával jsem oddělky nad kmen.včelstvem. TAky to šlo. ale srovnání nemám.

Ale k tomu o čem přemýšlím a ještě jsem to nevyzkoušel. Co ty oddělky narovnat do podoby "paneláku". Tedy těsně vedle sebe a nad sebe a nejlépa ještě za sebe - tedy česna na východ i na západ. A boky jako u paneláku zateplit jen na zimu deskami styroduru. A na jaře až dorostou tak je "rozkočovat".
Zkoušel to někdo? Možná rozumnější jak zavádět polystyren atd.

Příspěvek: #105

Jirko, včelky se na zimu pečlivě připravují - lépe řečeno připravují prostor pro zimování. Pokud jim nějaká mezera vadí, tak ji jednoduše zatmelí. Pak je to jen o tom, jestli jim toto snažení včelař naruší. To co popisuješ, jsou extrémní případy, kdy stěna úlu není v dobrém stavu a tomu by měl včelař předejít dávno před zimou.

Příspěvek: #106

Znovu dávam do pozornosti môj príspevok č. 78

Příspěvek: #107

(11.11.2011 20:39)KaJi napsal(a):  Ale k tomu o čem přemýšlím a ještě jsem to nevyzkoušel. Co ty oddělky narovnat do podoby "paneláku". Tedy těsně vedle sebe a nad sebe a nejlépa ještě za sebe - tedy česna na východ i na západ. A boky jako u paneláku zateplit jen na zimu deskami styroduru. A na jaře až dorostou tak je "rozkočovat".
Zkoušel to někdo? Možná rozumnější jak zavádět polystyren atd.

Karle myslíš takhle ?



4 elka sražena na paletě..včely se automaticky hrnou ke středu,kde je síla stěny 5 cm.
Něco podobnýho jsem viděl na fotkách s Kanady..paletové syst. obouchané polstyr.a obložené OSB-mi. (tuhé mrazy)

Mendel....je důležité,aby každý včelař něco zkoušel,co se týká včelařství,nebot jenom na takové cestě je možné dopracovat se výsledků prospěšných..

Příspěvek: #108

(23.01.2011 0:56)Martin R. napsal(a):  Co se stěny úlu týče a vzduchové mezery mezi sololitem tam jste správně psal že v čím větším prostoru je vzduch izolován, tím má větší vliv přirozená cirkulace. Vyjímkou je hermetické uzavření vzduchu (např. izolační dvojskla v oknech). Tak a teď si vemte prostor mezi sololity v nástavku. Šíře 2cm by ještě šla ale co výška např. 20cm a délka např. 40cm. Přece mi nechcete tvrdit že takovej neutěsněnej prostor vzduchu nahradí vámi zmiňovaných 16cm cihly. Nechci zde zacházet do úplných technických podrobností ale jakýkoliv moderní izolační materiál pracuje právě s uzavřeným vzduchem v co nejmenším prostoru - přoto třeba nanovlákna...

Jinak jak jsem napsal, vzhledem k schopnostem našich včelek nepovažuju to co je na stěně úlu za to zásadní ve včelařině

Martin, nejak som "zaspal!" a Tvoju reakciu na môj komentár som prehliadol a preto reagujem až teraz. Otázka teplodržnosti úľov bude ešte dlho rezonovať aj tejto tejto stránke. Všetko však zmietne zo stola prax, tá potvrdí, či to funguje alebo nie. Autori v tejto otázke majú šťastie, že aj v jednoduchom ako i uteplenom úli včely môžu žiť! Preto by sme mali zamerať npr. na to, či je úľ vyhotovený zo Sololitu s vzduchovou medzerou vhodný pre život včiel alebo nie.

Moje panelové steny úľa vyhotovené zo Sololitu, sú síce hľadiska zástancov uteplených úľov nedostatočné, ale prax ukázala, že včelstvo v nich prežíva, vyvíja a donesie toľko medu ako včely v zateplených úľoch, čiže sú porovnateľné s tými istými úľmi s vloženým PS hrúbky 20 mm, čo prestavuje hodnotu tehlového muriva nie 17 ale 45 mm.
Vzduch v panelovej uzavretej stene, je dobrý izolant tak ako v v dvojitom okne, pri 20 mm medzere ak je uzavretá, sa vzduch nepohybuje, čiže neprenáša ani teplo ani chlad k druhej stane panelu.

Mám už piaty ok osadený včelami klát, ktorý okrem otvorov v zvislom zoradení, má aj pukliny, ktoré sa vytvorili na stenách kláta a včelám sa skvelo darí, jediný zásah z mojej strany do ich života je trojfumigácia.
Znovu sa však vraciam k môjmu tvrdeniu, že do úľa či je uteplený alebo nie, vstupuje vždy vzduch, ktorý sa práve nachádza v jeho okolí a na veľa včelárov zabúda.

A čo tak pokusy K.Čermáka, ktorý úspešne odskúšal úle len z dreveného rámu a jednej Sololitovej stene? Ja som si vedomý toho, že zaužívané stereotypy, ktorých sa len ťažko zbavujeme, npr často dávame do súvisu život včiel z našim domom, ktorý je zo všetkých strán uzavretý a zabúdame, že včelie úle majú otvorený po celý rok letáč. Anton

Příspěvek: #109

Máte někdo zkušenosti z podobným uspořádáním úlů jaké zde uvedl Brtník? Mám zatím jeden úl na paletě a přemýšlím jak k němu přidat další. Pokud včely přezimují ve dvou nástavkách tak si podobné uspořádání dovedu představit, ale co pak v rozvoji, kdy přidáváme nástavky dle potřeby tedy ty čtyři "věže" nerostou stejně rychle. Nebo je podobné uspořádání pouze na zimu a na jaře se zase rozsadí každý vzlášť?

Příspěvek: #110

Mě by fakt zajmalo to krmení na zimu, zateplenej versus nezateplenej, jak kdo změřil že v zatepleným stačí o dvě tři kila míň. Já když krmím tak je to hodně vo pocitech kolik jím dát. Nedovedu si představit že by zateplenej úl byl podmětem ke slabšímu krmení. Mám všechno v tenkej 23mm stěna a krmím tak 12,13,14, a některejm ještě přidám, když vídím že maj málo. Ale je to pro mě fakt tak hodně vo odhadu. Nebudu přece každej úl skoumat kolik toho maj. Snažím se tomu všemu včelaření távat minimum práce maximálně rozumu.

Příspěvek: #111

U malovčelařů je otázka několika kilogramů cukru víc, nebo míň, nepodstatná. Je tedy zbytečné, aby to rozhodovalo o tom, zda si pořídí úl zateplený, nebo nezateplený.
Jinak je tomu u skutečných velkovčelařů. Např. p Kolomý, který má jednu z největších farem v ČR, letos řekl, že přešel z nezateplených na zateplené, protože to pro něj znamená obrovské snížení nákladů na krmení.

Příspěvek: #112

.. aj zase kým odoberajú...

Příspěvek: #113

(27.01.2012 0:49)Mlha_cz napsal(a):  Máte někdo zkušenosti z podobným uspořádáním úlů jaké zde uvedl Brtník?

Pro připomenutí:
http://s8.postimage.org/6lf9s5k77/Fotografie0006.jpg



Ano, mám - zrušil jsem to hned druhý rok po převzetí stanovišť. Přišlo mi to vrcholně nepraktické - nic horšího už si asi ani nedovedu představit. Nevýhody by pravděpodobně byly vyvážené při opravdovém velkovčelaření s několika tisíci včelstev, založeném na kočování (kamion a paletový nakladač s sebou, upravené palety zároveň sloužící jako dna, americké krmení ze sudů apod.). Je to na delší povídání a vzhledem k "ceně" palet je možná jednodušší, když si to zájemci vyzkouší na vlastní kůži a pak se rozhodnou - každý máme jiný pohled na věc a i u nás to leckdo používá, tudíž mu to nejspíš vyhovuje.

Příspěvek: #114

Myslim, ze preberat nieco od americkych vcelarov je znacnej miery zlozite, lebo ich system vcelarenia za zvecsa zameriava na inu cinnost ako u nas.
Kym v USA je hlavnym prijmom opelovanie rastlin u nas su to vcelie produkty. Takze pre nich je rozhodujuca lahka logistika (cize presun vcelstiev) a pocet samotnych vciel, nie ich prinos medu ci cistota a kvalita medu. Preto aj v ovela vecsej miere pouzivaju antibiotika a lieciva ako u nas.

Příspěvek: #115

(27.01.2012 12:45)Loka napsal(a):  krmím tak 12,13,14, a některejm ještě přidám, když vídím že maj málo. Ale je to pro mě fakt tak hodně vo odhadu. Nebudu přece každej úl skoumat kolik toho maj. Snažím se tomu všemu včelaření távat minimum práce maximálně rozumu.

Na toto používam strunovú váhu-mincier http://jjvcela.sweb.cz/vaha.html Len stupnica je do 50kg a na bok je nasadená riska ktorú posúva jazýček minciera, riska zostane na mieste aj po ukončení váženia a tak pohodlne odčítam hodnotu. Nie je to nejako presné ( okolo 1/2 kg ) ale to stačí. Za chvíľku odvážim všetky úle a viem koľko zásob majú. ( samozrejme musím vedieť koľko váži bez zásob - to zistím na jar keď je tam minimum zásob). Zozadu nadvihnem a hodnotu vynásobím 2. Treba sa to naučiť, ťahať rovnomerne a ruka je opretá o úľ, aby výsledok bol správny.

Příspěvek: #116

Mincíř mám, ale to zavěšení vyzdvižení asi 40 kg celého úlu jsem nepochopil.

Příspěvek: #117

Predstav si kváder ktorý je podložený vpredu a v zadu. Pokiaľ má ťažisko v strede váha sa rozloží rovnomerne na obe podpery. Ak ty pôsobíš silou hore - vzadu dvíhaš polovičnú váhu kvádra. Čiže 50 kg kváder dvíhaš silou 25 kg. Stačí kúsok nadvihnúť, to dokážem aj ja aj keď má úľ 100 kg.
Doplním - samozrejme rukoväť a hák mám upravený na tých 50 kg. Čiže masívnejšie ako na obr.
A uľ ostáva v predu podopretý o nosník. Samozrejme podopretie nie je úplne vpredu čiže vzniká nejaká chyba, ale nebudme zas taký puntičkári.

Příspěvek: #118

(27.01.2012 15:01)jdjd napsal(a):  Pro připomenutí:
http://s8.postimage.org/6lf9s5k77/Fotografie0006.jpg

Ano, mám - zrušil jsem to hned druhý rok po převzetí stanovišť. Přišlo mi to vrcholně nepraktické - nic horšího už si asi ani nedovedu představit. Nevýhody by pravděpodobně byly vyvážené při opravdovém velkovčelaření s několika tisíci včelstev, založeném na kočování (kamion a paletový nakladač s sebou, upravené palety zároveň sloužící jako dna, americké krmení ze sudů apod.). Je to na delší povídání a vzhledem k "ceně" palet je možná jednodušší, když si to zájemci vyzkouší na vlastní kůži a pak se rozhodnou - každý máme jiný pohled na věc a i u nás to leckdo používá, tudíž mu to nejspíš vyhovuje.

Podle me je to co do efektivity nejlepsi mozny system na kocovani, ale jak jsi uvedl, je k tomu potreba technika.. Pro hobby vcelare to nema vyznam, pro profiky ano.

Příspěvek: #119

(27.01.2012 0:49)Mlha_cz napsal(a):  Máte někdo zkušenosti z podobným uspořádáním úlů jaké zde uvedl Brtník? Mám zatím jeden úl na paletě a přemýšlím jak k němu přidat další. Pokud včely přezimují ve dvou nástavkách tak si podobné uspořádání dovedu představit, ale co pak v rozvoji, kdy přidáváme nástavky dle potřeby tedy ty čtyři "věže" nerostou stejně rychle. Nebo je podobné uspořádání pouze na zimu a na jaře se zase rozsadí každý vzlášť?

Já to dělal, ale možná dobré pro kočování.

Zbytečná práce u kmenových včel, možná tak na zimu. Mám tedy jen dvojitá víka.
Takto jak to má Brtník jsem to kdysi zvažoval jako jednu možnost pro kočování. Uprostřed tyč s okem nahoře a pak ji ramenem chytnout a naložit na korbu. A ta tyč by procházela střechou a to by kotvilo- vázalo úly na paletě, proti pádu do strany.

A rozdílná výška? Není problém tam dát nějaké víko - mezidno- a pak prázdné nástavky, nebo dokonce nástavky s MS a soušemi. aby byly po ruce.

Příspěvek: #120

(27.01.2012 20:23)NB1 napsal(a):  Prosím, šlo by napsat ty tvé rozdíly trošku líp, aby jsme si z příspěvku odnesli něco víc (třeba utepl. 14%/neutepl. 16%).

V tomto případě bych to asi neřešil, bohužel to bylo loni (kdy už jsem kvůli tomu pořídil refraktometr) v úrovni: uteplené nástavky (ve skladbě tuším palubka,polystyren, sololit) 39/24 s uzavřeným dnem maximální naměřený obsah vody do 18%. Moje L2/3 se zasítovaným vysokým dnem, síla stěny 25 mm, plastové rámky Žák byly většinou přes 20%. Nejnižší dosažená hodnota 19,5%. I když se zatím všechen med rozplynul v rámci rodiny a přátel, jedná se hlavně o udržení skladovatelnosti, zamezení zkvašení (již se i stalo). Zatím se s tím musím naučit žít a dělat opatření ke snížení vlhkosti i po vytočení.
Zjistit pravý důvod vyšší vlhkosti bude asi běh na dlouhou trať, předpokládám že zateplení a způsob větrání je podstatným faktorem.
Na závěr obrázek pro radost: