Příspěvek: #121

Já chci spíše zkusit ty zateplené úly,kvůli přehřívání (mám jedno stanoviště na teplé jihozápadní stráni).Předevčírem mi tam z úlu tu a tam vylétla včelka.Na sluníčku,přestože normálně mrzlo, před očkem udělala dva,tři kroužky a zapadla zase zpátky.
To s tím medem bude nejspíš tak jak tu různě každý píšete.Asi do toho vstupuje více vlivů jako u všeho u včel a v přírodě.Mě ale zajímají ty úly jak v tom tak nějak celkově včely vegetí přes celý rok.Jeden to tu chválí a druhý to haní.........prostě abych náhodou o něco nepřišel.

Příspěvek: #122

Příspěvky o kvalitě medu jsem přesunul do tématu Kvalita medu.

Příspěvek: #123

Josef Křapka napsal(a):Z tohoto pohledu mají tepelně izolované úly (nesprávně uteplené) svůj význam tam, kde není možnost výběru stanoviště - např. při kočování na paletách.

Tato citace př. Křapky je sice z tématu Obsah vody v medu, ale přesně vystihuje důležitost izolace úlu, který stojí na přímém slunci.
V létě 2010 jsem za jednoho tropického dne měřil teploty v úlech u stěny, na kterou svítilo slunce. U stěny velmi silně izolovaného úlu to bylo 35,1, v méně izolovaném to bylo už 38,9. Bohužel jsem na stanovišti neměl úl tenkostěný.
Potřebné teplo si umí včely vyrobit téměř vždy, potřebné ochlazení zvládnou jen do určité míry.

Příspěvek: #124

Potřebné ochlazení na potřebných 37°C v našich podmínkách bez potíží a přesně také vždy.

Příspěvek: #125

V tom případě mi nezbývá, než vyhodit ten teploměr, co ukázal 38.9. Nebo počkat na tropický den se sluncem a kalibrovaným teploměrem změřit teplotu v tenkostěném úle, který bude stát na přímém slunci. Volím tu druhou variantu a až to změřím, tak se ozvu.

Příspěvek: #126

Moc záleží na tom, kde v úlu tu teplotu měříte. Ano, pod strůpkem mimo plodiště ta teplota může být, ať tam je. Uprostřed plodiště určitě ne. Včely jsou v tom dokonalé.

Příspěvek: #127

Pokud stojí úl na přímém slunci tak sice přiděláme včelám práci ale určitě si s tím poradí.Jako včelař se jim snažim ulehčit život tak je stavím tak aby byli aspoň drobet zastíněné.

Příspěvek: #128

Pro Pavla Holuba:

V.Polyster napsal(a):V létě 2010 jsem za jednoho tropického dne měřil teploty v úlech u stěny, na kterou svítilo slunce.

Příspěvek: #129

K té teplotě v tenkostěnných úlech na slunci dovolte jeden příběh.
Stálo několik úlů v řepce uprostřed pole. Díky postřiku přišla včelstva naráz o všechny létavky. Během jednoho dne se čerstvě postavené mezistěny vlivem vysoké teploty zcela zbortily.
Zkrátka, když nemá kdo nosit vodu tak se úl uchladit nedá.

Příspěvek: #130

(31.01.2012 15:41)Pavel Holub napsal(a):  Potřebné ochlazení na potřebných 37°C v našich podmínkách bez potíží a přesně také vždy.

Tak s tím bych si Pavle nebyl tak jistý. I když ani já nemám s přehřátím osobní zkušenost, přesto takové skutečnosti existují. V publikaci Včelařství od Vladimíra Veselého a kol. je na str. 204 pasáž, v oddílu včelí choroby, kdy je popsáno i hynutí plodu přehřátím. Mimochodem, přehřátí plodu může mít i podobné projevy jako některá virová onemocnění, líhnoucí plod s defomovanými křídly, beznohé včely ...
JK

Příspěvek: #131

Aj tento zriedkavý jav hovorí v prospech zateplených úľov. Ideálne je asi zateplenie v čase jarného rozvoja a potom režim v tenkostenných úľoch. Spotreba na kúrenie úľa a ohrievanie plodu je neporovnateľne vyššia než náklady na chladenie úľa. Dokonca aj spotreba PHM na vzdialenejší zdroj nektáru je len zlomok z tejto spotreby a pri zateplenom úli uvoľní množstvo lietaviek z divízie kúrenia do leteckého zboru

Příspěvek: #132

Jo jo, Alberte. Díváš se na problém tepelné izolace úlů pouze z lidského hlediska. Pro člověka je problém se v zimě ohřát, ale v létě zaleze někam do chládku (tím nemyslím kriminál). Pro včelstva v kondici není v zimě problém překonat teplotní rozdíl cca 30 - 50 i více °C pokud mají co do sosáčků a nesedí volně bez ochrany na pospas škůdcům, dešťům a větrům. Je tím míněna teplota v zimním hroznu cca 20 °C bez plodového tělesa versus venkovní teplota -10 °C, -20 °C i více. Pokud včelstva již plodují, je tento tepelný rozdíl v místě obsednutého plodu o cca 16 °C vyšší. Čili, včely nám dokazují, že chlad, zimu a mráz zvládají bez problémů. Problém však nastane, pokud včelstva postavíme na sluneční výheň, kdy teplota osluněných povrchů úlů dosahuje vysokých hodnot. To včelstva v našich podmínkách bez dostatečné tepelné izolace či jiného opatření k ochraně před přehřátím nezvládnou. Proto vidím význam izolace úlů či jiné ochrany především před vysokými teplotami než před zimou.

Co mne vede k tomuto názoru?
MUDr Hruschka, mjr. Ck Rakouskouherské armády, včelař a vynálezce medometu pokusně vyzimoval A. m. ligustica (vlašskou včelu) v drátěnném koši. V osmdesátých letech jsem ze zvědavosti, jako mladý zvídavý včelař, úspěšně zopakoval jeho pokus se současnou kraňkou. Zimoval jsem roj na přirozeném díle v drátěnce uvázané na trámu ve stodole na ochranu před hlodavci, ptáky, a nepřízní počasí. Přezimovaný roj jsem osadil až na jaře do připraveného úlu. Toto včelstvo ještě tentýž rok dalo i med.

Samozřejmě zde vyvstává otázka ceny takových úlů. Tenkostěnné neizolované úly jsou v pořizovací ceně lacinější a výrobně jednodušší než úly s tepelnou izolací. Proto při chovu včelstev na stabilním stanovišti, kde mohu zabezpečit včelstvům veškerý konfort je pro mne tenkostěnný úl výhodnější. Budu-li však kočovat s volně umístěnými úly, budu uvažovat o tepelně izolovaných úlech na ochranu před přehřátím. (Poškození plodu teplem, vyšší rojivost, nervozita včelstev a bodavost...)
JK

Příspěvek: #133

Zatial používam len tenkostenné NN úle - 20 v kočovnom voze a 20 na včelnici 800 mnv.
Včelnica je na zdroji vody a chránená pred západným slnkom. Tieto podmienky možno ovplyvnujú moj postoj, ale ja aj moje včely s radosťou prežívame tých pár slnečných dní, ktoré na Orave máme. Pri nástupe nejakých kritických teplôt je možné otvoriť očká, alebo dokonca krmiaci otvor. Otvorené sito hrá vtedy proti včelám.
Obaja však podporujeme zateplenie úľov - Vy pre prehrievanie a ja kvôli rýchlejšiemu jarnému rozvoju
Mám pripravené bočné uteplivky v hrúbke 35 mm na zúženie včelstva na jar, ktoré sa dajú variabilne použiť v sezone aj na odložence. Vám by možno poslúžili proti slnku

Příspěvek: #134

Tak nevím pánové,
už to asi nebudu číst. Vždycky se pro něco rozhodnu a za dva dny změním názor a věřím něčemu jinému. Chtěl sem zateplené úly 39x24. Potom sem přemýšlel o hlubším plodišti a nižších mednících. Pak mě znovu v Brně v prodejně paní s pánem řekli, ať jako začátečník určitě neexperimentuju a pro začátek si pořídím osvědčenou míru 39x24. Teď sem znovu přišel do tohoto témata a už si nejsem jist ani tím zateplením. Vzhledem k tomu, že u nás na jižní moravě ( pod Brnem ) je nadmořská výška 200 - 220 metrů, zmrznout by mi tedy určitě neměli. Letos u nás byl sníh asi 5 dnů. A už dávno není. A jelikož je budu mít na zahrádce pod stromy, tak ani přehřát ne. Navíc za cenu 3 zateplených můžu mít 4 nezateplené.
Už fakt nevím. Ještě že těch druhů není ještě víc. To bych si asi nevybral nic. Asi nebudu nic vymýšlet a vezmu to co seženu jako první a zkrátka to zkusím.

Příspěvek: #135

A když si to stlučeš sám, pak tě bude do budoucna omezovat jen délka loučky. Bedny snadněji oželíš, než nějaké drahé zateplené úly.

Někdy mám pocit, že nejlepší začátek by byl s těmi bednami od banánů.

Až pak člověk vidí co a jak.

Jeslti jsi se rozhodl pro 39 vem 39/24 a co nejalcinější úly.

K té lacinosti - navštiv vlákno Polystyrenové úly. Jedu do Invy Polar pro přířezy až pozítří, pokud počasí dovolí, ale pokud reference nelžou, vyjde tam zatepolený nástavek co si doma slepím a pár let mi vydrží nejlacinějki. Laciněji jak kupovaný nezateplený.

A nařežou ti co budeš chtít. Ale první úly bych si koupil jako vzor a pak to obšlehl.

Příspěvek: #136

(28.02.2012 18:39)alesjochman napsal(a):  Tak nevím pánové,
už to asi nebudu číst. Vždycky se pro něco rozhodnu a za dva dny změním názor a věřím něčemu jinému. Chtěl sem zateplené úly 39x24. Potom sem přemýšlel o hlubším plodišti a nižších mednících. Pak mě znovu v Brně v prodejně paní s pánem řekli, ať jako začátečník určitě neexperimentuju a pro začátek si pořídím osvědčenou míru 39x24. Teď sem znovu přišel do tohoto témata a už si nejsem jist ani tím zateplením. Vzhledem k tomu, že u nás na jižní moravě ( pod Brnem ) je nadmořská výška 200 - 220 metrů, zmrznout by mi tedy určitě neměli. Letos u nás byl sníh asi 5 dnů. A už dávno není. A jelikož je budu mít na zahrádce pod stromy, tak ani přehřát ne. Navíc za cenu 3 zateplených můžu mít 4 nezateplené.
Už fakt nevím. Ještě že těch druhů není ještě víc. To bych si asi nevybral nic. Asi nebudu nic vymýšlet a vezmu to co seženu jako první a zkrátka to zkusím.

(Aby jsi v tom měl ještě větší guláš) Na jedné straně bych se s výběrem r.m. neunáhloval, vyplatí se jednu si vybrat, než pak přecházet na jinou (i když v případě, že si to rozmyslíš, tak se taky žádná tragédie nestane, nejde o život). Na druhé straně s objednáním úlů v tuto dobu není radno otálet, stačí se podívat na stránky výrobců-prodejců a někteří mají dlouhé dodací termíny nebo mají tolik objednávek, že nestíhají dodávat. Pak by se ti mohlo stát, že získáš včely dřív než úly Moje životní zkušenost je, že unáhlená rozhodnutí = špatná rozhodnutí.
Pokud jsi z jižní Moravy, tak u tebe uteplení určitě nehraje takovou roli, jako například u včelařů z horských oblastí.

Příspěvek: #137

Příteli Alesjochmane .Udělal jsi základní začátečnickou chybu směřoval jsi svou otázku na úl a podle toho ti pak vychází metodika včelaření.Udělej to obráceně ptej se na metodiku včelaření v různých úlovích sestavách a teprve podle toho co splňuje tvoje představy vybírej úl.Teoreticky máš pořád dost času porovnávat výhody a nevýhody jednotlivých sestav,přičemž prakticky což by bylo nejlepší už jaksi pokud chceš začít letos ti moc času nezbívá.Takto v tom máš trochu guláš každý považuje právě tu svoji metodu za nejlepší a tím pádem i úl který používá.Možná by to stálo za to založit téma kde by včelaři je jedno jestli včelaří rok či padesát let popisovali poze metodiku včelaření v jednotlivých sestavách bez možnosti reakce na příspěvky tím by vznik jakýsi přehled jak lze v čem včelařit bez různých přílepků. Pro začátečníky bez možnosti si něco prakticky osahat by to byla pořádná pomoc v rozhodování.

Příspěvek: #138

Přesně na toto je tady fórum Jak to dělám já bez možnosti diskuse.

Příspěvek: #139

(28.02.2012 18:39)alesjochman napsal(a):  Potom sem přemýšlel o hlubším plodišti a nižších mednících.

Jak píšeš, chceš vyzkoušet včelařit kombinovaným systémem (výsoké plodištní nástavky + nízké medníky) popř. Dadant systémem (1 VN plodiště + NN medníky). Navrhuji ti zkusit to přesně opačně, začni NN úlem (plodiště i medníky nízké). Z NN úlu, kombinovaný nebo Dadant vždycky uděláš bez finančních ztrát, opačně, ale už ne. Pokud tvá touha po vysokém plodišti přetrvá, tak jen dokoupíš vysoké nástavky. Garantuji ti, že až si vyzkoušíš jednoduchost NN, tak se ti do VN plodiště chtít už nebude , žádné drátkování a natavování mezistěn atd.

Délku horní loučky bych volil větší než je 39 cm (adamcova míra). Dnes je to o chovu silných včelstev a ty vyžadují prostorné úly, čím delší loučka tím větší prostor (u Langu navíc délka loučky částečně nahrazuje izolaci, i když včely tu izolaci tolik nevyžadují jako včelaři ). Ne nadarmo vznikl úl Optimal právě na jižní Moravě, jeho delší horní loučka byla tím optimálem, který tento úl zvýhodnil před adamcovo mírou.

Příspěvek: #140

Souhlasím s Misokou, včelařit jsem začal před 3 lety na nízkonástavkových 11 rámků, RM 39x17 a dnes bych již neměnil. Rozhodování jsem měl jednoduché, pomáhal jsem svému otci, který včelařil v úlech, které si sám vyrobil a v loňském roce jsem to již převzal a dělám to prakticky sám. Zimuji na třech nástavcích, na snůšku dávám jeden medník a pokud zrovna nemám čas vytočit med, tak přidám ještě jeden nástavek. Při snůšce je nevýhoda, že medník je skoro za 14 dní zaplněn (celý zavíčkovaný), ale mám jistotu, že je med kvalitní. Navíc souše z plodiště při obměně mohu použít ještě do medníku. Je s tím dobrá práce, není to těžké. Ještě dodám, že v současné době mám 2 včelstva a o další dvě mohu rozšířit. Mám to ve včelíně, udělané z chatky na 4 včelstva.