Příspěvek: #501

Fumigace bez plodu . V létě měly Gabon. VD za to podle mě nemůže, je tu něco, co neznám/e/. Rozebírám to zleva, zprava a asi nezbyde, než uvěřit na víru v kyseliny. Oficiální linie přestává fungovat . Silné včelstvo během 10-ti dnů pryč, to je síla


Gabony už vubec nefungujou . Mněl jsi tam brouka a to je celý. Však letos v říjnu to zas bude záhadnejch viroz.

Příspěvek: #502

Ještě že ti brouci jsou. Viry nejsou žádná záhada. Teda pro ty, co nemají jenom brouky.
Dříve či později se s nimi naučí žít i broukaři. Nejdřív ale musí dostat šanci včely. To jim ale současně myšlení chemiků vůbec přežití neusnadňuje

Příspěvek: #503

(09.01.2023 21:21)Tomáš R napsal(a):  Silné včelstvo během 10-ti dnů pryč, to je síla

Kdo nezažil. neuvěří.

U každého ošetření je potřeba dělat ověření účinnosti: u syntetických dnes už VŽDY, pokud nemám nemám kyseliny v malíku (dlouholetá praxe), rovněž (třeba amitraz - na ten snad ještě rezistence ve větší míře není, i když první vlaštovky prý už jsou).

Příspěvek: #504

Tomáš to stanovište kde to padlo zo 16 na 4 bolo z tých rodín kde si prvý zásah voči klieštiku robil až začiatkom 10 mesiaca, teda nedal si im nič skúšobne v tom červenci ani v srpnu?
Písal si predsa že 1/3 včelstiev v lete
gabon nemala, neboli to tieto?

nemohlo potom byť problémom že sa nevyliahli zimné včely ale krátkoveké, tie uložili zásoby a odleteli uhynúť mimo úľ.. a keď že dlhoveké sa neliahli, úľ je prázdny..

Příspěvek: #505

Takhle pozdě v zimě už podle mě nejde o odchod krátkověkých včel.

Příspěvek: #506

Proč by měl artemisinin z pelyňku snížit úhyny:
Badatelé se shodují na tom, že prakticky ve všech včelstvech jsou různé druhy virů, bakterií,nosemy, plísní atd. Jak se dostanou do včel, vysvětlil pěkně v roce 2020 na youtube MVDr. Klíma. Kdo neslyšel, doporučuji. Při vertikálních i horizontálních přenosech však počet přenesených choroboplodných zárodků nebývá velký. Dokud jejich počet nepřesáhne určitou hranici, včela neonemocní.
Viry jsou pro včely největší hrozbou, ale pouze tehdy, když se ve včele dostanou na živé, nejlépe na poškozené buňky. Bez buněk ( až na některé výjimky) během několika hodin hynou.
Spory nosemy jsou vlastně pouze semínka, která sama o sobě nijak nevadí. Je to jako se semeny kopřivy. Dokud nevyklíčí a nevyrostou, nepálí.
Jako nejlepší vstupní brána pro viry, bakterie a další, je zažívací trakt. Jedině tam jsou téměř na dosah buňky, na kterých by se infekce mohly rozběhnout a viry se množit a množit.
Je tu ale háček, spíše velký hák. Středem žaludku, kudy proudí potrava a probíhá její vstřenávání, prochází peritrofická menbrána, pevná roura z chitinu, mukoproteiinů a polysacharidů. V ní jsou mikroskopické škvíry tak malé, že se jimi ani viry neprotáhnou.Takže, i když je v potravě plno virů, bakterií a dalších potvor, včela onemocnět nemusí.
Tedy pokud semínka Nosemy ceranae nevyklíčí.
Klíčky jsou totiž velice agresivní a snad jako jediné dovedou pevnou peritrofickou membránu potrhat a vzniklými otvory se spora dostane na buňky žaludku, kde se pak rozmnožuje. Díry v membráně ihned využijí viry, bakterie a další. Na poškozených buňkách žaludku se bleskurychle množí a uvádí se, že i silné včelstvo během týdne uhyne.
Jak tedy včely od úhynu uchránit? Představa, že bychom vyhubili choroboplodné zárodky, které ve včelách jsou, je naivní. Co dál? Zůstává možnost nedovolit přestup infekce z vnitřku peritrofické membrány na buňky žaludku. Spory jsou mimořádně odolné a ,,nezahubitelné", takže zbývá vytvořit jim takové prostředí, aby nevyklíčily.
Jedna z věcí, která, jak se zdá, zabírá, je kyselinová clona. Na VF je o ní řada příspěvků.
Metoda, kterou letos budeme již čtvrtým rokem prověřovat, je vpravení artemisininu do žaludků včel pokapem do uliček.
Výsledky v prvých třech letech, jak se lze dočíst v tomto příspěvku, byly více než dobré. A tak, jestli vás právě teď napadlo se
k akci přidat, zabráníte možná úhynu několika vašich včelstev.

Příspěvek: #507

Na silvestra OK a dnes KO,
tomu se mi nechce věřit. Musely by tam zůstat alespoň matka s hrstkou ošetřovatelek. To co tam na silvestra létalo, nebyly už zlodejky ? Tak rychlé zmizení beze stopy v tento datum ?

Příspěvek: #508

Proč ne? Kdyby byl jestě sníh,vidél by černou čáru včel napadanych na snih,slabnouci od česna do dálky.Kdo nevidel,neuvěří.Zbyde úplně prázdný úl plný zasob.

Příspěvek: #509

Kdo nevěří, ať tam běží. Mě se obdoba stala předloni v druhé polovině ledna. Všechno. Zůstalo do 20 včelek a zásoby.
Letos, že mi zůstaly jen dvě, včerá jsem zjistil, že jedno už nemám. Byl to slabší ODD, ale co mě zaujalo, že zůstaly odtržené od zásob ve 42/35, a 10cm nad nima 10cm zásob (12 kg ?).

Příspěvek: #510

Docela mě děsíte, asi se budu muset proběhnout po stanovištích (discoverym se tam nedostanu) a zkontrolovat je.
Tchán má pryč tak 10 z 40

Příspěvek: #511

... dva dni pred Silvestrom a potom prázdno ...
Nerobil tam na nový rok niekto náhodou veľký ohňostroj ?

Příspěvek: #512

mám jednu asi blbou otázku.

padaj vám ty včelstva jakože vždy (či naprostá většina) ta, která jsou vedle sebe? že to padá jak domino nebo jako vylámaný zuby, tu jedno, pak chvíli nic, pak další v řadě na stojanech?

dokážete najít mezi těmi padlými včelstvy něco společného? stejně stará matka/původ matky, stejně slabá nebo naopak extrémní výtoč medu, cokoliv co nejvíc z nich mělo v tuto sezonu společného až do toho úhynu?

Příspěvek: #513

Včely vedle sebe (dominovitě) padají pokud jsou už loupeny - tj. chyba včelaře ze dvou důvodů - nerozeznal spouštěč (úl co padl první) na včelnici a neodstranil uhynulý včas úl.
Co jsem četl, tak bych u Tebe tipnul už spíše problém v podletí, kdy jsi neuhlídal přenos virů z roztoče. Kdysi to Broněk Gruna popisoval jako vyžrání úlu zevnitř, kdy včelstvo funguje, ale už má takový nános virů, že se jen čeká na oteplení až padne nebo včely opustí úl. Nalomené včely často odlétají z úlu i v teplotách, kdy by vůbec létat neměly - to signalizuje problém, ale to už je pozdě. Nebo je dodělá nosema, když jsou pro ni příhodné podmínky.
Ta prvotně uhynulá včelstva (spouštěči, nejedná se o ta následně vyloupená) mají často společné to, že dlouho plodují. V létech, kdy je extrémní tlak(jako u nás letos), díky dlouhému plodování mohou odejít i oddělky, právě kvůli delšímu plodování a loupení.

Příspěvek: #514

Na většinu otázek je odpověď v prvním mém příspěvku. Ano, 29.12. ok a dnes jsou pryč. Čistil jsem podložky a kontroloval , kde včely sedí. Byla to silná včelstva.
Goro- ano, třetina včelstev nedostala Gabon, ale úhyny prošly celou včelnicí bez rozdílu léčby, zůstalo jedno včelstvo, co mělo G+FUM, jedno, co mělo jen FUM a dvě, která neměla NIC. Ohňostroj se tu nepořádá, žiju na polosamotě , kolem louky, les, zahrady, pole.
Nebyly na jednom stojanu, mám úly na ztraceném bednění samostatně, různě pootočená česna.
Zbyl jeden slabší loňský oddělek, dvě velká, produkční včelstva a jedno včelstvo, co je v sezoně "drobet živější".
Vím, že musím hledat u sebe, ale ta varianta s kontaminovanými zásobami mi pořád leží v hlavě. Dokázal by někdo ze zbylých plástů zjistit, co zásoby obsahují ? Myslím zásoby z VN plodiště, kde budou uloženy zásoby pylu a medu ze sezony ? Stopy něčeho, co tam být nemá ?

Příspěvek: #515

Je mi líto těch, které postihly úhyny ať už totální nebo částečné, ale musím upozornit na okolnost, že ne všechny tyto úhyny jsou správně kvalifikovány, co se týče původců. Jejich správné určení je teď již platné, jak mrtvému kabát, ale je to malý krůček k poznání zdravotní problematiky spojené i se zažívacím traktem naší včely. Nyní mám na mysli nové bakterie a houby, které včely mohou v nějakých oblastech (a ne všude) trápit tak nečekaně a zákeřně, že se nestačí včelař divit. O virech a kleštíkovi se nyní nezmiňuji záměrně. Chci se zde rozepsat opatřeních, které pomáhají u mne proti těmto patogenům.
1. Nelze neredukovat roztoče v letním období (kvůli virům)
2. Nelze nepoužít KM v září a popřípadě později a to vždy dlouhodobě (kvůli virům a bakteriím a reivazím)
3. Nelze nepoužít pelyněk do zimního krmení (kvůli NC) metodou artemisininu podle Mudr. Šumery nepokryjete tak velký časový úsek
Těmito opatřeními se dá ohlídat průběžný zdravotní stav v mých podmínkách. Včelařím již 12 let bez úhynů s vysmívanou KM, když ještě působil Varidol na 95 %. Také nejsem sám, komu to takto funguje. Zvláště letos, kdy kolega v oblasti Moravského Krumlova, totálně odvčeleného, má svých 60včelstev bez jediné ztráty tak jako já.

Příspěvek: #516

Před dvěma hodinami jsem uveřejnil příspěvek o tom, proč i silná včelstva jsou schopna během týdne kolabovat a o zatím nečekaně dobrých výsledcích při léčbě artemisininem. Také jsem v něm uvedl, že další způsob ochrany včel je kyselinová clona. O ní Jiří V napsal už snad desítky příspěvků a jak píše, je dlouhodobě bez jediné ztráty.
Zdá se, že jedno ani druhé včelaře nezajímá.
Někdy mám pocit, že včelaři, které úhyn postihl, pouze hledají viníka, který jim včely zahubil, ale o metodách, které jsou na VF a mohly by jim pomoct, ani nečtou, natož aby je použili.

Příspěvek: #517

Je to asi 6 let, co jsem zažil něco podobného, chodil jsem každý den okolo včel do dílny, sněhu po kolena, mráz. V té době jsem ještě chodil poslouchat jednou v týdnu, jen tiché vrnění, ráno kolem desáté jsem šel do dílny, před úlem tak 300 až 400 včel, do délky 2 m, zbytek na dně, ale to byl docela silný mráz, během 5 dnů takto odešly troje. Já to přisuzuji NC, možná i nějaký vir k tomu a protože je nyní počasí, kdy včelám nedělá problém jít ven, tak odejdou i když to musí vypadat jak vyrojení, tak jsi to nějak představuji.
To že tam v říjnu nebyl plod se mi nějak nechce věřit, pokud si je nerozebral a neprohlídl, na to jsou dost velké teploty a začátkem října nosily ještě pyl. Ošetřování bude muset probíhat dle p. Vítámvás, p. Šumery a hlavně začít v srpnu už je pozdě

Příspěvek: #518

Budoucnost v udržitelnosti včelstev vidím v:
1. klíckování matek nebo odstranění plodu kdykoliv, kdy je postřehnut vysoký spad nebo poškozené včely
2. přemetení (podobá se číslu jedna + výměna veškerého díla)
3. používání KM clony
4. hodně nadějí vkládám do pelyňku (jak postřik dle V.Šumery, tak i jako výluh do krmení dle JiříhoV.)
5. KŠG v páscích (obdoba gabonu) v létě (utěrky mi nepřijdou tak účinné)
6. pokap KŠ nebo Varromed kolem Vánoc - Nový rok

Pozn. letos jsem použil 2x po 14 dnech KŠG na páscích, 1x fumigace v listopadu a 26. prosince pokap
KM ve formivanech jsem dával jsem silně napadeným včelstvům (VD) nebo co měli nějaké zvápenatění nebo chodící včely
Pelyněk jsem dával dle př. Šumery na kontrolních tuším 20 včelstev
Při krmení jsem dával první dvě dávky po 10 litrech bez pelynku a další dvě 10 litrové dávky s pelynkem.
Všechno žilo ale po dnešních zkušenostech některých zde diskutujících to budud muset projít. Stát se mohlo ledacos

Příspěvek: #519

(10.01.2023 0:10)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Někdy mám pocit, že včelaři, které úhyn postihl, pouze hledají viníka, který jim včely zahubil, ale o metodách, které jsou na VF a mohly by jim pomoct, ani nečtou, natož aby je použili.

Já bych si dovolil trochu oponovat. Včelaři, kterým není jedno, co se s jejich včelstvy děje samozřejmě hledají příčiny úhynů a způsoby, jak jim předejít. Takže hledají pomoc i na včelařském fóru. Ale tady je v diskuzích o předcházení úhynů včel taková bramboračka, že se v tom dá ztěží orientovat (napsal bych to i jinak). A navíc si lze klást otázku, která doporučovaná metodika je ta správná? Ta Šumerova, nebo některá jiná z těch mnohých dalších, které zde rádoby zkušení včelaři (a podle čeho posoudit, že jsou opravdu zkušení) doporučují? Do toho si načtete něco z včelařské literatury (tam se také dočtete věci), něco vám doporučí kolegové včelaři, něco jiného se dozvíte na včelařské schůzi a něco jiného ve včelařských časopisech a při odborných přednáškách. A zákonitě musíte dojít k poznání, že "mnoho rad, včelařova smrt". Mnozí včelaři se rozhodnou, že než by se v tom množství pro ně rozporuplných informací orientovali, tak to neřeší a když to příjde (úhyny), tak nakoupí oddělky (skvělý byznys) a s klidem v srdci a úsměvem na tváří včelaří dál vstříc světlým zítřkům a dalším úhynům. A tak tu žijem.

Příspěvek: #520

Do kamene vytesat
Kolega oproti / 300 m/ používa Gabon v auguste a 2-3x fumigácia Varidolom=dolská klasika vyše 20 rokov. Žiadne úhyny, rovnako ako progresívny Jirka V. Stále je veľa včelárov, ktorí používajú dolskú metodiku bez úhynov. Ako to je možné Už mali byť dávno mrtvi...
Ja som dva roky 2010-12 ekologicky používal v auguste dlhodobý odpar KM= kyselinová clona, v máji po vytočení krátkodobý odpar KM a v r. 2012 som mal prvý veľký 40% úhyn. Potom som sa vrátil na dolskú metodiku dľa suseda, ale úhyny sa sporadicky opakovali až doteraz. Posledné roky pelynek, KM a KŠ. 2021/22 úhyn 50%, tento rok nula bez pelyňku a s KS a KM v 7/8 a KS na Vianoce. Predtým aj ekologický Ekopol v júli.
Ako píše kolega Včelarík, dobrých rád je tu naozaj veľa, ale je to guláš /bramboračka/.
Mnohí sa tu ostychavo odvolávate na vedecké poznatky. Povedzte to na plnú hubu - bez výskumu a labákov tu stále budeme ťukať s bílou holí.