Příspěvek: #541

no právě, je tady někdo, kdo měl významné úhyny v jednom roce nebo ve dvou po sobě jdoucích (jak se říká, že na úhyny v roce X je zaděláno již v roce X-1) a zbyla mu nějaká včelstva, z nichž si pak udělal oddělky a rozhcoval nové matky a rozšířil počet včelstev na původní stav, ale pouze z toho, co mu zbylo = přežilo, a ne z koupených hotových oddělků nebo kmenových včelstev nebo matek?

Jaké pak měl v následujících letech úhyny z těch včelstev, ze kterých vybudoval stanoviště ze plemenného materiálu z včelstev, která přežila úhyny?

Příspěvek: #542

Zase ja. Včely som kupoval len na začiatku. Stále vyrábam svoje odložence z vyselektovaných včelstiev, ktoré neuhynuli. Absolútna selekcia sú bondtesty= z 1000 produkčných včelstiev zostane 10 mrzákov. Akú úspešnosť má potom čiastočná selekcia s barličkou ?
Prirodzený výber, mutácie, evolúcia ... až k dokonalej včele

Příspěvek: #543

Brzdou a jedinou, v selekci je plošně ošetřování celé včelnice. Nikdy se tak nedozvíte, zda je přežití následek rezistence, nebo oněch pomocných berliček ošetřování. Dalším problém je šíření trubců z ošetřovaných včelstev do okolí. Tohle je důvod, proč tenhle stav došel až sem..

Příspěvek: #544

problem je pak asi opravdu v tom, ze mezi uhyny vyselektovana vcelstva se na stanoviste "zavlece" nevyselektovane vcelstvo, ktere to selekci zase rozhodi.
jak pise bohemiagall, nikdy to nepujde eliminovat zcela, kvuli cestujicim trubcum.
znate asi octomilky. ty maj strasne kratkej zivot. proto se pouzivaji k badani v zalezitostech tykajicich se genetiky.
rekl bych, ze priroda to zaridila tak, ze cim kratsi zivot, tim rychlejsi adaptace a zmeny z generace na generaci.
u vcel sice nevidime, ze by jim rostlo treti tykadlo, delsi sosak, vetsi kridla apod. Ale ty adaptace mohou a urcite probihaji tam, kde to priroda a organismus potrebuje s ohledem na podminky.
proto si myslim, a ono to uz zde na foru v minulsti nekolikrat zaznelo, jen v jine souvislosti (chov matek), ze dovoz oddelku a matek z jinych lokalit na sve stanoviste, kde mi uhyny prezivaji "jakymsi zpusobem" adaptovana vcelstva, je kontraproduktivni z dlouhodobeho pohledu ci presneji receno boje s nemocemi ci spise uskalimi, cihajicimi na vcely v lokalite daneho stanoviste, skladby pastvy, klimatickych podminek apod.

Příspěvek: #545

Aj bodové ošetrenie včelstva je kontraproduktívne. Ide len o čas a % úhynov.
https://royalsocietypublishing.org/doi/1....2021.1375
Je tam okrem článku aj 133 odkazov, ktoré sú zaujímavé a k veci. Čítajte

Příspěvek: #546

(10.01.2023 13:05)Tomáš R napsal(a):  A kdo psal, že sousedovi nepadlo nic a mě mnoho ?

Napr. Jiří V.:
... Také nejsem sám, komu to takto funguje. Zvláště letos, kdy kolega v oblasti Moravského Krumlova, totálně odvčeleného, má svých 60včelstev bez jediné ztráty tak jako já.

alebo

Albert:
... Kolega oproti / 300 m/ používa Gabon v auguste a 2-3x fumigácia Varidolom=dolská klasika vyše 20 rokov. Žiadne úhyny, rovnako ako progresívny Jirka V. Stále je veľa včelárov, ktorí používajú dolskú metodiku bez úhynov.

alebo ja
ale to si najskôr počkám do konca apríla , ktohovie, možno budem ešte vyplakávať ?!

Příspěvek: #547

(10.01.2023 15:05)Albert Gross napsal(a):  Zase ja. Včely som kupoval len na začiatku. Stále vyrábam svoje odložence z vyselektovaných včelstiev, ktoré neuhynuli. Absolútna selekcia sú bondtesty= z 1000 produkčných včelstiev zostane 10 mrzákov. Akú úspešnosť má potom čiastočná selekcia s barličkou ?
Prirodzený výber, mutácie, evolúcia ... až k dokonalej včele

Selekce funguje každopádně, stačí se podívat na kleštíka. Co je to úspěšnost? Úspěšnost pro chovatele je mít chov, který nemusí dotovat. Úspěšnost pro včelu je přežít a rozmnožit se. Nevěřím na supermany bez úhynů. Buď je to potkalo a taktně o tom mlčí, či to bagatelizují, nebo je to teprve potká. Nějaká míra mortality je v přírodě naprosto nezbytná, přirozená jinak by to dopadlo jak v té pohádce, kde zavřeli smrtku do chlívku. Takže co my včelaři vlastně chceme? Včelařit bez úhynů? Jistěže to jde, po nějakou dobu. Ale za jakou cenu? A co se stane až dojdou berličky a voda přeteče? Po nás potopa?

Požáru asi nezabráním tím, že budu občas rozstřikovat vodu, když zrovna nehoří. Požáru zabráním tak, že občas spálím to, co by mohlo chytnout a nebudu hořlavé věci skladovat vedle sebe.

Příspěvek: #548

Drtivá většina včelařů poslouchá své důvěrníky kdy léčit, aniž by tušili jestli mají ve včelách plod. Dokonce určují přesné datumy kdy dělat tři fumigace. Pak se někdo divý, že jsou plošné úhyny? Kdyby se úplně zrušil svaz, tak odpoledne spousta včelařů, co by si nezvládli samy přeléčit včely a hned by ubylo převčelení.

Příspěvek: #549

re stefanos:

Tvůj příspěvek je prostá pravda.
Žijeme na dluh a pomalu se nám to začíná vracet. Zvyšovali jsme výnosy ve všech možných odvětvích (med, maso, mléko, vejce, obilí a další komodity). Vše bylo díky použití chemie. Každých několik let se přidávaly další aplikace, vyšší koncentrace a množství. Zvířata a lidi se neustále očkují a chemicky léčí, že nové a nové generace jsou čím dál slabší a chřadnou. Po pár dekádách vidíme, že to bylo k ničemu, protože vše začíná selhávat. Rovnováha byla narušena a vrátit to bude velice těžké. Maximalizovaly se výnosy, ale pouze na okamžik.

Jak by to vypadalo, kdyby se při objevení VD u nás nic neudělalo?

Příspěvek: #550

Souhlasím se Štěpánem (stefanos). Ještě bych k tomu všemu přidal, že je blbost měnit matky, které prokázaly svoji odolnost. Pokud měníte co dva roky matky, tak začínáte pořád znova... Pak už chov jistou odolnost začne vykazovat. A není to o tom, že byste neměli žádné úhyny, ale přirozeně odchází cca 15% včelstev, tedy selekce probíhá každoročně. Rozdíl je v tom, že když jsou velké úhynové roky, tak se Vás to nedotkne a míry úhynů se jen mírně zvýší oproti těm zhruba 15%.

Příspěvek: #551

Ivíku mohu s tebou souhlasit ale …

Opakují se každým rokem na určité včelnici stejně intenzivní projevy stejného patogena? Není třeba další rok úplně jiná nákazová situace, na kterou úspěšně přeživší včelstva zase nenajdou obranu? Není to pak něco, čemu se říká loterie? Toto většina včelařů nezvládne, protože až na VD, je nedokáže identifikovat a správě včelstvům pomoci. Můžeme si říkat, ano dejme včele šanci, ale jí to bude trvat dlouho, protože to není jen jedna zátěž, co ji trápí. Nezbývá než včele pomoci, a čekat až se genetikou přizpůsobí přes trubčí linii. Například přidáním octa do napáječky atd. Mohu se mýlit, ale zatím u mne nic jiného nefunguje. Mám stanoviště, kde nejen oplozuji vychované matky, a je tam i dobrá akátová snůška v lese. Rozdíl ve zdravotním stavu včelstev na tomto stanovišti a na jiných je patrný (lepší), avšak nepřeceňoval bych to, protože matky na dalších stanovištích (s větším zavčelením), které tam vyměním mají v dalších letech (nechávám je tam 3 roky), více roztočů než ty na oplozovačce, a tím i větší potřebu redukce VD. Takže jediné měřítko zase není možné. Možná moc zachraňuji, ale ne na oplozovacím stanovišti a pěstuji tam záměrně hodně trubců, aby byli v přesile proti okolí a dokonce vidím, když mám štěstí i páření nad včelnicí (mám to na videu). Víc jim do toho nechci zasahovat a postupně avšak pozvolna ubírám ošetřování. Jde to hůř než ztuha. Víte jaký je rozdíl mezi včelařem, který má hodně úhynů a včelařem, kterého to jen tak „štrejchne“? ---- Včasný zásah.----
Ozval jsem se již zase dvakrát tak abych vás již nenudil – končím. Snad vám to k něčemu bude.

Příspěvek: #552

(10.01.2023 14:39)TomasK1 napsal(a):  no právě, je tady někdo, kdo měl významné úhyny v jednom roce nebo ve dvou po sobě jdoucích (jak se říká, že na úhyny v roce X je zaděláno již v roce X-1) a zbyla mu nějaká včelstva, z nichž si pak udělal oddělky a rozhcoval nové matky a rozšířil počet včelstev na původní stav, ale pouze z toho, co mu zbylo = přežilo, a ne z koupených hotových oddělků nebo kmenových včelstev nebo matek?

Jaké pak měl v následujících letech úhyny z těch včelstev, ze kterých vybudoval stanoviště ze plemenného materiálu z včelstev, která přežila úhyny?

Já se hlásím. V roce 2019 jsem měl 50% úhyn a to co přežilo, bylo slabé. Postupně jsem se dostal na původní počet včelstev. Rozchoval jsem to, co přežilo. Ale od té doby mám jak píše Ivík cca 15-20% úhyny každý rok (letos taky).

Příspěvek: #553

ale tech 15%-20% jak tady nekteri pisou je blizko nejakymu prirodnimu standardu. nevim, jestli nekdo delal nejaky pruzkum prirozeneho uhynu u volne zijicich zivocichu a k jakemu procentu se dostal.
proto bych rekl, ze tim postupem, kteym si sel, se dostavas k normalnimu stavu.

shodou okolnosti vcera v udalsotech komentaruich byla kolem 21:30 diskuse o uhynech/likvidaci ptaci chripky u nosnic a jeden z diskutujicich tam pripomnel pricinu, respektive vysvetleni toho, proc nasli tisice nakazenych nosnic, ale nepodarilo se jim najit v okoli zadne uhynule volne zijici ptactvo - protoze ty nosnice jsou preslechtene a tomu viru se neubrani, kdezto volne zijiici ptactvo je vyslechtene prirodou a je odolnejsi.

Příspěvek: #554

Viš co je hlavní přícina? 750000 nosnic na 1 mistě.Pak stači,kdyz to propukne u 1. Viděl jsi někdy u sebe 750000 bazantů v přirodě? Tím,že se tak v přirodě neděje,se nákaza přenaši omezeně na lokalní úrovni.
Přiroda není tupá,to jen člověk pořád ukazuje,že přírodní děje nerespektuje.Se včelama to máš nemlich tak,čim vic včelstev u sebe,tim horši průběh při problému.

Příspěvek: #555

Já taky těch 15-20% nepovažuju za problém. Když s tím počítám a tvořím si dostatek oddělků, tak je to v pohodě.
V podstatě jsem došel k závěru, že neumím poznat včelstvo odolné na nemoci. Já to poznám jedině tak, že včelstvo přežilo zimu. Takže vlastně nevybírám nejodolnější včelstva, ale vyřazuju ty, který nepřežili , a taky ty, který nemají vitalitu.
Samozřejmě, že jsem k tomu změnil i několik dalších věcí v mojí metodice včelaření, samo o sobě by to asi nestačilo.

Co se týče přirozených úhynů. taky jsem nad tím jeden čas přemýšlel, a podle mě ty úhyny včelstev v přírodě byly poměrně velký (kdyby se včelstva jen úspěšně rojily, tak by tady všude byly jen včely). Takže jsem došel k tomu, že smrt včelstva je přirozená součást chovu (jak to tady psal někdo přede mnou).

Příspěvek: #556

josefe, aleci v prirode se ta chripka siri, i v prirode se ptaci shromazduji v mensicj ci vetsich hejnech, pri tazich na jih / na sever jich jsou tisice, stejne tak kdyz v zime hledaji potravu, ktera neni tak rovnomerne rozprostrena jako v NEzimnim obdobi,, tak dochazi tak ke shromazdovani na urcityh mistech, ci prostridavani. urcite mezi 750tis. kusy na jednom miste bude mir napadaleni vyssi nez mezi 750tis kusy rozmistenymi v prirode v malych skupinkach, ale jen to pricinou myslim byt nemuze. protoze i v male skupince se to rozsiri stejne rychle jako ve velke skupince. jen v absolutnich cislech to budou nizsi pocty.

Příspěvek: #557

(11.01.2023 14:58)TomasK1 napsal(a):  nevim, jestli nekdo delal nejaky pruzkum prirozeneho uhynu u volne zijicich zivocichu a k jakemu procentu se dostal.

na Slovensku sa usadeným rojom venuje Matúš Pavle, vyštudovaný lesník a za posledných 5 rokov dokázal cez priateľov, spoluprácu so štátnymi lesnými závodmi, aboristami pod nájsť a na celom Slovensku, od Bratislavy po Oravu presne 67 potenciálnych dutín v ktorých sa roje niekedy usadili (+ 4 usadené roje v moravskom prihraničí). po piatych rokoch monitoringu usádzania rojov (sleduje ich komplexne, fotografuje, nahráva na video , odchytí vždy zopár vzoriek z usadených včiel, analyzuje a pod) má na všetko všetko prepracované a odskúšané postupy... ...rovnako ho lesníci a aboristi pri vypílení dutých stromov s výskytom včelieho diela informujú a prizvú k prehliadke... Za posledných 5 rokov (2017-2021) v sledovaných dutinách bolo usadených celkovo 112 rojov... z ktorých na jar žila len jedna štvrtina (29)... s pomocou aboristov a hlavne osobne sleduje osídlené aj neosídlené dutiny od polovice augusta do polovice októbra, potom je obtiažne zistiť či ešte lieta pôvodný roj alebo sú to včely rabujúce uhynuté včelstvo... na jar začína monitoring preživších rojov marci až apríli...keď nosia peľ ide na kontrolu... ak je ticho a nelietajú ešte za čas sleduje...
Podrobne to popisuje v Dymáku...

Příspěvek: #558

goro díky moc za zajímavou informaci, v kterém čísle Dymáku?

Příspěvek: #559

https://www.youtube.com/@matuspavle/videos

Příspěvek: #560

Tomáš nestíham, bol to seriál vo viac číslach...pohľadaj v 2022..
https://www.dymak.online/obsah-rocnika-2020/