Příspěvek: #781

posouvam pokap stavelkou na zacatek prosince,


No to by mne ani nenapadlo léčit v listopadu. I varydolem začínám léčit koncem listopadu a pak dál v prosinci. Když někdo začne léčit v říjnu a hotovo má 20.11 tak to je přesně předpoklad velkých úhynú.

Příspěvek: #782

Pravda.

Příspěvek: #783

Kluci, souhlas s Varidolem.
A jako vsechno osetreni, nejlepsi je ucinnost bez plodu (napr. zaklickovani matek).
Proc jsem pokapaval stavelkou na zacatku prosince ? Tusim 3.12, na tretim stanovisti o tyden driv:
- dle minima meliva se neplodovalo. Jistota neni, nerozebiral jsem je vzhledem k nastupujicim mrazum. Zvlaste na tretim stanovisti jsem mel nasazeni NN12 nastavky s volnym prostorem - nekde jsem tu daval fotku
- pokud byl nahodou nekde plod (letos jsem i diky okolnostem pochyboval), tak pokap stavelkou by mel pokrejt v tomto obdobi i plod a roztoce pod vicky
- ocekavani peknych dlouhych mrazu
- chtel jsem mit vyreseno do slunovratu, zde se mi pro kontrole na Novy rok potvrdilo, ze se holky s plodovanim rozjely nejak kolem Mikulase.

Drive jsem cekal na mrazy v lednu nebo jsem pokapaval kolem zimniho slunovratu. To si myslim, ze je uz pozde vzhledem k razu pocasi

Jinak @Zdenek - rozlisuj prosim i osetreni Varidolem a pokap stavelky. Stavelka pokapem funguje dyl nez jednorazova fumigace Varidolem.
chose

Příspěvek: #784

@Josef Karliak
Vidíš, léčíš docela ukázkově. Chvilku bych řekl, že nemůžeš mít úhyny, nebo chceš včely otrávit . Ale všechno je jinak.
Osobně dávám 1x KM, 1xKŠG, 1x pokap a prozatím padlo 1 včelstvo + 1 mi zrušila kuna,vytrhla z podmetu síťovinu a vegetovala. To se mi nikdy za 35 let včelaření nestalo, ale bylo to na stanovišti u lesa.
Připomenu, že v plodišti používám malé buňky, a toto umírněné léčení více let.
Loni jsem koupil pár vč. (kvůli r.m.-zkouška, zvýšení počtu k invalid.důchodu) a dal jsem je na separované stanoviště. Sezóna dopadla dobře, ale pokud je zhodnotím k ostatním, tak dost zeslábla. A to přestože jsem tam byl s léčením důslednější a i zvýšil.
A proč ?? Jiná genetika a určitý výběr na původních stanovištích ? Malé buňky u původních vč.? Určité léčení po více let?
Myslím, že trochu od všeho, ale musí se po nějakou dobu vytrvat ve stanovené cestě. Podotknu, že umírněné léčení provozuji cca 10 let a to víc umírněné cca 6let. Přesto jsem nikdy neměl větší úhyny, vždy do 20% . Toto zimování 2vč z 60vč, ale ještě není přelom března/dubna. A teď kamenujte.
PN.

Příspěvek: #785

Pokud bylo pletivo ve dnu radne pridelane, dokaze ho vyrvat jezevec, mel jsem ho tak na fotopasti. Kuny tak silne nejsou. Vy co nemate uhyny a prikladate to vysledkum vaseho zpusobu leceni,kalkulujte i s prevcelenim ktere myslim u vas v horach a navysocine neni tak intenzivni jako v okoli velkych mest ci chovech,ktere toci oddelky a plasty po prevcelenych a neprevcelenych stanovistich.

Příspěvek: #786

Čoveče já ani s ničím nekalkuluji. Jen uvádím svůj příklad a to, jak to může být různorodé, přitom výsledky nejisté. Jen si v hlavě důmám na co dát důraz. Či ta genetika (to asi ne), malé buňky (částečně ano), stálost léčení kys. (???) .
Právě rozdíl v počtech spadlých VD (na stanovištích co jsem popisoval) docela překvapil. To jsem vůbec nečekal. Pokud by to byla nějaká malá stovka, ale to bylo víc.
Určitě tvoje uváděné převčelení hraje roli, ale to nezměním. Moje výhoda je, že když u nás narazíš na včely, tak většinou jsou moje , nebo moji genetikou ovlivněné.
PN.

Příspěvek: #787

Mám stanoviště, tam kde je včela na včele, ve vesnici u nás je 300 včelstev ! Ale i tam jde je včel méně, to je u nás na Opavsku tak třeba do 100 na vesnici. Příroda je tady obsetá úly, kde se podíváš. Když mi před cca 4 lety na jednom stanovišti uhynulo 50 %., tak ve vesnici nezůstalo nic živého. Ono to vůbec nevadilo, protože medu bylo dvojnásobně a trochu se to pročistilo. Kyselinová clona by to asi zachytila, ale na to nemám čas. Takže pokud Ti hyne 50 ,%,,tak v okolí nemůže být jediná živá včela, pokud ale okolí má úhyny % jako Ty, tak musíš začít u sebe.

Příspěvek: #788

(18.02.2023 16:10)Pavel Zajicek napsal(a):  Takže pokud Ti hyne 50 ,%,,tak v okolí nemůže být jediná živá včela, pokud ale okolí má úhyny % jako Ty, tak musíš začít u sebe.

Pokud to bylo k mým dvěma příspěvkům, tak jsem uváděl 2vč z 60vč. Spíše jsem uváděl moji pozici léčení/úhyny, aby to případně mohli jiní porovnat ke své pozici. Je to jen předání informace, protože jinde bych třeba tvrdě narazil.
PN.

Příspěvek: #789

Ne Pedro, to bylo pro Freye, teď jsem ale zjistil, že jeho příspěvek je ve vlákně Nosema.

Já zatím že 120, bez ztráty kytičky, ale když tady někteří psali o selhání po Novém roce během pár dnů kolapsy jinak pěkných zdravých včelstev, tak nelze být úplně v klidu.

Příspěvek: #790

Na co může po Novém roce padnout pěkné zdravé včelstvo?
Snad jen na hlad.

Příspěvek: #791

...alebo nebolo zdravé?

Příspěvek: #792

Já nepopírám svoji vinu. Jsem prostě slaboch, nedokázal jsem utratit včelstva kde byl zjevný vliv virových onemocnění, místo toho jsem je léčil a měnil matku. Ale to je ohraná písnička. Přesto podobný osud potkal široké okolí. Nikdo přitom nemůže nic zapírat bo před vševidoucím okem se na 300 metrů nic neschová. Takto to vypadá u mě:

Příspěvek: #793

(18.02.2023 22:45)Pavel Zajicek napsal(a):  ....ale když tady někteří psali o selhání po Novém roce během pár dnů kolapsy jinak pěkných zdravých včelstev, tak nelze být úplně v klidu.

Teď už jsou riziková včelstva a prázdné úly "přeléčeny zimou". Co přežilo, je v pohodě.
Další vlna přijde na podzim.

Jen pro zajímavost, v mém okolí žádný včelař nepláče

Příspěvek: #794

U nás taky ne.Každý je rád,že mu alespoň 1-2 zbylo.Zatim.
Dnes jsem se konečně dostal k Včelarství a kupodivu po x číslech naprosto o ničem článek ing.Buřínského- Bude se opakovat rok 2020 a krásné shrnutí vlivu virů na úhyny,včetně vztahu loupeže a viry.Mám stejný pohled na věc.

Příspěvek: #795

(19.02.2023 2:17)pavell napsal(a):  Na co může po Novém roce padnout pěkné zdravé včelstvo?
Snad jen na hlad.

mozes byt rad ze to nevies a musis sa pytat ..

Příspěvek: #796

Freyi,

čím jsi to fotil ? Je na těch fotkách vidět plodující včelstva ?

My po něčem takovém toužíme už hodně let, peníze v kase máme díky se oddělení od svazu obrovské. Chceme ve spolku pro včelaře něco pořídit, aby se léčilo, když už si někteří mermomoci nechtějí Varidol odpustit, tak aby ho dávali do včel bez plodu.

Díky předem

Pavel

Příspěvek: #797

pavle, termokameru bych také za nějaký rozumný peníz chtěl, ale totéž (živé či mrtvé včelstvo) přece zjistíš z měli na podložkách. Stačí očistit podložku, vrátit, počkat 1-2-3 hodiny a vidíš, zda měl padá a včely žijí nebo nepadá, a je po všem.
Nevím, zda Frey tím svým zařízením zjišťoval zda včelstva žijí (aspoň nějaké "teplo") nebo zda žíjí a ne-/plodují (teplotní rozdíl mezi včelstvy 35-20=15 stupnu co by to jeho zařízení dokázalo rozlišit).

třeba tady:
https://www.alza.cz/termokamera-k-mobilu

nebo známá značka Flir
https://www.mironet.cz/flir-one-pro-lt-p...gKOq_D_BwE

---

a pro Android
https://www.mironet.cz/flir-one-pro-lt-p...+dp460130/

Příspěvek: #798

Souhlasím. Termokamerou se pozná, jestli včelstvo žije. Plodování??? Pochybuji.

Příspěvek: #799

Tak plodující včelstvo musí na plodu hodně topit. Plodující včelsvo by mělo více zářit. Termošku mám na flintě ale včely s ní neprohlížím.

Příspěvek: #800

zdenku, to mas pravdu, ale ta termokamera predevsim reaguje a zobrazuje vyzarovane teplo. Proto pokud to vcelstvo je v uzavrenem ulu, tak termokamera nezobrazi co jak moc nebo malo topi za stenou ulu, ale zobrazi kde jak moc nebo malo sala teplo z toho ulu. A to je rozdil. Protoze z ulu to bude salat moc nebo malo podle toho, z jakeho materialu je ul vyroben.
Plodovani by se mozna dalo termokamerou zjistit, kdyz by se snimal primo chomac po odklopeni vika.