RE: Úhyny 2024/25
Proč dochází k plošným kolapsům a velkým úhynům?
Pokud to nechcete číst dál tak vám stručně řeknu v úvodu co tvrdím již dávno:
Příčinou úhynových roků jsou předchozí roky bez uhynu kdy přežívají i hodně zamořená včelstva, tím nemyslím roztoči, těch je po úhynech právě málo, ale předpokládám že jde o viry ale může jít i o bakterie - třeba hniloby v. p. která včelstva oslabuje a přežívá ve včelách aniž by byla vždy vidět na plodu klinika a nebo nakonec i ta Nosema C. (U hniloby jsou vidět klinické příznaky na plodu jen někdy – když je včelstvo oslabeno) a jak postupně roste populace roztočů, dojde nejříve k úhynům těchto promořených včelstev a jejich patogeny se rabováním šíří i do těch zdravých a odolných.
Pokud to chcete číst dál tak si nejdříve pusťte video z Olomouce které je o několik stránek nazpátek a taktéž si prohlédněte graf zde ve vlákně kde je vidět jak jsou včely odolné a neodolné s/bez virů. Hranice mezi chujovými a dubovými je asi 1500VD.
V tom videu si hlavně všimněte pasáže, kde je popisováno, jak virus zkracuje život roztoče na asi 6 týdnů, což se v našich podmínkách rovná zimní plodové přestávce. Takže po běžné zimě v zavirovaných včelstvech nenajdete roztoče, který by měl v sobě virus deformovaných křídel.
Další část videa je věnována prokázání, že viry se před příchodem roztoče přenášeli i pohlavní cestou z trubce na matku a ta zřejmě následně produkuje oslabené a nakažené jedinec. Plus přenos ze včely na včelu. Čistící pud šíření taktéž zřejmě pomáhá když včely odstraňují nakažené larvy.
V extrémních případech zřejmě dochází při oplodnění infikovaným spermatem k tomu, že vajíčka nejsou oplozená a líhnou se trubci kteří dále virózu přenáší na další matky pokud mají kliku že ji potkají nebo se zalétávají a asi dál šíří viry. Nebo matka hyne. Pravděpodobně tak, že ve včelstvu není nejmladší plod, ale vydává feromon, takže včely nestihnou narazit matečníky.
Nejsem asi jediný, který si kdysi začal lámat hlavu proč je uprostřed sezony včelstvo plodu i bez matky a bez náznaku snahy o stavbu matečníků. Takové včelstvo jsem se párkrát pokusil zachránit přidáním rámku s mladým plodem, ale v zimě stejně zmizelo. Pokud se nad tím zamyslím tak tady vidím jednu z možných forem šíření viru, protože takové včelstvo jsem nacházel v době snůšky ale dá se předpokládat, že jakmile by nastala nouze bylo by vyloupeno a včely by se přidaly k loupícím včelstvům a virus by se pěkně šířil. Druhá možnost množení viru je, že dojde k tomu, že matka nebude klást oplozená vajíčka a nebo jen s nekvalitním spermatem které bude obsahovat virus a vyprodukuje několik desítek tisíc tupců které budou dále množit virus do dalších matek.
V naší oblasti, kde se opakují úhyny jsem se setkával předevím s druhou formou – na jaře byla včelstva jen s plásty plnými trubčích larev. Na jaře před 100% úhynem jsem našel na více stanovištích takových včelstev asi 10 ze 60 a bohužel si neuvědomil souvislost, i když jsme už o možném pohlavním přenosu uvažoval. Včelstva jsme nechal dožít, nenapravoval a to byla chyba. Příště je budu likvidovat i s obsahem.
Dynamika systému
Výchozí stav je plošný kolaps. Již v začátcích VMS (VAroa Monitoring Systém) po roce 2007 jsme si všimli še nemáme co monitorovat a zadávat do propagovaného systému který nám měl zachránit včely, abychom zjistili že po kolapsech začíná roztoč téměř z nuly a vytváří takzvanou pilu neboli jeho populace postupně roste a po kolapsech spadne na nulu a dál vytváří profil kterému elektronici říkají pila. Pro mě, který monitoroval napadení včelstev v létě již předtím a sledoval spady po prvním ošetření, když to ve Včelařství doporučoval Ing. Veselý to byl již druhý páíd k nule.
První pád k nule jsme pozoroval po úhynech zimy 2002/2003. Tenkrát jsem si to vysvětloval v souladu s veřejným míněním, že lajdákům uhynuly včely a proto nemáme roztoče. Jeho populace postupně stoupala A v roce 2007 došlo k 1 oficiálním plošným kolapsům na varoázu. Úúhyny 2002/3bily oficiálně na melecitozu, ale proběhly i v oblastech kde nebyla, ale protože byla dotace na úhyny na melecitozu tak se to neřešilo. Dokonce byli tací kteří mysleli že někdy kolem roku 97 byly už taky úhyny. Ale to nemám už v hlavě.
Pokud připustíme, že v hynoucích včelstvech se rozmnožily viry DWV, tak video křivkou zvýšené mortality nakažených roztočů dává vysvětlení poklesu populace. Pokud jsou včelstva zamořená virózami tak hynou i roztoči.
Takže tady máme situaci kdy došlo k plošnému úhynu, včelstva jsou bez roztočů navíc vystartují chemické čety a všechno roztoče vybíjí do nuly.
Ve včelí populaci přežívají slabá včelstva, která přežila úhyny a můžeme předpokládat že jsou v nich ve větší míře patogeny, některá se uzdraví, další uhynou a většinu asi včelaři udržují při životě protože jim nic jiného nezbývá. Viry jsou ale dál schopné se šířit tak jak se šířili před příchodem roztoče. Včelstva přežívají protože máme velmi nízké napadení roztoči.
Populace roztočů roste a včelaři je nestačí udržet na původních nulových hodnotách nehledě na to že je mnoho včelstev která nemají včelaře a kupodivu fungují po dlouhou dobu v opuštěných včelínech, ale samozřejmě s nějakou obměnou a rojením.
Takže v závislosti na tom kolik se nám udrželo a namnožilo zavirovaných slabých včelstev čemuž napomáhá stále se víc rozšiřující celoroční boj s roztoči. Při větší zátěži roztoči by tato včelstva možná nedožila pjara a odešla v zimě i s patogeny.
Někde se objevují trubcokladné matky a včelstva s nimi jsou včelaři napravována a zachraňováním dochází k další kumulaci viru v populaci.
A za pár let se logicky protnou obě křivky. Ta s patogeny, která oslabuje včely a proti ní křivka stále se více množících roztočů a po krátké době dojde dalšímu kolapsu, někdy ten kolaps trvá 2 roky anebo se přesouvá jak se zavirovaná včelstva stávají zdrojem nákazy pro své okolí.
Pokud si to představuji jako model, musí četnost včelstev, která jsou na hraně dosáhnout nějké hranice. Tedy v populaci je dostatečná kumulace problémů, je oslabená. Pak stačí první přínosy z prvních vyloupených včelstev a ona taky kolabují. A máme tady pěknou exponenciálu.
Princip plošných kolapsů je podle mě tímto vysvětlitelný, i to proč se nám zkracuje interval mezi nimi. Je to stále intenzivněji celoroční boj s varoázou a neřešení pravé příčiny.
Představa že dobrému včelaři neuhyne ani jedno včelstvo a všechno zachrání, podpoří, posílí a podobně je bohužel příliš zažitá. Zahraniční praxe na farmách je , že s ekaždé podprůměrné včelstvo zlikviduje a tvoří se nová zdravá. Slaboši nestojí za záchranu a je třeba je začít likvidovat. Pokud se vám ale daří tvorba oddělků, což v některých letech je problém. Viz. Trubcokladné matky.
Jediný problém je že dokud budeme hubit brouka a neřešit zdravotní stavy včelstev a jejich odolnost jako primární příčinu tak se z toho nevymotáme.
Další důkaz nebo spíš indicie:
Pokud se podíváte na všechny úspěšné pokusy o takzvaně varoa rezistentní včelstva tak zjistíte že došlo k takzvanému dvojitému trychtýři. Že selekcí na větší ploše, kde byl experiment prováděn došlo k vyhynutí nejen jo roztočů ale i všech včelstev která byla neodolná a byla nositeli patogenu.
V tom grafu naprosto jasně vidíte že pokud překročíte 1000 roztočů tak všechna včelstva která vám s touto zátěží přežijí jsou „bez virů“, tedy odolná. Netahejme do toho statistiku a pravděpodobnost vyjděme jenom z této hodnoty v tomto grafu. A pokud experimentátor na větší ploše dosáhne takového zamoření roztoči, tak tam má jenom samá zdravá a odolná včelstva která se pak mohou s velkou zátěží roztočů učit potýkat. Ozdravné mechanismy včelstev fungují jen při větším počtu roztočů při malém počtu roztočů nedochází k aktivaci obranných mechanismů včelstev proti roztočům.
Když si připustíme že primární příčinou jsou patogeny/viry a roztoč je pouze destruktivní zkouška odolnosti, budeme dál.
Bohužel, z toho co funguje na viry moc na výběr nemáme. Napadá mě teplota a změny ph.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 03.03.2025 18:52 od KaJi.)
|
Úhyny 2024/25
