Příspěvek: #861

Teorie pana Matuchy mi není zcela jasná. Jeho teze:
1. Stavění v plodišti zvyšuje teplotu (40°C), což omezuje viry a kleštíka. Jinde stavět nemá smysl.
2. Je výhodné mít plodiště na třech nástavcích, dejme tomu jen 39x17.
3. Původní včela v červenci a srpnu nestavěla, jen plodovala při nižší teplotě a proto se rodily zimní včely a kleštík se nestačil namnožit (pominu, že tu žádný tehdy nebyl).
Včelař vytočením medu vyžene včely shánět nějaký zdroj glycidů, což je nezdravě rozploduje a začnou stavět a je to pro kleštíka ráj. Z důvodů stavění je vyšší teplota, rodí se krátkověké včely a množí kleštík a viry.
4. Další problém "domácích" včel je, že nestaví v březnu, ale až v dubnu nebo v květnu, a to z nějakého důvodu v medníku, kde teplo nemá blahodárný očišťující efekt.

V jeho tvrzeních vidím mnohé nesrovnalosti (bod 1 nevím).
-Musí mít dost výkonnou matku, když stihne udržovat všechny tři nástavky zakladené.
-Myslel jsem, že včely sbírají vždy, když něco je (jinak by zakrmené včely neloupily) a že by před 300 lety v červenci nic nekvetlo?
-A že by v červenci a srpnu plodovala, ale nestavěla? Když je přínos, tak se ploduje a staví, když není přínos, oboje utichá.
-Že by měsíční přestávka zlikvidovala kleštíka? Přitom ti, kteří provádějí letní izolaci v rámkovém izolátoru a vyřezávají plod, by měli mít nižší počet kleštíků, než pan Matula, který to nedělá.
-K bodu 4 jen tolik, že pokud se včely na jaře dostanou pod střechu, začínají na jaře plodovat tam, neb je tam nejtepleji. A pokud je snůška, mohou tam i stavět.
Závěr: Možná má pan Matula včelstva bez kleštíka a bez léčby, ale jeho vysvětlení se mi nezdá jako pravděpodobné.

Příspěvek: #862

Tak ono jde především o to že se neochlazují spodní rámky plodu což brání roztoči v množení, zda stavbou či jinak je jedno.

Příspěvek: #863

To teplo je asi jediné co mě napadlo proti virozám.
Pokud někdo vyzimoval slabochy a podezírá viry a má doma líheň tak pak je jednoduchý pokus.
Sklepat nějaké včely, rozdělit do dvou klícek a jedny ošetřit teplem - třeba 24-48h při 40°C a pak sledovat mortalitu - třeba v líhni při 37stC.

---

Napadlo mě to, když jsem si vzpomněl, že Jirka Marx na FB ukazoval že má včelstva co občas zvyšují teplotu v plodišti nad 40st. Pokud si tu teplotu dobře pamatuji..

Příspěvek: #864

a já jsem už na netu brouzdal po topných destičkách s termostatem.

Příspěvek: #865

Teplota brání roztočům v množení to je ta odolnost včel, roztoči zase dostávají nákazu do plodu dokud se sama neprosadí. Tedy počet roztočů a doba jejich snažení vzniku nákazy, po jejím vzniku se zdárně šíří. Čím méně roztočů ve včelstvech zůstane v začátku plodování tím déle to trvá ke vzniku nákazy. Včely jsou družné až 40% včel je v úle z něhož nepocházejí. Dobré je se podívat očima odborníků 2024 kam to moderní včelaření vede a jak jím to samostatné léčení nese plody.

Příspěvek: #866

Neviem neviem pán Matucha zverejnoval videiko aj s včelstvom ,ktoré sa borí z virozami- myslím si , že jeho metodika je len časť ,,skladačky,, Ako na zavirovane včelstva si myslím je iná pesnička...

Příspěvek: #867

Nejlépe pokud nevnikne nebo jí předejít nebo znát průběh. Samozřejmě je to snadnější pokud je v dohledu plošné ošetření kdy se roztoči do úlu přestanou hrnout.

Příspěvek: #868

Jak prisel na to, ze v plodisti je 40°C..?
Vubec mi to s tema teplotama neni jasny, jak by tepota plodiste mohla vadit klestikovi, kdyz jeho rozmnozovani je prave zalozeny na tom, ze se mnozi na vcelim plodu...

Příspěvek: #869

40 stupňů přežije včela a plod ale ne kleštík.
Zrovna tak některé viry
možná všechny je citlivá na teploty, proto si taky zvířata i my zvyšujeme teplotu když máme virózu

---

Určitě je tady vlákno termosolární ul a možná i ošetřování v termo komoře pokud si vzpomínám

Vystavování včel s plodu 40 stupňům se zkoušelo od samého počátku příchodu roztoče a je to poměrně spolehlivá ale pracná metoda.

Další otázkou je zda ten pán to má prokázané teploměrem a s jakou přesností.

Příspěvek: #870

Kaji nepochopil. 40-45 jsou teploty termalni terapie. Musis do plodiste pumpovat teplo (nebo pouzit ter.komoru) a vcely se tomu budou branit.
Resp. tak to chapu ja. Proto mi neni jasny, jak by bezny provoz v plodisti mohl vadit klestikovi.
No, mozna, kdyby tam ta teplota kolisala 32-38, ve snaze drzet 35, ale zaznamy z teplomeru ani to neukazuji.

Příspěvek: #871

Ten pán na videu nějak varoa léčit musí ,bez toho to nejde.Obrovské včelsvo si nikdy nenechá přehřát plod. A domnivat se že v v tom rádoby zázraku hraje jakýkoliv vliv teplo je hlupáctví.

Příspěvek: #872

Tak to vidíte že prý hlupáctví. Tak jsem si udělal čas, že bych se podíval co je nového ve světě úhynů a "varroaboje" a zahlédl jsem diskuzi pod mým videem. Když si otevřete téma úhynů nebo varroa před deseti lety budou tam stále stejné texty. A bohužel i taky některá stejná jména ( myslím, že i to vaše ). Možná se ty texty trochu posunuly od varroa k virům, od amitrazu ke kyselinám, ale to je vše. Když tehdy před těma 10 a více lety se tady snažil vysvětlit Leoš Dvorský kde dělají včelaři chybu nikdo to nechtěl slyšet. Stále si mleli dokola své léčení, kdy léčit, čím léčit, jak léčit, ale vůbec nepobrali co jim říká. Že když si kleštíka včelstva nenamnoží tak ho nemají. Že se musí vrátit včelstvům jejich řád a ne se jim snažit nutit svůj řád lidský ( metodiky a někdy nelidské zásahy ) Že parazita se umí včelstvo zbavit či omezit samo, ale musí se mu to umožnit. Nakonec pronesl známou větu: "Je to marný, je to marný, je to marný" a ukončil komunikaci na tomto foru. Před lety jsem při náhodném čtení tady těch komentářů pochopil, že vlastně ti včelaři nechtějí včelařit bez varroa. Že by pak neměli o čem psát, že by ztratili své internetové přátele, že by zůstali nakonec se svými zdravými včelami sami. Proto si ten problém stále udržují živý, chovají si ho jako miminko, udržují téma úhynů a varroa a nechtějí vlastně vůbec změnit své včelaření. Nedávno jsem to jejich včelaření přirovnal v článku v časopise Dýmák ke klecovému chovu slepic. Slepice si taky sama v kleci nedokáže odstranit parazity a musí se to chemicky řešit. Stačí ale slepici vypustit do jejího přirozeného prostředí i na ten obyčejný dvorek a najednou to jde samo, Slepice se běží popelit a po parazitech je veta přirozenou cestou. Je to zjednodušeně ukázaná cesta ke včelstvům bez varroa. Pokud včelař neumožní včelstvu žít přirozeně a stále svými zásahy a metodikami udržuje stav klecového chovu, nikdy se včelstvo nedokáže samo parazitovi ubránit natož ho mít pevně pod kontrolou. A dokud včelaři nezahodí své metodiky, své mezistěny, stresování včel, zneužívání k vyšším a vyšším výkonům, loupeže medu v nevhodnou dobu,.... dávám jim dalších minimálně 10 let nic neřešící komunikace na tomto foru. A stejně jako Leoš Dvorský opravdu ničím neléčím. Není to třeba když umožňujeme svým včelám starat se o sebe tak jak se staraly v přírodě a dokázaly tak v nezměněné podobě přežít miliony let.

Příspěvek: #873

(05.03.2025 23:18)Dětřich Daněk napsal(a):  Teorie pana Matuchy mi není zcela jasná. Jeho teze:
..........
Závěr: Možná má pan Matula včelstva bez kleštíka a bez léčby, ale jeho vysvětlení se mi nezdá jako pravděpodobné.

Dost otázek a i dost vašich odpovědí, které ale nejsou úplně správné.
- Např. včela v přírodě nemohla v červenci či srpnu nic nosit ani stavět, protože v přírodě nic zásadně nemeduje. Lípou končí včelí pracovní rok a začíná včelí zima. Včely v květnu nakrmené, po letním slunovratu zazimované neloupí, neslídí, skoro nelétají, jen vychovávají zimní generaci.
-Královna nemusí plodovat ve všech nástavcích plodiště od shora dolů. Vy máte představu, že když plodiště, tak tam musí být jen plod od loučky k loučce, jako to často vidím na YT. Ale přírodní plodiště je i zimoviště a proto včely v části plodiště musí taky uložit pyl na výchovu zimní generace a zásoby na zimu, takže nakonec poslední jarní plod může být jen ve spodním nástavku ( těch 3x 39x17 ) a během léta vychová zimní generaci, zpracuje část pylu a dostane se s plodem třeba do středního nástavku. Nad sebou stále nástavek květového medu. Další medníky či medná komora nad plodištěm jsou vlastně jen sklad rezervních pohonných hmot.
Zdravé včely se nikdy nedostanou mimo plodiště někam do medníků pod víko jak píšete. Jestli se vám to u nějakých včel stane, tak ty včely se většinou nedožijí vánoc.
- Měsíční plodová přestávka není. Buď bývá krátká asi 14 dní v červnu kolem slunovratu a ta není aby zlikvidovala nějakého kleštíka ale aby přerušila či zastavila rozvoj virů, které se během jara v plodišti rozvíjejí a ochránila tak zimní generaci před starými patogeny. Kleštíka tím taky dokáže částečně omezit. Ale v tuto dobu už musíte mít kleštíka vyřešeného, jinak můžete přijít o zimní generaci. ( A to řeší hlavně stavba a oddělek, případně jiná opatření ) A pak bývá dlouhá podzimní přestávka od září do prosince a ta už dokáže s kleštíkem i viry řádně zacvičit.

Zkuste nejprve nastudovat stránky Leoše Dvorského https://jjvcela.cz/LD/index.htm kde získáte základní přehled o biotechnickém včelaření a v případě, že budete mít nějakou otázku k mému videu napište ji pod video. Sem na VF moc nechodím a tak by asi zůstala nezodpovězená

Příspěvek: #874

Občas je to tu ako Potemkinová dedina.
Tu je o tom celá téma + termoúle: https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Likvi...tor-teplem
Čítať sa nikomu nechce, všetci už frčia na fastfood

Příspěvek: #875

(06.03.2025 23:48)MirekMatucha napsal(a):  - Např. včela v přírodě nemohla v červenci či srpnu nic nosit ani stavět, protože v přírodě nic zásadně nemeduje. Lípou končí včelí pracovní rok a začíná včelí zima. Včely v květnu nakrmené, po letním slunovratu zazimované neloupí, neslídí, skoro nelétají, jen vychovávají zimní generaci.

To je znakem silně převčeleného stanoviště. Na běžném nepřeveleném stanovišti s dostatkem zdrojů pro včely je plynulý přínos sladiny od poloviny dubna po srpen až září mimo snůšky minimálně těch půl kila, kilo zásob ke krytí vlastní spotřeby včelstva, spíš ještě s mírným plusem několik kilo zásob navíc za týden. Mimo velmi nepříznivého počasí, soustavného deště po mnoho dnů nebo naopak takového velkého sucha, že většina krajiny mimo blízkého okolí vody trpí nedostatkem vody a rostliny nemedují. Což je třeba jeden měsíc v létě jednou za třeba 10 let. Po ostatní dobu je v sezóně mimo snůšku dostatek až mírný nadbytek zdrojů pro vlastní včelstvo a za snůšky dostatek zdrojů pro denní přínos většího množství kil zásob.
Stanoviště, kde včelám přibývají zásoby jenom v době produkce hlavních snůškových zdrojů, a mimo snůšky naopak zásoby rychle ubývají a včelař musí buď zásoby ze snůšek včelám nechat a nic nevytáčet a případně ještě musí včely občas přikrmit nebo vytočí med ze snůšky a mimo snůšky musí stoprocentně včely živit na cukru, jinak skončí hladové bez zásob je převčelené. Kde to je pravidelně už ke konci května a v červnu a kde to tak vede nakrmit na zimu už pravidelně v červnu je převčeleno asi tak desetinásobně, takže pro nápravu by bylo třeba v okruhu kilometr až tři kilometry snížit počet včelstev zhruba na desetinu.
Kde se ještě bez větších problémů zvládá ještě červen a potom snůška z lip malolistých v červenci jako poslední a krmit na zimu vychází tak po lipách v červenci je převčelení tak 2 - 5 násobné.
Kde jsou snůšky ještě v srpnu a krmit na zimu vychází jako vhodné tak po polovině srpna v začínajícím období chladných nocí bude zavčelení tak akorát. To by podle mne mohl být stav, kterého by bylo třeba dosáhnout. V rámci přizpůsobení zavčelení zdrojům včelí pastvy v krajině, které se v posledních desetiletích kvůli změně hospodaření v zahradách, v lesích i na polích snížily na zlomek hodnoty třeba roku 89 je třeba úměrně tomu snižovat i počty včelstev.
Zdroje sladiny jsou jinak jen indikace, protož zdroje sladiny v přírodě se dají nahradit krmením cukrem. Vlastní problém jsou zdroje pylu v přírodě, za které včelař nemá náhradu. Na převčeleném stanovišti včely soustavně trpí bílkovinnou podvýživou a to se odráží v jejich odolnosti.

Příspěvek: #876

(07.03.2025 8:12)randy23 napsal(a):  V rámci přizpůsobení zavčelení zdrojům včelí pastvy v krajině, které se v posledních desetiletích kvůli změně hospodaření v zahradách, v lesích i na polích snížily na zlomek hodnoty třeba roku 89 je třeba úměrně tomu snižovat i počty včelstev.

A jak to chceš příteli "je třeba" udělat? Začneš s tím snižováním počtů včelstev u sebe, nebo půjdeš přesvědčovat své sousedy včelaře? Je třeba je k ničemu.

Příspěvek: #877

(07.03.2025 8:39)Včelařík napsal(a):  A jak to chceš příteli "je třeba" udělat? Začneš s tím snižováním počtů včelstev u sebe, nebo půjdeš přesvědčovat své sousedy včelaře? Je třeba je k ničemu.

Jo, to jsem napsal víceméně automaticky. Souhlasím, že to půjde špatně nebo vůbec. Asi bude reálné buď změnit stanoviště a včely přemístit někde, kde převčelení není. Nebo prostě rezignovat na rentabilitu a nějaké slušné výnosy a včelaření omezit jen do nějakého chovatelského nevýnosného režimu , aby se nepřerušila kontinuita a prostě čekat, až okolní včelaři sami skončí kvůli častým úhynům a nerentabilitě.
Ale mluvit se o tom musí, protože včelařští funkcionáři i zelení neználci furt šlapou naopak do zvyšování počtu včelstev a myslím ještě pořád se noví včelaři dotují.
A co takový nový včelař povzbuzený tím humbukem "když vyhynou včely, do tří let vyjhyne lidfstvo" , který si vyřídí dotaci, udělá? Vezme peníze, koupí úly a včelstva a umístí je ke svému domu na svou zahradu do vesnice, kde třeba i bez něho je už okolí mnohonásobně převčelené. A pak se s tím 5 let plácá a ty včely mu přirozeně na převčeleném stanovišti moc nefungují, ale on musí snášet úhyny a kupovat oddělky, protože musí 5 let včelařit, aby nemusel vracet dotaci. Takové včelaření je na houby.
A je třeba o tom naopak mluvit, mezi včelaři, na včelařských schůzích, na veřejnosti.
Že se ty plochy prostě dnes obhospodařují jinak, že kvůli tomu včelařské snůšky na většině míst zásadně ubylo a že by se tomu měl počet včelstev přizpůsobit, neboli zásadně zmenšit.
Protože to je podle mne hlavní příčina úhynů, chronická podvýživa včelstev, hlavně pylem a z toho zvýšená citlivost včelstev k virům. Příroda pouze těmi úhyny vrací včelaření k normálu.

Příspěvek: #878

(07.03.2025 8:12)randy23 napsal(a):  [quote='MirekMatucha' pid='281975' dateline='1741297714']
To je znakem silně převčeleného stanoviště. Na běžném nepřeveleném stanovišti s dostatkem zdrojů pro včely je plynulý přínos sladiny od poloviny dubna po srpen až září mimo snůšky minimálně těch půl kila, ....
Kde jsou snůšky ještě v srpnu a krmit na zimu vychází jako vhodné tak po polovině srpna v začínajícím období chladných nocí bude zavčelení tak akorát. To by podle mne mohl být stav, kterého by bylo třeba dosáhnout. V rámci přizpůsobení zavčelení

Vy možná popisujete zemědělskou krajinu kde kvetou nějaké lány slunečnic či svazenky nebo biopásy, já však vycházím při včelaření z původní přírody. Tak jak včela vždy žila. Ne že by v té obyčejné přírodě nedokázala nic nasbírat. Je tu medovice, jsou tu zdroje, které včela dokáže donést a zpracovat na zásoby jako spadané ovoce, či i nepočetné květiny. Ale to dělají jen včelstva hladová v nouzi a nebo včelstva nezazimovaná, rozplodovaná se špatnou skladbou včelích kast. Ale na takovéto nouzové zdroje včelstvo nakrmené a zazimované nikdy nevylétne. Jako nakrmený tlustý medvěd před zalehnutím do brlohu nebude honit jelena, protože nemá potřebu. To je stejné u včelstva. Nakrmené a zazimované včelstvo změní po lípě skladbu kast a letní sběračky úplně vymizí. A nově narozené dlouhověké včely pro nektar nevyletí. Nejsou na to "naprogramované". Jejich úkol je přežít zimu a začít vychovávat jarní generaci a ne v létě či na podzim paběrkovat nektar a ohrozit tak přežití včelstva. Jestliže ale včelař svými zásahy nedovolí zazimování či změní skladbu kast ve včelstvu, včelstvo bude sbírat a vychovávat letní včely i v létě či i na podzim. A to se včelstvu nemusí vyplatit.

Ale i v té zemědělské krajině se dají včelstva zazimovat po lípě a dokázat, že to včelstvo zkrátka nic nenosí a chová se tak jako kdysi, když zde žádné rozkvetlé lány nebyly. Ale někdy se to musí udělat i násilím. Podle některých včelařů včelařících v zemědělské prajině se dá včelstvo taky vést tak, že se posune jeho "harmonogram" třeba o dva měsíce a zazimovat koncem srpna. Takže se později začne ( ne jívou jako začínám já v přírodní krajině ) a skončí se po sklizních. Ale to musí včelař být v kontaktu se zemědělcem v okolí a znát jeho osevní plán a tomu přizpůsobit rozvoj včelstva. Pro včelaření bez kleštíka se ale musí dodržet pracovní doba včel ( hranice je asi 4 měsíce ) a s tím související plodovou křivku včelstva aby se ten kleštík nedokázal přemnožit jako se to děje při klasickém včelaření. Ale s tímto včelařením v zemědělské krajině nemám zkušenosti, zatím této metody využívám jen k medovicové snůšce, kde posunu zahájení jarního rozvoje včelstva o měsíc a o měsíc později včelstvo zazimuji.

Příspěvek: #879

Totální nesmysly.
V běžné původní krajině je skoro všude dostatek zdrojů sladiny a pylu po celou sezónu. Plocha, ze které včely sbírají je při doletu 1 kilometr, který je minimální, asi 314 hektarů, pří doletu tří kilometrů, to je vzdálenost, ze které včely ještě dost účinně donesou, to je skoro 3 tisíce hektarů, když se bere dolet 5 kilometrů, který je mezní a z kterého ještě včely umí něco donést , jedná se zhruba o rozlohu 7500 hektarů. Včelařské rostliny, které tvoří hlavní snůšku, produkují z hektaru monokultury něco mezi 500 až 1500 kg sladiny, to by mělo být tak 200 - 500 kg medu z hektaru. Nevčelařské rostliny buď produkují v monokultuře něco mezi 50 - 500 kg sladiny, to by mohlo být tak 20 - 200 kg medu nebo nerostou hromadně a produkují tak ne hektar podobné množství. V běžné krajině se může počítat s rozšířením kvetoucích rostlin, případně zdrojů medovice na tak 5 - 20 % rozlohy. To odpovídá produkci medu od 1 - 2 kilo do takových až takových 50 kilo z hektaru. Do 1 kilometru daleko může být z nevčelařských rostlin, mimo snůšku, 300 až 15 tisíc kg medu, do 3 kilometrů 3000 až 150 tisíc kg medu. Jen pro vlastní spotřebu včel to odpovídá zavčelení od 2 včelstev na km čtvereční po 50 včelstev na km čtvereční.
Vylezte od počítače ven na zahradu a za zahradu. Co tam bylo dříve, když se chovali králíci a kozy a podobně a tráva se sekala na krmení a na seno, jaký tam byl kvetoucí trávník a zahrady plné ovocných vysokokmenů a polokmenů. A podívejte se, co se z toho udělalo po Sametu, kdy se to zvířectvo přestalo chovat, anglický týdně hoblovaný trávník a pár bezúdržbových jehličnanů. Podívejte se na pole, do roku před cca cca 1975 - 80 , než zemědělci dostali dostatek pesticidů a začali na polích důsledně používat herbicidy, kolik tam bylo v polích kvetoucích plevelů. Podívejte se do lesa, kolik tam bylo za socialismu kvetoucí buřeně, plevelných stromů, lísek, bříz, jív , osik, třešní ptačích, javorů, smrčků na pasekách zarůstajících kvetoucí buření a divokými nálety, plno maliní, ostružiní a kdoví čeho. A podívejte se dnes, jak svůj les soukromí majitelé čistí od všeho nežádoucího. A podívejte se na okraje silnic, jak tam dnes technické správy města sešrotují sekačkami biomasu a nechají tak, jak to je rozkladem biomasy přehnojené, takže tam skoro nic nekvete. Nebo totéž extenzívní louky, které dnes zemědělci kvůli příspěvku posekají a biomasu na nich nechají zetlít, to byly všechno dříve kvetoucí trávníky s množství květů pro včely.
A to jsou všechno právě ty změny, které za posledních 20 - 40 let na převážné většině plochy snížily zdroje včelí pastvy na zlomek původní hodnoty. A kvůli kterým je dnes nutné, aby se udržela rovnováha a chovaná včelstva nebyla podvyživená, je na spoustě míst nutné snížit počet chovaných včelstev taky na zlomek původní hodnoty.
Další, co k tomu přispívá, jsou nástavkové úly. Jedno dnešní příslušně silné včelstvo v nástavkovém potřebuje tolik zdrojů v přírodě jenom pro vlastní spotřebu co dříve potřebovaly až dvě včelstva třeba v zadováku. Takže už pouhým přechodem se zadováků na nástavkové úly v letech řekněme 1970 až 1990 se jakoby zavčelení v krajině zvýšilo dvakrát, zatímco zdroje pro včely v přírodě začaly zásadně klesat.

Příspěvek: #880

Včelaři vždy hledají viníka za své problémy jinde, jen u sebe ne. A vůbec si přitom neuvědomují, že neustále do včel zasahují a neustále jim mění podmínky a tím i strukturu včelstva. Každým zásahem, každým přidáním či ubráním nástavku, přehozením plástu od prvního proletu včelař to včelstvo někam tlačí. Většinou podle svého uvážení a ke svému prospěchu ale to většinou není ve prospěch včelstva. Proto v létě vidíte nejen hladová včelstva co loupí, slídí. Jsou to i včelstva nakrmená ale rozplodovaná nějakou činností včelaře. Proto na podzim vidíte včelstva co stále někam létají, co stále něco nosí. Ale to se v přírodě nikdy nestávalo a ani u mých včel neděje. Zkrátka u mých během léta zmizí letní včely a jsou tam jen dlouhověké. A začátkem září včely už pro nic kromě vody nelétají i když v okolí kvete dost květin a jiný hmyz toho využívá. Včely už ne. Pokud jsou v dobré kondici nikdy nepaběrkují, nikdy neloupí a neslídí. Nemají na to už jednu kastu včel - staré krátkověké létavky. Na břečtanu na podzim kousek od úlů nevidím jedinou včelu. Jen vosy.
Nemůžete počítat kytky po okolí co sem tam medují a sčítat jejich nektar. Včelstvo je velkopracant, který od jara dělá vše pro přezimování. Nic jiného ho nezajímá. V březnu a dubnu vždy vychovalo nové generace, pak mělo jeden měsíc na zásobení se na celý rok i s rezervou a od letního slunovratu jen vychovávalo zimní generaci. To jsou tři důležité body v životě včelstva. Tomu podřizuje vše. Ale včelaři jim to neustále narušují a bortí jejich plány bláznivými metodikami, odebíráním medu či krmením.

Souhlasím, že změny v přírodě jsou, ale je to jen a jen na včelařích kde včelaří, co pro své včelaření dělají, jestli v minulosti si koupili kus neplodné půdy a vysázeli mez či remízek klenů či alej ovocných stromů nebo jen pasivně parazitují na vypleněném okolí. Když budu chovat deset krav na jednom hektaru tak se jim taky moc dařit nebude a víra, že zaprší a tráva poroste rychleji nebo že utečou a nažerou se u souseda jejich vitalitu asi nezlepší.