Příspěvek: #801

Bronku.
Je to právě tři roky zpátky když jsem to přivezl na mini konferenci, měl jsem tam nafocené oddělky – řezy plodu podle tvé metody, kde já jsem viděl pouze do 10 ale spíše jen nízké jednotky buněk s vykaly, rozřezaný plot kmenových včelstev, kde taktéž bylo velmi nízké napadení, a plasty s matečníky ať už v oddělcích a nebo v kmenových včelstev jak tady popisuje Frey.
Bohužel, bylo mi vysvětleno že jsem mohla který nepozná roztoče tak jsem to vzdal už nebudu nikoho přesvědčovat.
Já to jsem dávám aby si to lidi kdyžtak srovnali, dost lidí mi píše soukromě nebo při setkání a popisuje podobné problémy, a jsou to lidi u kterých vím že do těch včel nacpali všechno možné a shání pořád oddělky.
To že mám na jaře 10 včelstev s hrboplodem z 60 když vím že šla do podzimu jen s desítkami roztočům protože ta ještě velká asi fungovala, tak si to dokážu vysvětlit jenom věrama a nemůže to být patogenní zónou jak tady přednášel jeden odborník na schůzi ale už se nechci s nikým hádat.
Ať si to každý přeloží nebo přeskočí a nebo zablokuje ale hlavně ať mi to jako okresní veterinář nevykládá na dálku že to je roztočen když tady u jiné včelstev na ploše větší než je základní organizace opakovaně.
I když se tady tahá každý podzim kompresor a holku zdál nemají potíže a pouze a jenom mil zdájí proužky s varidolem.
Díky všem co se tady podělí o.
zkušenosti.
Já tady v okolí měl vytipovaných pár včelařů o kterých vím že se jim uhyny vyhýbaly, a chystal jsem se jít tak k nim okouknout a už se taky nemá od koho učit.

Ale mám přeci jen seznam toho, jakým způsobem se to dá minimalizovat, a za dva roky dám vědět nebo za tři jak moc jsem byl úspěšný.

Já měl v podstatě jediný problém a to byl neúspěch z oddělky který přicházel ve vlnách a to si myslím že je vysvětlené tím videem takže to vyřeší opuzovací stanoviště mimo problémovou oblast.
A pak nebudu mít žádné včelstvo starší tří let v červenci.

---

Jo, pardon vzpomněl jsem si, vím o jednom se kterým se ještě musím sejít protože teď v hospodě říkal že ze 14 zazimovaných má jedno slabé a všechny ostatní v pohodě.
Jenže je to pár let nazpátek co mu to stanoviště sebrala povodeň a on začal úplně znova,
Tak se ho musím zeptat jak to dělá s matkama.
Zajímavé, že tady mají začátečníci po několik let docela štěstí. ???

Příspěvek: #802

(23.02.2025 11:47)KaJi napsal(a):  Zajímavé, že tady mají začátečníci po několik let docela štěstí. ???

To je opravdu zajímavé. František Texl (Blatná) se někde na videu vyjádřil, že mu absolventi potvrzují, že nejlepší výsledky měli hlavně na začátku. A že to nazývá "syndrom začínajícího včelaře". Tzn. že začínající včelař má VŠECHNO nové (úly, včely, dílo...).
Já k tomu dodám i neověřenou (protože krátkou) zkušenost: Možná to souvisí s počtem včelstev na jednom místě: začátečník má 2 až 6 úlů tam, kde mu to počáteční nadšení velí, pokročilejší (zpitý úspěchem) toho má obvykle desítky v nádherných řadách.
Možná proto, abych nad tím nemusel přemýšlet, mám 3 stanoviště, alespoň 100 metrů od sebe (2 + 2 + 1 včelstvo). Není to výsledkem žádné znalosti, jen snaha o klidný spánek (mám všechna včelstva při cestě, takže mě to neobtěžuje

Možná, že to celé je jen trochu i v tom, jak pojímají prezentaci neúspěchů začátečníci a jak ti ostatní)

Příspěvek: #803

Ono to není o začátečníkovi ale o úplně novém stanovišti A nebo 100% obnově starého.

---

Já třeba při zpětném pohledu jsem to štěstí neměl, a když jsi tak vzpomenu na nejlepší léta mého včelařením která začala po u jiných na medicinsu a asi i nějaké další choroby nebo možná i ve vázu, tak já prošel začátečnicím peklem kdy ty včely strnovali nešli a tak podobně, a proto mi to zapadá do teoretického hrnce, když jsem zjistil že jsem koupil dvě přeživší čerstvá z místního úhynu což jsem samozřejmě tenkrát nevěděl a nebyl jsem schopen pochopit proč ty včely nejdou když dělám všechno podle všech přečtených knížek. ???
Pak jsem změnil uhlí i stanoviště a najednou se mi včely nevešly do čtyřech 24 cm nástavků a někdy se mi měl i na šesti.
A pak jsem zase začal potkávat taknující a nebo sednout si nahynoucí včasná ??
Jenže to jsem věděl že to není v pořádku, jenomže já to pozoroval při 50 až 100 čerstvých takže si prostě to všimnete, zatím co jiný úspěšný včelař zazimoval 12 a vizimoval polovinu ale žádný úhyně neměl protože, to byly vosy soused zásoby a pak určitě ještě něco jiného. ?

Příspěvek: #804

Víš, co se mi na tobě nelíbí? Ty se pořád tváříš, jako bys měl nějaký názor. Ale my přitom nevíme, jaký.

Příspěvek: #805

Začátečník ma stanoviště s komplet mladyma matkama. Když zalozim nové stanoviště, ve starých úlech, na starých plastech, taky se ma 2roky k světu! 1/3 rodin udělá TV, někde se obmění matka, to da mozna ještě rok, pak přijde kolaps kolaps skrz zničenou imunitu spojeny s viry či broukem. Nejčastěji spojeny s úhynem matky po zakrmeni.

Příspěvek: #806

Jestli tu matku nerozkousají roztoči?
Já pár - myslím že 3-5 let objednával neoplozené matky - za tisícovku - takže kolem deseti jak zdražovaly - výsledek - když byl blbý rok a oddělky šly do kytek tak nebyl rozdíl mezi koupenými a mými na prasáka. Takže za mě je to buď od trubců a nebo úlových včel.

Příspěvek: #807

(24.02.2025 6:49)Včelařík napsal(a):  Víš, co se mi na tobě nelíbí? Ty se pořád tváříš, jako bys měl nějaký názor. Ale my přitom nevíme, jaký.

Priznávam, že som na tom rovnako. Tiež neverím, že vojna s klieštikom nás zachráni, ale poctivo liečim.
Viem, že klieštik nezabíja včelstvá, len roznáša vírusy. Chcel by som mať tisícky klieštikov, ale bez vírusov. Vtedy je nepriateľ jasne viditeľný.
Ako píše JanR, ak si necháte namnožiť vírusy na včelnici, tak trvá niekoľko rokov, aby ste ich zredukovali späť na neúhynovú úroveň.
Pomohlo mi liečenie začiatkom júla bez zaviečkovaného plodu a poistka je liečenie cez Vianoce.

Příspěvek: #808

Můj pohled na věc je asi takový to. Omezení virů na únosnou mez je 2-3 roky. Oddělky v tomto období pokud se vytvoří, tak jen na prasáka a pokud jsou brzo, musí se i tak dělat plodová pauza. Když se vytváří koncem června již je to v pohodě. Tyto oddělky je nejlepší dát cca 50m od kmenových. U kmenových, všech se musí dělat plodová pauza, pokud je virová nálož velká (podle několika znaků, jako je nízká vitalita, deformované křídla a pod.) musí se dělat i dvakrát za sebou a i po druhé pauze dávám matku jinde odchovanou.
No a poslední důležité opatření je léčení proti VD, které provádím zásadně v době bez plodu přelom listopad prosinec a druhé okolo vánoc. Dle mých zkušeností to stačí. Dělal jsem hodně pokusů a takto to je asi nejlepší kombinace.
Pro tento způsob chovu se musejí odchovávat záložní matky do rezervy, protože se někdy něco nepovede při pauzách. Pro mě to není problém a naopak se při odchovu matek člověk hodně naučí a i otestuje hodně velký počet matek. Na 20 včelstev si dělám 10 matek do chovných úlků, abych měl kde brát a krásně to vychází na jednu sérii.

Příspěvek: #809

OK, veľa roboty, ale je to tutovka - zatiaľ.

Příspěvek: #810

(24.02.2025 21:11)Albert Gross napsal(a):  Ako píše JanR, ak si necháte namnožiť vírusy na včelnici, tak trvá niekoľko rokov, aby ste ich zredukovali späť na neúhynovú úroveň.
Pomohlo mi liečenie začiatkom júla bez zaviečkovaného plodu a poistka je liečenie cez Vianoce.

Ještě je možnost 100% úhyn a začít znovu a lépe.

Příspěvek: #811

Mám vypuštěné matky, původně jsem to hodnotil velmi kladně při pohledu shora na chomáč, ovšem při pohledu zevnitř je to bída. Přišel jsem o dvě ze 14, ale dalších několik budu muset spojovat. V síle jich mám tak 3, 5 jich je slabších a zbytek se bude spojovat. Každopádně patřím do té šťastnější skupiny. Jsou tu lidi bez včel, nebo 80% dole, kdo má 50% úhyn a zbytek jsou mrzáci si může gratulovat. Bída Bída, bude třeba přitvrdit.

Příspěvek: #812

S tím spojováním opatrně. Maximálně slabochy k slabochům, víra že stačí tam nemít brouka mě stála hodně včelstev.
Abych to shrnul, ani klíckování a ani přemetání není spaosposné. Pokud si to mám přebrat. A nebo to zabránilo totálce. Zajímavé by byly informace z okolí až budou pokud se okolí podělí.

Příspěvek: #813

Ale jsem zvědav jak ti tady vysvětlí, proč máš úhyny.

Příspěvek: #814

(25.02.2025 12:26)KaJi napsal(a):  Abych to shrnul, ani klíckování a ani přemetání není spaosposné. Pokud si to mám přebrat. A nebo to zabránilo totálce. Zajímavé by byly informace z okolí až budou pokud se okolí podělí.

Ale je to spása, jen se to musí udělat včas a né těsně před kolapsem v září....myslím to přemetání...klíckování neumím posoudit

Příspěvek: #815

Jestli čteš správně on nemá kolaps ale pouze vyzimoval slabá včelstva, on má podle toho co já nazývám klasický úhyn, to znamená vyzimoval jen málo procent šel step schopných do snůšky.
Škoda že nepíše kolik tam měl roztočů? ?

Příspěvek: #816

Jen tak mimochodem, ptal jsem se kolegy ze zvědavosti co jsem poučil včelaři jak vyzimoval, a z 11 uhynuly jen čtyři a to proto jak si myslí že loni dával jen jednou varidol.
A o kus dál nemají včely lidi se udělali všechno příkladně.
Ono to bude podobné jako s tím že když se chceš dožít vysokého věku, tak se musíš narodit do správné rodiny a pokud chceš včelařit úspěšně tak musíš mít stanoviště na správném místě.
A pak si budeš připadat jako mistr světa než to dojde až k tobě

Příspěvek: #817

přemetám s rozkvětem řepky, při pokapu bez plodu byl spad minimální, monitoring smyvem perfektní, na trubčině 1-2-3. Já jsem vůbec nepochyboval o úspěchu vyzimování po poslední kontrole, ale za poslední měsíc to neuvěřitelně popadalo. Vzhledem k matce v kleci to byly pouze zimní včely. Nechat to takhle ještě měsíc, tak to mám za 50%, v dubnu bych neměl včely vůbec asi. Jediné co jsem důsledně nevyndával byla melecitóza. Akorát si nemyslím, že by tam toho bylo nějak hodně.

Problém je v dlouhověkosti srpen-únor to dala odhadem polovina včel

Příspěvek: #818

Ono je to strašně rozporuplné říkat, co za to může. Já třeba loni vytáčel třikrát, poprvé květový, pak po lípě, vyplašený zprávama o melecitóze a naposled po slunečnici někdy koncem července. A to jsem vytočil i nízký nástavek z prvních oddělků, co jsem dělal po řepce. Pak Formidol, zakrmil jsem a sledoval spad. Někdy koncem září pokap šťavelkou, koncem října jedna fumigace a kontrolní spad v prosinci, co jsem dal na vyšetření na mor, byl čistý, až na jeden oddělek. Ten jsem pokapal podruhé. Měl z února byla čistá . Poslední kontrola o víkendu a zatím přežívá všechno. Přesto by zdejší machři mohli říct, že léčím polovičatě a krmím pozdě a vůbec, takhle se to dělat nemá. Kolikrát si říkám, že je možná něco pravdy na tom, že ty včely uléčíme k smrti.

Příspěvek: #819

Zažil jsem párkrát, že možná chyběl "týden" - několik rámků zav plodu a včely pryč.
Otravu jsem vyloučil - postřiky - sousední včely OK

Příspěvek: #820

(26.02.2025 15:54)MichalR napsal(a):  přemetám s rozkvětem řepky, při pokapu bez plodu byl spad minimální, monitoring smyvem perfektní, na trubčině 1-2-3. Já jsem vůbec nepochyboval o úspěchu vyzimování po poslední kontrole, ale za poslední měsíc to neuvěřitelně popadalo. Vzhledem k matce v kleci to byly pouze zimní včely. Nechat to takhle ještě měsíc, tak to mám za 50%, v dubnu bych neměl včely vůbec asi. Jediné co jsem důsledně nevyndával byla melecitóza. Akorát si nemyslím, že by tam toho bylo nějak hodně.

Problém je v dlouhověkosti srpen-únor to dala odhadem polovina včel

V tomto případě bych se zabýval v první řadě tou melecitózou. Mám s tím zkušenost ze zimy 2002/2003. Přišel jsem tenkrát o cca 50 včelstev (přesně už nevím). Právě typicky koncem zimy před proletem rychle slábly, takže zbyly jen ty nejsilnější a to ještě v bídné síle. Běžné zásoby (med, invert, cukr) umí včely trávit na vodu a oxid uhličitý a zbyde jim jen minimum nestravitelných zbytků. Problém melecitózy spočívá v tom, že je to sice cukr, ale pro včely zcela nestravitelný, takže si včely během zimy když se dostanou k zásobám s melecitózou, rychle zaplní výkalové vaky a pokud není brzo prolet, nemohou dál konzumovat zásoby a řeší dilema, jestli se vykálet v úle, nebo i v mrazech opustit úl. V první fázi mizí ven, až už je jich málo, tak se pokálí v úle. Pozná se to dobře, když leží sníh, to pak nacházíme včely jako černé body na sněhu i desítky metrů od úlů. Když sníh neleží, najdeme až důsledky v podobě úhynů a zesláblých zbytků včelstev. Tady se hraje vabank a každý den bez proletů na konci zimy je poznat. Třeba loni by to pravděpodobně bez problémů daly, letos ne. Nicméně bývaly i výrazně delší zimy. Takže buďte rádi za pondělní prolet.

---

(25.02.2025 19:09)KaJi napsal(a):  Jen tak mimochodem, ptal jsem se kolegy ze zvědavosti co jsem poučil včelaři jak vyzimoval, a z 11 uhynuly jen čtyři a to proto jak si myslí že loni dával jen jednou varidol.
A o kus dál nemají včely lidi se udělali všechno příkladně.
Ono to bude podobné jako s tím že když se chceš dožít vysokého věku, tak se musíš narodit do správné rodiny a pokud chceš včelařit úspěšně tak musíš mít stanoviště na správném místě.
A pak si budeš připadat jako mistr světa než to dojde až k tobě

Samozřejmě dobré stanoviště (v této souvislosti zejména izolované) řeší polovinu problému. Podstatná je genetika, která se dá získat výběrem z vlastního nebo nákupem. Další cestu (provozní postupy) už si musí vyšlapat každý sám. Většina (zejména Karel) tady popisuje desítky různých postupů (případů, pozorování), co nefungují. Pokud tady někdo (včetně mě) napíše o něčem, co mu funguje, většinou je to o kleštíkovi ve spojitosti s dalšími patogeny. Takže hledejte a podělte se o něco, co vám funguje alespoň střednědobě (3-5 let). Karla prosím, aby si pořídil včely a za 3 roky napsal. Zkušenosti "z doslechu" jen zamlžují diskusi a komplikují ostatním cestu k řešení narůstajících problémů. Podotýkám, že připouštím i jinou příčinu úhynů, zejména ve vyšších polohách ČR, kde "něco" oslabuje imunitu včel, ale nemám s tím žádnou zkušenost a budu rád, když někdo nabídne vysvětlení nebo i řešení. Upřít se jen k popírání vlivu klaštíka zatím nevede k cíli.