Příspěvek: #781

Obměňovat proti hnilobě. Plásty kde byla hniloba před 15 ti lety používám do dnes. Včelsvo kde se oběvila hniloba se odebere matka. Nechá se 40 dní bez matky. Pak se přidá mladá matka a ono to jede upně normálně dál. Za ty roky to mám odskoušeno na desítkách včelstev. Jesli to někde bylo hodně tak jsem za život spálil asi 5 včelstev. Roznášej to krmička asi i matka. Se starou zaklíckovanou matkou se to včelsvo nedá zachránit. S přidanou mladičkou matkou po 40ti dnech se to včelsvo vzpamatuje a jede dál.

Příspěvek: #782

za 40 dní sa neobjavia trudice ??

Příspěvek: #783

(16.02.2025 19:07)KaJi napsal(a):  Ďábel je vždy ukrytý v detailu.
Třeba Liebig přemetá Na Panenské dílo z medníku, ošetří přemetené a až když se v tom odebraném vylíhne matka tak ošetří i to odebrané a má z jednoho včelstva dvě.

Z čeho se v medníku vylíhne matka?

Příspěvek: #784

(16.02.2025 20:05)MiroS napsal(a):  za 40 dní sa neobjavia trudice ??

Starou matku zaklíckuješ .pak ji jen vyměníš. Nebo necháš přidanou mladou dlouho zavřenou Asi stačí i 35dní. Prostě aby se vše vylíhlo a ještě to vše vyčistily.

Příspěvek: #785

(16.02.2025 20:12)karelretik napsal(a):  

(16.02.2025 19:07)KaJi napsal(a):  Ďábel je vždy ukrytý v detailu.
Třeba Liebig přemetá Na Panenské dílo z medníku, ošetří přemetené a až když se v tom odebraném vylíhne matka tak ošetří i to odebrané a má z jednoho včelstva dvě.

Z čeho se v medníku vylíhne matka?

Dobré je se podívat na jeho webové stránky, kde měl to video.
Já jsem jen napsal že přemetá nikoliv na mezistěny ale na panenské medníkové plasty.
Takže včely nemusí stavět plodiště, přemejte je tam i s matkou.

Příspěvek: #786

Nech sa páči aktuálne video:

Příspěvek: #787

No jo no, ale co když někdo odpřísáhne že tam žádný roztoče neměl ale umře mu to na zázračný virozy.

Příspěvek: #788

Jediná zajímavá data z Colossu v 53 minutě.
Člověk by čekal že uvidí jak se na úhynech projeví jednotlivé techniky tlumení i ošetřování.
Asi se moc nepotvrzují, neboť v jediném grafu v 53 minutě jasně vidíte, že je zde úplně jiný vliv.
Mít úhyn 20 nebo 17.5% - když vidíte že mnohem větší rozdíl je mezi jednotlivými roky.
Kdybych řekl že jsem snížil výpadky z 20% o 2,5% a někdy jsou 20% a jindy 8% tak mi řeknou ať hledáme dál.

Příspěvek: #789

(16.02.2025 19:59)Zdeněk Barnat napsal(a):  Plásty kde byla hniloba před 15 ti lety používám do dnes...

Dal pises tak nejak neurcite. Chces rict, ze jsi mel pred 15 lety hnilobu v.p. a timto zpusobem ses ji zbavil?

---

Rrsp. pak pises, ze "roky"... "desitky vcelstev". Tak nevim, jak to chapat. Ze se ti jeste mnohokrat vratila. Nebo to bylo jednou a vsechny se uzdravily...?

Příspěvek: #790

(20.02.2025 12:23)Zdeněk Barnat napsal(a):  No jo no, ale co když někdo odpřísáhne že tam žádný roztoče neměl ale umře mu to na zázračný virozy.

Pust si to video ještě jednou, nebo několikrát, je tam část, kde tam ukazuje, že včelstvo hyne. když se v něm začnou množit ty viry.
To je tak když člověk není schopen pochopit že argumentuje proti sobě

Těm co ošetřují jak se má a dokonce vyřezávají trubnčinu tam dle grafu uhyynula 2 včelstva z 10 a těm co nevyřezávají trubčinu a třeba nic nedělají na rozdíl od nich přežilo jen 8 z deseti.
Každý v tom vidí jasný důkaz že když není brouk, není problém.

Příspěvek: #791

(20.02.2025 15:19)Dast napsal(a):  

(16.02.2025 19:59)Zdeněk Barnat napsal(a):  Plásty kde byla hniloba před 15 ti lety používám do dnes...

Dal pises tak nejak neurcite. Chces rict, ze jsi mel pred 15 lety hnilobu v.p. a timto zpusobem ses ji zbavil?

---

Rrsp. pak pises, ze "roky"... "desitky vcelstev". Tak nevim, jak to chapat. Ze se ti jeste mnohokrat vratila. Nebo to bylo jednou a vsechny se uzdravily...?

Za ty roky mé včelařské praxe !!! Vždy je někde stará matka,a zesláblé prochladlé včelsvo s podvýživeným plodem a tam se to někde chytne. Někdy nic, někdy třeba 6 za rok ,prostě už mám tu skušenost a nejsem z toho vyplašenej. 15 let jsem uved jen jako příklad. Někde 30let a někde před 6lety prostě se to múže v za souhry nepříznivých podmínek oběvit stejně jako zvápenatění nebo pytlíčkovatění plodu

---

Ono není třeba dělat nic jiného než o vánocích nemít roztoče . Vše ostatní jsou jen nepodstatný kejkle. Ošetřují všichni ale s jakou účinností????? Viry roznáší a inycijuje roztoč. Když není roztoč nejsou virozy.

Příspěvek: #792

Pro ty co nevěří na viry tady zopakuji skvělé video.
Dokonce tam ty viry zviditelnili světélkujícími peptidy - člověk čučí co umí věda.
Takže tady něco o virech a jejich šíření v době předroztočové.
A tady tohle si zopakujte až budete řešit na co vám to odešlo.
Brouk je jednotkou nezavirovanosti a odolnosti včelstva.
Bohužel je to zkouška občas destruktivní.
Takže pokud půjdete do zimy s tisícovkou roztočů, tak na jaře můžete množit z těch zdravých. Zůstanou vám tam jen ta zdravá

(22.01.2025 16:45)Bronislav Gruna napsal(a):  

(22.01.2025 12:36)Ivík napsal(a):  Kdysi byl na Collosu v Olmu vynikající britský prof. Martin a popisoval jakou paseku udělají rozdílné počty kleštíků. Někdy včelstvo může může žít s tisícovkami kleštíků pokud nemají virovou nálož. Pokud ji v sobě mají extrémní, tak stačí stovka...

Přikádám graf, který máš asi na mysli.


Publikováno v článku:
Carreck, Ball, Martin 2010: Honey bee colony collapse and changes in viral prevalence associated with Varroa destructor. Journal of Apicultural Research, 49(1), s. 93–94.

Jen upřesním, že v jejich studii bylo množství kleštíků, při které hynula nebo přežívala zavirovaná včelstva, kolem 1000 kleštíků. Včelstva, kde nebyly viry detekovány, přežívala i při zamoření vyššími tisícovkami kleštíků.

Příspěvek: #793

Tak úloha pre vedu je jasná: vyrobiť nejaký "kit" na detekciu smrtelne virulentných VD, tak kde nie su, možu si spolunažívť so včelami ...

Příspěvek: #794

edo: Tohle nemá řešení. Protože ty smrtelně virulentní kmeny vznikly mutací z těch mírných forem. Tedy i kdybychom je vyhubili, je velká šance, že vzniknou znovu a znovu se rozšíří. Ale i kdyby ne, tak se nám zase rozšíří díky obchodu se včelstvy a oddělky.

Příspěvek: #795

Souhlasím s názorem Dr.Kašpara že do příchodu VD se agresívní mutace neudržely - nepřežily zimu a dál se nešířily.
S roztočem naopak dostaly ty agresívní výhodu - likvidovali včelstva v době letové aktivity.
Takže já když nepoznal včelstvo co nepřežije zimu a kdo neviděl odejít včelstvo během pár týdnů a bez brouků tak nepochopí. (nejenom mě. ale i dalším co jsme tady monitorovali nevycházela žádná korelace s VD, a pokud tak spíš negativní)
Tak jsem radši přijal úhyny v zimě a v létě místo hubení množil.
Fungovalo to dokud jsem je nezačal v létě hubit. (A důvodem byla jednak ukážka KŠ-G, ale i to že se objevily zprávy o hrboplodu na jaře, tak jsme čekal úhynový rok a odložil si to o rok )
Podle mě je cesta jen ta, že to ponecháme přírodní selekci.
Všude kde se našla odolná včelstva probíhal dvojitý bttleneck na větší ploše - tedy selektovala se nejen včelstva ale i patogeny. Ty agresívní odešly i s hostitelem, tak jak to ostatně většinou funguje v evoluci.


Za mě já teď už nebudu opakovat tu chybu, že včelstva s hrboplodem nezlikviduji i se včemi trubci - ty to zřejmě přenáší dál na matky.

Příspěvek: #796

Pokud jsem včelstva s hrboplodem vymetl, tak mi za čas odešlo sousední včelstvo,kam se včely vžebraly. Proto tato včelstva už nechávám dojít ve svém úle a nevymetám.

Příspěvek: #797

Já to dělal taky, ale asi to byla chyba.
Po "léčení" v létě první rok jsem vyzimoval na všech stanovištích skoro 100% asi 60 včelstev.
Po jarní prohlídce jsme to pak odhadl na 15% tehdy každé šesté. Přes včechny stanoviště. Rok předtím jsme v hospodě slyšel o kolegy že asi málo měnil matky - stagnující a hrboplod. Další měli po dotazu stejné problémy. A na rozdíl ode mě měli již ztráty.
Podle mě je příčinou matka nakažená virem - viz vlákno trubcokladná matka. Proto jsem rád že to to video potvrzuje, každý včetně MSVV mě považoval za blázna když jsem to tvrddil.
Nakazí ji trubec a podle intenzity bud odejde v létě,na podzim, v zimě nebo na jaře.
V podletí to může způlsobit vyloupení, v létě jen včelstvo bez plodu. Nad tím sjem si lámal kdysi hlavu, proč tam nejsou mateřníky. Matka produkuje feromon, ale neklade. Záchrana těchto byla k ničemu. Krásný nový plod a na jaře prázdný úl.

A když si vezmu, že jsme tady já, ale asi i sousedi přečíslil zdravé trubce nakaženými, tak to pak vysvětluje tehdejší kolaps. Včetně oddělků, jiné roky po kolapsech padaly oddělky a kmenová se starými matkami přežila.
Několik let jsme kupoval cca 10 neoplozených matek a neviděl rozdíl - takže výchova matky asi nemá vliv.
Pro šíření viru je vyloupení a nebo ztrubčení ideální mutace. Zjednodušeně.
Trubčí včelstev nyní budu likvidovat. Hlavně s trubci.
A zároveň jdu hledat místa bez těchto projevů a když bude zle, tak budu oplozovat tam.

Příspěvek: #798

Karle, chybí mě tvoje zkušenost se silně zavirovanými včelstvy bez kleštíků.
Pokud někde zjistím opravdu hodně kleštíků ve včelstvu bez příznaku viróz, je to obvykle dobře izolované stanoviště nebo jen otázka času, kdy se viry rozjedou. Taky ten výzkum dr. Martina, co jsem sem dával a ty se na něj pořád odkazuješ, probíhal pokud se nemýlím za situace šíření kleštíka v novém území. Ta včelstva, kde byly vyšší tisíce kleštíků jen čekala na viry, které se šíří jen s malým odstupem za kleštíky.

Když říkám, že příčinou úhynů je kleštík, neznamená to, že nevěřím na viry. Z tvé argumntace vyplývá, že ty nevěříš, že kleštíci jsou šíriteli virů.

(21.02.2025 9:49)KaJi napsal(a):  Brouk je jednotkou nezavirovanosti a odolnosti včelstva.
Bohužel je to zkouška občas destruktivní.
Takže pokud půjdete do zimy s tisícovkou roztočů, tak na jaře můžete množit z těch zdravých. Zůstanou vám tam jen ta zdravá

(22.01.2025 16:45)Bronislav Gruna napsal(a):  

(22.01.2025 12:36)Ivík napsal(a):  Kdysi byl na Collosu v Olmu vynikající britský prof. Martin a popisoval jakou paseku udělají rozdílné počty kleštíků. Někdy včelstvo může může žít s tisícovkami kleštíků pokud nemají virovou nálož. Pokud ji v sobě mají extrémní, tak stačí stovka...

Přikádám graf, který máš asi na mysli.


Publikováno v článku:
Carreck, Ball, Martin 2010: Honey bee colony collapse and changes in viral prevalence associated with Varroa destructor. Journal of Apicultural Research, 49(1), s. 93–94.

Jen upřesním, že v jejich studii bylo množství kleštíků, při které hynula nebo přežívala zavirovaná včelstva, kolem 1000 kleštíků. Včelstva, kde nebyly viry detekovány, přežívala i při zamoření vyššími tisícovkami kleštíků.

Příspěvek: #799

BG cit.:Když říkám, že příčinou úhynů je kleštík, neznamená to, že nevěřím na viry. Z tvé argumntace vyplývá, že ty nevěříš, že kleštíci jsou šíriteli virů

Nie je to čiernobile: BG versus KaJi. V porovnaní so začiatkom expanzie VD, kedy včelstvá úspešne prežívali s tisíckami VD, dnes stačí na úhyn včelstva niekoľko desiatok VD. Ako sa zvýšila "efektivita úhynov", ked je klieštikov zásluhou jeho radikálnej redukcie /liečenia/ stále menej. Je to nepriama úmera: menej klieštikov, viac úhynov. Takže problém je vírus: viac vírusov, viac úhynov.
S tisíckami zdravých klieštikov nemáme problem. Problem sú včelie vírusy, ktoré neustále rekombinujú a objavujeme dalšie:
https://besjournals.onlinelibrary.wiley....04.00776.x

Virulentnosť včelích vírusov sa zvyšuje a kritický počet klieštikov spôsobujúcich úhyn sa znižuje. Kde táto interakcia skončí o dalších 5O rokov ? Pri jednom klieštikovi ? Tam už naše schopnosti odstrániť VD na nulu nebudú stačiť.
Riešením preto nie je varoatolerancia VaT, ale virutolerancia ViT včelstva. U včely východnej je to jemná rovnováha včelstva, VD a vírusov.

Příspěvek: #800

(21.02.2025 23:14)Bronislav Gruna napsal(a):  Když říkám, že příčinou úhynů je kleštík, neznamená to, že nevěřím na viry. Z tvé argumntace vyplývá, že ty nevěříš, že kleštíci jsou šíriteli virů.

Tohle bych prosím chtěl vytáhnout. Přesně tak to vidím já. A přijde mi, že Karel by chtěl začít léčit viry a nechat včelstva s roztočem. Nechápu proč, když to jde opačně a jednoduše.....