Příspěvek: #761

(12.02.2025 16:22)MatesP napsal(a):  ...a proto letos nechci krmit cukrem a ...

.
Zrovna tady bych začal myslet a přemýšlet.
Tudy cesta nevede, proč by taky měla?
Napovím, mýval jsem víc medu než jsme stihl vytočit a někdy netočil a .... nic, žádný rozdíl.

---

(12.02.2025 16:22)MatesP napsal(a):  A jestli budu mít úhyn každý rok 15 - 30% nevadí, vždy mám dost oddělků.

Jojo, taky jsme tak uvažoval, ale zjistíš že budou roky kdy oddělky odchází víc než kmenová včelstva a nejen tobě ale i sousedům, takže je to plošný jev.

Trocha víc ve vlákně o Trubcokladných matkách.
Asi to bude třeba víc promyslet a najít nějaké řešení.

Příspěvek: #762

Přesně tak, až bude mít úhyn 80%, tak to zase přehodnotí. Ale to je v pořádku, každý se musí vydat na cestu, kterou si myslí, že je správná. Taky jsem to několikrát měnil a kolikrát o 180 stupnů....

Příspěvek: #763

Proč bych měl mít úhyn 80%? To můžu mít i teďka se stávající metodikou ( myslím, že v republice, v EU, USA, atd) bych nebyl první.
Stačí se podívat kolem sebe a vidím. At léčí nebo ne, je to jedno.
Já nechci krmit, abych neprodlužoval plodování do pozdního podzimu a budu mít celý srpen volný a mžu se věnovat dětem.
Kolem letního slunovratu udělám plodovou pauzu ( jedno jakým způsobem) a můžu pokapat KŠ, sublimovat nebo dát KM ve formivanech. V zimě pak pokap KŠ.

Takže 1x zootechnické opatření + následné shození VD a zimní pokap. S tím bych chtěl začít. Postupně bych to chtěl omezit na minimum.

Příspěvek: #764

Dobrej plan. Uz je to ale to minimum.

---

Pokud bys chtel min prace, tak musis nasadit varidol.
Pokud min kyselin a zadnej varidol, tak musis pridat vic zootechniky.

Příspěvek: #765

Zbytečně opatření. Tento rok bude bez zásadních úhynu. Vše co melo uhynout, uhynulo.

Příspěvek: #766

...
Jojo, taky jsme tak uvažoval, ale zjistíš že budou roky kdy oddělky odchází víc než kmenová včelstva a nejen tobě ale i sousedům, takže je to plošný jev.

Trocha víc ve vlákně o Trubcokladných matkách.
Asi to bude třeba víc promyslet a najít nějaké řešení.
[/quote]

karle,raz pred rokmi si tu spomenul "hlubokou podestylku"..pamatas este na to? ak ano ,neskusal si? aspon na porovnanie vplyvu na zivot vcelstiev..pri studovani zahranicnych zdrojov ohladom prirodneho vcelarstva som na to uz viackrat narazil,vzdy v pozitivnom svetle..

Příspěvek: #767

(12.02.2025 20:24)MatesP napsal(a):  Proč bych měl mít úhyn 80%? To můžu mít i teďka se stávající metodikou ( myslím, že v republice, v EU, USA, atd) bych nebyl první.
Stačí se podívat kolem sebe a vidím. At léčí nebo ne, je to jedno.
Já nechci krmit, abych neprodlužoval plodování do pozdního podzimu a budu mít celý srpen volný a mžu se věnovat dětem.
Kolem letního slunovratu udělám plodovou pauzu ( jedno jakým způsobem) a můžu pokapat KŠ, sublimovat nebo dát KM ve formivanech. V zimě pak pokap KŠ.

Takže 1x zootechnické opatření + následné shození VD a zimní pokap. S tím bych chtěl začít. Postupně bych to chtěl omezit na minimum.

Ano to můžeš mít i tedka, když to budeš dělat blbě a je přirozené, že člověk po větším úhyny často mění metodiku....a pokud vím, ty už si velký úhyny měl a taky jsi to změnil, ted to změníš zase, bez jakéhokoliv testování.....vyjít to může, ale taky nemusí...může to stačít pár let a ty si řekneš, že to funguje a najednou bum a 80-100% bude dole a pak si řekneš......ale vždyt to leta fungovalo....a zase zkusíš něco jiného a takhle pořád dokola

Příspěvek: #768

Vsak ona ta metodika bude té tvé, která funguje (a ne jen tobě) docela blízko. Prostě udělám v létě plodovou pauzu a osetrim "měkkou chemií ", abych sundal roztoče, kteří budou už jen na včelách. A v zimě pokap. Bez krmwni budu mít vcelstva dříve bez plodu a nebudu muset izolovat na podzim nebo celozimne. Chci dát vcelam víc prostoru a sobě víc času. Vcely mi přináší užitek, ale chodím do práce, tak je mám spise jako přivýdělek. Kolem těch 120 vcelstev takto zvládnu.

Příspěvek: #769

(13.02.2025 6:09)gusto napsal(a):  Karle,raz pred rokmi si tu spomenul "hlubokou podestylku"..pamatas este na to? ak ano ,neskusal si? aspon na porovnanie vplyvu na zivot vcelstiev..pri studovani zahranicnych zdrojov ohladom prirodneho vcelarstva som na to uz viackrat narazil,vzdy v pozitivnom svetle..

Myslíš to, že v mých úlech nechodily včely běžně po dně, a dno nebylo v kontaktu s plodištěm jako u běžných úlů?

Příspěvek: #770

(13.02.2025 11:04)MatesP napsal(a):  Vsak ona ta metodika bude té tvé, která funguje (a ne jen tobě) docela blízko. Prostě udělám v létě plodovou pauzu a osetrim "měkkou chemií ", abych sundal roztoče, kteří budou už jen na včelách. A v zimě pokap. Bez krmwni budu mít vcelstva dříve bez plodu a nebudu muset izolovat na podzim nebo celozimne. Chci dát vcelam víc prostoru a sobě víc času. Vcely mi přináší užitek, ale chodím do práce, tak je mám spise jako přivýdělek. Kolem těch 120 vcelstev takto zvládnu.

No udělat plodovou pauzu pro 120 včelstev není taková brnkačka....taky jsem to tak chtěl dělat, ale je to takový očistec, že radši víckrát přeléčím....

Příspěvek: #771

No v jednom plodisti to jde je najít. Mám je znaceny.

Příspěvek: #772

A co se tím má dosáhnout?
Hubit roztoče?
Není lepší to dlát podle Liebiga a nebo jinak - oddělit plod a udělat zrovna oddělek. Tzv na prasáka a tím vznikne plodová pauza i v oddělku. Tedy období bez zavíčkovaného plodu.

Příspěvek: #773

Včera jsem napsal: smetence se starou matkou, oddělky se starou matkou, izolace, atd . To musím ještě promyslet.

Příspěvek: #774

(13.02.2025 11:18)KaJi napsal(a):  

(13.02.2025 6:09)gusto napsal(a):  Karle,raz pred rokmi si tu spomenul "hlubokou podestylku"..pamatas este na to? ak ano ,neskusal si? aspon na porovnanie vplyvu na zivot vcelstiev..pri studovani zahranicnych zdrojov ohladom prirodneho vcelarstva som na to uz viackrat narazil,vzdy v pozitivnom svetle..

Myslíš to, že v mých úlech nechodily včely běžně po dně, a dno nebylo v kontaktu s plodištěm jako u běžných úlů?

ano presne

Příspěvek: #775

Jo, provozoval jsem to, je to vlastně to co nazývá Sedláček polštářem, já sklepem.
Je to prostě rezervní prostor pod plodištěm s rámky pro volnou stavbu. Lang 1/2 a mám ta očka průměr 35mm v plodišti i v tom nízkém a včely preferují očka.
Já ten česnový klín v otáčel o 90° až v plné sezoně a podle bordelu na plechové podložce
měl pocit že to čistím já a ne včely. A měl jsem přehled co tam je.
V létě bývá plech. podložka vysunuta jako létáč a fixována tím klínem.
Dna mám taky z hliníkové folie, takže to snadno očistím. Pokud zvedám plodiště.

Bylo to pohodlné ale před úhynem to nechránilo

---

A samozřejmě to budu provozovat dál.

Příspěvek: #776

https://www.bregalnica-ncp.mk/wp-content...oa_ENG.pdf
Tady je příručka od Buchlera a Uzunova o letní plodové pauze. Třeba se to bude někomu hodit.

Příspěvek: #777

(14.02.2025 9:28)KaJi napsal(a):  ... prostě rezervní prostor pod plodištěm s rámky pro volnou stavbu...

To mě zajímá (ne ohledně úhynů, samozřejmě).
Zatím s tím nemám zkušenosti, ale začal jsem používat polštář (39x15) pod jednobednovým plodištěm(39x30) se záměrem,
aby naopak mi tam právě volnou stavbu nestavěly (proto v 39x15 nechávám jen souše a MS na střídačku). A na volnou stavbu jim nechám jen horní část vysokého(půleného) rámku, z každé strany plodiště, abych měl trubčinu pod kontrolou bez zvedání plodiště jen povytažením dvou rámků a byl si jist, že dole trubčina nebude (uvidím, jestli to tak bude).
Mýlím se ve svých předpokladech? Zatím jsem se včel neptal, tak to zkouším na VF.

Příspěvek: #778

Zkusím to z telefonu, už nejsem u počítače tak to když tak vydýchejte ?
Z mnoha dúvodů a jedním z nich byla jak maximálně čelit těm opakujícím se uhynul které mě začali postihovat před asi 15 lety.
Podotýkám že to byly jednotlivé hynoucí často, a problémy postihovali sousední, takže jsem po tápání kolem 12:00 začal řešit jiné příčiny.
Tedy možné příčiny
Máme v podstatě poblíž EFB a tak jsem si řekl že bude nejlepší když uvidím co znamená zkratka e včel padá protože včely ten binec nevyklízí tak jako ve stromě kde tam vzniká samostatný ekosystém včetně různr havěti která se o ten spodek co spadne postara.
Pokud mám rámky jako u starých úlů 2 cm nebo méně nad dnem tak včely jsou v neustálém kontaktu s tím byncem ano. Štírci ...
Existuje nějaký výzkum o kterém jsem četl který zjistil že když je podložka palec pod sítem tak se sníží napadení protože roztoč se nevrátím nahoru což u podložek které byly těsně pod sítem. Asi nefungovalo.
Zrovna tak jsem si říkal že nemocné včely se nedostanou nahoru.
A samozřejmě pokud je vhodná konstrukce úhlu kolem oček tak včely preferují přistávání na svislou plochu a ne na vodorovný letáč
Pokud je očko poblíž včelího chomáče jako jediný vstupní bod se lépe střežím i když tedy ani o zdraví včel které jsem míval ve vysokém komínu kde byl spodek úplně volný například ve výši dvou nástavku tak vím že jste evče z toho tam vosy v podstatě nepustil.

Pak samozřejmě existuje další věc a to je kondenzační zóna protože v té spodní chladné části se sráží vlhkou a včely nemusí stejně jako ve vysokém stromě pro vodu protože mají vlhko dolní části kde se vzduch suší a pak Suchý stoupá nahoru k chomáči.
To perfektně funguje v kombinaci s jednoduchým dnem z hliníkového plechu, je to fyzika pokud mi tady bude někdo něco vykládat že je to s tou vlhkostí jinak, tak to dáme do jiného vlákna

Příspěvek: #779

(13.02.2025 12:20)KaJi napsal(a):  A co se tím má dosáhnout?
Hubit roztoče?
Není lepší to dlát podle Liebiga a nebo jinak - oddělit plod a udělat zrovna oddělek. Tzv na prasáka a tím vznikne plodová pauza i v oddělku. Tedy období bez zavíčkovaného plodu.

Odeberes plod a včely a na tom je z 90% i matka ne? Tak v oddelku plodová zkouška nebude....
Nebo jinak?

Příspěvek: #780

Ďábel je vždy ukrytý v detailu.
Třeba Liebig přemetá Na Panenské dílo z medníku, ošetří přemetené a až když se v tom odebraném vylíhne matka tak ošetří i to odebrané a má z jednoho včelstva dvě.
Podobně jsem to viděl nebo spíš slyšel oni to popisovali na jedné farmě kde měli dadanty.
Tam odebírali plodové plásty, ale zbylé nechávali v tom původním včelstvu takže tam neprovedli úplnouobměnu díla jen odstranili plod a na jaře nedávali mezi stěnya na další farmě ze dvou dadantů udělali třetí čerstvo pomocí přemetení na mezistěny.
Takže tam komplet obnovili plodiště.
A jestli se nepletu tak to dělali každý rok. Na konci sezóny.
Je to na konci toho videa co jsem natočil za covidu s Milanem šimonovským A je to tam jede ke konci isotkama plus to co asi začnu dělat a mám vymyšlené já.
Protože mi tady míváme pozdní snužkou tak to taky musí mít udělaný trošku jinak.
Já potřebuji obměňovat preventivně kvůli hnilobě a taky kvůli vyhrál sám ale ty virózy tím nebudu likvidovat ale měl bych poznat včelstvo co je nakažené tím že nebude tak dobře stavět po přemetení a oslabení.
Vždycky je to o tom co chceš dostat A proč to vlastně děláš. Jak vidíš u mě to nejsou roztoči