Příspěvek: #921

Takový parazit jako Varoa asi není ojedinělý. V historii včel se určitě za ty desítky miliónů let objevil vícekrát. To jenom asi včely na okraji možných podmínek tady v chladu Evropy si odvykly, protože v souvislosti s nutností vychovat dlouhověkém včely a přežít zimní nízké teploty nemusel být varoa ani příliš agresívní a přesto způsobil úhyn napadených včelstev dříve než se roztoč stihl rozšířit do dalších včelstev a tudíž populace včel se úhyny očistila.. V Africe v tamním horku si africké včely vypěstovaly zvyk často opouštět své úly včetně plodu a v souvislosti s teplem při tom rojení taky snížení počtu roztočů na včelách, tudíž umí samy dlouhodobě udržovat počet takových parazitů na nízké úrovni.

Příspěvek: #922

On to fakticky velký náraz nebyl, když jsem roztoč přišel tak jak najdete ve Starých knihách tak často do kterého se dostal roztoč hynulo předtím až 4 rokem pokud nebylo ošetřováno.
Nebyl problém podle vědců v té době nacházet spady kolem 10 000 roztečů při podzimním ošetření a včelstva fungovala.
Zatímco dneska včelstvo nepřežije ani tři ošetření za rok.
A podle analýzy dna jde o stále stejného roztoče.
Pokud tedy nemáte odkaz na nějaký nový výzkum který by to vyvrátil ale před pár lety to tak to bylo

---

Myslím že na jaře 2006 jsem byl na školení v Nasavrkách a tam přednášel inženýr veselý a popisoval jaké mají se roztočen potíže v Německu protože tam neléčí jako my a nemají zimní měl a že oni říkají těm Němcům ať začnou hubit roztoče jako my a nebudou mít potíže s virama a uhynama, a pak se to objevilo v západních Čechách a 2007 byly úhyny i tady.

Příspěvek: #923

No, i před příchodem roztoče se vyskytovaly včelstva, které byly dlouhodobě slabší a třeba po nakrmení na zimu tam během listopadu a prosince vymizely včely a zůstaly úly s plásty plné zásob. Ale bylo to velmi ojedinělé a dalo se to bez problémů překonat třeba odchovem nové matky z přidaného plodu jiného včelstva nebo spojením se silným včelstvem a podobně. Mohlo to být tak jedno z padesáti, ze sta včelstev
Jestli to byly viry, jako že pravděpodobně ano, tak když tehdy včelstvo dostalo nějaký takový impulz od včelaře, tak se dokázalo samo ozdravit, zbavit se nemocných včel rychleji, než se nákaza šířila. Dneska to neplatí a včelstva se podle všeho samy ozdraví velice omezeně.

A náraz to byl, protože jednu dobu platilo, že kde se najde v měli třeba jen jeden roztoč, tam se celé stanoviště likviduje stejně jako při moru plodu . Na Ústeckorlicku kdosi tehdy převezl včely s roztočem načerno odněkud od Košic a než se na to přišlo za ty tři roky, se to pěkně rozšířilo až na Pardubicko. Potom se tam všechny včely likvidovaly, přes léto se udržovala oblast bez včel cukernými návnadami s insekticidem a až teprve další rok, kdy bylo zaručeno, že tam ten roztoč není a že zlikvidovali i všechny ulétlé roje, se ta oblast znova zavčelovala.
A včelstva se tuším dva roky léčila preventivně vodnými postřiky v zimě. Včelstva, i za minusové teploty, se rozebrala a pěkně plást po plástu se včely postříkaly, už nevím, jakým léčivem. Než přišla fumigace knoty a později aerosol.
Včelařští funkcionáři, protože to léčení prováděli tehdy výhradně oni, si pěkně mákli.

Příspěvek: #924

(15.03.2025 7:30)randy23 napsal(a):  Takový parazit jako Varoa asi není ojedinělý. V historii včel se určitě za ty desítky miliónů let objevil vícekrát. To jenom asi včely na okraji možných podmínek tady v chladu Evropy si odvykly, protože v souvislosti s nutností vychovat dlouhověkém včely a přežít zimní nízké teploty nemusel být varoa ani příliš agresívní a přesto způsobil úhyn napadených včelstev dříve než se roztoč stihl rozšířit do dalších včelstev a tudíž populace včel se úhyny očistila.

1) včelstva si na varroa neodvykla, stále s ním umí úspěšně zatočit. Pouze včelař a jeho zásahy jim v tom brání. Desítky včelařů co včelaří podle ŠPV jsou toho důkazem.
2) Varroa jako každý běžný parazit nemá zájem na smrti svého hostitele. Umřel by s ním. Opět je zde však člověk, který svými zásahy ve včelstvech varroa nevědomky přemnoží a svá včelstva tím oslabí a zabije.

(15.03.2025 9:12)randy23 napsal(a):  No, i před příchodem roztoče se vyskytovaly včelstva, které byly dlouhodobě slabší a třeba po nakrmení na zimu tam během listopadu a prosince vymizely včely a zůstaly úly s plásty plné zásob. Ale bylo to velmi ojedinělé a dalo se to bez problémů překonat třeba odchovem nové matky z přidaného plodu jiného včelstva nebo spojením se silným včelstvem a podobně. Mohlo to být tak jedno z padesáti, ze sta včelstev
Jestli to byly viry, jako že pravděpodobně ano, tak když tehdy včelstvo dostalo nějaký takový impulz od včelaře, tak se dokázalo samo ozdravit, zbavit se nemocných včel rychleji, než se nákaza šířila. Dneska to neplatí a včelstva se podle všeho samy ozdraví velice omezeně.

I včelařské knihy 100 let staré zmiňují slábnutí včelstev od března do června ( jasné virozy ) a úhyny a nazývali to "úbytě" a třeba Vohnoutova Včelařova čítanka zmiňuje i příznaky viru DWV. Viry zde byli vždy ale jejich rozvoj přišel s rozebiratelným dílem a prefabrikovanými mezistěnami, čímž člověk vytvořil pro včely stresující prostředí které včelstva nedokázala řešit. Pak k tomu přišel cukr a tím podvýživa ( opět se zmiňuje v některých publikacích z 50 a 60 let, rozvoj nosemy apis ) a včelstva dorazil včelařův boj proti kleštíkovi. Tolik škodlivých zásahů už včelstva nedokáží zpracovat a opravit a kolabují. Jestli padnou na přemnožení varroa, na viry, nosemu cerenae nebo CCD je vlastně jedno. Hlavní příčinou je člověk.

Příspěvek: #925

Tak včelstva v naší zeměpisné šířce, bez vlivu člověka, umí s varoa zatočit pouze tím, že jich většina vyhyne i s roztoči. Zůstane procento nebo promile včelstev nebo možná ještě méně. A mnohonásobný přebytek snůšky v přírodě nad spotřebou, takže zbylá včelstva získají možnost se intenzívně množit, protože i pozdní roj ke konci června nasbírá při přebytku snůšky dostatek zásob na přežití zimy. Pádem zavčelení na velmi nízkou hodnotu se sníží komunikace mezi včelstvy k nule, takže se sníží až znemožní šíření roztočů a snáze se vyčlení včelstva se silným napadením, která padnou, včelstva se slabším napadením, které se stihnou množit dříve než pod roztoči padnou a nakonec včelstva s nulovým napadením, která se postupně začnou množit. Možné by byly všechny tři variant, úplné vyhynutí včelstev, ustavení rovnováhy, kdy se včelstva s roztoči stihnou množit dříve než padnou i očištění včelstev od varoa a postupný nárůst zavčelení k původní hodnotě.

Jistě, i včelařské knihy 100 let staré zmiňují to slábnutí. Nebo i starší. Jenže tehdy to bylo ještě mnohem víc než dnes na samovolném ozdravení, případně urychlení hynutí a odstranění těch nakažených. Ostatně neexistovala žádná diagnostika virů ani defakto žádné léky, včelstva buď uhynula nebo se vyléčila sama.
Taková technologie nerozběrného díla klátů, včelař v sezóně se snažil včelstva co nejvíc rozmnožit rojením. Někdy v září potom vážil kláty a nejlehčí, kde včelstva měla nejméně zásob, vyloupal, protože by včely nepřežily zimu. Na jaře někdy v dubnu zbylá včelstva otevřel a vyloupal jim něco mezi třetinou až 2/3 voští s medem. Včelstva musela do měsíce chybějící voští dostavit a zanést zásobami, aby stihla rojovou náladu v květnu a stihla se rojením množit, protože jinak by tehdy linie toho včelstva asi zanikla. Protože se starší matkou by to vyloupání podstatné části díla v dubnu nepřežilo nebo rovnou by v létě nedoneslo dost zásob a bylo zlikvidováno už před zimou. A úplně stejné to bylo tehdy s virovou nákazou. Včelstvo citlivé na virovou nákazu a oslabené prostě tehdy skončilo mezi těmi nedostatečnými... Mimochodem dneska by už jen kvůli převčelení většina včelstev takové drsné zacházení a absence cukru na dokrmování a zimní zásoby nepřežila ani první rok
Ještě před takovými 50 lety, v sedumdesátých letech minulého století, pokud na vesnici byl nějaký včelař s více než cca 10 včelstvy, obvykle měla takové vesnice v tom včelaři svůj vlastní chov své linie matek, kterou ten včelař rozchovával po mnoho desetiletí. těch linií bylo v rámci tehdejšího Československa tisíce a desetitisíce. Pokud se někde projevily hromadné úhyny virovými nákazami, jako jsou dneska, postihlo to jenu linii v jedné vesnici nebo několik příbuzných linií v několika vesnicích. Matky se potom dovezly od známého včelaře o 5 vesnic vedle a jelo se dál, vybíraly dobré matky a brakovaly špatné.
Dneska je celostátně rozchováváno několik shora oficiálně vybraných linií primárnímu, sekundárními a terciárními chovateli matek. Kteří z toho mimochodem mají zajištěný kšeft, asi spolehlivější než výdělky za med. Celá republika je střídavě futrována těmi pár genetickými liniemi, jen místně trošku pozměněnými jednou, dvěma generacemi odchovu. Stačí když jen jedna z těch linií je geneticky citlivá na virovou nákazu a máme tady na střídačku plošné úhyny po celé republice. A co když jsou náchylné na virové nákazy všechny načalstvem vybrané chované linie? Každý, kdo koupí matku od komerčního chovatele potom dostává domů potencionální úhyn! Stačí počkat, rok, dva tři roky, než do úlu přijde zrovna ten vir, na který jsou ty včely citlivé.
Pokud to přímo nedělá přešlechtění našich včel na kraňku. Dnes jsou u nás včely aktivní ob března až prakticky po listopad, většinu roku a jen nějaký měsíc v zimě jsou včely neaktvní. Ale krańka jakožto včela horských luk je naopak tisíciletími přizpůsobená na přesně opačný režim, krátkou velmi intenzívní aktivitu 3 - 5 měsíců v sezóně a potom dlouhé mnohoměsíční období klidu přes zimu.

Příspěvek: #926

Takže jinými slovy, to že včelař našel na podzim prázdný úl plný zásob tady bylo již před příchodem roztoče.
Co znamená, je velmi nelogické tvrdit že za tento jev může právě a jenom roztoč aniž by bylo dosaženo kritické roztoče což je 5000 a víc.
Tak vítej v klubu ??
Možná tady jsou nějací pamětníci
. Já jsem právě v roce 1980 a pár let začal včelařit po jednom takovém místním úhynu. Jak jsem pak zjistil vyptáváním a shromažďováním informací že mu uhynuly včely.

Příspěvek: #927

Podle starých včelařských publikací se včela tmavá, lidově nazývaná černuška, která byla na našem území dominantní, téměř nerojila.
Odborníci na včely třeba z DOLU by se spíše měli zamyslet nad výsledkem stavu, který vznikl na Kubě z důvodů neléčení a pokusit se z toho vyvodit závěry.
To se ovšem nestane, jelikož by museli napsat věci, které nikdy nenapíšou...

Příspěvek: #928

(16.03.2025 0:13)MirekMatucha napsal(a):  1) včelstva si na varroa neodvykla, stále s ním umí úspěšně zatočit. Pouze včelař a jeho zásahy jim v tom brání. Desítky včelařů co včelaří podle ŠPV jsou toho důkazem.
2) Varroa jako každý běžný parazit nemá zájem na smrti svého hostitele. Umřel by s ním. Opět je zde však člověk, který svými zásahy ve včelstvech varroa nevědomky přemnoží a svá včelstva tím oslabí a zabije.

Aj členovia ŠPV používajú zásahy do života včelstva, tiež nie sú cool. Pre včelstvo by bol spásonosný vývoj bez zásahu tj. bondtest. Z 1000 včelstiev prežije v druhom roku 5 slabochov. Aká je štatistická prognoza, že sa popri odolných včelstvách neprejavia degradujúce gény z minulosti ?
Včely by to zvládli, ale len bez včelárov, vrátane členov ŠPV. To je šanca pre včely, ale to sa stane až po úhyne posledného včelára

Příspěvek: #929

Nesouhlasím, protože ti z ŠPV dělají úkony, které včely umí řešit, které se jim stávaly v minulosti, jsou pro včely součástí života v přírodě a nejsou pro včelstva dlouhodobě stresující. Takové přehazování rámků, vkládání mezistěn, rotování nástavků, zvětšování či zmenšování prostoru jako přidávání medníků či zužování, komorování, klíckování, a různé šílené metodiky, vkládání kyselin a chemických jedů, odběr medu v nevhodnou dobu, rušení plodových přestávek, krmení při výchově dlouhověkých včel,...a další včelařovy výmysly včely řešit nedokážou. S tím se v jejich vývoji nikdy nesetkaly. Takové úkony v ŠPV neprovádíme. S těmi bond testy bych byl pro a neviděl bych to tak černě. Jen by včely nesměly začínat v klasických úlech na mezistěnách a v hladové krajině. Musely by se umístit na jaře do prázdných dutin v krajině, která by je uživila, byla pestrá, musel by tam být odpovídající počet včelstev na km2. Pak by většina z nich přežila.

Příspěvek: #930

https://www.dropbox.com/scl/fi/352phg081...p&e=1&dl=0
Mirek, ŠPV je alternatívna voľba včelára, ktorá začína komerčným včelárom a končí pozorovateľom dutín. Ideálny člen ŠPV je ten, ktorý nemá včelstvá a úle. Všetci ostatní nejako do včelstva zasahujú.
https://www.dropbox.com/scl/fi/2veqiynp7...7&e=1&dl=0
Stručne k etickému kodexu:
1. Dostatok zásob, prednostne medu a peľu
Ak vytočím 10 kg medu a zakrmim 20 kg cukru, tak by v našej lokalite neprežilo ani jedno včelstvo pre nedostatok prirodzenej pastvy.
2. Dostatok priestoru
Takmer žiadna prirodzené dutina, okrem starého komína, dnes nedosahuje minimum 40 l potrebných na prežitie včelstva.
3. Prirodzená stavba, 1/3 diela bez medzistien
Zachovanie celistvosti plodiska je záujmomaj aj komerčného včelára, včelstvo sa rojom rozdelí zhruba napoly, roj má celé nové dielo, ale pôvodné včelstvo zostáva na starom diele.
4. Nevyrušovať včely
Najmenej zásahov je záujem komerčného včelára
5. Chémia
Nikto ju nechce, ale každý ju v určitom rozsahu používa.
6. Selekcia
Prirodzená, bez asistencie "šľachtiteľa" = bondtest.
Takže hranica medzi komerčným včelárom a alternatívnym ŠPV je iba v registrácii.

Příspěvek: #931

Souhlasím, že komerční včelaři jsou na tom s přístupem a stresujícími zásahy lépe než amatérští s pár včelstvy. Ale je to jen tím, že nemají čas se patlat ve včelách a jedou vše podle osnov. Taky jsou přístupnější zjednodušování včelaření než 90% těch co mají včely jako koníček a vymýšlí si tisíce zbytečných zásahů jak by se mohli v těch včelách hrabat. Proto taky profíci mají méně úhynů než ti amaterští. Samozřejmě budou hrát roli i znalosti. To však nic nemění na tom, že si kleštíka svým ošetřováním i komerční množí a pak ho musí pracně trávit. Což my ze ŠPV nemusíme a neděláme. Takže rozdíl mezi komerčním a ŠPV je, že naše včely si musí s parazitem poradit sami, s viry jim občas musíme pomoct. Ale jsou to jen občasné úkazy. Kleštík a viry už nejsou pro mě tedy žádný problém což se o komerčních včelařích říct nedá. Nosemu cerenae zatím často nevidím, tak se o ní nemohu rozpovídat. Je to ale asi tím, že včelstva jsou od jara v klidu, dělají to na co jsou od pradávna zvyklá, nikdo do nich kromě jarního rozšíření a květnového oddělku nezasahuje a nic extrémního nepožaduje. Ta pohoda včelstev dělá to, že se nic jako nosema cerenae u mě neobjevuje a mě pak jen mrzí, že nemohu zkoumat včelstva s nosemou. Ale třeba budu mít štěstí letos.

Příspěvek: #932

(16.03.2025 0:13)MirekMatucha napsal(a):  1) včelstva si na varroa neodvykla, stále s ním umí úspěšně zatočit. Pouze včelař a jeho zásahy jim v tom brání. Desítky včelařů co včelaří podle ŠPV jsou toho důkazem.
2) Varroa jako každý běžný parazit nemá zájem na smrti svého hostitele. Umřel by s ním. Opět je zde však člověk, který svými zásahy ve včelstvech varroa nevědomky přemnoží a svá včelstva tím oslabí a zabije.

I včelařské knihy 100 let staré zmiňují slábnutí včelstev od března do června ( jasné virozy ) a úhyny a nazývali to "úbytě" a třeba Vohnoutova Včelařova čítanka zmiňuje i příznaky viru DWV. Viry zde byli vždy ale jejich rozvoj přišel s rozebiratelným dílem a prefabrikovanými mezistěnami, čímž člověk vytvořil pro včely stresující prostředí které včelstva nedokázala řešit. Pak k tomu přišel cukr a tím podvýživa ( opět se zmiňuje v některých publikacích z 50 a 60 let, rozvoj nosemy apis ) a včelstva dorazil včelařův boj proti kleštíkovi. Tolik škodlivých zásahů už včelstva nedokáží zpracovat a opravit a kolabují. Jestli padnou na přemnožení varroa, na viry, nosemu cerenae nebo CCD je vlastně jedno. Hlavní příčinou je člověk.

Ti čo si prišiel z Melmak ako Alf?
S varoa dokaže jedine zatočiť a mať pod kontrolu jedine v Azia včela, konkretne India.
Tu žial bohu nie.

Pred 100 rokmi bolo čo?
Bola pekná nezhumpľovaná príroda a polia na ktorých človek pestoval plodiny bez chemie .., prevažne boli včely v košoch, a zrazu boli vynovaté virusi..

O cukre tvrdíš hlúposti, a zmetence čím krmíš keď nie je znáška a ako budú stavať medzistienky či voľnú stavbu???
Ja chodím do včelstiev každý týždeň a podla teba som hlavná príčina pre včely,..... davam im stavať hodne, počas sezóny topím dielo a posledné 2000 plástov som vytopil na jeseň. Klieštika som kántril od konca mája do 20 septembra, keby nie tak padnú a nie že " včelstva si na varroa neodvykla, stále s ním umí úspěšně zatočit "
Aj doma tak realizuješ tie tvoje bludy na včelstvách???

Příspěvek: #933

Merkuri, před deseti léty jsem míval rád tvůj humor, četl jsem ty tvé příběhy a bral to jako cestu zajímavou ale po které nechci jít. Ani to nešlo vzhledem k rozdílným podmínkám. Naštěstí jsem se neučil včelařit od tebe, ale zvolil jsem Leoše Dvorského. Ten mi naučil včelařit bez kleštíka, skoro bez virů, bez cukru a bez chemických preparátů. Jsem tak spokojen a nechci vás stoleté matadory včelařského fora přesvědčovat. Vy jste přesvědčený o svém varroaparazitovi a své chemické cestě, já si včelařím po svém a mám s kleštíkem krásný vztah. Skoro ho nevidím a nečiní mi žádné problémy. A to že měla včelstva viry odjakživa to píšu opakovaně. Nemám s viry problém. Ale to že včelstva jsou zásahy včelařů a nesprávně a destrukčně používanými vynálezy jako je rozebiratelné dílo, mezistěny, nástavky,...to jen přispívá k oslabení imunity včelstev. A je to pro včelstva větší problém než kleštík. Oddělky se samozřejmě musí přikrmovat cukrem pokud člověk nedodá medové zásoby. Ale oddělek je umělý produkt člověka. V přírodě se oddělek přirozeně nevyskytoval, protože by měl minimální šanci na přežití a příroda něco takového vytváří jen jako nouzovou variantu. Například poroj je taky jen nouzové řešení, které má minimální šanci na přežití.

Příspěvek: #934

Ja mám včely tak ako ostatný na med a ine vedlajšie produkty. Klieštik sa najviac množí cez vegetativne obdobie ako matka na plný úvezok kladie vajíčka.. Takže je aj klieštika požehnane, preto sa musí likvidovať, dal som si námahu a som rátal koľko zabila KŠ s glycerínom, za 10 dní to bolo podla včelstva 276 - 847 ks mŕtvych parazitov a podla teba by som sa z nimi mal mojkať...

A zrazu u teba poroj nemá šancu na prežitie, veru má a dosť dobrú, niečo robíš zle keď to tak u teba dopadne.
Najlepšie sa učí na vlastných chybách.

Aj vírusy majú radi prostredie také kde sa im darí, ibaže nie všade, možno máš len kúsok šťastia a to je tak všetko....

Příspěvek: #935

(16.03.2025 20:38)MirekMatucha napsal(a):  Ale to že včelstva jsou zásahy včelařů a nesprávně a destrukčně používanými vynálezy jako je rozebiratelné dílo, mezistěny, nástavky,...to jen přispívá k oslabení imunity včelstev.

Vy včelaříte v klátech? Nebo v pletených košnicích? Ale ty asi nejsou přírodní.

Příspěvek: #936

MirekMatucha, to je zabava zarucena Bourliva diskuze ve vsech kanalech. Vy, pane Matucho, mate vzdy nejake pravdive argumenty, i cile, se kterymi ja bych se i ztotoznil, ale vyhrotite to do extremu. Je to pr.el. Jako zazimovat vcelstva v kvetnu (kdy u me teprve dojizdi stary zasoby a chystaji se na hlavni snusku), 44°C v ule atp.
Komercni vcelari proste nemuzou vcelarit jako vy nebo ja. To by se museli vzdat poloviny vydelku.

Příspěvek: #937

Fůra lidí co provádí pokusy bez léčení používá teploměr v hnízdě, na nějakém videu jsem viděl že tam měl někdo (Jirka Marx?) krátkodobě přes 40. Ale bylo to v hnízdě, zásobám by se to asi nelíbilo. A energeticky by se to včelám nevyplatilo, takhle topit.

Příspěvek: #938

Merkury ne jen že žije, ale on se i vrátil?
To Turčány již nemůže!

Příspěvek: #939

(16.03.2025 22:28)Dětřich Daněk napsal(a):  

(16.03.2025 20:38)MirekMatucha napsal(a):  Ale to že včelstva jsou zásahy včelařů a nesprávně a destrukčně používanými vynálezy jako je rozebiratelné dílo, mezistěny, nástavky,...to jen přispívá k oslabení imunity včelstev.

Vy včelaříte v klátech? Nebo v pletených košnicích? Ale ty asi nejsou přírodní.

V klátech jsem sice začal včelařit, i košnici bych doma asi ještě našel, ale pohodlnost zvítězila. Včelařím v nástavkových úlech. Ale vy jste nepochopil mou větu "nesprávně a destrukčně používanými vynálezy jako je rozebiratelné dílo, mezistěny, nástavky" To vidíte na 90%videích na YT, jak se rozebiratelné dílo zneužívá k trápení a stresování a poškozování včelstev. Je to jako s ohněm. Je to dobrý pomocník ale zlý pán. A to samé rozebiratelné dílo je v rukou maniaka úhynový faktor a množič kleštíka č 1 ale v rukou biotechnického včelaře dokáže s minimálním stresem simulovat přírodní procesy, které probíhaly miliony let a bez kterých si včelstva nedokáží v našich úlech sama poradit s kleštíkem..

Příspěvek: #940

Tak je fakt, že v nástavcích to svádí pracovat se včelami stresově a nešetrně, protože většinu prací lze stihnout do cca 10 - 15 minut, kdy se včely ještě nestihnou vytočit.
Třeba v zadovácích to nejde, tam je běžně rozebraný jeden úl hodinu i dvě hodiny a dělat v těch včelách tak, že by se stresovaly je zaručený recept na to, jak se včelařením přestat kvůli extrémní divokosti rozrušených včel. A jak vytvořit stanoviště včel, kde kdokoliv, kdo se přiblíží na vzdálenost 10 - 20 metrů, je prakticky okamžitě těmi včelami napadán. Kdy jsou včely vytočené tak, že na včelaře útočí až stovky včel, nejde pracovat ve včelách ani s tady běžnými kvalitními ochrannými pomůckami.