Příspěvek: #941

(17.03.2025 3:19)Dast napsal(a):  MirekMatucha, to je zabava zarucena Bourliva diskuze ve vsech kanalech. Vy, pane Matucho, mate vzdy nejake pravdive argumenty, i cile, se kterymi ja bych se i ztotoznil, ale vyhrotite to do extremu. Je to pr.el. Jako zazimovat vcelstva v kvetnu (kdy u me teprve dojizdi stary zasoby a chystaji se na hlavni snusku), 44°C v ule atp.
Komercni vcelari proste nemuzou vcelarit jako vy nebo ja. To by se museli vzdat poloviny vydelku.

Hloupý člověk své zdroje prožere a v důchodu čumí na výměr ze sociálky a křičí z toho se nedá žít. Chytrá včela se připravuje na zimu od prvního jarního sluníčka. Vše podřídí ukládání zásob. Proto na konci května je již připravena na zimování. To že je na zahradě u nenasytného patláka, který jí ten med v červnu sebere, to ona neví. Ona se chová tak jak se chovala miliony let. V květnu má připravené zásoby a pyl na výchovu zimní generace a na celé přezimování, po ozdravné plodové přestávce začne vychovávat zimní včely a na konci srpna začíná její dlouhá plodá přestávka a faktické zimování. Když ten princip člověk nepochopí, píše to co jste napsal vy. A komerční včelaře neodceňujte, myslím, že budou po nás "šancařích" druzí, kteří na tento způsob přejdou. Stejně tak jako kdysi převzali kyseliny, ozdravné oddělky, medné komory, někteří už i volnou stavbu v plodišti, tak časem pochopí, že mít včely celoročně na medu není prodělečné ale naopak. Jak říkají slovinci "Hudič in čebele se podirajo v večji kup" ( čert a včela sere na větší hormadu )

Příspěvek: #942

(16.03.2025 22:07)Merkuri napsal(a):  Ja mám včely tak ako ostatný na med a ine vedlajšie produkty. Klieštik sa najviac množí cez vegetativne obdobie ako matka na plný úvezok kladie vajíčka.. Takže je aj klieštika požehnane, preto sa musí likvidovať, dal som si námahu a som rátal koľko zabila KŠ s glycerínom, za 10 dní to bolo podla včelstva 276 - 847 ks mŕtvych parazitov a podla teba by som sa z nimi mal mojkať...

A zrazu u teba poroj nemá šancu na prežitie, veru má a dosť dobrú, niečo robíš zle keď to tak u teba dopadne.
Najlepšie sa učí na vlastných chybách.

Aj vírusy majú radi prostredie také kde sa im darí, ibaže nie všade, možno máš len kúsok šťastia a to je tak všetko....

Ano, kleštík se množí v době rozvoje včelstva. Ale v přírodě na přírodním díle má včelstvo několik opatření, kterými nepovolí kleštíkovi se množit. Např. ochranou barieru z trubčiny. Tu však na mezistěnách nedokáže vytvořit. Proto samička kleštíka bere jakoukoliv buňku v dosahu a místo nastrčených nemocných trubců, kteří virozy nedokáží dál předávat jsou pak poškozené mladušky, které se zapojí do předávání potravy a nemoc se tak dál roznáší. Každý si může prohlédnout rozdíl stavby plástů a rozložení buněk na přírodním díle a na mezistěně. Stavbou plodiště a tepelnou ochranou stavějících včel si včelstvo chrání plod před množením parazita a asi i virů. Stejně jako se o to snaží ty různé termoúly či léčení v termoboxech..

Nepíšu o svých porojích ( žádné nemám, včely se mi při mém způsobu včelaření nerojí ) ale o porojích v přírodě. Ty nemají moc šancí na přežití.

A s tím virem štěstí mám. Ale je to tím, že virus poznám a okamžitě řeším. S virusy je to stejné jako s ovcema. Když bača od koliby mrkne na stádo může je spočítat ale to je tak vše. když ale přijde blíž a dobře se podívá, vidí hle tuhle jedna kulhá, musím jí vyřezat paznechty, támhle beran učůrává musím ho odčervit a tady to jehně za sebou tahá nožičku musím mu dát selen,...Z blízka je to jiné než z dálky. Ale když včelaři přijdou na včelnici a kouknou na úly a řeknou z dálky jo holky lítají je to dobré, to není kontrola. Když vezmu česno jedno po druhém, vidím co se děje uvnitř. Tady nosí pyl královna klade, tady nenosí a běhají po přední straně, tady chybí královna, tady na tom česně vypadávají trubci, to je počátek virozy nebo hniloby to musím okamžitě řešit a tady běží po zemi včelka a snaží se vzlétnout. To nemohu nechat jen tak, to musím vyšetřit z kterého úlu je a ten úl vyléčit. Kdo takto včelstva prohlíží ten samozřejmě má ten kúsok štastia jak píšeš.

Příspěvek: #943

Zdravím Mirku. Ako a čím liečiš úľ z ktorého zistíš,že je ta včielka čo sa snaží vzlietnuť?

Příspěvek: #944

(17.03.2025 10:52)MirekMatucha napsal(a):  Ale v přírodě na přírodním díle má včelstvo několik opatření, kterými nepovolí kleštíkovi se množit. Např. ochranou barieru z trubčiny. Tu však na mezistěnách nedokáže vytvořit. Proto samička kleštíka bere jakoukoliv buňku v dosahu a místo nastrčených nemocných trubců, kteří virozy nedokáží dál předávat jsou pak poškozené mladušky, které se zapojí do předávání potravy a nemoc se tak dál roznáší.

Toto sa myslim spomina aj v LBV metode od RNDr. Linharta a spol, ze kliestik uprednostnuje trubcinu a tym padom menej napada robotnice, co znamena mensie poskodenie vcielstva/robotnic na ukor trudov.


Mate s tym niekto pozitivne skusenosti?

Příspěvek: #945

Mirku, i když včelařím na plastových mezistěnách, tak spoustu částí s Tebou sdílím a aplikuji je jako např. trubčí štít proti varroa,klid, nelezení do plodiště, diagnostika z česna, profici méně týrají včely, protože na ně nemají čas a dělají jen nutné zásahy, krmení v nevhodnou dobu... Přitom je to docela jednoduché, jen včelám nechat prostor. Čím déle člověk pozoruje včely, tím více zjišťuje, že včelařina je vlastně velmi jednoduchá.
Nicméně myslím, že je to marný. V zemi, kde je 100 rámkových měr (už v podstatě přechod na nástavkové včelaření z rámečkového by pomohl) a kde největší borci jsou ti, co vymyslí co nejsložitější metodiku, aby měli každý den video na youtube, hlavně co nejkomplikovanější návod jak rámek po rámku vyšetřit a ošetřit, jak říct matce kdy klást (za ty miliony let to nepochopila), jak nastartovat včely na jaro (oni neví, kdy vylétnout), jak narvat doplňky do včel atd.
Jediné co pomůže jsou masivní plošné úhyny a bude stále divnější, že ti, co se včelami nic moc nedělají, je nemají, anebo je nemají v takové míře...

Příspěvek: #946

Všechno pěkné s ŠPV a pak si vemte Špavorovu metodiku (Bioúly). Dělá to vlastně naopak, krmí cukrem co se vleze, podněcuje cukrem v únoru, od dubna rotuje nástavky, přidává mezistěny do plodiště, používá mřížku, nepoužívá mednou komoru, nechce panenské dílo v mednících, ale ani černé dílo v plodišti. A jaké má ty včely? Nabušené na pět NN nástavků Optimalu mu jdou do jarní snůšky, přinesou metrák medu a nepadají. Já vidím dvě důležité věci. Silný organismus se ubrání virům i parazitům. Včasný a správný zásah do včel je klíčový - rozšiřování, poslední vytáčení a zakrmení, přeléčení.

Příspěvek: #947

(17.03.2025 8:03)VlastaM napsal(a):  Fůra lidí co provádí pokusy bez léčení používá teploměr v hnízdě, na nějakém videu jsem viděl že tam měl někdo (Jirka Marx?) krátkodobě přes 40. Ale bylo to v hnízdě, zásobám by se to asi nelíbilo. A energeticky by se to včelám nevyplatilo, takhle topit.

Byl tp Jirka a to včelstvo topilo jen na nějakou dobu, měl tam logger

Příspěvek: #948

Jinak ,jak se dařilo vyzimovat lidem na optimalizovaném plodišti? O prázninách byl u nás velký problém s pylem a op pyl v plodišti nemá.

Příspěvek: #949

(17.03.2025 12:25)Tanguero napsal(a):  Všechno pěkné s ŠPV a pak si vemte Špavorovu metodiku (Bioúly). Dělá to vlastně naopak, krmí cukrem co se vleze, podněcuje cukrem v únoru, od dubna rotuje nástavky, přidává mezistěny do plodiště, používá mřížku, nepoužívá mednou komoru, nechce panenské dílo v mednících, ale ani černé dílo v plodišti. A jaké má ty včely? Nabušené na pět NN nástavků Optimalu mu jdou do jarní snůšky, přinesou metrák medu a nepadají. Já vidím dvě důležité věci. Silný organismus se ubrání virům i parazitům. Včasný a správný zásah do včel je klíčový - rozšiřování, poslední vytáčení a zakrmení, přeléčení.

A nakonec tato krásná pohádka končí stejně špatně jako ostatní - svatbou. Ne omlouvám se chtěl jsem napsat: skončí stejně špatně - chemickým ošetřením

---

(17.03.2025 12:02)Ivík napsal(a):  Nicméně myslím, že je to marný. V zemi, kde je 100 rámkových měr (už v podstatě přechod na nástavkové včelaření z rámečkového by pomohl)

myslím, že je včelám úplně jedno v čem je chováme, pokud jim umožníme celoročně přirozený rozvoj v dostatečném prostoru, nezasahujeme do nich zbytečně, nepřevracíme jim jejich dílo a nenarušujeme jejich řád, který běží od pradávna v souladu s okolní přírodou a ne s vyčtenými metodikami, a ponecháme jim vždy dostatek medných zásob a pylu.

Příspěvek: #950

(17.03.2025 12:25)Tanguero napsal(a):  ...a pak si vemte Špavorovu metodiku (Bioúly).... Nabušené na pět NN nástavků Optimalu mu jdou do jarní snůšky, přinesou metrák medu a nepadají. Já vidím dvě důležité věci. Silný organismus se ubrání virům i parazitům. Včasný a správný zásah do včel je klíčový - rozšiřování, poslední vytáčení a zakrmení, přeléčení.

Na tom je hodně pravdy. Já pana Špavora obdivuji a myslím, že udělal svým přístupem pro rozvoj a zvýšení úrovně NN včelaření (spíše hlavně pro ty mladé) víc než kdokoliv jiný.
Ale moje cesta to není a nebude (a to ani kdybych byl mladší).
Kupř. "Silný organismus se ubrání virům i parazitům" chápu v jeho pojetí spíše jako početný až nadpočetný, nikoliv vitální organismus. Vitalitu plus navýšení počtu dohání prakticky každoroční kompletní obnovou včelstev pomocí mladých matek za cenu 100% oddělkování. Obrovský přetlak včel pak nemá problém s ovládnutím prostoru, s tepelným režimem, se ztrátami - vždyť tam, kde by jinému odešlo přes zimu kilo včel, by možná měl na jaře mrzáka, kdežto včely pana Špavora o tom ani neví. (Toto je jen můj dohad, ale všiml jsem si na jednom jeho starším jarním videu v pootevřeném česnu podezřele velkou vrstvu včel).
Hlavně však to, že ukazuje, jak je "...Včasný a správný zásah do včel klíčový...", je super.
No ale moje myšlení - přestože hodně obecně platných pravd jsem poprvé pochopil až z jeho podání - je jiné.
Každý si naštěstí vybere pro své podmínky a možnosti to své. Fandím mu. Hlavní je, že mu to funguje.

Příspěvek: #951

(17.03.2025 11:09)Riosa napsal(a):  Zdravím Mirku. Ako a čím liečiš úľ z ktorého zistíš,že je ta včielka čo sa snaží vzlietnuť?

Viroza přichází postupně a začíná u jedné poškozené včely. Což nemusí být hned nebezpečné ale postupně se to vyvíjí. Včelstvo to může zvládnout, stejně jako my zvládáme rýmu. Někdy trvá jen půl dne a člověk ji vyběhá v práci a někdy ho skolí tak že večer sotva člověk dojde domů a pak leží týden jako mrcha. Průběh může být vždy jiný. Když poškozené včely přibývají a je květen, někdy stačí udělat oddělek a když se povedou vybrat plásty se zavirovaným plodem do oddělku je vyhráno. Když se to nepovede a nebo je třeba už konec června pak je lepší udělat buď rovnou ozdravný oddělek ( což je odebrat všechen plod ) nebo ještě lépe včelstvo rovnou přemést do prázdné bedny na stavební rámky. U toho přemetení se dá provést souběžně i varroapast, nebo vyměnit snadno královna bez hledání za jinou nebo za matečník,... Když se nad poškozenýma včelama v květnu či červnu mávne rukou, do zimy většinou to včelstvo uhyne. A víme-li z genetických výzkumů, že až 60% včel v úlu při včelaření na stanovišti není z původního včelstva a je tedy plné včel zalétlých z úlů jiných, pak si dokážete představit, jak taková rýmička na stanovišti postupuje. Mimo poškozených včel mohu vidět virozu v květnu při výrobě oddělku na mizerném mezerovitém plodu, nebo objevím-li včelstvo které se nastěhovalo z plodiště za teplem do medníku. To taky nemůžu nechat svému osudu.

Příspěvek: #952

(17.03.2025 13:40)MirekMatucha napsal(a):  myslím, že je včelám úplně jedno v čem je chováme, pokud jim umožníme celoročně přirozený rozvoj v dostatečném prostoru, nezasahujeme do nich zbytečně, nepřevracíme jim jejich dílo a nenarušujeme jejich řád, který běží od pradávna v souladu s okolní přírodou a ne s vyčtenými metodikami, a ponecháme jim vždy dostatek medných zásob a pylu.

S tímto se dá souhlasit a já tedy otevřu další otázku. Jak do celoročního přirozeného vývoje zapadají různá a někdy i dost pro včely stresující protirojová opatření? Přirozené je rozmnožení a tedy vznik nových včelstev....

Příspěvek: #953

Jestli početné, silné včelstvo s mladou matkou = vitální, je otázka. Ale u sebe konkrétně pozoruju, že od té doby co pravidelně cvičím a udržuju se fyzicky fit, tak nemám problém s virózama, chřipkou nebo angínou. Na druhou stranu mám kamarády, necvičí vůbec, fyzická kondice žádná. Ale pravidelně se očišťují podivnýma dietama, meditují a věří na čakry a alternativní medicínu. Nachlazení, nebo na huntě s nějakou virózou jsou prakticky celou zimu. Ale za to nemůžou oni, to jim způsobuje stres..
Kde sem to krucinál jen slyšel??

Příspěvek: #954

(17.03.2025 14:02)Včelař Analfabet napsal(a):  

(17.03.2025 12:25)Tanguero napsal(a):  ...a pak si vemte Špavorovu metodiku (Bioúly).... Nabušené na pět NN nástavků Optimalu mu jdou do jarní snůšky, přinesou metrák medu a nepadají. Já vidím dvě důležité věci. Silný organismus se ubrání virům i parazitům. Včasný a správný zásah do včel je klíčový - rozšiřování, poslední vytáčení a zakrmení, přeléčení.

Na tom je hodně pravdy. Já pana Špavora obdivuji a myslím, že udělal svým přístupem pro rozvoj a zvýšení úrovně NN včelaření (spíše hlavně pro ty mladé) víc než kdokoliv jiný. ............
Každý si naštěstí vybere pro své podmínky a možnosti to své. Fandím mu. Hlavní je, že mu to funguje.

Systém pana Špavora je přesně co tady výše popisuji. Že komerční včelaři jsou blíž "šancařům" než ti klasičtí amateři s pár včelstvy. Bohužel ve výsledku obě dvě skupiny svým ošetřováním si vychovají parazity ( někdo méně a někdo více ) a musí je trávit nějakým způsobem a tím vždy nějak poškozují včelstvo. Já se tady však snažím zastupovat včelaření které je tomu Špavorovu metodicky dost podobné, ale zároveň ve výsledku úplně jiné, protože moje včelaření produkuje minimálně kleštíka, nemá zásadní problémy s viry ani nosemou a zároveň dodá i dostatek medu a to bez krmení cukrem.

---

(17.03.2025 14:19)Tom-Z napsal(a):  

(17.03.2025 13:40)MirekMatucha napsal(a):  

S tímto se dá souhlasit a já tedy otevřu další otázku. Jak do celoročního přirozeného vývoje zapadají různá a někdy i dost pro včely stresující protirojová opatření? Přirozené je rozmnožení a tedy vznik nových včelstev....

Nevím jestli jsem ten správný kdo na to má odpovídat. Mně se včely nerojí a žádné protirojové opatření nečiním kromě březnového odebrání veškerého nezaplodovaného starého díla, donucením včel vystavět si plodiště nové a celoročně velkého a neměnného prostoru. Takže u nás žádné stresující protirojové opatření není. A rojení jak ho znáte ve svých úlech není rozmnožování ale podle mého názoru jen obyčejný únik. Únik před nemocí, před stísněných prostorem, před lokalitou, před včelařem,... Přirozené rozmnožování včel vypadá úplně jinak.

Příspěvek: #955

(17.03.2025 12:25)Tanguero napsal(a):  Všechno pěkné s ŠPV a pak si vemte Špavorovu metodiku (Bioúly). Dělá to vlastně naopak, krmí cukrem co se vleze, podněcuje cukrem v únoru, od dubna rotuje nástavky, přidává mezistěny do plodiště, používá mřížku, nepoužívá mednou komoru, nechce panenské dílo v mednících, ale ani černé dílo v plodišti. A jaké má ty včely? Nabušené na pět NN nástavků Optimalu mu jdou do jarní snůšky, přinesou metrák medu a nepadají. Já vidím dvě důležité věci. Silný organismus se ubrání virům i parazitům. Včasný a správný zásah do včel je klíčový - rozšiřování, poslední vytáčení a zakrmení, přeléčení.

a má ty včely i letos?

Příspěvek: #956

Neda mi nereagovať na Mireka Matuchu : Dva roky som včeláril iba na mede pravda s liečením - vysledky boli slabe včely tiež zazimovali ako veľmi slabe, myslím si že zásoby a to som mal aj na troch NN nastavkoch nezabezpečuju silnu koloniu včiel k zime- skor na vytvorenie dobrej zimnej silnej generacii je hlavný prínos sladiny či podnecovania a zdrave včely...je to nebe a dudy...platí že keď včely maju spotrebovavať zasoby idu v uspornom režime.
dalej - vobec sa mi nepáči zimovanie vo veľkých ulovych zostavách- idem už opačným smerom bud 1 čechoslovák alebo 2NN- oveľa lepší rozvoj včiel aj zimovka a menej zásob
Viry - borím sa s nimi 5 rokov- ano je nutná plodová letná prestávka a ošetrenie- oddielok z viroveho včelstva je časovaná bomba v nasledujucej sezone to je overene- oddielky- ak už tak zo zdravých včelstiev , často krat virove včelstvo zachranene bolo o rok na tom istom.
šance pro včely- veľmi si vážim L. Dorskeho - no myslím si že som sšte nedozrel - hoc som zakonponoval jeho biolog. opatrenia do svojej činnosti - ale nemám silu na to- aby som toho klieštika neriešil- mám až prílíš rád svoje včely a gromming veľmi neverím. a včelstva ktore by to dali bez aspoń jednej liečby - neverím - zalietavanie a rabovanie a ine neduhy.. to je len veľmi veľmi v kratkosti..

Příspěvek: #957

Včelaření na medu znamená mít výrazně lepší okolní zdroje přírody pro včely. Než při stejném výnosu včelaření, kdy se do určité přiměřené míry pomáhá cukrem. Přiměřené bych řekl na zakrmení a zpracování zimních zásob někdy v druhé polovině červenci na zimu, kdy část července a všechny další měsíce až po duben na jaře včely v podstatě jedou na umělém krmení - řepném cukru. Pokud se musí kvůli nedostatku zásob pravidelně přikrmovat včely cukrem už dříve, včely už mají příliš velký nedostatek pylu a trpí hodně bílkovinnou podvýživou a jsou tak velmi náchylné k virům.
U předjarního a jarního rozvoje, pokud se má využít naplno potenciál tepelné izolace úlu, musí být síla včelstva a tím velikost včelami vytápěného prostoru úměrná jejich síle. Pokud je ten prostor příliš velký, včelstvo se tím vytápěním nadměrně namáhá.

Příspěvek: #958

(18.03.2025 19:40)Louky napsal(a):  

(17.03.2025 12:25)Tanguero napsal(a):  Všechno pěkné s ŠPV a pak si vemte Špavorovu metodiku (Bioúly)...

a má ty včely i letos?

Dobrá otázka, co sleduju na YT, tak ted pravidelne ukazuje svoje včely Yttomask, Pluhy, Pecinka, Sedlacek a Tomas Marz. Ty víš víc?
Já přezimoval všech 10 včelstev, z toho 4 jsou slabší (pozdní oddělky, vyrojené), ty spojím do 2 a budu pozorovat. Pokud se mi cokoli nebude zdát, tak půjdou pryč.

Příspěvek: #959

Tak tady by mě zajímalo jak toto stanoviště dopadlo po roce.
Podle mě dělá chybu že věří, že bez roztočů se viry nešíří. A určitě bych si nevozil přeživší jinam - maximálně na izolované mrchoviště.
Ale klobouk dolů že to ukazuje.

Příspěvek: #960

(19.03.2025 8:01)randy23 napsal(a):  Včelaření na medu znamená mít výrazně lepší okolní zdroje přírody pro včely. Než při stejném výnosu včelaření, kdy se do určité přiměřené míry pomáhá cukrem. Přiměřené bych řekl na zakrmení a zpracování zimních zásob někdy v druhé polovině červenci na zimu, kdy část července a všechny další měsíce až po duben na jaře včely v podstatě jedou na umělém krmení - řepném cukru. Pokud se musí kvůli nedostatku zásob pravidelně přikrmovat včely cukrem už dříve, včely už mají příliš velký nedostatek pylu a trpí hodně bílkovinnou podvýživou a jsou tak velmi náchylné k virům.
U předjarního a jarního rozvoje, pokud se má využít naplno potenciál tepelné izolace úlu, musí být síla včelstva a tím velikost včelami vytápěného prostoru úměrná jejich síle. Pokud je ten prostor příliš velký, včelstvo se tím vytápěním nadměrně namáhá.

Včelaření je plné předsudků a pověr. To že včelstvo na jaře potřebuje k rozvoji zakomorování nebo zateplení je další z mnoha pověr. Včelstva v přírodě nikdy nejsou a nikdy nepotřebovala být zateplená. Jako kůň nebo kráva, srnka, ovce,srna, ptáci,... nepotřebují být v teplé stáji, nepotřebuje ani včelstvo speciální tepelný konfort. Včelstvo funguje a vyvíjí se vždy v souladu s okolní přírodou, takže nějaké zateplení může být spíš na škodu, když ten vývoj tu přírodu předběhne. Stejně jako když vypěstujete semínko v pařeništi a pak ho zapomenete zavřít a přijde mrazík. Jak to dopadne? Ale to je moje spekulace a nemám s tím zateplením zkušenost. Zkušenost mám však se včelařením na velkém nezatepleném prostoru a vím, že včelstva ke svému rozvoji nepotřebují teplý úl ani nějaké zužování. Potřebují jen dostatek zásob a pylu. Pyl si na jaře donesou z přírody, takže v úlu stačí na jaře ten med. To že se včelstvo tím vytápěním namáhá je další pověra. Pokud se vytápí stavbou nového plodiště jako v přírodě nebo v mých úlech, je to ozdravný proces, je to růst, je to exploze, něco neuvěřitelného. Stejně jako když ze sněhu vyráží miliony květů bledulí. Jaro se projevuje. Ale bez paliva a bez prostoru vhodného ke stavbě nového plodiště to nefunguje. Samozřejmě, že to včelstvo musí být chované celoročně v otevřeném vzdušném úlu, Nemohu nějakého zapařeného mrzáčka z plastu na jaře otevřít a říct: "tak ukaž co umíš". To by asi mohlo dopadnout jako s tím hráškem.