Příspěvek: #1181

Ale Weaver obetoval 1000 včelstiev a 9000 mu zostalo liečených lazárov My by sme museli obetovať všetky, ale to nikto neurobí. Aj Weaver nakoniec spolupracoval s výskumákom a tam by sme mali začať. My dodáme včely a výskum diagnostiku.
Na to, aby sa niečo zmenilo sú úhyny stále nízke. Úspešné úhyny sú najlepší motív

Příspěvek: #1182

(31.03.2025 15:38)Bronislav Gruna napsal(a):  Dobře tu radíš Karle.

On neco radi? To jsem si nevsiml. Vsechno tak nejak popira, ale spis mi to prijde jako nahodny generator textu o roztocich. Nektery vety vubec nedavaji smysl, jiny se navzajem vylucuji.

Příspěvek: #1183

Kaji napsal : No já si myslím že velmi dobře protože mě tady ta zkušenost stála 70 oddělků o kmenových 50 včelstvech nemluvě.

Pokud někdo považuje vyhubení roztoče před vánoci na nulu jako zbytečné tak mu samozřejmě umře následující rok všechno .I odělky z takových včelsev vytvořené.
Zaslepenost že s roztoči to není tak divoký ti zabila celej chov. I koupené přezimované oddělky pokud je někdo před vánoci pořádně neproléčí tak neodvratně umřou.

Příspěvek: #1184

(01.04.2025 2:36)Albert Gross napsal(a):  Ale Weaver obetoval 1000 včelstiev a 9000 mu zostalo liečených lazárov My by sme museli obetovať všetky, ale to nikto neurobí. Aj Weaver nakoniec spolupracoval s výskumákom a tam by sme mali začať. My dodáme včely a výskum diagnostiku.
Na to, aby sa niečo zmenilo sú úhyny stále nízke. Úspešné úhyny sú najlepší motív

Tak na tom nebyl o moc hůř než my, ale my to děláme každých 5 let.
Tak tady u nás kde máme v ZO asi 1000 - 1500 včelstev jsme za posledních 25 let obětovali asi tak 3000 včelstev.
Intenzivním léčením.
Tedy 200% co jich tady je.
jediný užitek z toho mají prodejci oddělků.

A jak je to v celostátním měřítku?
Každé včelstvo bylo podle mě během posledních 20 let v průměru nejméně jednou nahrazeno

Příspěvek: #1185

(31.03.2025 21:08)KaJi napsal(a):  

(31.03.2025 15:38)Bronislav Gruna napsal(a):  Dobře tu radíš Karle. Hlavní příčinou úhynů je, že včelaři zbytečně hubí roztoče. Ať to zkusí podle tebe a budou bez včel jako ty, ale budou mít jasno. Staráš se nám o odbyt oddělků i v letech, kdy nejsou úhyny. Takže za mě díky

Tak se podívej na Zdeňka který mu odešlo pouhých necelých 20 včelstev si ho stovky nebo dvou co má a jak vidíš tak on sám ani pořádně neví kolik má roztočů a včelstvo protože tam prostě v zimě bouchne bavit dál a víc už se o to nestará a věří že tam nemá brouky což asi oba dva tušíme že jich tam má na podložce v říjnu možná 1000 možná víc a přesto má včely protože mu tam ti roztoči zlikvidujou vždycky 10:20 slabých kusů a tudíž má včelstva zdravá a bez vědu

Když čtu příspěvek po slovech, dává mi smysl jen částečně. Netuším, jak víte, co tam má a co ne a jak víte co ví a co neví. Takovými dohady se nikam nedostaneme.
V názoru na neléčení kleštíka neshodneme. Nemyslím, že léčit brouky je zbytečné. Ovšem léčit s plodem(!) jen jedním Formidolem není léčení! 60% roztočů mu tam zůstane. To by musel léčit po třech-čtyřech dnech několikrát, aby zachytil ty, co mu vylezou z plodu. Ano, natírá plod, ale pokud je roztoč rezistentní, tak je to na nic, jenom si zanáší do včelstva jedy, které tam dlouho zůstanou.
Shodneme se, že roztoči urychlují šíření virů ve včelstvu? Pokud ano, je to důvod, proč je hubit.
Shodneme se, že viry léčit neumíme? Pokud ano, tak prostě musíme ničit toho, kdo jejich množení urychluje. KM sice odrovná ty nejnakaženější včely, ale to je jen ulehčení, ne odstranění všech virů. Navíc přiocházíme o včely, které by byly zdravé, nebýt kleštíka.
Jistě, viry zde byly vždy, včely si je přinesou a roznáší si je mezi sebou, některá včelstva na ně umírala, ale s tím nic neuděláme. (Vím, jsou tu zkušení, kteří je nechají stavět a tím je ozdraví, ale někteří z nás tak dobří nejsou). Tak nám zbývá dle některých nesmyslné hubení kleštíka. Ale se selským rozumem, a když vím, že mají plod, musí být léčba během plodování delší.

Příspěvek: #1186

Co se děje s imunitou včel při používání tvrdé chemie proti roztočům? Jak velkou roli hraje imunita včel v boji proti virům? Jak se viry šíří ve včelstvu a kdy představují největší hrozbu v souvislosti s roztoči?

Tyto otázky jsem si položil a přizpůsobil tomu svůj přístup. V současnosti ošetřuji dvakrát ročně, což zatím stačilo – a dál uvidím.

Příspěvek: #1187

(31.03.2025 15:38)Bronislav Gruna napsal(a):  Dobře tu radíš Karle. Hlavní příčinou úhynů je, že včelaři zbytečně hubí roztoče. Ať to zkusí podle tebe a budou bez včel jako ty, ale budou mít jasno. Staráš se nám o odbyt oddělků i v letech, kdy nejsou úhyny. Takže za mě díky

Vždycky jsem takový včelaře hejtoval jako Zdeněk, ted jsem za ně neskutečně rád....jen víc podobných Jirušů, Peterků, Lukšíků apod....

Příspěvek: #1188

A proto jim tak radíte, aby pokračovali v tom, co evidentně nefunguje, aby kšeft pokračoval.
Ne?
Nejste přeci hloupí.
Úhyny jsou obchodní příležitost. Jak zde zaznělo.

Příspěvek: #1189

(01.04.2025 19:58)Jaroslav Kytýr napsal(a):  Co se děje s imunitou včel při používání tvrdé chemie proti roztočům? Jak velkou roli hraje imunita včel v boji proti virům? Jak se viry šíří ve včelstvu a kdy představují největší hrozbu v souvislosti s roztoči?

Tyto otázky jsem si položil a přizpůsobil tomu svůj přístup. V současnosti ošetřuji dvakrát ročně, což zatím stačilo – a dál uvidím.

Žádná tvrdá nebo měkká chemie podle mě neexistuje. Organické kyseliny mohou včelstva devastovat i více než tzv. tvrdá chemie. S tím se časem každý setká a buď pochopí anebo nepochopí. Když vše šikovně načasujete, vystačíte si s biochemickými zásahy. Nejen, že máte med bez reziduí, netrápíte včely kyselinami, ale ještě zvýšíte výnosy a rozmnožíte včelstva. Já mám už od jara vytipovaná včelstva, která mohou v létě kolabovat. Obvykle jsou to včelstva v zimě plodující, dále sleduji stav prvního jarního plodu, příznaky viróz atd... Tato včelstva odstartují kolapsy, které mohou smést i další včelstva. Zde právě může být užitečné cílené zaklíckování matky na hlavní snůšku (např. akát) a po odkvětu akátu máte ve včelstvech med a zavíčkovaný plod. Med vytočíte a ze zavíčkovaného plodu uděláte oddělky, které lze velmi snadno zbavit roztoče. Původnímu včelstvu zůstane matka a rozjede se od nuly. Matka se později vymění, většinou jde o nevhodnou genetiku. Takto stačí pořešit třeba 20 % včelstev a mnohé budoucí problémy se včas vyřeší. Tyto zásahy lze obměnit na mnoho způsobů a variant a vždy je třeba je přizpůsobit konkrétnímu stanovišti.

---

Zdůrazňuji, zcela zásadní je řešit tyto problémy VČAS a to je podle mých zkušeností přelom května a června. Rvát v tuto dobu (snůšky) do včel chemikálie je podle mě trestuhodné, proto jednoznačně preferencí a doporučuji biotechnické zásahy.

Příspěvek: #1190

"Žádná tvrdá nebo měkká chemie podle mě neexistuje. Organické kyseliny mohou včelstva devastovat i více než tzv. tvrdá chemie. "
Je to tak. Ono to ovlivnění je pro každou chemickou látku specifické.
Fluvalinát a další pyrethroidy jsou akutně pro včely málo toxické, jsou rozpustné v tucích a proto se rezidua hromadí ve vosku, málo v cukerných zásobách. Amitráz by měl být pro včely o trochu toxičtější, je víc rozpustný ve vodě a jeho rezidua tak víc zasahuj medné zásoby. Jaký mají vliv rezidua z nich, případně zkombinované s rezidui s jiných pesticidů, se můžeme víceméně jen dohadovat. Každopádně mnohem menší než tvrdí kampaně všelijakých zelených takzvaných "odpůrců chemie".
Organické kyseliny poškozují včely víc přímo nebo přímo část včel mohou rovnou zabít, ale dlouhodobě nezanechávají žádná rezidua, která by mohla včely ovlivńovat.
Přesněji to pak mohou říct odborníci, kteří mohou rovno poukázat, kterou část organismu včely a jak a jak ta která látka poškozuje.

Příspěvek: #1191

(02.04.2025 10:19)KaJi napsal(a):  A proto jim tak radíte, aby pokračovali v tom, co evidentně nefunguje, aby kšeft pokračoval.
Ne?
Nejste přeci hloupí.
Úhyny jsou obchodní příležitost. Jak zde zaznělo.

Propagátorem metody, která evidentně nefunguje, jsi Karle spíše ty.
Popíráš význam kleštíka jako určujícího faktoru úhynů. Přestat řešit kleštíka chemicky bez navazujících např. biotechnických opatření je v našich podmínkách podobně slepá ulička, jako zvyšování intenzity léčení. Úhyny jsou výzvou ke změně. Někteří včelaři to nedají a po opakovaných úhynech skončí. To je v pořádku. Do této kategorie bych počítali i tebe, kdybys tady tak usilovně nešířil svoje dojmy bez opory ve vlastní včelařské praxi.
Zvládnout kleštíka ať už pomocí chemie nebo biotechnických zásahů považuji za základní level. Pokud to včelař zvládá, může ubírat v množství zásahů a pokud si věří, může úplně vynechat chemii. Ale vždy musí vědět, co se ve včelách děje. Péče o zdraví včel metodou "na prasáka" nefunguje a propagace tohoto přístupu jen zvyšuje poptávku po oddělcích. Já beru prodej oddělků jako dočasnou službu těm, co se učí. Na rozdíl od prodeje medu nepovažuji poptávku po oddělcích za dlouhodobou, i když momentálně spíše roste.

Příspěvek: #1192

(02.04.2025 10:21)stefanos689 napsal(a):  ...... Když vše šikovně načasujete, vystačíte si s biochemickými zásahy. .......

Které "biochemické zásahy" máš na mysli?

Příspěvek: #1193

Stefanos napsal :
Zdůrazňuji, zcela zásadní je řešit tyto problémy VČAS a to je podle mých zkušeností přelom května a června

Já s tímto nesouhlasím VČAS znamená v prosinci a ne někde v sezoně šaškovat kvuli roztoči a ještě u každého včelsva indyviduálně. To se vúbec nehodí do séryové práce velkoprovozu

další bod : většinou jde o nevhodnou genetiku
S genetykou a zimním plodování to není vúbec tak jednoduché. Uvedu příklad přímo z praxe. Udělal jsem v létě několik slabších oddělkú s matkami Vigor. Vigorky jsou opatrně plodující a v zimě téměř neplodující genetika. Ale !!!!! veliké krásné matky,tmavé dílo s pylem a teplejší počasí a i ty Vigorky si musely uchovat v kolečko plodu a za tři čtvrtě roku v září se mi najednou 2úly vyztrácely a posledních třech rámcích se včelama pobíhali roztoči. Ty matky plodovaly v zimě proto že se snažili dostat slabé oddělky do síly i proti jejich genetickému předpokladu.. V normálním vyzrálém včelsvu by Vigorka v prosinci neplodovala.A další varianta : když přidáte mladou matku v srpnu,je velké ryziko že bude dlouho plodovat.Nesnaží se třeba zesílit svoje včelsvo ale vyměnit osazensvo úlu aby zimovala se svými včelami. Zimní plodování není tedy dáno zdaleka jen geneticky.

Příspěvek: #1194

Z.B.:
VČAS znamená v prosinci a ne někde v sezoně šaškovat kvuli roztoči a ještě u každého včelsva indyviduálně. To se vúbec nehodí do séryové práce velkoprovozu.

Můžete mi nékdo vysvětlit proč tento včelař má úplně v pořádku včely i když tam má určitě halduostočů zatímco jiní kteří to hubí od jara do zimy, přemetají atd včely nemají?

Příspěvek: #1195

Vysvětlit to nemůže nikdo. Kdyby jo, tak problém s úhyny neexistuje. Všichni včelaři, včetně zahraničních, by se poučili. Jenže, ono to nefunguje. Měl zatím někdo jen kliku a dočká se?

Příspěvek: #1196

(03.04.2025 9:58)KaJi napsal(a):  Z.B.:
VČAS znamená v prosinci a ne někde v sezoně šaškovat kvuli roztoči a ještě u každého včelsva indyviduálně. To se vúbec nehodí do séryové práce velkoprovozu.

Můžete mi nékdo vysvětlit proč tento včelař má úplně v pořádku včely i když tam má určitě halduostočů zatímco jiní kteří to hubí od jara do zimy, přemetají atd včely nemají?

Haldu roztočú tam v žádném případě nemám. To bych totiž musel šaškovat proti roztočúm už v květnu -červnu.

Právě že se zahraniční včelaři poučili a právě proto lejou do včelstev šílený množství léčiv. Prostě pochopili že hlavní příčina je roztoč. Nečekaj na to až budou muset řešit virozy. Moc dobře se poučili a pochopily to.

Příspěvek: #1197

Je zaujímavý článok v časopise Včelár 04/2025 o tvz. "Syndróm idiopatickej choroby včelieho plodu" (skratka IBDS z a.j.) ...vypichnem len pár zaujímavostí:
...včelstvá postihnuté IBDS maju takmer 4x vyššiu pravdep.kolapsu v krátkom časovom horizonte. Termín "idiopatický" označuje ochorenie alebo zhoršenie zdravia, vzniká spontánne bez známej a jasne identif. príčiny. Tento jav IBDS 1x popísany v r. 1994
Príznaky IBDSsa často objavuju a rpzvíjaju aj po eliminácii VD, teda že jeho prítomnosť nie je nevyhnutnou podmienkou vzniku syndrómu.
IBDS je závažne, ale stále malo pochopene ochorenie. Jeho presne príčiny nie su uplne objasnene, ale symptómy jsne definované. K úhynu dochádza nahle bez varovných signálov, úhyn lariev je pomerne rozsiahly a v krátkom čase može viesť k výraznému oslabeniu a kolapsu. IBDS svojimi dôsledkami može pripomínať CCD, ktorý ale postihuje len dospele vcely.
Pri IBDS je postihnutý skor zaviečk. ako otvor. plod. Larva su rozložené, akoby roztečené na dne buniek. Vcely sa snažia uhynutý plod odstr., viečka buniek su pootvarane, prejavy medzerovitosti...

K možným príčinam vzniku IBDS patria rozne bio. a chemicke faktory, presný pôvod ochorenia je neznamy. Predpoklada sa že ide o komplex viacerých príčin.
V rozkladajúcich sa zvyškoch lariev sa velmi casto deteguju vírusy DWW, vírus izraelskej akutnej paralýzy a vírus černania materských buniek...
....clanok dost dlhy nebudem ho cely prepisovat ale gro som odpisal.

Příspěvek: #1198

Dubnové neboli aprílové číslo? Nedělají si srandu, když popírají vliv tedy zásadní vliv hubení brouka?

Zdeňku, nic ve zlým ale určitě jich tam máš víc než ti co už tam v květnu perou kyselinu mravenčí a nebo to ještě na jaře škrábou a natírají plod.
Prostě to máš zdravé proto že ti každy rok odejdou ty nejslabší kusy, navíc přece jenom 600 m nad mořem je trochu větší záhul pro včely,.
Schválně nám řekni jestli se díváš na podzim popevním ošetření na podložku a odhaduješ kolik tam máš roztočů? To se pak můžeme srovnat o tom co je hodně nebo málo.
Osobně tipuji že jich tam máš víc jak 500 zatímco tady okolo odchází včely který měli za celé léto cysta a míň brouku a nedožiji se Vánoc

Příspěvek: #1199

Pravidelně když už se něco vyztrácí tak ty nejlepší nejsilnější včelsva která už v lednu plodovala. Nikdy se mi nevyztrácej horší včelsva s línejma matkama které v zimě vúbec nekladou. Že by na roztoče odcházela nejhoší včelsva to vúúúbec není pravda. Ale to vúbec není jen u mě. Ale celá organyzace to má s úhynama tak jako já. No a pak i okolní okresy jsou na tom stejně po mnoho let. No a pak najednou (před pár lety)okres Šumperk se rozhodl že nebude dávat gabony a najednou po celém okrese plošné úhyny. Souvislost s roztočem do očí bijící. Nyní už gabony účinkují o mnoho méně než kdysi. V teplých krajích je vymýcení roztoče problém a i úhyny jsou mnohem častější.

Příspěvek: #1200

Takže máš taky úhyny, ne že ne ??
Jenže se v tom nepitváš a svádíš to na brouká jako tady místní experti.
A kdyby jsi to třeba jako já začal pitvat a zjišťovat kolik je tam těch brouků tak by jsi zjistil že jich tam je třeba míň než v těch které o kus dál prosperují.

Já na brouky nevěřím protože jsem je právě kdysi počítal a zjistil jsem že podle napadení se nedá určit co ti odejde a daleko víc záleží na tom vedle kterého čerstva to jednou včelstvo bylo.
To že odchází velká a silná včelstva jsem tady psal ještě dobách když se tady Milan Havelka chlubil jaký má velký včelstva, ta opravdu odcházejí jako první a nemusí být na tom s brouky hůř než ty co o kus dál fungují.
takže já na to brzké plodování nevěřím protože jsem sledoval v létě spady ta později jsem dělal diagnostiku napadení na plodu, nejdřív trubčím a když nebyl tak dělníčím.
Hlavně zajímavé to bylo když nějaké včelstvo přestalo brát krmení, navenek vypadalo dobře a napadení mělo nevýznamné
A plod v těch včelstev která uhynula jsem taky pitval.

Třeba jak mi to uhynulo tak v některých oddělcích bylo i pět buněk s roztoči a kdyby se na tom Slovensku nedívali po nějakých virech ale hledali roztoče tak tam aspoň jednoho najdou a bylo by to jasné – varováza.
?