Příspěvek: #1301

Si pletieš hrušky s jablkami, včely pošli na virózy a nie na varoázu..

Příspěvek: #1302

(14.04.2025 7:22)Zdeněk Barnat napsal(a):  Léčím před vánoci 3-4x po 8-9 dnech Amitrazem přípravkem Skabatox což je zcela totožné jako Varydol. Léčím přístrojem něco jako Gryfin nebo Fureto. Tato zařízení byla púvodně určena k použití s mediciálním olejem, ale já léčím vodou tedy párou. V prosinci 2023 jsem proléčil 4x a přes to mi na podzim 2024 odešlo několik včelstav na varoázu. Neléčím ani já na 0 ale snažím se. A proto tu píšu o klíckování matek na podzim. Úhyny jsou jen tam kde přežijou nějací roztoči. Kde roztoči nejsou ,žádný virozy sami nevzniknou.

Ta včelstva, která Ti uhynula i po tak masívním léčením jsou jen předzvěstí, jak to bude v budoucnu. I Sedláčkovi, který má včelstva na jednotce intenzivní péče po celý rok, některá včelstva uhynou. Nulová selekce, slábnoucí genofond bez vize do budoucna dělá divy, pomalu ale jistě se vydáváme americkou cestou (i když nad nimi opovrhujeme), kde úhyny letos dosáhly 60% procent a farmy musí na zimu včechna včelstva rozdělit do oddělků, aby vůbec přežila...

Příspěvek: #1303

Koho to zajímá, co udělá skoro 40 let hubení na NULU komisionélním - tedy spolkovým - AEROSOLOVÝM ošetřováním téměř100% včelstev na velkém počtu cca 1000 - 1500 včelstev tak může přijet.
Uvidí včelstva bez roztočů (a co 5 let i bez včel) , protože kdykoli je jich víc tak jdoi do UIU.
Taková včelstva nedokážou roztoče ani namnožit.
A uvidí jaké patogeny pak dokáží ve včelách přežít. A jak se dokáží šířit i bez roztočů. A pak se pravidelně zvedne populace roztoče a

A jediná prevence je pravidelný úhyn. Kdy roztoč odebírá V ZIMĚ slabé promořeníé kusy. - Ozdravuje chov. Plus včelař co nesmí zachranovat a k tomu ničí bezmatečná a "trubčí" včelstva
A tam kde populaci průběžně ozdravuje roztoč halabal ničený tak tam vám pomůže pouze hubení roztoče. Máte málo virů atd.

---

Broněk a Včelařík promine

Příspěvek: #1304

Letos bych nelikvidoval brouka, ale takováto včelstva.
Kdyby mi to někdo poradil před 15 lety a neříkal že když v nich nebude brouk, že se uzdraví ...

Příspěvek: #1305

https://en.wikipedia.org/wiki/Varroa#Varroosis

Roztoče Varroa sa živia tukovým telesným tkanivom dospelých včiel , kukiel a lariev [ 5 ] a môžu prenášať vírusy , ktoré sú obzvlášť škodlivé pre včely (napr. deformované krídla a IAPV ), a preto sa podieľajú na poruche kolapsu včelstiev . Výskum ukázal, že samotné, ani roztoče Varroa , ani vírus deformovaných krídel nie sú obzvlášť smrteľné, ale spolu môžu predstavovať neuveriteľné riziko pre kolónie. [ 6 ] [ 7 ]

Predpokladajme, že klieštik je stále len klieštik. Problém sú mutácie vírusov, ktoré sú stále agresívnejšie. Klieštik bez vírusov je len neškodná blcha - s prepáčením

Příspěvek: #1306

Jen tak pro zajímavost:


Molekulárně biologické metody v prevenci a snižování ztrát včelstev
Populace včely medonosné jsou celosvětově ohrožovány mnoha patogeny, které v různé míře přispívají k oslabení až kolapsům včelstev. Vedle parazitárních nákaz (Varroa destructor, Nosema sp. aj.) jsou významnými původci onemocnění zejména viry a bakterie. Včelí viry se mohou množit v tělech dospělých včel i plodu. Přítomnost viru v jednotlivých včelách i ve včelstvu se nemusí navenek nijak projevovat. Za určitých podmínek se ale nákaza viry může negativně projevit viditelnými klinickými příznaky a může včelstva oslabit až zlikvidovat. Viry jsou také schopny vyvolat u nakažených jedinců změny v chování, které jsou škodlivé pro ně samotné (např. ztráta orientace) nebo i pro celé včelstvo (změny v péči o plod, vliv na dlouhověkost apod.). Doposud bylo popsáno na dvě desítky včelích virů. Mezi nejvýznamnější z hlediska negativního vlivu na zdraví včel patří viry DWV (virus deformovaných křídel), CBPV (virus 5 chronické paralýzy), ABPV (virus akutní paralýzy), SBV (virová nákaza včelího plodu) a BQCV (virus černání matečníků). Vertikálně se virové nákazy mohou přenášet z matky na potomstvo prostřednictvím vajíček (Prodělalová, Titěra 2018). V případě horizontálního přenosu se mohou včely nakazit přímým kontaktem mezi sebou, při péči o plod nebo z kontaminované potravy a prostředí. Roztoč Varroa figuruje jako vektor některých těchto virů (např. DWV; Genersch et Aubert, 2010; Sammataro et Yoder, 2011) a významně tak přispívá k šíření nákazy po okolí. Tlumení a monitoring populace kleštíka včelího je prokazatelně účinnou strategií při boji s viry, které tento roztoč přenáší. Diagnostika virových nákaz včel je založená především na posouzení klinických příznaků ve včelstvu s ohledem na komplexní anamnézu (Prodělalová, Titěra 2018). V současnosti moderní molekulárně-genetické metody umožňují detekci virové RNA (ribonukleová kyselina) ze vzorků včel, včelích larev, vajíček, výkalů, medu nebo pylu (Čukanová et. al 2023; Prodělalová et al. 2017; Prodělalová et. al 2019). Tyto výsledky lze využít například při distribuci tzv. virů prostých matek či oddělků, což opět vede k zamezení šíření infekce (Prodělalová et al. 2017; Prodělalová, Titěra 2018).
Kleštík včelí způsobuje u včel onemocnění varroózu (kleštíkovitost), během které poškozuje kutikulu hostitele a živí se tukovou tkání napadených jedinců. Při rozsáhlejším napadení dochází ke značnému snížení fitness celého včelstva (Rosenkranz et al., 2010; van Dooremalen et al., 2013). Včelstva hynou v průběhu 2−3 let po prvotní infestaci, pokud nedojde k včasnému léčebnému zásahu (Fries et al., 2006). Kleštík je mimo jiné přenašečem řady bakteriálních (Hubert et al., 2015) a virových onemocnění včel (Genersch et Aubert, 2010; Münstedt et al., 2014; Wilfert et al., 2016). Funguje jako přímý vektor při přenosu onemocnění akutní paralýzy včel (ABPV), kašmírského včelího viru (KBV), izraelského viru akutní paralýzy včel (IAPV) a viru deformovaných křídel (DWV) (Genersch et Aubert, 2010; Sammataro et Yoder, 2011).

podrobněji:

https://mze.gov.cz/public/portal/mze/-a6...cna-zprava

Příspěvek: #1307

Tyto výsledky lze využít například při distribuci tzv. virů prostých matek či oddělků, což opět vede k zamezení šíření infekce (Prodělalová et al. 2017; Prodělalová, Titěra 2018).
Vertikálně se virové nákazy mohou přenášet z matky na potomstvo prostřednictvím vajíček (Prodělalová, Titěra 2018)
,,,,,,
A jak se ten virus dostane na matky které kladou tak kontaminovaná vajíčka? pokouše je roztoč?

---

Tak až si nakoupíte matky já přidáte do andělku a oni jsou do jednoho vyloupený? Co včerlaříku?
Proč je tak důležité že se musí kontrolovat odělky a matky aby jsi na šířila nákaza? To je nějaký výzkum pro výzkum kvůli dotací

Příspěvek: #1308

No jo no, tak bádejte dál nad virozama. Přeji mnoho úspěšných viroz tak dlouho dokud to nepochopíte.

Příspěvek: #1309

1. Viry se dostanou do včelstva i bez roztočů.
2. Kupovat matky, kdy neznáte zdravotní stav chovných včelstev ani zdravotní stav v oplozovacím okrsku je hazard.
3. Chovat a oplozovat matky později než konec května( i na vlastním stanovišti) je diskutabilní.
4.Bez spolupráce včelařů v okrsku je jakákoliv snaha marná.
....o to víc rád slyším názor, že jediná prevence je pravidelný úhyn. ALE....je tu jeden problém...Když už vám to uhyne, tak to minimálně zavřete, a nebo jestli máte úly jako KaJi,( jestli jsi Karle nezměnil technologii výroby úlů) tak radši spalte. Padlá nebo zesláblá, vylupovaná včelstva se zbytky otevřeného plodu, ať na podzim nebo na jaře, jsou největším problémem.

Příspěvek: #1310

(13.04.2025 21:26)Albert Gross napsal(a):  Prvých desať rokov sa klieštik dymil amitrazom raz v septembri. Padali tisíce klieštikov, ale do dalšej sezony ich zostali vo včelstve desiatky, až stovky a včelstvo fungovalo. Dnes chceme dosiahnuť "pomyslnou nulu" a aj tak včelstvá padajú. Je jasné, že nepadajú na klieštika a varoázu, ale na virozy napr. DWV. To už vie aj Zdenek Barnat.
Klieštik, ako parazit je pri jeho súčasnej zdecimovanej populácii bezvýznamný škodca, ale ako generátor vírusov je rozhodujúci. Starý klieštik a starý virus tu existovali 10-15 rokov a riešil to amitraz raz v septembri. To je fakt. A mohlo to tak zostať. Ale niečo sa zmenilo. ČO - amitraz ? klieštik ? včely ? virus ?

1.Kleštík není bezvýznamný škůdce, je významný jako cigareta v suchém lese. Protože jakmile se kleštík namnoží, je veliký problém. Navíc, jak to správně píšete, je rozhodující jako roznašeč virů i v těchto malých počtech. Takže není bezvýznamný!
2. Změnilo se to, že kleštíci jsou více promořeni viry a některé viry se kleštíkovi více přizpůsobily. A možná on jim.
3. Kleštík je na mnoha místech rezistentní k chemické léčbě.
I jenom jedna změna by byla problém, a ony jsou dvě. To vše už bylo v tomto vláknu mnohokrát řečeno, proto se vaší otázce divím.

Příspěvek: #1311

Na každou těžkou, složitou otázku existuje jednoduchá, snadno pochopitelná a zapamatovatelná, nesprávná odpověď.

Příspěvek: #1312

Jaktože dřív včelstva nepadala při zamoření v tisících VD? To tu viry nebyly? Existuje jediná logická odpověď. Něco se změnilo za 40 let boje proti kleštíkovi a změnil to právě ten boj. Tak si odpovězte co se změnilo a když to pochopíte, tak si uvědomíte, že se řítíme do fáze 3. Možná, že pak už nebude stačit běhat celý podzim, celou zimu, celé léto a půlku jara s léčivem kolem úlů. Nechápu když to víte (rezistence, promořenost), tak to zase chcete řesit důslednějším bojem. Když dosavadní boj vedl k rezistenci a promořenosti, tak ten důsledný k ní povede důsledně. Nelze vytloukat klín klínem.

Příspěvek: #1313

Změnilo se to, že dřív patogeny musely s hostitelem - včelami žít dlouho a pokud včelstvo oslabily tak nepřežilo zimu a oni s ním. To vadilo většině snad s vyjímkou moru který přežíval i bez živého hostitele.

Každá agresívní mutace byla takto eliminována.

Viz třeba hniloba kde se víc šíří mírná forma která nezabíjí larvy tak rychle. artd atd atd a nakonec i Covid.

Pak přišel gamechanger - roztoč

A agresívní formy mají evoluční výhodu - čím dřív s roztočem zlikvidují včelstvo, tím víc se šíří.
Stále nechápu co na tom kdo nechápe??? To v yysvětlení od evoličních biologů je trady už dávno, normální evoluční biologie.
Zároveň patogeny neztratily původní schopnost šířit se a udržovat i bez roztoče.

Co na tom není jasné? Nebo s čím nesouhlasíte. Tohle zvládne i blbý strojař.

---

(14.04.2025 21:59)Milan Havelka napsal(a):  4.Bez spolupráce včelařů v okrsku je jakákoliv snaha marná.

PřijeĎ SE PODÍVAAT SEM, TADY se ZA ROK nebo dva BUDE SLAViT 40 LET KOMISIONELNÍHO AEROSOLOVÁNÍ A UVIDÍŠ CO TO UDĚLÁ s populací.
Uvidíš jak se to umí množit i bez roztoče a co všechno přežije.
A jak to pak plošně lehne na 100%

Příspěvek: #1314

(14.04.2025 22:13)Dětřich Daněk napsal(a):  3. Kleštík je na mnoha místech rezistentní k chemické léčbě.

...tak treba skúšať niečo iné..ale myslímže to skončí ako lovec klieštikov štírek...
https://www.bioflower.cz/p/3678/entomite-m-10-000

Příspěvek: #1315

Řekl bych, že se změnily tři věci.
Za prvé ty nejhorší viry podle mne buď působily místně nebo existovaly pouze jejich mírnější varianty. Příchodem roztoče viry začaly být mnohem nakažlivější, místo toho, aby zůstaly v nakaženém včelstvu nebo na nakaženém stanovišti, stihly nakazit další dříve než původní včelstva uhynula. Od doby, kdy včelstva bez problému přežívala zimu s 2000 nebo víc spadu roztočů při prvním podzimním ošetření se následujících 10 - 20 let ty nákazy rozšířily na většinu území a zkombinovaly nebo díky roztoči větší nakažlivosti se vyšlechtily agresívnější formy víc ničící včely. Kde dříve virová nákaza způsobovala většinou pouze oslabení včelstva, ale zimu přežívaly a včelař v následujícím roce měl dost času na výměnu či odchov nové matky a ozdravení včelstva dneska včelstvo se během léta zamoří viry a během podzimu až začátku zimy hyne. Ale díky roztoči se nemoc stihne přenést jinde, takže nezmizí s uhynulými včelami, ale pokračuje dál v dalších včelstvech.
Za druhé zhoršila se úživnost krajiny. Dříve neexistovalo, aby včely měly nedostatek pastvy už v květnu a červnu a už v tuto dobu se objevoval tlak zlodějek na včelstva a oddělky. Nebo aby minimálně první květnový roj ulétlý se starou matku a usídlený v dutině stromu nenashromáždil na zimu aspoň těch 6 - 10 kilo zásob a nepřežil zimu. Nebo jen v extrémně výjimečných případech. Nedostatek pastvy a tudíž zlodějky patřilo dříve až po poslední větší snůšce z lípy malolisté a hlavně v srpnu až teplých dnů v září. Do té doby nebyl problém s oddělky s málo včelami a tudíž málo schopné se zlodějkám bránit stejně jako s dokořáň otevřenými česny i ve dnech nástavkových úlů.
Za třetí včela v osumdesátkách a devadesátkách není stejná jako dnešní. Dříve byla mnohem větší diverzita chovaných včel, protože to byli víceméně kříženci původní černé včely, vlašské včely a kraňky. Dnes jsou chované včely víceméně rovnoměrně prokříženy kraňkou, geny osatních dvou ras včel jsou silně potlačeny nebo dokonce už zmizely. A je otázka, jestli horská včela krańka se úplně dobře hodí do anšich nížin, kde zima v podstatě není a včely plodují až 10 měsíců v roce.

Příspěvek: #1316

Změnila se tepota -žádné zimy.

Příspěvek: #1317

S tím že hlavní přenašeč je roztoč koliduje fakt, že
roztoč ve kterém je virus DWV nepřežije 6-7 týdnů - neboli zimu.
To vysvětluje proč po úhynech v 2003, 2008, ... nebyli roztoči.
A proč zřejmě nebudou ani letos.
To nám výzkum vysvětlil.

Takže opět - původní metody přenosu a šíření - patogeny to musely mít zvládnuté, ne? Jinak by se příchodu roztoče nedočkaly.

---

(15.04.2025 9:17)Zdeněk Barnat napsal(a):  Změnila se tepota -žádné zimy.

Ano, a to přispělo k tomu že promořené slabé kusy přežívají zimu a množí patogeny dál.
A když je ke všemu zbaví včelař roztočů, jsou mnohem úspěšnější v přežívání a šíření patogenů.

Příspěvek: #1318

Je zvláštní, že problémy začaly ve velkém, když se přešlo na nástavkové včelařství.
Pro snadnost snadné manipulace se včelstvy, kdy začátkem února včely bez proletu, pylová snůška v nedohlednu a už se zužuje a pokračuje to dále přes podněcování, poté se dělají oddělky, aby se to nerojilo, v červnu se odebírá veškerý plod, nebo klíckuje matka, jen proto že matky plodují celý rok a včelaři nejsou schopni si vyselektovat matky, které mají zimní plodovou pauzu, je toho daleko více, stále se jim vrtá do jejich uspořádání hnízda, léčí se na nulu ( chudinky včely ), pokud se včely nebudou potkávat s viry nebo nosemou, těžko vznikne nějaká jejich odolnost, vše se dělá jen v zájmu co nejvyššího výnosu, po nás potopa. Také je dost včelařů, kdy jsi říkám, proč si je pořídily, chybí jim základní znalosti a horší je, že ani nestojí o pochopení, snad jen ten med

Příspěvek: #1319

Takže my co nám to nehyne držíme při životě bídáky. Ty kterým to hyne, zůstávají odolná včelstva, za posledních 20 let tu bylo tolik úhynů a zbylo tolik odolných včelstev, ze kterých všichni množí a stejně je to horší a horší....jak se v tomhle dá najít logika pro ty vaše tvrzení?

Příspěvek: #1320

(15.04.2025 13:27)Jiří Jiras napsal(a):  Je zvláštní, že problémy začaly ve velkém, když se přešlo na nástavkové včelařství.
Pro snadnost snadné manipulace se včelstvy, kdy začátkem února včely bez proletu, pylová snůška v nedohlednu a už se zužuje a pokračuje to dále přes podněcování, poté se dělají oddělky, aby se to nerojilo, v červnu se odebírá veškerý plod, nebo klíckuje matka, jen proto že matky plodují celý rok a včelaři nejsou schopni si vyselektovat matky, které mají zimní plodovou pauzu, je toho daleko více, stále se jim vrtá do jejich uspořádání hnízda, léčí se na nulu ( chudinky včely ), pokud se včely nebudou potkávat s viry nebo nosemou, těžko vznikne nějaká jejich odolnost, vše se dělá jen v zájmu co nejvyššího výnosu, po nás potopa. Také je dost včelařů, kdy jsi říkám, proč si je pořídily, chybí jim základní znalosti a horší je, že ani nestojí o pochopení, snad jen ten med

-Přehod na nlástavkové včelaření začínal před rokem 1968 a to roztoč nebyl. Náhodná shoda.
-Ano, tehdy prolet v únporu nebyl, dnes je skoro každý měsíc zimy jednou (ne každou zimu, abych byl přesný)
-Podněcovalo se už před rokem 1968.
-Jaký může mít zužování vliv na šíření varoázy? Nebo jen náhodně vypisujete, vše, co vám připadá, že se změnilo, bez vlivu na úhyny? Nebo tušíte, jaký vliv má zužování na úhyny?
-Rojení se dá předcházet i včasným rozšiřováním, ani se oddělky dělat nemusí. Je to špatné, nebo ne a proč?
-K odebírání plodu a klíckování matky by patřila zmínit i matka v izolátoru na dvou plástech, to také nebývalo. A zvyšuje nebo snižuje to úhyny?
-a na kolik by se mělo léčit, když ne na nulu? Je lepší matka v izolátoru, nebo léčenína nulu?