Příspěvek: #1401

(06.05.2025 7:14)Zdeněk Barnat napsal(a):  Někdo sem dával výpočty umělé inteligence jak rychle se množí roztoč.Bylo tam až 3500 za rok z jednoho roztoče. Gruna to bez jakéhokoliv odúvodnění zpochybnil a tvdí že je to tak 150 roztočú. Já jsem přesvědčen že se roztoč množí o dost rychleji než 150 z jednoho roztoče. Jestli že se roztoč množí exponenciálně každých 11dní ,mněl by to ještě jednou někdo prohnat počítačema. Já to neumím.

Zdeňku, jsou to základní znalosti biologie rozmnožování kleštíka. Přidávám odkaz na diplomovou práci. Popis reprodukční biologie Varroa destructor je na str. 14.
Je zde uvedeno roční rozmnožení 100 x.

Každý měsíc reprodukce znamená zdvojnásobení, takže vlivem oteplování klimatu (dřívější nástup vegetační sezóny) to může být i 150 x nebo 200 x.

https://theses.cz/id/s71n89/DP_Bc._Jana_...varozy.pdf

"Už po 70 hodinách po zavíčkování lepí samička první vajíčko na stěnu buňky v blízkosti víčka. Tam je nejlépe chráněno. Z tohoto vajíčka se vyvine sameček. S odstupem 30 hodin následuje dalších čtyři až pět vajíček, ze kterých se vyvíjejí samičky. Po 36 hodinách se líhne z vajíčka protonymfa. Během pouhých šesti dní vzniká z prvního vajíčka dospělý sameček. O den a půl později se vyklube první dceřiná samička. Celá rodina roztočů saje hemolymfu z otvoru na břiše včelí kukly, protože bez pomoci matky by potomci (ve stadiu nymf) nebyli schopni získávat žádnou potravu. Samečci roztočů nejsou schopni žít mimo včelí buňku. Proto k páření 14 dochází v již v zavíčkované buňce, tzn. že se páří bratr se sestrami (v buňce je pouze jedna mateřská samička). Příbuzenská plemenitba zřejmě u kleštíků nepůsobí žádné komplikace. Páření se několikrát opakuje tak, aby měla samička v semenném váčku dostatek spermií pro několik rozmnožovacích cyklů. Jakmile asi jeden den před vylíhnutím včely dospěje další samička, sameček se zabývá jejím oplodněním, tak aby nakonec buňku opustilo co nejvíc oplodněných samiček. Na vylíhnuté včele opouštějí buňku roztočí matka i její potomci. Během několika málo hodin se přemístí z mladých včel na starší kmenové včely. Tím se dostanou na včelí chůvy a je pravděpodobnější, že brzy budou opět zaneseny k buňce s plodem.Ve včelstvech včely medonosné se v období rozmnožování nachází ve včelím plodu až 80% roztočů z celkového počtu ve včelstvu. Každý roztoč zplodí dva až tři potomky, a tak vzniká každoročně z jednoho roztoče 100 jedinců. Populace roztočů tak vzrůstá. Zvláště na podzim dochází k mnohonásobnému napadení. Jednu včelí larvu napadne více samiček roztočů (obr.4). Ve spojení s původci chorob, přenášených roztoči, trpí napadené mladé včely deformacemi, sníženou životaschopností a poruchami chování. Odborná literatura uvádí na jednu samičku roztoče 2,4 reprodukčních cyklů. Nastiňuje situaci ve včelstvu, které nemá vyvinuty žádné svoje schopnosti vývoj kleštíka brzdit. Jde tedy o tzv. varroasenzitivní včelstvo (Hrobařová, 2010). Průměrný počet životaschopných samičích potomků (dcer) na úspěšně reprodukující samičku v jednom reprodukčním cyklu je přibližně 1,5. Část samiček kleštíka není reprodukce schopna. Podíl úspěšně reprodukujících samiček kolísá a průměrná hodnota je 0,7 (70%) (Hrobařová, 2010). Třetí parametr reprodukce je počet reprodukčních cyklů, které samička kleštíka vykoná za svůj život. Činí průměrně 2,4. Z těchto tří údajů se dá vypočítat průměrný počet dcer, které vyprodukovala samičku úspěšná v reprodukci za její život: 1,5 x 2,4 = 3,6 nebo na každou samičku, která se o reprodukci pokusí (ať úspěšně nebo neúspěšně): 1,5 x 0,7 x 2,4 = 2,52 dcer za život. Jedná se o číselné údaje, které jsou maximální pro kleštíka včelího, příp. mohou být v jednotlivých případech (třeba jednotlivých včelstvech) jen o málo vyšší (Hrobařová, 2010). Jako kritická invaze roztočů se považuje počet přes 2000. V počátečních letech zavlečení roztoče kleštíka včelího do našich zemí se za kritickou hranici považovalo ve včelstvu cca 6000 roztočů. Později se jejich počet snížil na 2500 roztočů na včelstvo. Dnes 15 k úhynu včelstva může dojít i při zamoření cca 1000 díky působením virů a Nosema ceranae (Hubač, 2012)."

Příspěvek: #1402

(06.05.2025 7:14)Zdeněk Barnat napsal(a):  Někdo sem dával výpočty umělé inteligence jak rychle se množí roztoč.Bylo tam až 3500 za rok z jednoho roztoče. Gruna to bez jakéhokoliv odúvodnění zpochybnil a tvdí že je to tak 150 roztočú. Já jsem přesvědčen že se roztoč množí o dost rychleji než 150 z jednoho roztoče. Jestli že se roztoč množí exponenciálně každých 11dní ,mněl by to ještě jednou někdo prohnat počítačema. Já to neumím.

A to vás nenapadalo někoho vzít kalkulačku nebo když už, tak Excel a prostě si to spočítat? To je úplně jednoduchá věc, chtít to po AI je mrhání prostředky a emisemi CO2, když už se s tím CO2 blbne.

Příspěvek: #1403

Většina vcelařů aktualizuje počet včelstev jednou do roka v září a to už mají doplněné stavy oddělky, takže tato data nám toho u úhynech mnoho nepoví.

Příspěvek: #1404

Není to duplicitní práce navíc. Až se do toho připojíte a budete dotazník vyplňovat, pochopíte.

Příspěvek: #1405

Já na tom videu především vidím dvě včelstva po stanovištním kolapsu. Především u toho slabšího chybí věnce zásob, rámky s plodem jsou v podstatě suché. Včelstvo mělo být zakomorováno na 2 s plodem + 1 zásobní. To je to nejzákladnější co lze pro rozvoj udělat. Zbytečně velký neobsednutý prostor -> chlad, více včel se musí věnovat zahřívání plodu -> vyšší spotřeba energie a opotřebování, méně včel může vyletovat. Včelstvo v malé dutině, kterou obsedá je v teple méně náchylné na nosemu, zvápenatění atd. Plod odchovaný v chladnějších podmínkách může být poškozený. A viry také nemají rády teplo atd... Obecně se vše připisuje virům, ale poškozené nebo špatně vyvinuté včely mohou být důsledkem i něčeho jiného. Jenže viry jsou neviditelné a je snadné na ně vše svést.

Příspěvek: #1406

(06.05.2025 7:14)Zdeněk Barnat napsal(a):  . Jestli že se roztoč množí exponenciálně každých ....

Zdenko nie je tak celkom dôležité to čomu veríš ale ako to v skutočnosti je..
Uvažujme ako včelári, skutočne sa pohybujú počty klieštika v zime okolo nuly a v lete v tisícoch?
Lebo geometrický rad za 180 dní po koniec znášky , pri 13 dňovom cykle vytvorí z 3 ks klieštikov asi 24 000 klieštikov ...

..to je výpočet tak pritiahnutý za vlasy, že už by všetci včelári boli bez včiel...
Aj podľa Květoslava Čermáka sa množstvo klieštika v úli každý mesiac zdvojnásobí...
(foeretická fáza, samička za života sa rozmnoží len tak 3x, 30 % neúspešných - neplodných a pod...)
tomu by som skôr veril...
Jednoducho Bronislav má pravdu...

Příspěvek: #1407

K těm počtúm roztočú ve včelsvu. Všichni nakonec vidíme na podložkách kolik máme roztočú na podzim ale jak se skutečně namnožili to neví nikdo. Jestli že se roztoč rychle šíří do dalších včelstev na kilometry daleko tak to určitě nebude tím že se vždy nějakej trubec splete a zalétne se 8km daleko do cizího úlu. To spíš vyhrajete ve sportce. Myslím si že roztoči vylétnou s létavkou a usaděj se někde na kytce a čekaj až přilítne jiná včela která je odnese jinam. Je to jen moje teorie ale jak jinak by se tak šířili. Myslím si že velmi mnoho roztočú opustí úl za účelem napadení dalších včelstev. Množení roztoče bude o mnoho větší než se dá spočítat na podložkách. Tu diplomovou práci si proštuduju ale nemusí být zcela pravdivá.

Příspěvek: #1408

Zatím se podle mne toleruje, že většina včelařů aktualizuje stav včelstev pouze jednou v roce k tomu prvnímu září. Ve skutečnosti je ale chovatel povinen udržovat stav v registru podle reálného počtu toho, co chová.
U včel to zatím nikomu nevadí, ale kdykoliv to může státu začít vadit.
Co by asi bylo za tóčo, kdyby takhle jen jednou za rok aktualizoval počet chovaných zvířat třeba chovatel skotu nebo prasat?

Co se týká šíření roztočů, mně připadá za mnohem pravděpodobnější zalétávání včel s roztoči přímo do úlu než jejich migrace přes květy. Tam zas tak velká pravděpodobnost, že roztoč se udrží na květu na tom exponovaném místě, kde bude mít možnost, při své velké pomalosti, na druhou včelu nalézt a přichytit se tam, není. Na jednom stanovišti létavky, jakmile překonají bariéru rozdílné vůně, tak mezi včelstvy ve velké míře swapují, stěhují se z jedněch do druhých a tak všelijak. takže tam probíhá slušná výměna roztočů. Zvláště když jsou matky včelstev sestry z jedné série přelarvovaného odchovu a oplozeny podobnou skladbou trubců, takže včelstva mají podobné vůně.
Mezi různými stanovištmi klidně stačí , když k přeskoku roztočů přes zalétnuté včely, které ztratí orientaci dojde několikrát za rok. Silně k tomu určitě přispívá i převčelení, kdy slídivost kvůli nedostatku sladiny v krajině vzniká už v květnu a kdy se tak obrovsky zvyšuje migrace roztočů přes úspěšné slídilky dávno předtím, než se rozjedou loupeže. Stejný vliv mohou mít virové nákazy, které mohou zhoršovat práci strážkyň úlů a umožňovat tak průnik zlodějek do úlů.
Je pak podle mne dost zásadní otázka, jaký význam v tom má vzájemná vzdálenost mezi včelími stanovištmi. Stanoviště vzdálená do 500 metrů až jednoho kilometru si podle mne vyměňují včely běžně i mimo dobu slídění a i včely už trochu oslabené nesením roztoče nebo virovou nákazou. Stanoviště vzdálená víc než 3 - 5 kilometrů už mohou být v podstatě izolovaná a vzájemný přenos bude minimální.

Příspěvek: #1409

někdo hlásí do Hradištka i jak ošetřuje?

Mně jde o průkazný efekt oešetřování.
Co si budeme povídat, jestli vám letní zásahy sníží úhyny z 80% na 70% tak to si radši dělám oddělky. Pokud se daří oddělkům. A v tom byl u mě problém.

Příspěvek: #1410

Proč při tom šíření zapomínáte na trubce??? Ti jsou přeci ideální šiřitelé pro roztoče i viry.
Jdou od včelstva ke včelstvu.
A když si připustíte že příčinou jsou včelstva s viry která nic nevydrží, tak vám přijdou roztoči k smíchu, když zjistíte jak se šíří viry kontaktem mezi včelami atd.
A pohlavní cestou

Příspěvek: #1411

(06.05.2025 11:05)randy23 napsal(a):  Zatím se podle mne toleruje, že většina včelařů aktualizuje stav včelstev pouze jednou v roce k tomu prvnímu září. Ve skutečnosti je ale chovatel povinen udržovat stav v registru podle reálného počtu toho, co chová.
U včel to zatím nikomu nevadí, ale kdykoliv to může státu začít vadit.

To určitě ne. Chovatel včel ma povinnost hlásit počet včelstev na stanovišti vždy jednou ročně k 1. Září s termínem do 15. To není že se něco toleruje takhle je to dané vyhláškou.
Proto tyhle počty zakrývají případné úhyny protože včelaři často přesezónu stavy opět doplní.

Jinak dříve bývala povinnost vést registr stanoviště, kam se zaznamenávali aktuální počty a změny včelstev v průběhu roku ale to byl papír přímo na stanovišti včelaře a tahle povinnost už byla zrušena před lety.

Příspěvek: #1412

Tak to potom ano, to potom ty úhyny zakrývá.

Příspěvek: #1413

Dobrý den.
Tomuto z příspěvku od BG - tzn. že se páří bratr se sestrami (v buňce je pouze jedna mateřská samička) nemohu uvěřit ať má autor x titulů před jménem nebo za jménem.
Když pitvám plod tak velice často najdu v buňce více roztočů. Je to čerstvě zavíčkovaná buňka a roztoči jsou zbarveni tmavě. Rekord byl zaznamenám letos popisoval jsem to tady i s foto už nevím zda jich bylo v jedné buňce 5 nebo 6 .. Včelstvo bylo totálně zamořeno. Druhý den po zjištění tohoto stavu byl odebrán večkerý trubčí plod i s 2 rámky kde to bylo cca 50 na 50 s dělničinou .Včelstvo docela prosperuje má za letošek vystavěných 7 rámku 39*30 v plodišt i( jeden rozestavěný trubčí taky odebrán) .Mají vystavěn 1 medník z mezistěna a už prostřední plásty začínají víčkovat,,takže med z nich taky bude. Rekordmaky stanoviště ale nebudou.
Sobotní pitva plode byla na hranici normy .Nedělal jsemale pitvu předepsaných 500 larev ,ale jenom 200, Nalezeny 4 roztoči dvě larvy po jednom roztoči a jedna mněla 2 kusy.
Takže jde to i bez kyselin a jiných přípravků.
Chce to jen si to vyzkoušet v praxi a ne jen přeposílat neověřené bludy.
MK

Příspěvek: #1414

To jsi jen spatne pochopil. Tahle mala poznamka neni tvrzeni, ze do bunky nemuze proniknout vice samicek. Dokonce to i dale asi zminuje, ze se to deje.
Autor tim chce rict, ze zadny samecek do bunky neleze, aby se tam paril. Samicky, ktere vniknou do bunky (i kdyz je jich vic) jsou uz olpodnene. Samec se tam narodi, pari se setrami a kratce na to chcipne.

Příspěvek: #1415

Proto se taky tvrdí že samička vyhledává už obsazené buňky a říká se tomu agregační efekt ale osobně si myslím že to tak není protože jsem nikdy neslyšel že by se na základě tohoto jevu snažil někdo vyvinout pasti na roztoče, tak Jak se původně věřilo že trubčina přitahuje roztoče. A snažila se objevit ta chemická látka která by je lákala ale neslyšel jsem že by se kdy zjistilo že něco takového existuje, tedy nějaká látka která by je přitahovala a pomocí které by se orientovaly na konkrétní buňky.
I když nějakým způsobem se musí samička vyznat v tom které buňky jsou před zavíčkováním

Příspěvek: #1416

Tento příspěvek patří pod název Úhyny 2025-2026. Ještě se to dá stihnout. A jak nabádají někteří: pusťe si to, než to smažou!
-jak předejít rojení a ozdravit včelstvo.

Příspěvek: #1417

(06.05.2025 8:37)Bronislav Gruna napsal(a):  

(06.05.2025 7:14)Zdeněk Barnat napsal(a):  Někdo sem dával výpočty umělé inteligence jak rychle se množí roztoč.Bylo tam až 3500 za rok z jednoho roztoče. Gruna to bez jakéhokoliv odúvodnění zpochybnil a tvdí že je to tak 150 roztočú. Já jsem přesvědčen že se roztoč množí o dost rychleji než 150 z jednoho roztoče. Jestli že se roztoč množí exponenciálně každých 11dní ,mněl by to ještě jednou někdo prohnat počítačema. Já to neumím.

Zdeňku, jsou to základní znalosti biologie rozmnožování kleštíka. Přidávám odkaz na diplomovou práci. Popis reprodukční biologie Varroa destructor je na str. 14.
Je zde uvedeno roční rozmnožení 100 x.

Každý měsíc reprodukce znamená zdvojnásobení, takže vlivem oteplování klimatu (dřívější nástup vegetační sezóny) to může být i 150 x nebo 200 x.

https://theses.cz/id/s71n89/DP_Bc._Jana_...varozy.pdf

"Už po 70 hodinách po zavíčkování lepí samička první vajíčko na stěnu buňky v blízkosti víčka. Tam je nejlépe chráněno. Z tohoto vajíčka se vyvine sameček. S odstupem 30 hodin následuje dalších čtyři až pět vajíček, ze kterých se vyvíjejí samičky. Po 36 hodinách se líhne z vajíčka protonymfa. Během pouhých šesti dní vzniká z prvního vajíčka dospělý sameček. O den a půl později se vyklube první dceřiná samička. Celá rodina roztočů saje hemolymfu z otvoru na břiše včelí kukly, protože bez pomoci matky by potomci (ve stadiu nymf) nebyli schopni získávat žádnou potravu. Samečci roztočů nejsou schopni žít mimo včelí buňku. Proto k páření 14 dochází v již v zavíčkované buňce, tzn. že se páří bratr se sestrami (v buňce je pouze jedna mateřská samička). Příbuzenská plemenitba zřejmě u kleštíků nepůsobí žádné komplikace. Páření se několikrát opakuje tak, aby měla samička v semenném váčku dostatek spermií pro několik rozmnožovacích cyklů. Jakmile asi jeden den před vylíhnutím včely dospěje další samička, sameček se zabývá jejím oplodněním, tak aby nakonec buňku opustilo co nejvíc oplodněných samiček. Na vylíhnuté včele opouštějí buňku roztočí matka i její potomci. Během několika málo hodin se přemístí z mladých včel na starší kmenové včely. Tím se dostanou na včelí chůvy a je pravděpodobnější, že brzy budou opět zaneseny k buňce s plodem.Ve včelstvech včely medonosné se v období rozmnožování nachází ve včelím plodu až 80% roztočů z celkového počtu ve včelstvu. Každý roztoč zplodí dva až tři potomky, a tak vzniká každoročně z jednoho roztoče 100 jedinců. Populace roztočů tak vzrůstá. Zvláště na podzim dochází k mnohonásobnému napadení. Jednu včelí larvu napadne více samiček roztočů (obr.4). Ve spojení s původci chorob, přenášených roztoči, trpí napadené mladé včely deformacemi, sníženou životaschopností a poruchami chování. Odborná literatura uvádí na jednu samičku roztoče 2,4 reprodukčních cyklů. Nastiňuje situaci ve včelstvu, které nemá vyvinuty žádné svoje schopnosti vývoj kleštíka brzdit. Jde tedy o tzv. varroasenzitivní včelstvo (Hrobařová, 2010). Průměrný počet životaschopných samičích potomků (dcer) na úspěšně reprodukující samičku v jednom reprodukčním cyklu je přibližně 1,5. Část samiček kleštíka není reprodukce schopna. Podíl úspěšně reprodukujících samiček kolísá a průměrná hodnota je 0,7 (70%) (Hrobařová, 2010). Třetí parametr reprodukce je počet reprodukčních cyklů, které samička kleštíka vykoná za svůj život. Činí průměrně 2,4. Z těchto tří údajů se dá vypočítat průměrný počet dcer, které vyprodukovala samičku úspěšná v reprodukci za její život: 1,5 x 2,4 = 3,6 nebo na každou samičku, která se o reprodukci pokusí (ať úspěšně nebo neúspěšně): 1,5 x 0,7 x 2,4 = 2,52 dcer za život. Jedná se o číselné údaje, které jsou maximální pro kleštíka včelího, příp. mohou být v jednotlivých případech (třeba jednotlivých včelstvech) jen o málo vyšší (Hrobařová, 2010). Jako kritická invaze roztočů se považuje počet přes 2000. V počátečních letech zavlečení roztoče kleštíka včelího do našich zemí se za kritickou hranici považovalo ve včelstvu cca 6000 roztočů. Později se jejich počet snížil na 2500 roztočů na včelstvo. Dnes 15 k úhynu včelstva může dojít i při zamoření cca 1000 díky působením virů a Nosema ceranae (Hubač, 2012)."

Najskôr som chcel vložiť len označený argument, ale dôležitý je celý príspevok a odkaz.
Už som sa na to pýtal viackrát: Čo sa teda zmenilo, ked sú úhyny nepriamo úmerné počtu klieštika a koeficient úmernosti stále rastie ?
Ak včelstvo prežilo a prosperovalo pred 40 rokmi so 6000 VD a bola tam prítomná nozema a vírusy, tak prečo dnes padajú včlestvá pri diagnostike niekoľkých stoviek VD ?
Odpoved nie je varoáza, ale CCD a to zase nie je diagnoza
Je to civilizačná nemoc včiel rovnako, ako rakovina, alebo diabetes u ľudí. Socialna anamneza je zníženie imunity a bude to stále horšie. Všetci sme nedobrovoľní feťáci vrátane včiel: https://link.springer.com/article/10.100...485-1#Sec9
Liečenie včiel pesticídmi je kontraproduktívne a zrejme to bude popri globálnom chemickom smogu hlavná príčina úhynov. Malo by sa to týkať aj Zdenkových včiel Nechápem, ale držím mu palce.

Příspěvek: #1418

Každý roztoč zplodí dva až tři potomky, a tak vzniká každoročně z jednoho roztoče 100 jedinců.

Já teda nejsem žádnej študovanej inteligent. Ale jestli že z jednoho roztoče jsou za 13dní tři roztoči za 26dní je to 9roztočú za 39dní 27roztočú za 42dní 81roztočú za 55dní 243roztočú za 68dní 729roztočú 81dní 2187roztočú za 94dní 6561roztočú

Pokud z jednoho roztoče za třináct dní jsou dva roztoči tak za 26dní 4roztoči 39dní 8roztoč 42dní 16roztoč 55dní 32roztoč 68 dní 64roztoč 81dní 128roztočú 94 dní 256roztočú 107dní 512roztočú

Pokud budem uvažovat že starší roztoči umíraj a dáme tedy množení jen 2,5x nebo jen 2x tak stejně dojdem k velikým číslúm.

Množej se i potomci potomkú,potomkú,potomkú,potomkú.Roztoč má k množení až 200dní než včelsvo zahubí.

Příspěvek: #1419

Spíš to bude prosté oslabení včelstev vlivem podvýživy v převčelené krajině.
Maximální počet včelstev v přírodě, kdy aspoň první roje jsou schopny po ulétnutí a obsazení vhodné duriny nasbírat v té přírodě dost zásob na zimu, je až několikrát menší než je dnes běžné zavčelení krajiny včelstvy člověka - včelařů.
kdo dnes ze včelařů může říct, že na jeho stanovišti aspoň první roj se starou matkou je po ulétnutí schopen nasbírat dost zásob na zimu? Jen úplná menšina včelařů. Přitom toto je základní kritérium maximální dosažitelné úrovně přirozeného přírodního zavčelení v tom konkrétním kousku přírody. Odpovídající zdrojům v tom kousku přírody.
Včelaři ve snaze vytěžovat víc a víc medu pomocí krmení cukrem a dalšími opatřeními dokázali zvýšil zavčelení krajiny na několikanásobek proti tomu přírodnímu. Dělali to úspěšně takových nejméně 100 let a těžili z krajiny mnohem víc medu a dalších včelích produktů než kolik by připadlo na včely bez přispění člověka. No a nyní v posledních cca 20 letech se to provalilo zkolabováním včelařského prostředí, jeho promořením viry a dalšími nákazami a následnými úhyny.

Příspěvek: #1420

Zdenku, spočítal jsi někdy kolik tam máš při prvním ošetření na podložce spadlých roztočů?
Kontroluješ si to vůbec?
A pak tvojí matematikou zjistil výchozí stav v březnu?