Příspěvek: #221

Ty tady taky žádnou přidanou hodnotu nepřinášíš, jen prázdné žvanění. Kdyby sis vybral pro svou seberealizaci jiné forum, bylo by to tady lepší. Třeba Facebook nemáš? Zkus si ho, budeš se tam cítit jako doma.

Příspěvek: #222

Kdybys měl o projektu COLOSS byť jen minimální povědomí, tak bys nemohl napsat takový nesmysl...

Příspěvek: #223

(19.03.2026 9:44)Jiří Danihlík napsal(a):  Vážené včelařky, vážení včelaři,
už je skoro tradicí jarní průzkum COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev. ...
Děkujeme všem za spolupráci!

Dočkáme se někdy formulace: (je to jen příklad pro odlehčení vážného tématu)
Vážené včelařky, vážení včelaři,
už je skoro tradicí jarní průzkum COLOSS:
Monitoring úspěšnosti zimování včelstev pro zjištění trendu, zda vítězí kyselináři nebo varidolníci, nebo zootechnika nebo lokalita nebo selský rozum
Děkujeme všem za spolupráci!

(omlouvám se - je to provokace, ale nemohl jsem si pomoci - laicky vidím více možností různých výstupů ze stávajících dat, než se ke mně dostanou)

Příspěvek: #224

Svého času v rámci semináře COLOSS byl dán prostor pro návrhy na zařazení konkrétních dotazů (národní část formuláře to umožňuje). Tak se tam například dostala otázka, zda včelař používá zateplené či nezateplené úly. Už tam není - projevila se jako zbytečná... Určitě by se našlo spoustu "užitečných" otázek, které by laiky napadly a považovali by je za strašně důležitá a již dopředu by předjímali výsledek, proto by je tam chtěli...
Osobně se laické interpretace dat docela hrozím.
Jeden z výstupů například JD přiměl ke zkoumání účinnosti KŠ rozpuštěné v glycerinu.

Omlouvám se - je to provokace, ale nemohu si pomoci - je rozumné začít včelařit v 65 letech? Vím, že je to taková obecně vžitá představa: až půjdu na důchod, začnu chovat včely... Je to rozumné rozhodnutí? Není na to už trochu pozdě? Nepřináší to oboru spíše problémy nežli prospěch?

Možná i to by se dalo z dat COLOSSu vyčíst...

Příspěvek: #225

Láska ke včelám kvete v každém věku. Proč by měl být začínající pětašedesátník horším včelařem než začínající třicátník? Pokud na to ti lidé fyzicky a zdravotně stačí, a to dneska díky nízkonástavkovému včelaření není problém, tak proč by těch pár úlů pro radost a troše medu nemohli mít? A navíc se díky důchodu mají možnost věnovat včelaření mnohem intenzivněji a díky věku zpravidla i odpovědněji, než pracující omladina, ktrá věčně nemá na nic čas (vidím to kolem sebe). A většinou se tito lidé na svou plánovanou aktivitu již dopředu teoreticky připravují, protože to u nich nebývá rozhodnutí ze dne na den. Já bych v tom zásadní problém neviděl.

Příspěvek: #226

Vycházím z toho, co před časem zaznělo na COLOSS semináři od jednoho ze zahraničních přednášejících: prvních 20 let se to člověk učí...

Můj dodatek: po dalších 10 letech se to dopoluje k dokonalosti a v dalších 10 letech to předám další generaci...

Někteří zde vymýšlí, co všechno by se ze získaných dat dalo zjistit. Tak jsem dá jeden návrh.

Příspěvek: #227

Kolik včelařů má dneska to štěstí, že včelaří z generace na generaci? Já to štěstí mám. Včelařil můj děda a do dneška si pamatuju, jak jsem jako kluk spával o prázdninách u něho ve včelíně a pomáhal jsem při medobrání. Včelařil můj táta a tomu jsem pomáhal postavit krásný včelín, ať nemusí včelařit venku. Táta mě ve stáří zasvěcoval do tajů a úmění včelaření, a teprve když jsem po jeho smrti začal včelařit sám jsem pochopil, jak pokrokovým včelařem vlastně byl. A já již připravuju na včelaření svého syna a vnuka. A víš, kdy se stal včelařem můj vnuk? Když mi poprvé ve svých osmi letech podržel u úlu plodový rámek se včelama. Pochopil jsem to, když jsem viděl plamínky v jeho očích. Ale to jsem spíš vyjímka, než pravidlo. Staří včelaři kolem mě většinou nemají včelstva komu předat. Mladí to nechtějí, bo včela píchá a je s tím práce.

Příspěvek: #228

(31.03.2026 6:44)j_shadow napsal(a):  ...Určitě by se našlo spoustu "užitečných" otázek, které by laiky napadly a považovali by je za strašně důležitá a již dopředu by předjímali výsledek, proto by je tam chtěli...
Osobně se laické interpretace dat docela hrozím.
Jeden z výstupů například JD přiměl ke zkoumání účinnosti KŠ rozpuštěné v glycerinu....

Pod to bych se odepsal také.
Moje poznámka "...více možností různých výstupů ze stávajících dat, než se ke mně dostanou..." chtěla vystihnout to, že jsou možné výstupy ze zpracování získaných dat, kterými se (snad, nevím) vědci zabývají, ale já, ač jsem data vyplnil, nemám ani přibližnou zpětnou vazbu. Kupř. z údajů zda a jak léčime, lze zřejmě vydedukovat, jestli se na úhynech nějak projevuje stupeň léčení a to, zda převažují kyseliny či naopak. I informace, že mezitím není rozdílu, by pro mne byla zajímavá. Jsem si ovšem vědom toho, že "navenek" je taková data problematické zveřejnit, pokud nejsou splněna kupř. kritéria statistické průkaznoasti apod. Nic ví jsem tím nemyslel.

---

(31.03.2026 7:55)Včelařík napsal(a):  ...Proč by měl být začínající pětašedesátník horším včelařem než začínající třicátník? ...

V mém případě jde o dřívější vážný zájem (dříve jsem odmítal včelařit hlavně proto, že jsem si byl vědom toho, že ač lze včelařit i méně pracně, jedno jsem nebyl schopen splnit: pro určitou práci, která se nedá odložit a která závisí na přírodě, musí být včelař vždy připraven. Utvrdily mě v tom rozhovory s kolegou včelařem, s kterým jsme denně pracovně jezdili z Olomouce zpátky na Valašsko - někdy byl celý nervózní, že mu soused volal co s rojem na zahradě)
Můj synovec (43 let, IT) mi řekl, poté, co jsme se několikrát bavili o včelách. Teď mě to připadá zajímavé, ale nemám na to čas ani jiné podmínky. Ale až mě to později třeba chytne, byl bych rád, kdyby jsi to, co mi teď povídáš nějak zapsal - hlavně co nefunguje a proč, aby nemusel hledat v záplavě informací to podstatné a hlavně praktické zkušenosti. A tak čas od času v zimě projdu záznamy, fotky a videa a udělám malou prezentaci nějakého problému, , co považuji za důležité. Pokud to bude mít pro něj nějaký význam, postačí mi to.
Mým cílem není med, ale mít zdravé včely a trochu medu pro sebe, pro rodinu beru jako ukazatel,jestli pracuji dobře. Včelstev i medu mám málo,ale to, že jsem po letech ochutnal tu samou chuť místního medu jako v dětství, pro mne subjektivně také znamená hodně. A dobří známí, když zjistí, že mám včely a kde je mám (v čisté lokalitě, bez stříkaných plodin v 6-8 km) chtějí, pokud mi medu zbyde, abych na ně nezapomněl. To mi ke spokojenosti stačí. A myslím, že tím nikomu neškodím (pro srovnání k sebekontrole mám hodně možností)

Příspěvek: #229

Podle mne záleží, jak si začátečník v 65 ještě plánuje zavčelařit.
S úly se zadním přístupem včelaři běžně včelařili až doslova do smrti, protože manipulovali se samostatnými plásty, obvykle 39x24 a při práci seděli. Takže dokud dokázali k úlům dojít, tak mohli včelařit. Rozdíl byl akorát v počtu včelstev, dokud byli v relativně dobrém zdravotním stavu, zhruba odhadem v průměru tak do 75 let, mohli zvládnout i nižší desítky včelstev. ke konci třeba jenom dvě včelstva.
Naopak u nástavků při nějakém větším včelaření byli třeba už v šedesáti invalidi na záda. Když místo manipulací s celými nástavky budou manipulovat jen s plásty, tak podle mne v 65 mají tak dalších 10 let na plnohodnotné včelaření, tak do těch 75. Přirozeně záleží na jejich konkrétním zdravotním stavu. Později je to pro ně problém, protože u nástavků se stojí. A se včelařením budou nuceni skončit dříve než včelaři se zadováky.
Pokud si začátečním v 65 plánuje zavčelařit se 2 - 4 úly na zahradě, tak má podle mne relativně dost času i trochu zkoušet a ty včely se učit.
Pokud plánuje včelařit ve větším množství a produkovat med a aby z toho měl i nějaké peníze, tak v 65 už nemá čas na zkoušení. Musí kompletně a do všech detailů převzít metodiku nějakého úspěšného včelaře. Do řekněme dvou let se naučit na menším počtu včelstev základy, potom doplnit úly a včelstva, rozjet to a současně se dál učit.

Příspěvek: #230

Jsem praktický včelař a tak se vždy ptám sám sebe co to mým včelám přinese a co z toho budu používat. Źel první český pokus se přes počáteční nadšení neosvědčil a skončil. Collosu jsem věřil více, ale pro moji praxi vůbec nic nepřinesl a proto již do něj nepřispívám. Na můj vkus je těch výzkumných ústavů nějak moc, apidologů zvučných jmen jako máku, organizací a dotací také a přesto se včelaří rok od roku hůř. Takže podle mě je něco úplně blbě a nikdo to nechce řešit, protože to některým jmenovaným nejspíš vyhovuje. Moje zdroje informací jsou chytří a pracovití kolegové kteří se nebojí zkoušet nové věci. S nimi spolupracuji a vyměňuju si informace. Díky tomu se letos poprvé pokouším o chov bez chemie. Nejspíš si trochu nabiju hubu, ale bez toho to nejde. A Collos, ten si strčte za klobouk!!!!! Zdraví R. S.

Příspěvek: #231

Rudu obdivuji, protože se možná bojí, ale jde moderním směrem, přestože je jeho dosavadní přístup funkční (a oproti průměru inovativní.)

Chlubit se dlouholetou tradicí včelaření, jako třeba Včelařík a uváznout v chemickém minulém tisíciletí je opravdu směšné. Tolik k dlouholetému včelaření.

Příspěvek: #232

(31.03.2026 12:17)Rudolf Stonjek napsal(a):  ....Moje zdroje informací jsou chytří a pracovití kolegové kteří se nebojí zkoušet nové věci...

Jistě. Tyto zdroje informací nenahradí nic.
Nejsem tak bláhový, abych právě toto čekal od COLOSSu. Ani jsem si nikdy nepoložil otázku, jestli mi výstupy z COLOSSu v praktické včelařské činnosti nahradí to ostatní. Ale přesto jsem přesvědčen, že vyplnit pravdivě (pseudoanonymní) dotazník mi nevadí (a to patřím k lidem, kteří všechny jiné dotazníky, hlavně typu průzkumu trhu apod, ignorují).Mohl bych jmenovat hodně věcí, které mi opravdu vadí a přesto je dělám.
A výsledky? Sice je jako praktický včelař přímo nevyužiju, ale ve svých úvahách na ně beru ohled, podobně jako na jiné statistiky nebo na řadu jiných, nepraktických informací.

Příspěvek: #233

Včely se obejdou bez vědy i bez včelaře. Zrovna tak se dá včelařit bez vědy a nejnovějších poznatků. Nicméně věda nám může pomoci řešit aktuální i budoucí problémy.

Příspěvek: #234

(31.03.2026 10:54)Včelař Analfabet napsal(a):  Moje poznámka "...více možností různých výstupů ze stávajících dat, než se ke mně dostanou..." chtěla vystihnout to, že jsou možné výstupy ze zpracování získaných dat, kterými se (snad, nevím) vědci zabývají, ale já, ač jsem data vyplnil, nemám ani přibližnou zpětnou vazbu.

Každý rok v Olomouci zazní zajímavé poznatky a možné trendy. Poslední roky jsou dostupné na YT v záznamu.

Na některé si však musíme ještě počkat. Na to, aby se dalo cokoliv predikovat, je potřeba velké množství vzorků (dat). Takže třeba za deset let dojde k nějakému zásadnímu poznatku díky tomu, že o něčem budeme mít dostupná data za 20 let pozorování. Když ty date ale mít nebudeme, tak se akorát můžeme dohadovat o tom, jak by to mohlo být...

Kolik let pozorování a měření uběhlo, než bylo možné sestavit první matematický model pro předpověď počasí? a kolik jich máme k dispozici dnes? A dost často to i sedí. Kdybychom s tím začali teprve loni, tak by to určitě nefunfovalo...

Příspěvek: #235

Vážení kolegové,
pročetl jsem si vaši diskusi z posledních dní. Velmi si vážím všech, kteří projekt podporují. Současně bych rád věcně zareagoval i na konstruktivní výhrady a pochybnosti, které zde padly. Pohled z praxe je pro nás důležitý, ukažme si ale určité limity i možnosti využití dat. Bohužel nic není nikdy dokonalé.
Při pohledu na statistiky tohoto fóra je vidět, že vlákna o úhynech mají miliony zhlédnutí. To jasně ukazuje, že zdravotní stav včelstev objektivně zajímá drtivou většinu z nás. Otázkou tedy zůstává jen to, jak data sbírat a k čemu reálně slouží.

Duplicita se sběrem dat přes základní organizace (ZO ČSV)
Zaznělo tu, že data už sbírají organizace a COLOSS je tak navíc. Z pohledu výzkumu jde ale o dvě zcela odlišné databáze. Hlášení pro ZO nejsou anonymní a včelaři v nich primárně řeší počty včelstev mimo jiné i s ohledem na dotace, na objednávky léčiv apod. COLOSS je naproti tomu přísně anonymní a nezávislý. Hlavní rozdíl je ale v tom, že my nesbíráme jen prosté počty. Zjišťujeme desítky dalších proměnných – od použitých metod tlumení varroózy v průběhu roku až po snůškové podmínky. Právě tyto souvislosti nám umožňují analyzovat, co se v praxi skutečně děje.

Možnost propojení dat s LPIS (Katastrem nemovitostí)
Návrh na spárování výsledků s konkrétními parcelami by z čistě datového (a programátorského) hlediska mapy jistě zpřesnil. Pro náš projekt je to ale naprosto neprůchodná cesta. Naší absolutní prioritou je stoprocentní anonymita včelaře. Pokud bychom data zmapovali na úroveň parcel, ztratili bychom to nejdůležitější – anonymitu.

Přínos pro praxi a nutnost dlouhodobého sběru
Chápu včelaře, kteří v našich datech nenajdou okamžitý návod, co mají zítra udělat na včelnici. Výzkum však nemůže fungovat jen jako zpětné zrcátko, které potvrdí, co se stalo loni. Naším cílem je na základě dat, trendů vzdělávali včelaře, dále vývoj prediktivních modelů a systémů včasného varování. Abychom v budoucnu dokázali modelovat dynamiku šíření nákaz v čase a prostoru a včelaře varovat na základě vývoje počasí a krajiny, potřebujeme extrémně robustní analytické nástroje. Tyto modely se nemohou učit z dat za jeden či dva roky. Potřebují soustavnou, dlouholetou řadu, která vyhladí sezónní výkyvy.

Od dat ke znalostem a jejich profesionální analýza
Je třeba si uvědomit, že samotná nasbíraná data ještě neznamenají hotovou znalost – ta vzniká teprve jejich pečlivým zpracováním. Každý z nás včelaří trochu jinak, v jiných klimatických a snůškových podmínkách, s odlišnou metodikou a vybavením. Kolem včelstev zkrátka působí obrovské množství faktorů, které spolu vzájemně souvisí. Právě proto není statistická analýza vůbec jednoduchá a prostý laický pohled na syrová čísla by mohl být velmi zavádějící.
Rád bych také zmínil, že díky finanční podpoře Ministerstva zemědělství spouštíme nový navazující projekt, který zpracování výsledků posouvá na další úroveň. Do analýz zapojujeme další experty a profesionální statistiky, kteří se budou věnovat hloubkovému vytěžování naší databáze (data mining). Tyto pokročilé analýzy by ale vůbec nebylo možné provádět, kdybychom data od vás neměli. Bez soustavného sběru informací z terénu by nebylo co analyzovat a veškeré debaty o úhynech a účinnosti metod by navždy zůstaly jen na úrovni hospodské debaty založené na osobních dojmech.

Limity naší databáze a nepřesnosti v hlášeních
V diskusi také oprávněně zaznívá, že data od chovatelů mohou obsahovat chyby, ať už jde o neúmyslné nepřesnosti nebo ojediněle i záměrná zkreslení. Těchto limitů jsme si plně vědomi – je to přirozená vlastnost každého plošného sběru dat (tzv. citizen science). Výhoda našeho přístupu ale spočívá v zákonu velkých čísel. Při vzorku mnoha tisíců respondentů se individuální odchylky a extrémy statisticky vyhladí a do popředí vystoupí ten skutečný, plošný trend. Naše metodika navíc obsahuje mechanismy pro čištění dat, které zjevně nesmyslná zadání dokážou odfiltrovat. O vadách v datech tedy víme, otevřeně je přiznáváme a umíme při analýzách s nimi pracovat.

Unikátní dataset ve světovém měřítku
Díky ochotě a zapojení tisíců z vás se nám v České republice podařilo vybudovat dataset, který aktuálně nemá ve světě obdoby. Jsme mezinárodním lídrem nejen v míře zapojení respondentů, ale i ve sdílení výsledků s veřejností a včelaři.
Přesah do státní správy a ekologie krajiny
Včelařský výzkum má dnes přesah daleko za hranice našich včelnic. Výstupy z dotazníků slouží jako důležitá data pro státní instituce, pomáhají při tvorbě strategických dokumentů, jako jsou akční plány na ochranu volně žijících opylovatelů/opylovačů. Z toho důvodu jsme letos přidali i sekci týkající se volně žijících samotářek a čmeláků. Včelaři tvoří tu nejhustší síť pozorovatelů přírody u nás. Vaše data tak pomáhají nejen včele medonosné.

Je naprosto v pořádku, pokud se někdo rozhodne nezapojit – toto rozhodnutí chápeme a respektujeme. Nikoho nenutíme. Všem z vás, kteří ale podporují širší význam našeho monitoringu, děkujeme za těch 10-15 minut, které nám jednou ročně věnujete.
http://www.coloss.cz

---

PS: Aktuálně evidujeme 4100+ vyplněných dotazníků, děkujeme!

Příspěvek: #236

Ing. Jiří Danihlík napsal:

Přínos pro praxi a nutnost dlouhodobého sběru
Chápu včelaře, kteří v našich datech nenajdou okamžitý návod, co mají zítra udělat na včelnici. Výzkum však nemůže fungovat jen jako zpětné zrcátko, které potvrdí, co se stalo loni. Naším cílem je na základě dat, trendů vzdělávali včelaře, dále vývoj prediktivních modelů a systémů včasného varování. Abychom v budoucnu dokázali modelovat dynamiku šíření nákaz v čase a prostoru a včelaře varovat na základě vývoje počasí a krajiny, potřebujeme extrémně robustní analytické nástroje. Tyto modely se nemohou učit z dat za jeden či dva roky. Potřebují soustavnou, dlouholetou řadu, která vyhladí sezónní výkyvy.

Možná jste nepochopil, co jsem k projektu měl za výhradu. Zkrátka kde v tom to projektu se počítá s lidským faktorem? A právě ten je ze všech faktorů nejdůležitější, protože je nepředvídatelný. Nemohu si myslet, že rok nebo více let stará data mi mohou pomoci předvídat, co špatně nebo dobře udělají včelaři v tomto roce? Já sám, ač navzdory někdy kolabujícímu okolí, úhyny nemám (vyjma takových, jako zamáčknutá matka nebo utržení od zásob apod.). Dokud budou včelaři, kteří nebudou zvládat redukci roztoče, tak se nedá nic predikovat vaším způsobem, budou vznikat varoabomby a vznik virové vlny šířící se do okolí. Jedinou možnost omezení rozšiřování jsem již popsal.

Příspěvek: #237

Prečo nenapíšete že Collos je obyčajný štatisticky urad , služba- čo nič s uhynmi nerieši iba zbiera dáta dosadene včelarmi čo môžu byť z dosť značnej časti nepravdive,,, Čo sa týka problematiky uhynov- je tu pár jednotlivcov-nechcem spominať aby som na niekoho nezabudol,či neurazil- čo posunuli možnu problematiku s uhynmi , lepšie povedane predchádzaniu uhynov na lepšiu uroveň- ale bohužial či chvalabohu Collos to určite nie je !!!

Příspěvek: #238

Protože každý máme své vidění světa. A někteří ho mají tak pevně zaryté a věří v něho, že například nemají problém prohlašovat, že Země je placatá... A pak se ještě mezi sebou dohadují, jestli ji nesou čtyři želvy anebo velryby. Anebo snad sloni? K jejich štěstí, že se za to dnes již neupaluje.
Nicméně ani tři vykřičníky nepomohu k tomu, aby se to stalo pravdou.

---

(31.03.2026 16:18)Jiří V. napsal(a):  Možná jste nepochopil, co jsem k projektu měl za výhradu. Zkrátka kde v tom to projektu se počítá s lidským faktorem?

Citace:Limity naší databáze a nepřesnosti v hlášeních
V diskusi také oprávněně zaznívá, že data od chovatelů mohou obsahovat chyby, ať už jde o neúmyslné nepřesnosti nebo ojediněle i záměrná zkreslení. Těchto limitů jsme si plně vědomi – je to přirozená vlastnost každého plošného sběru dat (tzv. citizen science). Výhoda našeho přístupu ale spočívá v zákonu velkých čísel. Při vzorku mnoha tisíců respondentů se individuální odchylky a extrémy statisticky vyhladí a do popředí vystoupí ten skutečný, plošný trend. Naše metodika navíc obsahuje mechanismy pro čištění dat, které zjevně nesmyslná zadání dokážou odfiltrovat. O vadách v datech tedy víme, otevřeně je přiznáváme a umíme při analýzách s nimi pracovat.

Příspěvek: #239

Dobre poviem to polopatysticky- s čím Collos pri uhynoch pomohol ?. Veľmi rád si to dám vysvetliť.

Příspěvek: #240

Vieš čítať? Si schopný chápať písaný text? Ak áno, tak čítaj…

#235

PS: Nie je všetko v štýle "hop na kravu a je teľa"…