Příspěvek: #361

Jde to ještě lépe, včelař co používal matky ode mne chtěl dosáhnout menší rojivosti. Já včelstva bez roztočů od něho rojové. Nic se u mne nezměnilo stále plné podložky po ošetření. Začal jsem se zajímat o úl, jeho boční komůrka plná včel a teprve zní vstup do úlu. Udělal jsem to podobně od česna projdou podchodem na bok úlu. Za 7roků co ještě včelařil jsem roztoče po ošetření nenašel ani v popraskaných letácích letitých úlů.

Příspěvek: #362

Jarku po dlouhé době zajímavý příspěvek ze mne to i donutilo reagovat. Zkus prosím popsat trochu to dno. Fotka by nebyla? Dno neni zasitované?přívod vzduchu pouze chodbičkou? Jaký význam měla původně ta chodbička? Proč na tom dnu vůbec byla?V čem to podle tebe tkví ze nemel roztoče?

Příspěvek: #363

Dříve se to řešilo pomalu u všech úlů proto také jsou tím opatřeny, půjde o poznatek našich předchůdců včelařů které fungují i dnes. Není důležité jak to mám já, není pouze jedna možnost kdy včelám do úlu jde předehřátý vzduch a není podchlazován plod pro množení roztoče. U jeho úlů doslova sálalo teplo na ruce po otevření, říkalo se že staří včelaři ani roztoče neznají ani je nezajímalo proč.

Příspěvek: #364

Teplota v plodovém hnízdě je pro roztoče Varroa destructor (kleštík včelí) kritickým faktorem, který určuje jeho schopnost přežít a množit se. Zatímco včely udržují stabilní teplotu pro svůj vývoj, roztoč se tomuto prostředí přizpůsobil, ale má velmi úzké rozmezí, které mu vyhovuje .
?️ Teplotní zóny a jejich vliv

Ideální teplota pro roztoče (32,5 °C – 34 °C): Toto je "zlatá zóna" pro kleštíka. Při těchto teplotách se nejrychleji množí a produkuje nejvíce dospělých samiček . Právě proto vyhledává trubčí plod, který bývá na okrajích plodového tělesa, kde může být teplota o něco nižší než ve středu .
Standardní teplota včelího plodu (34,5 °C – 35,5 °C): Tato teplota, kterou včely medonosné běžně udržují, je pro kleštíka již na hranici komfortu. Množení je zde stále úspěšné, ale o něco méně efektivní než při nižších teplotách .
Kritická hranice (nad 36,5 °C): Při teplotách nad 36,5 °C se začíná výrazně snižovat plodnost samiček roztoče . Včela východní (Apis cerana), původní hostitel roztoče, se mu brání právě udržováním vyšší teploty kolem 35,5 °C, což v kombinaci s dalšími faktory omezuje jeho šíření .
Lethální teplota (nad 40 °C): Teploty mezi 40 °C a 47 °C jsou pro roztoče smrtelné, pokud působí několik hodin (obvykle 2–3 hodiny) . Včely a jejich plod tyto teploty krátkodobě tolerují lépe než parazit .

Příspěvek: #365

Jarku zkus mi prosím odpovědět na ty dotazy děkuji. Zasitovane dno to asi nemá? Existuje foto?

Příspěvek: #366

(25.04.2026 11:01)JAREK255 napsal(a):  Dříve se to řešilo pomalu u všech úlů proto také jsou tím opatřeny, půjde o poznatek našich předchůdců včelařů které fungují i dnes. Není důležité jak to mám já, není pouze jedna možnost kdy včelám do úlu jde předehřátý vzduch a není podchlazován plod pro množení roztoče. U jeho úlů doslova sálalo teplo na ruce po otevření, říkalo se že staří včelaři ani roztoče neznají ani je nezajímalo proč.

Vzhledem ke sdělovanému obsahu se vyjadřujete dost úsporně. Třeba v tomto příspěvku:
-Co se dříve řešilo u všech úlů?
-Čím jsou opatřeny?
-Jaký poznatek máte na mysli?
-Pokud se bavíme o Vašem úlu, je důležité jak to máte. Nebo musíte popsat princip, opatření, kterému přisuzujete, že nemáte roztoče
Jak "staří" včelaři roztoče neznali? Ano, za mého mládí nebyl, proto ho nikdo neznal. byl sem zavlečen z Ruska (SSSR).
-Co myslíte větou "ani je nezajímalo proč?".
Pokud není přesný popis, musí si čtenář domýšlet a nemůže zodpovědně odpovědět.

---

(24.04.2026 23:41)JAREK255 napsal(a):  Jde to ještě lépe, včelař co používal matky ode mne chtěl dosáhnout menší rojivosti. Já včelstva bez roztočů od něho rojové. Nic se u mne nezměnilo stále plné podložky po ošetření. Začal jsem se zajímat o úl, jeho boční komůrka plná včel a teprve zní vstup do úlu. Udělal jsem to podobně od česna projdou podchodem na bok úlu. Za 7roků co ještě včelařil jsem roztoče po ošetření nenašel ani v popraskaných letácích letitých úlů.

-Co jde ještě lépe?
-Jaký je vztah nižší rojivosti včelstva a roztočů?
-Co vyjadřujete větou "já včelstva bez roztočů, od něho rojové?"

-Když máte plné podložky po ošetření, máte na mysli plné roztočů? A chcete tím vyjádřit, že lék neúčinkuje, když jsou plné roztočů?

-roztoče jste po ošetření nenašel u toho přítele, nebo u sebe?
-Vy jste hledal roztoče v popraskaných letácích? Oni se totiž združují buď v buňkách při množení, nebo na včelách, nebo přebíhají z jedné včely na druhou, dokud na konci života nespadnou mrtví na podložku.

Příspěvek: #367

Boční předsíňka vznikla tak, že si včelaři s úly s teplou stavbou, která byla pro přístup zezadu velmi výhodná, všimli, že v přírodních dutinách včela staví plásty tak, že jejich stavba je k česnu kombinace teplé a studené stavby. A jsou tak optimálně chráněny proti větru a současně ještě dostávají dostatek čerstvého vzduchu A vymysleli boční předsíňku, kdy včely vstupují do úlu v rohu a která by měla zahišťovat totéž. Mělo by se jednat o úly s vysokým podmetem, kde se ten tunýlek v rohu dá do úlu postavit.
Výhodu to má, že jsou včely víc chráněny proti větru, nevýhodu, že se včely obtížně chrání proti loupežím zůžením česna. A taky se dá úl snadno uzavřít ucpáním předsíňky.
Co se týká roztočů v minulosti, je třeba si neplést roztoče varoa a předchozí takzvané roztočíky, kteří se u nás namnožili v padesátých a šedesátých letech a způsobovali tehdy taky plošné úhyny včelstev. Na roztočíky se používalo léčivo BEF vyvinuté v Dolu, které se odpařovalo v úlech cca přes zimu v asi 200 ml lahvičkách zavěšených do zadního krycího plástu. U hodně starých včelařů by se možná ještě našly ty lahvičky s hrdlem chráněným do spirály smotaným drátkem, aby do lahviček nelezly včely a nehynuly v léčivu.
A roztoči varoa nepřišli z Ruska. Přišli z Indie přes hory do střední Asie, pak na Kavkaz a z Kavkazu se dovezli se včelami nějak do Bulharska a do tehdejšího Západního Německa do tehdejší včelařské výzkumné stanice. K nám přišel roztoč varoa z obou stran, z východu přes Slovensko a ze západu z Německa.

Příspěvek: #368

Co s týče šíření varoázy, já si to pamatuji jinak.
1. Původně tento roztoč žil v jihovýchodní Asii na včele východní (Apis cerana). S touto včelou žil v rovnováze miliony let.
2. Kolem roku 1950 (možná o něco dříve na ruském Dálném východě) začal člověk v rámci rozšiřování zemědělství převážet naši včelu medonosnou (Apis mellifera) do oblastí, kde žila včela východní. Jakmile se oba druhy setkaly v těsné blízkosti, roztoč „zjistil“, že naše včela je mnohem snadnější kořist. Naše včely neměly proti němu žádné instinkty a roztoč se začal nekontrolovaně množit i na dělničím plodu.
3. Cesta do Evropy (přes Rusko!) Z Vladivostoku se nákaza šířila podél Transsibiřské magistrály na západ.
60. léta: Roztoč se šíří napříč Sovětským svazem.
1967: První oficiální potvrzení v Bulharsku.
70. léta: Nákaza se valí přes Rumunsko, Maďarsko a Jugoslávii.
1977: Roztoč se objevuje v Německu (údajně kvůli dovozu nakažených matek pro vědecké účely z Pákistánu).
4. Do tehdejšího Československa se Varroa dostala „klešťovým hmatem“ ze dvou stran:
1978: První výskyt na východním Slovensku (přechod z Ukrajiny).
1981: První nálezy v Čechách (přechod z NDR a SRN). V té době se u nás zavedlo povinné celoplošné léčení a odevzdávání měli, což v podstatě trvá dodnes.
5. Varroa neputovala jen „po svých“ (na včelách), ale hlavně s lidmi:
Jižní Amerika (1971): Do Paraguaye byl roztoč zavlečen s včelami dovezenými přímo z Japonska. Odtud se rozšířil do Brazílie a dál.
USA (1987): Poprvé objeven na Floridě. Během pár let se díky kočovnému včelaření (převážení tisíců úlů na opylování mandloní) rozšířil po celých Státech.
Nový Zéland (2000): Izolace ostrova nepomohla, roztoč se tam objevil na severním ostrově.
6. Poslední bašta padla: Austrálie (2022) Austrálie byla desítky let poslední pevninou bez Varroázy díky extrémně přísným karanténám.
Červen 2022: V přístavu Newcastle u Sydney byli nalezeni první roztoči. I přes drastické opatření (pálení tisíců včelstev) se Austrálie v roce 2023 rozhodla boj o vyhlazení vzdát a přejít na režim „managementu“, tedy trvalého léčení, jako my v Evropě.

Příspěvek: #369

Je to celé popletené dohromady. Při chození ošetřovat u včelařů nelze přehlédnout že nic nepadá a já v moderních úlech podložky plné. Ve včelách se problém nenašel, já podložky zase plné on nic. Co je na tom k nepochopení že úl tak snadno odvětrat nejde k tomu sloužila zásuvná dna kde po celé délce i zaústění do úlu včely mají obsazené. Nejde pouze o díru do bedny.

Příspěvek: #370

Co já vím, pochází z Indie, to by souhlasilo s tou jihovýchodní Asií. Železnice BAM je úplně mimo.
Žil na místních včelách, snad na té včel východní a docela v rovnováze. Před asi 100 lety dovezli do Indie kvůli většímu výnosu medu včelu medonosnou a na ni roztoč Varoa přeskočil a byl na nich objeven. Na včelách medonosných se pak šířil dál, překročil Himáláje či Karakoram, dostal se do Střední Asie a odtamtud dál, do Sovětského Svazu na sever a na Kavkaz na Západ. Z Kavkazu byl dovozem včelstev rozšířen do toho Bulharska, do Západního Německa byl dovozem včel rozšířen buď z Bulharska nebo taky z toho Kavkazu.
K nám na území ČR se mohl dostat v roce 81, protože někdy kolem této doby si jakýsi včelař nelegálně převezl včely s Varoa od Košic na Orlickoústecko. Tam byl rozroč objeven někdy v roce 83 nebo 84, následně byla na Orlickoústecku a Pardubicku všechny chovaná včelstva zlikvidována a cukrovým roztokem s insekticidem byla taky zlikvidována případná divoce žijící včelstva. Krajina tak byla úplně odvčelena a potom znovu dovezenými včelstva zavčelena. Tím o pár let posunuli rozšíření varoa u nás.
Ještě tady je nejasnost kolem vlastního roztoče, v Indii byl popsán jako roztoč Varoa Jacobsoni a pod tím jménem se šířil. Dnes se zdá, že to byli dva podobní asi roztoči Varoa jacobsoni a destructor kteří tam buďto žili vedle sebe současně a na začátku se vedle sebe rozšířili do Indie dovezených včel medonosných. Nebo Varoa Jacobsoni během šíření zmutovat a vyvinul se ve Varoa destructor.

Příspěvek: #371

Původní rozšíření včely východní zahrnuje velkou část asijského kontinentu. Jedná se o oblast vymezenou na západě Afghánistánem a východní Indií, na severu ussurijskou oblastí, na východě Japonskem a Filipínami, na jihu ostrovem Jáva.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dela...hodn%C3%AD

Ussuri (rusky Уссури, čínsky v českém přepisu Wu-su-li ťiang, pchin-jinem Wūsūlǐ jīang, znaky 乌苏里江) je řeka ve Východní Asii, která pramení v Přímořském kraji v Rusku a poté tvoří státní hranici mezi Ruskem (Přímořský a Chabarovský kraj) a ČLR (Chej-lung-ťiang). Je dlouhá 897 km. Plocha povodí měří 193 600 km².
Zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Ussuri

Možná se vaoáza rozšířila oběma cestami. Severní cesta mi dává logiku, vysvětluje proč k šíření došlo. Howgh.

Příspěvek: #372

Proto sem moc nepřispívám. Na něco se zeptám někdo odpoví na něco jiného a ta původní otázka zanikne. Když si vytvořím svoje téma které trochu souvisí s úhyny resp. varroa a neúhyny jsem napomenut že už tu téma je a smaže se a původním tématu už mezitím někdo odpověděl na další zři nevyřčené otázky chjo.
Jarku napíšu ti sz

Příspěvek: #373

Všude se ale uvádí, že původní domov roztoče Varoa je Indie, respektive indická džungle.. A zatím všude v literatuře jsem viděl pouze to šíření přes Himáláje a střední Asii na západ na Kavkaz.
Každopádně tropická oblast je pravděpodobně pro šíření varoa u původního hostitele včely východní nejoptimálnější, zřejmě proto, že díky vysokým teplotám tam dochází k plodování včelstev nepřetržitě. V okrajových oblastech včely východní zřejmě k šíření varoa nedochází.
Varoa se začal šířit přes šíření včel medonosných člověkem, včely medonosné do Indie přivezli v té době britští kolonizátoři. A pak je otázka, kde a jak se nakažené včely medonosné dále člověkem rozvážely a tím roztoč Varoa šířil. Těžko se dá čekat, že by včely medonosné z Indie někdo vozil do Číny. Spíše se dá čekat, že z Indie byly rozšířeny na území dnešního Pákistánu a Afgánistánu, ty země tehdy byly taky součástí zemí indické koruny pod správou Britů. A odtamtud je už jen malá vzdálenost do střední Asie a Iránu a tam je už blízko Kavkaz.
Ale spíš je podstatné, že nyní je ten roztoč tady a jeho působení nijak neztrácí na síle.

Příspěvek: #374

(01.04.2026 7:47)Včelař Analfabet napsal(a):  Ok, díky za upřesnění.
Tak to bude jen necelých 7 procent (pokud to dále neporoste)

Podle info (COLOSS), které mi přistálo v mailu, je aktuálně "...v databázi přes 5 400 odpovědí...", takže se to blíží téměř 9 procentům z počtu včelařů. Uvážíme-li, že zhruba 15 procent (to je jen můj odhad podle Paretova pravidla) z nich by se stejné nezúčastnila žádného statistického šetření z různých důvodů, ať již anonymního nebo adresného, pak mi připadá statisticky chápaná vypovídací schopnost docela slušná.

Příspěvek: #375

Koupil jsem v zimě jeden Flugo úl z polyuretanu. Pěkný.
Plánoval jsem v něm termoléčbu.
Ze zvědavosti jsem do něj přeložil dvě včeltv a - měl 6 nástavků L2/3.
A po zěmření rozložení teplot objednal další pro množení na rychlý rozvoj pro množení.
Hrál jsem si totiž s teploměry.

Takže k vaší diskuzi. Možná je tam vliv ten, že v dřevěném s teplodržnými púřepážkami z Polystyrenu 45*30 je 35,5°C ve středu plodového plástu, na kraji i směrem vzhůru je i o <2°C méně.
U toho Fluga je to i na kraji chomáče, takže pokud jde o teplotu tak by tam měl roztoč méně ideální plochy k množení.
Teplo je tam prostě i okolo.

BTW - zkoušel někdo termoléčbu?

Příspěvek: #376

škoda, že jsi začal s Flugem, což je hrozná srajda a nekoupil sis pořádnej polystyrenovej úl od Lysoně nebo Burnata.

Příspěvek: #377

Zajímalo by mě, proč Flugo hodnotíte takto negativně. Já jsem o něm také uvažoval, ale chtěl jsem jinou rámkovou míru. Nebo jsem nepochopil vtípek?

Příspěvek: #378

kup si jeden flugo a jeden lyson a poznáš sám....kvalita provedení je uplně jinej level a polyuretan není tak pevný materiál, jako polystyren....navíc to degraduje na sluníčku jak blázen.

Příspěvek: #379

Místo Lysoně si kup Burnat. Ty jsou ještě o stupínek výše.

Příspěvek: #380

V čem? Já nic takového teda napozoruju. Spíš naopak. Ale rád si poslechnu tvoje zkušenosti.