Příspěvek: #741

Dávám následující graf jako námět k přemýšlení o perspektivách dalšího vývoje:

Na ose Y je výsledek vyhodnocení zimní měli jak ho publikovala SVS (pozitivní vzorek měli = vzorek s jedním nebo více kleštíky). Červeně jsou vyznačeny „úhynové roky“, tedy sezóny, kdy došlo ve zvýšené míře k plošným úhynům. Již dříve jsem prokázal, že zimní měl dobře odráží průměrnou míru napadení v předchozí sezóně. Proto jsou výsledky zimní měli přiřazeny k předchozí sezóně (např. měl z jara 2008 je přiřazena k roku 2007).

Z grafu možno vyčíst:
1. Úhynové roky jsou současně roky, kdy je nejvíc kleštíků = kleštík je důležitý faktor úhynů
2. Odolnost včelstev se snižuje (už neunesou míru napadení jako před kolapsem 2007) = roste vliv dalších faktorů, které snižují odolnost včelstev
3. Doba mezi úhyny se zkracuje
2007-2011 = 4 roky
2011-2014 = 3 roky
2014-2016 = 2 roky

Podle mého názoru se naše česká loď organizovaného léčení potápí. Je nejvyšší čas, aby se každý naučil plavat sám jak nejlíp umí. Můžeme si pomáhat, radit atd, ale každý by si měl zvolit svůj osvědčený styl a rytmus. Bude to o to těžší, že místo kurzu plavání nás kapitáni učili jen veslování v rytmu. Možná je i čas pohnat kapitány a kormidelníky k odpovědnosti.

Příspěvek: #742

Když to tu tak pročítám, nevyplývá mi z toho žádný závěr. Nakonec je scénař vždy stejný - úhyn. Každý to má trochu jinak, ale ve výsledku je to stejná katastrofa.

Na druhou stranu si říkám, že když mě to potkalo ve svých 25 letech s 90 včelstvy a zbude mi jich třeba jen 10-20, tak je to možná dobrý start do budoucnosti.
Tento úhyn bude pro mě tou nejlepší školou. Už vím, že nechci extra silná včelstva se spoustou medu, ale chci včely, které budou středně silné, něco přinesou a já budu mít na jaře ten krásný pocit z vyzimovaných včelstev. Až zvládnu zdravotní stav, můžu myslet na výnos medu.

Příroda začala selektovat i v české kotlině, ať se nám to líbí nebo ne, stejně jako v okolních zemích a všude po Evropě.
Tlak na včelu jako takovou se každým rokem zvyšuje a úhyny po celé Evropě jsou toho důkazem. Úbytek a malá rozmanitost včelí pastvy tomu určitě napomáhají.

Příspěvek: #743

Citace:Česká republika patří mezi nejvíce zavčelenou zemi v Evropě. Na kilometr čtvereční připadá 6,7 včelstev, zatímco průměr EU je o více než polovinu nižší; 3,1 včelstev.

Takže ty úhyny jsou přirozený ozdravný proces přírody?
Titěra někde (četl jsem před dvěma dny, nevím už kde) řekl že v oblastech kde uhynou včelstva by přirozený stav návratem čmeláků a samotářek nastal do dvou tří let.

Příspěvek: #744

(16.02.2017 21:57)Louky napsal(a):  Za mě ještě jeden poznatek a to je lonskej extrémně rojivej rok. V přírodě musí po lonsku bejt strašně moc divokejch rojů a tim pádem se převčelení krajiny ještě zvětšilo a možná proto si to příroda vrací do srávnejch mezí.

Spíš mě napadá, že ty roje venku padly a po léčení si natahaly naše včely zase spoustu bordelu.

(16.02.2017 21:53)Radek Krušina napsal(a):  Protože, pokud nezačneme vědomě vyhledávat ty odolnější a rozchovávat je, potom na úhyn je tu cca 95% včelstev. To přece víme z pokusů, které v cizině probíhají.

A neděje se tento proces automaticky každý rok, když šlechtíme z toho nejlepšího co nám přežije zimu? Pokusy s cíleným šlechtěním čistíchího pudu zatím nikde na světě nic moc nepřinesly. A co se během nich měří? Za jak dlouho vykoušou mrtvý plod nebo vyčistí dno? Jakou váhu má tohle při boji s viry či nosematozou?

Příspěvek: #745

Myslím, že šlechtění na čistící pud a odolná včelstva jsou rozdílné věci. A to že v rojích je bordel a vaše včely si to natahaly je taky pověra.

Příspěvek: #746

(16.02.2017 22:12)tom.50 napsal(a):  Vůbec nechápu o jaké "mojí jedině správné" metodice píšete.
......
Já jen, že všichni mí známí, kteří mají podobný názor jako já včely mají a ve skvělé formě. Ale ať si dělá kdo co a jak umí a jak tam píšu, kdo si nedá poradit, tomu není pomoci.

Jo a Kohoute, dokonce tam myslím píšu, že je situace tak vážná, že bychom nyní měli přestat s žabomyšárnama. Tak nepruďte a nesnažte se být vtipný za každou cenu, fakt už to přestala být sranda!

Vážná situace? Myslím si že je to už normální, jde jen o to si na ni zvynout. Jak je vidět z grafu, za chvíli to bude běžné.

A o tom jak se to má správně dělat je tady od vás mnoho příspěvků. Tak jak říkají blíže neurčení odborníci a hlavně ne alternativně.
Dokud vám to funguje, užívejte si to.

---

(17.02.2017 8:14)Frey napsal(a):  A neděje se tento proces automaticky každý rok, když šlechtíme z toho nejlepšího co nám přežije zimu? Pokusy s cíleným šlechtěním čistíchího pudu zatím nikde na světě nic moc nepřinesly. A co se během nich měří? Za jak dlouho vykoušou mrtvý plod nebo vyčistí dno? Jakou váhu má tohle při boji s viry či nosematozou?

Přesně tak, na odolnost se dá selektovat jen tak, že si vyzkouším co je neodolné.
A to se dá odzkoušet jen tím odpadnutím, skutečně je problém poznat na jaře včelstvo které se nedožije příštího jara. Kromě těch co jsou slabá už po zimě a dopadají, i když tady mě zajímají ty co překvapí.
Nechť odpadne co je slabé a neduživé, jak říkal s.Husák.

Jde jen o to dostat do kontinuálního stavu, tedy udržet úhyny každoročně v limitu 10-30% (nebo kolik si nastavím) tak že omezím zbytečné ošetřování a nadměrné praní chemie do včel.
A počítám s úhyny a dělám si oddělkya z toho nejlepšího a nepřidávám je ke starým, abych poznal která stará jsou skutečně odolná.

Letos doufám rozeberu na oddělky jedno včelstvo co tam mám na "James Bond" stanovišti přes 12 let.

Příspěvek: #747

(17.02.2017 1:08)tom.50 napsal(a):  Když něco nevím, zeptám se.

Co je dnes nehašené vápno.

Neublíží včelám, když některá usedne na zem, kde je agresivní vápno? Párkrát jsem to poházel normálním vápnem, co se koupí do malty, ale neměl jsem úplně dobrý pocit, netušil jsem, co to udělá.

Nehasené vápno je vypálená hornina/ vápenec / pri styku z vodou alebo vlhosťou v pôde sa mení na lúh vápennatý. To najlepšie zabíja nemoci, dokonca bez problémov cisty MVP hneď likviduje, to dokonca vyhubí aj slimáky v zemi.
To čo ste kúpil bol hydroxid vápenatý.

Příspěvek: #748

(17.02.2017 8:39)Tini napsal(a):  A to že v rojích je bordel a vaše včely si to natahaly je taky pověra.

toto jsem si do letoška myslel taky... spoustu rojů jsme v rojáku "zadýmili" a nikdy jsme žádné spady neměli, výjimečně jednoho kleštíka... letos jsem na včelnici osazoval roj (náš - původní včelstvo mělo stejnou péči jak ostatní) a při letošních léčeních měl vždy výrazně větší spady, někdy i násobně. V září bylo na stanovišti řízené likvidování jednoho včelstva, ale tento roj se neúčastnil - nemyslím si, že by si to naloupil. A původní včelstvo svýma léčebnýma spadama nevybočovalo z řady...

Příspěvek: #749

Ja som mal 3 roje a dalšie čo som chytil keď sa mi usadili v záhrade som zapálil varidol, spád bol hadam najmenéj 500 klieštikov u tých čo prišli. U mojich možná max 20 klieštikov a včely mi zatiaľ žijú bez problémov.

Příspěvek: #750

Merkuri, děkuju, já vím co je nehašené vápno, jen nevím, co je dneska nehašené vápno. Ale asi máte pravdu, neptal jsem se ve stavebninách.

---

(17.02.2017 7:57)Kohout napsal(a):  

Citace:Česká republika patří mezi nejvíce zavčelenou zemi v Evropě. Na kilometr čtvereční připadá 6,7 včelstev, zatímco průměr EU je o více než polovinu nižší; 3,1 včelstev.

Takže ty úhyny jsou přirozený ozdravný proces přírody?
Titěra někde (četl jsem před dvěma dny, nevím už kde) řekl že v oblastech kde uhynou včelstva by přirozený stav návratem čmeláků a samotářek nastal do dvou tří let.

Takže Titěra vlastně říká, že převčelení užírá krásným čmeláčkům a samotářičkám žrádlo a oni v důsledku převčelení nemohou žít a že kdyby jim včely uvolnily místo.. atd?
Kdo ví, co měl na mysli pan inženýr. Přece téhle hovadině nemůže soudný člověk věřit!

Převčelení ČR je účelová lež, stále papouškovaná určitým typem lidí.

Příspěvek: #751

Jasné že je to lež. Pravda jsou dotace na zavčelení.

---

Mimochodem v té zprávě o zavčelení ani v tom co říká Titěra není o převčelení ani zmínka.

Příspěvek: #752

Helejte Tome, já už se v tom ztrácim - čim jsou teda zapříčiněný ty úhyny?
Když:
Metodika léčení OK.
Hustota zavčelení OK.
Pastva OK.

Příspěvek: #753

(17.02.2017 9:08)KaJi napsal(a):  

(16.02.2017 22:12)tom.50 napsal(a):  Vůbec nechápu o jaké "mojí jedině správné" metodice píšete.
......
Já jen, že všichni mí známí, kteří mají podobný názor jako já včely mají a ve skvělé formě. Ale ať si dělá kdo co a jak umí a jak tam píšu, kdo si nedá poradit, tomu není pomoci.

Jo a Kohoute, dokonce tam myslím píšu, že je situace tak vážná, že bychom nyní měli přestat s žabomyšárnama. Tak nepruďte a nesnažte se být vtipný za každou cenu, fakt už to přestala být sranda!

Vážná situace? Myslím si že je to už normální, jde jen o to si na ni zvynout. Jak je vidět z grafu, za chvíli to bude běžné.

A o tom jak se to má správně dělat je tady od vás mnoho příspěvků. Tak jak říkají blíže neurčení odborníci a hlavně ne alternativně.
Dokud vám to funguje, užívejte si to.

Už mi to funguje přes 50 let. Ano, to jsem tu už mockrát psal.

Když se jednou ptali Churchilla jak to, že se ve zdraví dožil tak vysokého věku, odvětil: "No sport."

Kdybyste se zeptal jak zajistit aby nehynula vč - odpověď si jistě domyslíte.
Možná raději napovím. Všichni věří, že sport je normální a nikdo nechce ani pomyslet, že je to právě sport co může zhuntovat člověka. Analogii ke včelám si najděte sám.

Příspěvek: #754

No Dol?

Příspěvek: #755

(17.02.2017 10:10)VaT napsal(a):  Helejte Tome, já už se v tom ztrácim - čim jsou teda zapříčiněný ty úhyny?
Když:
Metodika léčení OK.
Hustota zavčelení OK.
Pastva OK.

Skôr si myslím že im chýba nejaká odolnosť.

Příspěvek: #756

(17.02.2017 9:18)Merkuri napsal(a):  

(17.02.2017 1:08)tom.50 napsal(a):  Když něco nevím, zeptám se.

Co je dnes nehašené vápno.

Neublíží včelám, když některá usedne na zem, kde je agresivní vápno? Párkrát jsem to poházel normálním vápnem, co se koupí do malty, ale neměl jsem úplně dobrý pocit, netušil jsem, co to udělá.

Nehasené vápno je vypálená hornina/ vápenec / pri styku z vodou alebo vlhosťou v pôde sa mení na lúh vápennatý. To najlepšie zabíja nemoci, dokonca bez problémov cisty MVP hneď likviduje, to dokonca vyhubí aj slimáky v zemi.
To čo ste kúpil bol hydroxid vápenatý.

Nehasené vápno-pálené vápno- kusové, sa kedysi vozilo ako kamenivo-"makadam" a následne sa zalievalo vodou- hasilo vo veľkej nádobe najčastejšie pozbíjanej z fošní,neskoršie korba auta a pod,miešalo a po rozpustení kusov- "makadamu" sa vypustilo do vopred pripravenej,vykopanej jamy-50-60-siate roky...
Neskoršie sa pálené vápno začalo spracovávať vo vápenkách mletím na prach.Vrecované v malom- doma sa hasilo zalievaním vodou,vo veľkom prepravované v cisternách- fúkané ako aj cement...
Úplne najnovšie sa robil tzv.hydrát.To bolo vápno- a ešte je- zahasené,následne mleté na prach,ktoré sa už rovno ako prach primiešavalo do malty.
Obidva tieto produkty sú rovnocenné - hydroxid vápenatý,druhý názov lúh vápenatý.
Hydroxid = lúh.
Dúfam,že admin prepáči,to len na vysvetlenie.Dík.
To používam aj ja rozsýpaním popred a za úľami.

Příspěvek: #757

To jsou takové odpovědi na nic, Tome. Jasně vám to funguje ale nikdy jste nenapsal co, jen že vám to vždy řekne důvěrník, co máte udělat.
Měl byste se podělit, když tady apluejte na vážnost situace. A chcete odložit žabomyší spory.

Toto forum je plné lidí co jim to do loňska fungovalo, letos už ne. A co pár let je jich tu víc.

---

Jo, k těm čmelákům a samotářkám, to psalo i Včelařství, už před 30 lety, takže to je asi pravda.
I kdyby to nepsalo, když jeden druh uvolní místo, jiné jej obsadí.

Příspěvek: #758

K tomu tomem zmiňovanému převčelení. Co si mám představit pod pojmem úživnost stanoviště?

Příspěvek: #759

(17.02.2017 9:56)tom.50 napsal(a):  Kdo ví, co měl na mysli pan inženýr. Přece téhle hovadině nemůže soudný člověk věřit!

Převčelení ČR je účelová lež, stále papouškovaná určitým typem lidí.

Tak kolik se sem tedy ještě vejde včelstev? Ať slyšíme konečně neúčelovou pravdu.

Příspěvek: #760

(17.02.2017 1:29)Bronislav Gruna napsal(a):  Dávám následující graf jako námět k přemýšlení o perspektivách dalšího vývoje:

.....

Když jsem ten graf viděl poprvé tuším v MV, říkal jsem si ten člověk je borec, že mě to samotného nenapadlo! Zkrátka se ukázalo, že sběr měli nemá na úhyny žáden vliv.
S odstupem času je ale vidět, že tento statisticky pohled nestačí. Už jen úhynové roky jsou vyznačeny příliš "hrubě". Nemá vcelku cenu tady jmenovat roky a oblasti velikostí okresů a větší, kdy došlo k masivním úhynům a v grafu (ale ani v časopisu včelařství) ani čárka.
Dnes čekám na stejně inovativní pohled, který nás posune dál. Nejvíc sázím na Jiřího Danihilíka a jeho kolegu, kteří se snaží data z COLOSSu vyhodnotit v GISu.