Příspěvek: #921

(21.02.2017 10:41)KaJi napsal(a):  Nemám klasické česno, včely létají očky a nelezou po dně, je to jako ve stromě, tam to dole uklízí "služba".
A je na podložce vidět co se děje.

Jako to má Pepa Křapka?

Příspěvek: #922

(21.02.2017 11:23)JAREK255 napsal(a):  Pane KaJi jsem rád že se Vám výzkum daří ale všichni nechovají včelstva na odolnost ale pouze na med a pokud se v dosahu neobjeví podobný chovatel nebo zapomenuté neošetřené včelstvo tak se to i daří.

Můžete přesně říci co je špatné na tom, že včely mají malé zvladatelné česno = velké očko v oblasti, kde mají sediště a mohou komfortně regulovat klimatizaci a hlavně bránit česno před lupičkami a vosami atd.
Maximálně simulující situaci s přírodní uhlopříčnou stavbou přirozenou pro včely.

Případně můžete dodat jaké výhody přináší široké dno na studenou stavbu s česnem které táhne do všech uliček a nejde v chladnu bránit před vosami a dalšími útočníky.

Jen dodám, že jsem velmi rád že nechcete včelařit vedle mě, možná budete rád včelařit v oblasti se řádnými včelaři a úhyny přes padesát procent.

Příspěvek: #923

Ztotožnil bych se s tím, kdyby to tak za nás dělali výzkumné ústavy a zodolňovali a ověřovali genetický materiál, který vypustí mezi lidi. Protože dělají pravý opak, co jiného zbývá. Buď dělat to, co dělá Karel řízeně (jak by to měli dělat oni) nebo to, co spousta důvěřivých a extrémně pečlivých, co to udržují při životě tak dlouho, až se pak diví.

Příspěvek: #924

(21.02.2017 11:44)Pavel Holub napsal(a):  ... Buď dělat to, co dělá Karel...

A co konkrétně? Psal to tu někde?

Příspěvek: #925

(21.02.2017 9:47)KaJi napsal(a):  

(21.02.2017 9:37)Bronislav Gruna napsal(a):  

(21.02.2017 9:21)KaJi napsal(a):  No, ono by nakonec mohlo být zakázáno trápit včely čímkoli víc jak dvakrát v roce. Pro začátek.

Aby byl včelař nucen přemýšlet a provést zásah na 100% ve správnou chvíli.

To co ti Karle funguje v Podkrkonoší (1 fumigace do roka) nebude fungovat v Polabí v nížině. Je to stejné, jako kdyby tobě zakázali trápit včely krmením průmyslovým cukrem. Nevím, kolik včelstev by v tvých snůškových podmínkách a způsobu včelaření přežilo zimu?

Nevím, zda je možná selekce na velikost výkalového váčku. Ale asi ano.

Ale o možnosti selekce na odolnost jsme snad oba dva přesvědčeni, ne?

Myslím, že za pět let by bylo hotovo a úhyny by nebyly o moc větší než budou při pěti až deseti zásazích co se provozují a budou provozovat.

Máme selekční základnu 650 000 včelstev, snad by se z nich něco vybralo, ne?

Karle, určitě je prospěšné všímat si odolnosti včelstev. K tomu je třeba určitý selekční tlak. Moje poznámka směřovala k tomu, že někde je přirozený selekční tlak tak vysoký, že musíš dost přemýšlet, jak hromadným úhynům zabránit a ne jim jít naproti. Dospěl jsem k názoru, že testovat odolnost počítáním uhynulých včelstev je dost drahé. V některých podmínkách často nezůstane nic jen ty odolnější odchází poslední. To je sice taky informace, ale dost drahá a omezeně využitelná. Takže selektovat, ale přiměřeně místním podmínkám.

Příspěvek: #926

Pavle mohl bych ti odporovat.Vd skoro žádné a nosema apis se mi objevila na jaře u jednoho včelstva.Zatím slabě. Popisuji jinde.
Tak jak jsem slyšel od jiných a fundovaných.
Ano nosema může jít ruku v ruce s varroázou,ale je tam to ale,je to pouze příznak konce kolabujících včelstev na varroázu.
Zeslábne včelstvo na minimum,nestačí zvládat teplotu a nastoupí nosema a dílo je dokonáno.
Ale zde jsme vyzdvihovali nosemu která kosí silné včelstvo bez přispění varroázi.
To se zde neřeší a to může být kámen úrazu - Nosema serena. F.V.

Příspěvek: #927

Jistě. Já si před lety při odchodu do Kolbenky řekl že mi stačí těch šedesát včelstev co mám.
Po zjištění a pár letech pokusů kdy jsme se přesvědčil o pár let před ostatními, že ani sebelepší péče které jsem schopen nezabrání úhynům pro které nemám vysvětlení tehdejší úrovní poznání a začal jsme dělat jediné.

Nespotřebávám nové oddělky na udržení starých včelstev - ne že bych to už nedělal úplně, stále abych viděl že to to včelstvo většinou nezachrání. Je škoda oddělku přidat jej na horší včelstvo.

Takže stará včelstva nechávám žít, ošetřuji a oddělky netrestám spojováním se starými.
Nevím jako moc je to efektivní a nákladné, ale pořád mám o 50% až 100% včelstev než které mám v plánu.

A ekonomicky na počet hodin péče o včely je to lepší než to co jsme provozoval kdysi.

Takže mám takové úhyny a ztráty, že mám pořád víc včelstev než je plán.
Mám ztráty pod 30% celoročně a dlouhdobě, spíš míň.

Včelař který udělá 50% oddělků a posílí jimi kmenová má mým počátáním ztrátu 33% a to mu nesmí ani jedno už padnout. Takže tento vzornák je na tom hůř jak já. A 40% ztrát je tam obyvklých, co tak slyším.

Příspěvek: #928

(21.02.2017 12:10)vlcek napsal(a):  Pavle mohl bych ti odporovat.Vd skoro žádné a nosema apis se mi objevila na jaře u jednoho včelstva.Zatím slabě. Popisuji jinde.
Tak jak jsem slyšel od jiných a fundovaných.
Ano nosema může jít ruku v ruce s varroázou,ale je tam to ale,je to pouze příznak konce kolabujících včelstev na varroázu.
Zeslábne včelstvo na minimum,nestačí zvládat teplotu a nastoupí nosema a dílo je dokonáno.
Ale zde jsme vyzdvihovali nosemu která kosí silné včelstvo bez přispění varroázi.
To se zde neřeší a to může být kámen úrazu - Nosema serena. F.V.

Nosematické včelstvo není silné vitální včelstvo. Přenos spór je nevýznamný do té doby, než některé slabé včelstvo zkolabuje. Pak se snadno a rychle nosematickým stane. Bez přispění VD se to koná asi jen vzácně. To by včelstva kolabovala i po úhynových létech prokazatelně způsobených VD. Prostě myslím si, že VD v tom vždy hraje podstatnou roli.

Příspěvek: #929

(21.02.2017 9:20)Pavel Holub napsal(a):  .....
Tedy, abych to mírně rozmotal, není ztráta (ta co bolí), jako ztráta (se kterou se počítá).
Když hold nebudu vyhodnocovat slabochy a včas měnit matky, postará se o chybné geny příroda. Oba přístupy jsou korektní, pokud si je toho včelař vědom.

Je to složitěšjí.

Kdyby byla vyšší pravděpodobnost že silné přežije, mám je a dělám je.
jenže ta pravděpodobnost, že ztráta chuti k životu potká silnější je větší.
Obvykle v podletí odejdou silnější včelstva.

V případě matek podle Colossu je trochu šance, ale dvě včelstva - nové a staré mají větší šanci že jedno přežije než to staré s vyměněnou matkou.

To jedno má šanci <=1, jedna je maximum 100%, u těch dvou je maximum 2 a pravděpodobnost bude okolo 1 s velkým rozptylem, tedy i dost nad 1.

Příspěvek: #930

Karle to máš vlastní zkušenost? Jaký je u tebe silnější včelstvo?

Příspěvek: #931

Dřív bylo 2m, dneska tak metr a půl Langa. Ale jak mám postupně dadanty tak je to obtížně definovatelné, včely se přizpůsobují snůšce. Loni slabé, slabá snůška.

Příspěvek: #932

(21.02.2017 11:35)Pavel Holub napsal(a):  Nezastávám se dolské ideologie, ale nosematóza s roztočem VD má hodně co společného. VD urychluje konec nosematických včelstev a horizontální přenos infekce NC. Takže jedno kolabující včelstvo zazásobí spórami a nakaženými včelami spoustu vitálních loupících včelstev v okolí. VD tak nepřímo způsobí efektivní šíření onemocnění.

Teď nerozumím. Souhlas s tím, že pokud je multiinfekce více patogenů kolaps je rychlejší. Přenos infekce z kolabovaného včelstva na N.C. je ale nezávislý na to zda v tom včelstvu byl VD či nikoliv. Snad jen četnost kolapsu na multiinfekci bude rychlejší a zvyšuje je tedy pravděpodobnost přenosu, to ano.

Příspěvek: #933

Ale já dodal, že by to nastalo i v obdobích po VD kolapsových létech, no a nenastalo. Vždy to čeká na jistou hladinu roztoče ve včelstvech, a pak to podle okolností propukne. Mimo tato období se kolapsy nekonají, tedy NC dominový efekt zatím nezpůsobuje, jen ho podporuje. Spouštěčem je zatím jen VD.

Příspěvek: #934

Pavle,kdyby každý doznal pravdu o úhynech tak by najednou vše bylo jinak.Jenže to co vidím kolem sebe a beru to jako ukázku,tak mne přesvědčuje o opaku.Úhyn nahlásí při 80 - 100%.
Viděl jsem to názorně, kdy zde tak zvaně úhyn nebyl.Každý v měli varroáza nula.Výročka ,přišel přednášet p.Balík a zajímal se o úhyny.
A k tomu poznamenal:Požádáme,proto že tu jsou velké úhyny o dotaci.Tos měl vidět jak se každý vibarvil.
Jen že mě to nedalo a objel jsem si včelařská stanoviště.Jeden vedle druhého. Dělám to dodnes - pouze jsem to zmenšil.
Výsledek - ten rok první i ze včelnic chovatele 20 + 20 ani jedno živé.
Průměr ze včelnic ,které sleduji je 30 - 60% úhynů.Jak kde a jak u koho.
A když se dostanu k výsledkům z měli - 2 brouci na stanoviště je výjimka.
Ale netvrdím,že určitá symbióza zde nebude.Ale z mé zkušenosti - aji bez varroázi se může objevit nosema. F.V.

Příspěvek: #935

Znovu: nosema je oportunní parazit, takže propuká, kdykoli je včelstvo nějak a něčím oslabeno. Může to být cokoli: roztoč, včelař a jeho zootechnika či jím vyvolaný stres, hlad, pesticidy, roztoč VD a řada dalších věcí. Vnímavá včelstva odejdou dřív. Některá vydrží větší zátěž. Roztoč může být spouštěč, ale každé včelstvo je jiné. Tohle nemá obecně platné řešení. Jde o specifickou situaci a historii jednoho každého včelstva, jedné každé včelnice.
Jiří

Příspěvek: #936

Je to tak, že zatím vycházíme z dostupných statistik a z terénu, který kdo znás zná. Proto je tak důležité sdílení informací abychom pokročili v chápání souvislostí. Znovu nabádám k vyplnění dotazníku COLOSS.

Příspěvek: #937

A o nosemě se z něj /vyhodnocení/ něco dozvíme?

Příspěvek: #938

Mně v Colossu chybí chlívečky jako jestli jsem vytočil všechen jarní med do sucha s tím že si něco najdou a pak už nebyla snůška, a jestli si po úhynech kupuju matky vždy od toho samého chovatele.

Příspěvek: #939

Taky tam postrádám pár chlívečků.
O nosemě se nepřímo dovědět lze - vlivný nedefinovaný faktor.
Těžko asi lze po obyčelném včelaři včetně mě, aby stanovil diagnózu nosema ceranae.

Příspěvek: #940

(21.02.2017 19:08)Jiří Matl napsal(a):  Znovu: nosema je oportunní parazit, takže propuká, kdykoli je včelstvo nějak a něčím oslabeno. Může to být cokoli: roztoč, včelař a jeho zootechnika či jím vyvolaný stres, hlad, pesticidy, roztoč VD a řada dalších věcí. Vnímavá včelstva odejdou dřív. Některá vydrží větší zátěž. Roztoč může být spouštěč, ale každé včelstvo je jiné. Tohle nemá obecně platné řešení. Jde o specifickou situaci a historii jednoho každého včelstva, jedné každé včelnice.
Jiří

V tom s vámi nemůžu jinak než jedině souhlasit, pakliže do těch faktorů započítáme i hlubokou podestýlku.

No a k závěru vašeho příspěvku jen tolik, že jakou má pak vypovídací hodnotu pro ostatní monitoringová služba a COLOSS? Když říkáte, že je to včelnice od včelnice a dokonce včelstvo od včelstva jiné!