Příspěvek: #121

Jde mi o SOUVISLOST mezi počtem chomozomů a tím, že se vše projeví dříve.

Příspěvek: #122

Trubci jsou geniálním vynálezem přírody. Nejen že trubce mají na jaře silná a dobře vyzimovaná včelstva, takže je záruka, že tyto geny se budou šířit na rozdíl od uhynulých či jarních chudáků na třech rámcích.
I v samotných trubcích od jedné matky je určitá mírná rozdílnost podle toho, jak se nakombinovaly chromozomy. Některé kombinace jsou vhodné pro dané prostředí jiné méně. Samozřejmě poloviční genetická výbava s sebou nese i rizika nížší odolnosti vůči infekcím. Tam je to pak ON nebo OFF. Trubec předvádí vlastně tím že žije, že je odolný, kvalitu svých spermií. On má spermie přesně s takovou genetickou výbavou, jakou má on sám a ta se budˇ hodí nebo ne. Určitý infekční tlak na trubce je příhodný, proto je trubčina na okrajích plodového hnízda, chytá to z první ruky. To samé s VD prakticky do slunovratu se VD množí převážně na trubčině. Takže i to je příčinou proč se mohou příznaky viroz objevit na trubcích v předstihu oproti včelám. Ty mají navíc výhodu dvou sad chromozomů, tím pádem vyšší variabilitu genů a tím i lepší imunitní možnosti.

Ovšem jako vždy ve včelařství nic neplatí 100% .

Příspěvek: #123

Aniž bych chtěl být jízlivý či jedovatý, tak posledních několik příspěvků s "vysvětlením" genetiky je hodně mimo mísu. Je to asi jako by si člověk vzal zdravovědu, která vyšla před sto lety a chtěl pochopit dnešní medicínu.
Pokud byste se chtěli v problematice poučit, tak velmi doporučuji tyto knihy:
http://www.academia.cz/evolucni-biologie-1.html
ve zjednodušené formě i pro neodborníky zde: http://www.academia.cz/uvod-do-evolucni-biologie.html
Dále tohle: https://www.levneucebnice.cz/p/genetika-...&utm_term=
A pokud chcete řešit i molekulární úroveň problému, tak potom zde: http://www.databazeknih.cz/knihy/zaklady...unky-45040

Příspěvek: #124

Hetero: tvůj příspěvek k tématu mi připomíná moje vysokoškolské profesory. Taky tímhle stylem hodiny dokázali mluvit o ničem. Chápu-li dobře, pokud s jirkou.marxem nesouhlasíš, argumentuj prosím, rád se dozvím něco nového. Neodkazuj nás na literaturu.

Příspěvek: #125

Je lépe něco, i když to není zrovna odborné než se domnívat že proti úhynům se nedá dělat nic. U mne vzniká problém v září, neboť nerozeznám, zda je přínos z přírody nebo z cizích úlů, pokud by to šlo rozeznat bez pomoci léčiva není problém tuto snůšku ukončit a přeléčit, problém je po každém přínosu použití léčiva což nelze. Včelstva nerozebírám, kontroluji pohledem na česnech a před také napoví vosy které to zjistí dříve a jsou zalétány a hledají v trávě tyto včely, které odchází pěšky. Nejdříve přestane být včelstvo aktivní, něco jako když je plný medník přestávají pracovat, pak odcházejí mladé včely podle pohledu nepoškozené nemohou létat, pak začnou odcházet včely, na kterých je vidět poškozená křídla, to jsou úly ještě plné a nechá se delším léčením, kdy je potřebné obsáhnout vývoj zavřeného plodu. Podle intervalů v jakých postižené včely odchází se nechá zhruba odhadnout jak je plod postižen a na jaký zákrok se připravit před jeho otevřením. Jen pro názornost v roce2014 odchod nemocných včel po 1 minutě co matka zakladla to vypadlo z úlu, provedl jsem naučený zákrok, po dvou dnech včelstvo ozdraveno. Je důležité vědět, že to jde a není to složité.

Příspěvek: #126

Já se Freye musím zastat i přes jeho záporné hodnocení. Napsal to zcela přesně. Vědecká činnost se zatím v praxi při řešení problémů se zdravotním problémy našich včel moc nevyznamenala a počet výzkumných pracovišť v Evropě je silně naddimenzován vzhledem k těm pár drobnostem, které z nich vypadly a jsou použitelné! Zdraví R. S.

Příspěvek: #127

(04.10.2016 13:41)JAREK255 napsal(a):  ... provedl jsem naučený zákrok, po dvou dnech včelstvo ozdraveno. Je důležité vědět, že to jde a není to složité.

Jarku, nemohl bys být prosím Tě trochu konkrétnější? Asi to bylo myšleno jako dobře míněná rada, ale v této formulaci je to bohužel takové nic neříkající...

Příspěvek: #128

Bohužel letos alespoň u mě na jednom stanovišti byl problém také právě v září. Zimní generace v červenci a srpnu ochráněna. Vysoké reinvaze a hezké počasí však zapříčinily to, že se poslední týden u nejsilnějsilnějších včelstev líhly všechny zářijové včely podporující zimní generaci poškozené (někde to padalo). Na jejich místo pak musí nastoupit zimní generace, což může být problém. Tímto pro mě přestává platit poučka o ochraně jen zimní generace, všechny včely ve společenství jsou důležité, jak jsem si letos ověřil.

Příspěvek: #129

Nedůležitější se mi zdá ta třetí věta (JAREK255 p.126) - vnímat všemi smysly a všechny podněty, vyhodnocovat je a nebát se toho. Chce to čas, studovat a hlavně nabýt z toho zkušeností. Všechno nejde úplně vysvětlit, bych řekl.
U mě ty přeléčené zatím taky drží. Jen jedny z nepřeléčených mám neaktivní už od července, a nic na nich nemůžu zjistit. Jestli to lehne, zkusím zjistit proč a dám vědět.

Příspěvek: #130

Sám jsi si odpověděl. Dost často to můžeš vidět, včely které nejdou a nic na nich není vidět kromě toho že nejdou a pak někdy padnou.

Příspěvek: #131

Frey a případní další:
Omlouvám se za nekonkrétnost, ale chtěl jsem se vyhnout tomu, abych tu házel odbornými termíny a lidi mi psali, že nemám machrovat...
Je to jako bych chtěl po někom, kdo se v tom vyzná, aby mi vysvětlil včelaření v jednom příspěvku na fóru a nebyl bych pokojen s tím, že mi doporučil včelařskou literaturu, abych se dál vzdělával.
Nejde o to, že by pan kolega Marx neměl pravdu, ale některé věci, které uvedl, jsou hodně zjednodušené. Platí jen v určitých velmi specifických situacích, ale ne obecně. Hlavně ta formulace, že díky tomu, že trubec má jen jednu kopii genetické informace, tedy že je haploidní, či hemizygotní, tak že to u něho funguje v režimu ON/OFF. Je to pravda, ale jen v určitých speciálních případech. Není tu prostor na široké vysvětlování, ale existují věci jako neúplná dominance, polygenní dědičnost, genové interakce, dědičnost kvantitativních znaků, epigenetická dědičnost, alternativní sestřih mRNA při expresi genetické informace. Uplatňuje se tu Liebigův zákon minima (neplést si Justa svobodného pána von Liebig se současným autorem knih stejného jména), Shelfordův zákon tolerance a další ekologická pravidla, koevoluční vztahy včela vs. patogen apod.
Prostě ta věc je daleko složitější. Současná věda v této problematice zatím ani zdaleka neřekla vše. Navíc třeba nějaké izolované pozorování i třeba zopakované po několik let nemusí znamenat závislost. Mohou v tom být pouze koincidence, které pozorovatel mylně vyhodnotí jako korelaci.
Omlouvám se, za hodně cizích slov a cizích termínů, které nevysvětluji, ale to bych tu suploval ony zmíněné knihy.
A primárně ta moje poznámka ani nebyla určena jako oponentura panu Marxovi. Spousta lidí dělá zjednodušené závěry... včetně mě. Jinak když už jsem se tak rozepsal, kdosi po mně před asi měsícem chtěl, abych napsal svoje konkrétní výhrady vůči časopisu Moderní včelař. Exemplárním nepochopením biologických zákonitostí a jejich velmi svéraznou interpretací je článek Rozmnožování - proč příroda vymyslela sex autora Michala Kabáta v čísle 2/jaro 2016 tohoto časopisu na stranách 49-51, kde např. autor dává analogii mezi rodozměnou vyšších rostlin a haplodiploidním způsobem kódování pohlaví u sociálního hmyzu, což jsou dvě spolu naprosto nesouvisející věci, jen se při obou náhodně vyskytuje haploidní forma organismu. V článku je takových lapsů více, byť ostatní články jmenovaného autora v tomto ročníku chválím.

Příspěvek: #132

Je to ve vlákně Varroa Destruktor tuším někde okolo př.320.Od té doby jsem změnil způsob chovu a po dva roky to vypadalo slibně letos zatím nevím čí vinou, zda mojí nebo mladého včelaře který začal vedle se 20 včelstvy byl jsem nucen použít KM což mne překvapilo.

Příspěvek: #133

Ja přiznavám svoje minimalni znalosti nicmene soucasna veda nam k úhynum neřiká nic pouzitelneho v praxi. Proto se zde snazim upozornit na příznaky které jsou vidět a které signalizuji možné úhyny. Věřte mi že rozjeté silné včelstvo v červnu vůbec nevypadá na možný kolaps ale už je zadělano na průšvih. A je potřeba se na to soustředit při prohlidce ulů i obhlidce česen.

Všiml jsem si ze roztoc na trubcine uprednosťnuje nekteré larvy. Pod takovou je pak jeste pred zavickovanim vice dospelych samicek....i sest v jedne bunce. A v okolnich bunkach neni žádná nebo sem tam jedna. Musí tam chodit po cichu. Proc nam vyzkumnici nepripravi feromon, dame ho do krabicky a pak ji vyndame s vetsinou roztocu v ule.

Ja jenom pozoruju a ptám se

Příspěvek: #134

Pane Marxi, jak už jsem uvedl, to nebylo nic proti Vám. Mimochodem Vaše příspěvky tu za poslední roky čtu všechny, protože mají hlavu a patu a jste podle mě pan včelař. V příspěvku jste se mi objevil jen protože jste měl tu smůlu a byl na stejné stránce a protože Frey Vás v souvislosti s mým psaním zmínil. Jinak nic proti Vám
A mimochodem, těm věcem o kterých jsem psal, náhodou malinko rozumím, ale mám mnoho jiných oblastí, kde jsou moje znalosti ještě horší než minimální... A tohle fórum beru jako možnost vzájemného obohacení poznáníchtivých lidí, kteří by se v životě třeba ani nepotkali, ale tu mohou sdílet své myšlenky a obohacovat se.

Příspěvek: #135

Už jsem nad tím také přemýšlel. Feromonem nebo nějakou tou konkrétní vůní tubčího plodu nalákat roztoče do jakési vrše. Dovnitř je to láká a ven už nemohou. CHytají se tak miši, ondatry, ryby, kraby a v podstatě to funguje na vše živé které láká potrava. Nemyslím tím samozřejmě bakterye a viry.

Příspěvek: #136

Pane Heteropteryxi nebojte ja jsem uz dost stary na to abych se naštvaval nebo vystrašil a dost mladý na to abych se chtěl dozvidat nové věci. Mam dvě otazečky. Jednu obecnou a jednu konkretní.
1. Ve stejném infekčním prostředi ma větší šanci na přežití jedinec s haploidní nebo diploidni genetickou vybavou?

2. Je spermie trubce jeho věrná genetická kopie. Jsou spermie jednoho trubce geneticky totozné.?

No a jen tak na okraj jakým způsobem se na letošnich uhynech podilela řekněme nestandardní snůska. Ja mel zreba jen tu prvni tak do 20.5.

Příspěvek: #137

(04.10.2016 18:15)jirka.marx napsal(a):  ...Všiml jsem si ze roztoc na trubcine uprednosťnuje nekteré larvy. Pod takovou je pak jeste pred zavickovanim vice dospelych samicek....i sest v jedne bunce. A v okolnich bunkach neni žádná nebo sem tam jedna. Musí tam chodit po cichu. Proc nam vyzkumnici nepripravi feromon, dame ho do krabicky a pak ji vyndame s vetsinou roztocu v ule.

Možná to není feromonem larvy, ale feromonem jiné samičky VD. Selským rozumem - proč by zrovna VD svůj evoluční vývoj zakládal na příbuzenském páření bratr x sestra od jedné matky, které je např.u jiných živočišných druhů degenerativní? To mi nedává smysl. Takže si samičky VD vyberou tu buňku, kde už nějaká jiná samička je a snaží se tím páření bratr x sestra pokud možno eliminovat. Ale třeba je důvod úplně jiný...

Příspěvek: #138

:Ale třeba je důvod úplně jiný...


Trubčí plod má o dost delší vývoj než dělničí a z postupně kladených vajíček dospěje více dospělých jedinců varoa. To je ten hlavní evoluční důvod proč varoa upřednostňuje trubčí plod.

Příspěvek: #139

Domnívám se že roztoč není tak inteligentní k rozeznání plodu, řídí se teplotou trubčí plod je chován při nižší která mu vyhovuje.

Příspěvek: #140

jarek teda myslíš trubčí plod na rámikoch č.2 či 9...
z toho mi vychodí myšlienka, že trudi/trubčí plod v centre plodiska (plásty č.4 či 6 pri metóde LBV) nebude o nič viacej zaťažený klieštikom ako robotníči...

(sakra ale čo ak má pravdu zdenek )