Kolik měly včely zásob na zimu, že se zapojily do říjnové snůšky? Ptám se proto, že včelstva, která dosáhnou určitého množství zásob (vztaženo k prostoru a síle včelstva) se už o snůšku přestanou zajímat. Pokud se to přestřelí, už v srpnu bývá let včel skoro sporadický....bez ohledu na počasí.
Benátky nad Jizerou 218 m n.m. BVD - 11r .39x24,39x17 - více než 80 včelstev
Člen spolku VČELA plus z.s.
(22.02.2017 9:53)tom.50 napsal(a): MartinP to vystihnul asi dobře, jen bych ho poopravil že melecitoza může přijít ještě i v září a i později. Mnoho let byly zimy že se každý měsíc vč prolétla a pak melecitozu ustála v pořádku. Až přišla normální zima...
Z toho vyplývá, že vč musím zazimovávat na normální zimu a nepodléhat masírce těch zvláštních lhářů o globálním oteplování. Ono to s tím souvisí tak, že určitý typ lidí dělá všechno prostě jinak než většina, jejímž příslušníkům tito lidé obyčejně říkají stádo, ovce či ovčani atd. Že by za jejich neúspěchy mohlo být něco jiného než neznámé choroby, neidentifikovatelné viry (za komančů to byli zavilí imperialisti, za katolíků Síly Pekelné atd). to oni prostě nepřipustí. Jak jsem napsal včera jinde, Nepřítel je vždy vně, nehledají ho u sebe.
Volal mi Randy Oliver, že by chtěl jít k Pajdovi do učení. Že prý už ho nebaví nebýt ovce a rád by se zbavil podezření (resp. jistoty), že je problém a v dohledné době bude ještě větší.
Jinak doporučuji shlédnout nedávno zveřejněnou . Hned na začátku (asi 09:50) poměrně jasně a srozumitelně ukazuje, že problémy se stále více kupí a dokládá to jednoduchým ekonomickým propočtem (platby za opylování 8USD - 45USD - 155USD), který ukazuje, jak je stále více složitější udržet včely při životě.
Dokrmoval jsem 15 kg cukru,vlastniho medu meli odhadem tak 10 kg,prevazne svazenka.Zakrmeno koncem srpna,zimni chumace zasahovaly vrchlikem do tretiho nastavku,plod uceleny bez mezer soustredeny od osy ocka po obou stranach(studena stavba).Medovice i melecitoza se objevila u nas koncem srpna,pak byl chvili klid az do cca poloviny zari a koncem zari to zacalo znova,vetsinou nalet na modrinove porosty.Vcelstva se pote jevila slabsi do zimy nez jine roky,kdy bezne byla jeste v listopadu v sile 2.nastavku 39x624,treti spodni uz byval i bez pylu.Snad bylo resenim nafrkat vsech 37 vcelstev na vlecku a pretahnout dal od snusky,ale nase ZO je predebsim v lesich a snuska probihala snad na cele Drahanske vrchovine,ve vyssich polohach koncila kvuli teplotam driv.Souhlasim s Karlem,na medovici je nezastavi nic.
39x24,nevim kde se tam vzala ta 624.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 22.02.2017 11:41 od JosPr.)
Z trinastich mi ostalo osem vcelstiev. Podla mna bol na mojom stanovisti problem
vypadku letnej znasky. Teda v case ked sa rodia dlhoveke vcely obmedzili plodovanie.
Vyzerali v pohode. Ale na jesen sa zacal zmensovat pocet vciel v uli.
V mensom mnozstve neustali tsilne mrazi.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 22.02.2017 12:25 od Marvin.)
V úvodu tohoto vlákna je Hlasování: Na podzim 2016 jsem zaregistroval:
Skoro 60% včelařů uvedlo, že nepozorovali nic závadného. Zdá se, že to zima zásadně změnila. Dala by se tatáž (nebo podobná) hlasovací tabulka přidat pro období jara 2017?
Srovnání výsledků z obou tabulek by jistě bylo užitečné.
(22.02.2017 10:31)Milan Havelka napsal(a): Kolik měly včely zásob na zimu, že se zapojily do říjnové snůšky? Ptám se proto, že včelstva, která dosáhnou určitého množství zásob (vztaženo k prostoru a síle včelstva) se už o snůšku přestanou zajímat. Pokud se to přestřelí, už v srpnu bývá let včel skoro sporadický....bez ohledu na počasí.
Mám zcela jinou zkušenost z roku 2002. Intenzivní snůška modřínové melecitozy od srpna do října způsobila totální zanešení včelstev. Nosily dokud byla jediná volná buňka. Úplně zanesly a zavíčkovaly i trubčinu v podmetu. K 15 kg srpnového krmení cukrem přidaly odhadem 30 kg cementového medu. Kde jsem to nechal být, uhynulo skoro vše.
Je zajímavé, že i v roce 2002 se sešly dlouhá zima, hladové léto, pozdní melecitóza s rokem přemnožení kleštíka. Na rozdíl od letošní zimy, bylo všeho víc - melecitózy, kleštíků i delší zima. Až se znovu sejdou drsné podmínky jako 2002, bude celorepublikový úhyn 80 %.
(22.02.2017 11:31)JosPr napsal(a): Dokrmoval jsem 15 kg cukru,vlastniho medu meli odhadem tak 10 kg,prevazne svazenka..
Pepo, u svazenky se na závěr kvetení provádí tzv. desikace, tj. postřik látkou na bázi Roundap Rapid (Monsanto), který (zjednodušeně) postupně zahubí rostlinu (ta je stále v květu) a ta v očekávání smrti vrhne poslední živiny z kořenů do semen aby se její genetická infromace rozmnožila. Tímto způsobem si zvyšují zemědělci výnos. U řepky to je tuším 1000kč/ha.
Nemohly si včely zimující na svazence natahat neonicotinoidy či glyfosáty z Roundap Rapidu? Přimlouval bych se udělat ve výzkumáku rozobor svazenkových zásob (pyl a med) jestli to tam najdou. Pak budeš vědět.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 22.02.2017 13:26 od Frey.)
Nebylo desikovano,taky mne to napadlo,bylo zaorano na zelene hnojeni.Uz jsem zkoumal i podivnou cervenou mazlavou hmotu,kterou vcely sbiraly na spodni strane listu japonskych topolu na plantazich v okoli.Podle botanika to byl druh rzi.Jak prochazim lonske zapisky,beru jednu vec po druhe.
Já i když včelám zkrmím třeba 26kg cukru tak jejich hladovost a slídivost po snůšce stále trvá. Když pak příjde pozdní melecitoza lítali i při 11-12C° a to i v mlze dokud nenaplnili uplně všechno. Melecitoza je láká víc než cukr.
Králíky pod Kralickým sněžníkem, včelsva umístěna 600-760m.n.m. 230 včelstev 42x36 +42x27,5 medníky 42x17 vše tenkostěnné 22mm
Tom.50 - já jsem to na nosemu ještě neshodil, nosema může být POUZE důsledkem špatných zásob, právě medovice, melocitoza, jak píše MartinP. Někteří včelaři říkají, že něco bylo. Já byl na svatební cestě a pak jsem včely už nerozebíral.
Až bude hezké počasí a budu moci do včel, klidně napíšu, že to bylo v důsledku melocitozy či medovice. Já budu jenom rád, že to bylo zásobami. Příště si dám pozor, chybami se člověk učí a žádný zkušený z nebe nespadl.
Jen jsem se tu snažil řešit problém, který nastal. Možná jsem začal z druhé strany, ale včely mám rád, tak se starám a hledám.
Když Vám moje příspěvky přijdou strašně, nereagujte prosím.
Až budu včelařit 40-60 let jako někteří tady na foru a ty zkušenosti mít budu, poradím a nebudu se jim vysmívat.
Já znám včelaře, kteří včelaří 40 a více let a včelařit se mnozí bohužel nenaučili, někteří ani matku nedrželi v ruce a možná ji ani veviděli. Ale když přijde prosinec, tak by chtěli, aby tak jako oni, i jiní prohnali svá včelstva acetonem, že je to prý povinné léčení. Tedy aby je tím acetonem prohnali i ti, kteří to nepotřebují a umí se o svá včelstva starat lépe než oni, třeba jiným způsobem vedení svých včelstev, jinou metodikou včelaření po celý rok.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 22.02.2017 18:50 od vernut.)
Tome děkuji Ti za pochvalu - ale já se za velkého,ani znalého včelaře nepovažuji.
Vlastním a též přečetl ,/s určitýma výjimkami vše/,přibližně 200 svazků knih.Ale určitě již více,jenom minulí týden jich přibylo
32 kousků.Nejsterší 1884 a nejnovější 2016.K tomu Česká včela,Moravská včela,Včelařství ,Rozhledy...........Moderní včelař,
Překlady i některé nepublikované knihy význačných našich včelařů a jejich záznamů.
Ale stále ..........
A k tomu druhému:Určitě se zeptám,když některého včelaře potkám co mu zbylo.Jen že to neberu jako bernou minci.
Pouze uznám to co vidím na vlastní oči a nebo kamarád který se mnou spolupracuje.Proto letos ještě nemohu říci,musí být silný
prolet včel.Občas je potřeba i dalekohled. F.V.
(22.02.2017 18:56)Milan Havelka napsal(a): Už je tady těch úhynů moc a nálada není dobrá....tak něco na zlepšení. Tohle je jedno z mých velkých včelstev. Foceno dnes - venku 10°C.
Jsem asi nechápavý, ale co že je to"za krásnou práci", já jsem moc nic z toho příspěvku neviděl
Jirka Šturma, 605 233 633, web: viz můj profil,
230-270 m n.m., Stř. Čechy, Mladoboleslavsko, údolí řeky Jizery, Langstroth 2/3, Člen Včelařský spolek pro Mladou Boleslav a okolí z.s., Nečlen ČSV,z.s.; Pravdivý citát: Chceš mít včelky v plné síle, nerýpej jim často v úle.