Příspěvek: #541

OK, ale neverím, že klieštik je podstatný vektor pre prenos vírusov. Modifikácie vírusov pribúdajú a my ani nevieme čo tam máme. Donedávna sme vedeli len o NA a dnes tam máme jej horšiu sestru NC. Človek v kóme zomrie zvyčajne na zápal pľúc, ale včetci vedia, že umrel na ťažký úraz hlavy.

Příspěvek: #542

U mě jedno z deseti zazimovaných nepřežilo, nepřelezly na zásoby. Včelí chomáč zůstal na 2.NN, trochu zasahovaly do 3. nástavku a zásoby v kraji 3. a nahoře. Jestli je držel dole plod těžko říct (dle Milana Havelky možná i neotevřená očka). Vymetl jsem tak 2 litry včel. Po vyčištění podložek v půlce ledna pořád spad měli alespoň 3 týdny, vypadá to na konec v mrazech na konci února.

Příspěvek: #543

V minulosti som viackrát prezimoval matky v 5rNN zateplených plemenáčoch. Neuhynulo ani jedno. Dnes by som už mal obavy. Niektoré včelstvá /1:20/ uložia zimné zásoby nad hlavu a tiež niektoré včelstvá neprejdú na zásoby, aj ked nie sú najslabšie. Nemám na to vysvetlenie a obdivujem včelárov, ktorým to je jasné. Takéto straty /+ strata matky/ považujem za prípustné a prirodzené.

Příspěvek: #544

Pro Albert Gross p.538 změnil se způsob chovu v moderní včelaření a sklízí se jeho plody na poznatky našich otců dědů se zapomíná.

Příspěvek: #545

Za dob nasich dedu netekla chemie doslova vsude kolem nas...

Příspěvek: #546

Ahoj Včelaři.

Letos jsou zatím to tak vypadá nejhorší úhyny, jaké tady ještě nebyly. Je otázkou, co je toho příčinou, sám zastávám názor, že se jedná o systémou chybu, sahající až desítky let do minulosti.
Na svých přednáška říkám, že postupně dochází k druhovému ohrožování včely medonosné na našem území, chci říct to, že kdybychom vše nechali vždy hned na přírodě, docházelo by pouze k přirozeným krizím, kdyby se v určitých letech objevily vyšší úhyny, přežila by odolná včelstva a ta neodolná zemřela. Odolná by se namnožila a jelo by se dále, než by přišlo něco dalšího. To je příroda plně přirozený proces, který je globalizací sice trošku urychlen, ale to nevadí.

Když včelu vyvedeme z přirozeného prostředí a dáme ji do nástavkového úlu, provádíme lehké úpravy vlastností - např. bodavost, tak se včela dokáže dobře přizpůsobit a jede se dále, to ničemu nevadí.

Podle mého došlo k těžkým zásahům do života včelstev, které vyusťují v aktuální už vysoce neudržitelný stav. Které těžké zásahy to jsou? Je jich několik, určitě se to nemálo lidem nebude líbit, setkávám se s kritikou často, ale za svým názorem si pevně stojím.
V prvé řadě jsem odpůrcem inseminace a obcházení přírodního výběru, druhou věcí je převoz včelstev a tedy umisťování včelstev do jiných podmínek a dále, co je velice zásadní, je nerovnoměrný rozchov. Je velice častý příklad toho, že si včelař koupí matku a z ní vychová i tucet dcer - sester. Toto je dalším velice těžkým obcházením přírody. Věda si může tvrdit co chce o tom, že to nevadí, ale je to porušování přirodních, dlouho se vyvíjejících se zákonitostí. Každý zdravý jedinec má vyvést potomka, to je zákon přírody. Pokud toto potlačíme a převezmeme do rukou to, kdo se bude množit a kdo ne, je to špatně, bohužel. Když má včelař 20 včelstev na stanovišti a všechno to jsou sestry, je to z přírodního hlediska stav, který nikdy nenastává, je to pro včelu něco hraničně nového. Ono to rojové hospodářství nebylo zase tak špatné a nebo dobře, rojení potlačit, ale uvědomit si, co to rojení doopravdy je. Rojení není za účelem snížení medného výnosu včelařovi, ale projev zásadního přirozeného zákonu. Našimi zásahy došlo k draské ztrátě přirozené genetické diverzity, což se pak projevuje například 100% úhynem.

Další věcí jsou léčiva, selekce na varoózu by v 80 letech proběhla úspěšně, pokud by se to nechalo na přírodě, léčení včelstev je rozhodování o tom, kdo bude žít a kdo ne, tedy další velice těžký zásah do můžeme říct evoluce včely medonosné.
Krom toho léčení je zadlužování, je to dluhová past, vykoupení se z něčeho, ale za rok řešíme o úroky větší problém.
Selekce na varoózu bude muset v dohledné době proběhnout, ať chceme nebo ne, toto má kritickou prioritu. Pokud léčíme včelstva na varoózu, časem se nabalí další problém, v našem případě DWV, ale my léčíme dále, v USA se rozjel nový, další virus zvaný VDV, což způsobilo prohloubení se krize v USA a jednou tento virus bude i u nás.

Myslel jsem si, že nosema ceranae bude mít separátní selekční tlak a nebude se s varoózou sčítat, ale sčítá se, včelstva zatěžuje varoóza a viry, do toho se přidá nosema a máme obrovské úhyny a plně neudržitelný stav. Už není možné nemocná včelstva dále udržovat při životě a těch je už mezi 97-99%. Toto číslo se blíží 100%, 100% neodolnost představuje druhové ohrožování včely medonosné na našem území. Kdybychom nyní přestali ošetřovat a nechali to tak, je už nemalá pravděpodobnost, že by včela vyhynula, protože přeživších by bylo tak málo, že by se křížili pouze mezi sebou, což by vedlo za 2-3 generace k příbuzenskému páření (pořád mezi sebou), degeneraci a vyhynutí.
Člověk včelu přivádí na pokraj, ne nemoci. Léčení? Ano, dobrá, ale s vizí do budoucna a ne neustálé ústupky. Na svých přednáškách představuji vysoce propracovanou metodiku ošetřování včesltev vedoucí k pozitivní selekci na varoózu a viry, která v prvních letech vytlačuje zimní ošetřování a zaměřuje se na letní ošetření. Ošetřování v zimě je velice špatné, více v mé přednášce, pošlu odpoledne na ní odkaz ke stažení. Metodiku používají například v Německu.

Máme dvě možnosti, přidat na aplikaci, začít aplikovat nosevity na nosemu a čekat, až sem přiletí černý sršeň, už je údajně v Bavorsku a čekat, až sem přijde VDV či něco dalšího, ani nevíme, co se za 10 let objeví. Včelaři, kteří budou začínat v budoucnu, se budou připravovat jako na "válku", aby vůbec mohli mít včely, dostanou řadu léčiv, dostanou lapače na sršně atd.

Od roku 1980 se šlo špatnou cestou a náprava bude velice krutá, údajně je léčení humanitární, opak je ale pravdou, léčení zpočátku funguje, ale má negativní vlivy v hlubší podstatě věci, která se začně projevovat až postupem času, až se nabalí další nemoci. Právě ta humanitárnost odepisuje včelaření a může ho dovést až k úplnému kolapsu.
Na úhyny se připravte, budou čím dál častější a pokud se nezmění naše myšlení naprosto od základu směrem k co největšímu respektu přírody (na postřiky polí se vykašlete, ty nemají s úhyny, které nyní máme nic společného), bude ještě hůř, další nemoci na nás ve světě už číhají, příroda by se ale se vším vypořádala, protože tlaky na selekci přichází postupně, jeden přijde, proselektuje se, za 20 let přijde další a zase nanovo, my ty tlaky ale nabalujeme, až to celé zkolabuje, jednou to pochopí každý včelař, snad nebude úplně pozdě.

Na své názory o přírodě a o vysokém negativním vlivu lidských zásahů dostávám často dost kritiky, prosím, ušetřete si ji, můj názor nezměníte, vemte si z mého názoru co považujete za souhlasné a tím to dále nechejte tak. Děkuji a pěkný den.

Příspěvek: #547

Já to vzal z druhé strany.
Dol se dušuje ,že ve Varidolu je Amitrazu minimum. Aji jim věřím.
Jen jsme zapomněli,že pyl si včely uchovávají od jara do podzimu - přebytky /většinou ty nejsilnější včelstva/.A kolik si donesly třeba z postřiku řepky...
My jim tam prsknem Varidol - pokud možno raději více,aby nescházelo. A co se stane?
Tam již nikdo nezaručí to minimum !!!!!!!!
Neřekl jsem ,že je to zlikviduje - jen jim nahlodá tu oddolnost - nastpoupí viry......
Zapomněli jsme na jedno důležité - každý lék má svoje vedlejší účinky.
I to tepelné ošetření dle p. Linharta má své vedlejší stránky jak bylo vidět v Prostějově...... F.V.

Příspěvek: #548

(13.03.2018 11:46)Jan Peterek napsal(a):  . . .
Na svých přednáškách představuji vysoce propracovanou metodiku ošetřování včesltev vedoucí k pozitivní selekci na varoózu a viry, která v prvních letech vytlačuje zimní ošetřování a zaměřuje se na letní ošetření.
. . .

Honzo, budu opravdu hodně, ale hodně upřimný. Prezentuješ se tu jako letitý, velmi zkušený včelař. Včelaříš nějakých 5 let. Někdo to nezvládne za celý život, ale asi jsi asi Ferda mravenec (nebo brouk Pytlík? )
Z jakých zkušeností čerpáš, máš svoji metodiku ověřenou, výsledky, křížové testy atd. ve svých myšlenkách si protiřečíš, máš klapky na očích a pro stromy nevidíš les.

Příspěvek: #549

Ono člověk nemusí dlouho včelařit, to co popsal jsou vcelku obecné věci platící jak na včeli, tak prasata s jejich africkým morem, na slivoně s šárkou atd. My zasahujeme, je to krátkodobě úspěšné, ale z dlouhodobého hlediska... .
Příroda to klidně bude řešit 1000 let, to jen my na vše spěcháme, protože jsme tak nějak krátkověcí

Příspěvek: #550

Tak ta tvrdá chemie především škodí spermiím u trubců, byla na to nějaká studie, dá se ale i ta používat, když to má nějaký cíl (můžu říct selekční).

Honzo, je to tak, že včelařím 5 let, to jsem mohl uvést rovnou, protože když to vezmu z té pozitivní stánky, tak to ukazuje jenom to, kolik se dá udělat za tak krátký čas. Řekni mi, kolik včelařů má po 4,5 letech včelaření (po nikom jsem včelaření nepřevzal, začal jsem od píky) přednášku na univerzitě a ještě významné, jako je ta Mendelova při významném setkání včelařů? Jsem na to hrdý. Ano, říkám to trošku nadneseně: vysoce propracovaná metodika, mohl bych psát pouze propracovaná, beru to, ale opět jsem na tu metodiku hrdý, nevím za co bych se měl stydět.
Langstroth také viděl včelí mezeru hned a nevčelařil 50 let, než si toho všiml, délka včelaření vypovídá pouze o praktických věcech, o zkušenostech, ale když má člověk přijít s novou myšlenkou, tak ji od nikoho nepřevzal, protože by už nebyla nová, buď do problému vidíš a nebo ne.
Vím, že do toho jdu se vší vervou, ale opět si myslím, že není čas na to, abych psal: myslím si, mělo by se, bylo by dobré, rád bych, chtělo by to, možná, spíše, pravděpodobně a jiná přešlapující slova, taková slova nebudu ve velkém používat.
Vím, že hodně popírám textem výše do velké míry včelaření a to, jak se včelařilo, ale bohužel, opravdu bohužel, myslím si, že jsme až moc v pokročilém stádiu, abychom si tady hráli na nějakou etiku, opět říkám bohužel.
Sám to dělám jen pro včelu (a už vůbec ne pro peníze), protože chcu včelařit i za 50 let, pokud se dožiju 80 narozenin...

Příspěvek: #551

Tak tomu říkám sebevědomí!

Příspěvek: #552

Trochu pokory nikdy nikomu neublížilo.

Příspěvek: #553

Honzo, díky za komentář, ono ten protitlak je vůči mě opravdu hódně silný, a čím je silnější, tím je i můj text ostřejší. Vem to i z té druhé strany čím více se na mě budou lidé smát, tím více budu i já uvolněnější (často jsem dost v diskuzích napnutý).

Myslím si ale, že píšu pěkně o přírodě a také o tom, že existuje jiná - "alternativní", přirozená popř. přirozenější cesta vedoucí k pozitivní selekci (výběru nejlepších, neojdolnějších na každé včelnici). Že je nad čím přemýšlet a zhodnocovat.
Mým cílem není se s nikým hádat, ve svých komentářích zastávám etiku, protože na nikoho neukazuji, nejmenuji, kritizuji pouze špatný systém včelaření.

Příspěvek: #554

Honzo, tyto názory už zná celý internet, teď by to chtělo makat na jejich potvrzení. Takže méně teorie (a textu) a více praxe. Ať se daří.

Příspěvek: #555

K tématu:
https://theses.cz/id/2f0afy/DP_Janecek_1.pdf

Příspěvek: #556

Jane díky za tvůj obsáhlý a podrobný příspěvek. Na video, kde to ještě rozvedeš se hodně těším.

Dovolím si krátkou citaci, protože to je pozoruhodné tvrzení:

(13.03.2018 11:46)Jan Peterek napsal(a):  .... Našimi zásahy došlo k draské ztrátě přirozené genetické diverzity ....

Pokud by jsi toto tvrzení dokázal, dodalo by to české vědě punc světovosti.
Thomas D. Seeley totiž díky vzorkům včel ze sbírek, založených před rozšířením varoa, získal DNA a její variabilitu porovnal se vzorky včel, které jsou varoatolerantní a přežívají bez zásahů. A ukázalo se, že došlo k drastickému snížení genetické variability u těchto odolných včelstev.
Na základě těchto poznatků potom světoví apidologové doporučují včelstva léčit, aby zůstala genetická diverzita zachována do doby, kdy budou schopni selektovat varoatolerantní včelstva bez této ztráty. Pokud totiž jednou ke ztrátě diverzity dojde je daný druh vystaven většímu riziku kolapsu na jiný patogen.

Ať se daří.

Příspěvek: #557

Trochu jsem nepochopil to tvrzení.......propracovaná metodika léčení na varoázu a viry.........a přitom má letos tak drastické úhyny. Nějak tomu nerozumim

Příspěvek: #558

(13.03.2018 13:41)roslp napsal(a):  Jane díky za tvůj obsáhlý a podrobný příspěvek. Na video, kde to ještě rozvedeš se hodně těším.

Dovolím si krátkou citaci, protože to je pozoruhodné tvrzení:

(13.03.2018 11:46)Jan Peterek napsal(a):  .... Našimi zásahy došlo k draské ztrátě přirozené genetické diverzity ....

Pokud by jsi toto tvrzení dokázal, dodalo by to české vědě punc světovosti.
Thomas D. Seeley totiž díky vzorkům včel ze sbírek, založených před rozšířením varoa, získal DNA a její variabilitu porovnal se vzorky včel, které jsou varoatolerantní a přežívají bez zásahů. A ukázalo se, že došlo k drastickému snížení genetické variability u těchto odolných včelstev.
Na základě těchto poznatků potom světoví apidologové doporučují včelstva léčit, aby zůstala genetická diverzita zachována do doby, kdy budou schopni selektovat varoatolerantní včelstva bez této ztráty. Pokud totiž jednou ke ztrátě diverzity dojde je daný druh vystaven většímu riziku kolapsu na jiný patogen.

Ať se daří.

Naším plemenářským zákonem ano a necítím se být světovým.

Příspěvek: #559

No mně neuhynulo nic a myslím, že je to náhoda. Okolo to padlo hodně, hold občas sedne štěstí na v...

Příspěvek: #560

(13.03.2018 13:41)roslp napsal(a):  Jane díky za tvůj obsáhlý a podrobný příspěvek. Na video, kde to ještě rozvedeš se hodně těším.

Dovolím si krátkou citaci, protože to je pozoruhodné tvrzení:

(13.03.2018 11:46)Jan Peterek napsal(a):  .... Našimi zásahy došlo k draské ztrátě přirozené genetické diverzity ....

Pokud by jsi toto tvrzení dokázal, dodalo by to české vědě punc světovosti.
Thomas D. Seeley totiž díky vzorkům včel ze sbírek, založených před rozšířením varoa, získal DNA a její variabilitu porovnal se vzorky včel, které jsou varoatolerantní a přežívají bez zásahů. A ukázalo se, že došlo k drastickému snížení genetické variability u těchto odolných včelstev.
Na základě těchto poznatků potom světoví apidologové doporučují včelstva léčit, aby zůstala genetická diverzita zachována do doby, kdy budou schopni selektovat varoatolerantní včelstva bez této ztráty. Pokud totiž jednou ke ztrátě diverzity dojde je daný druh vystaven většímu riziku kolapsu na jiný patogen.

Ať se daří.

Ja neviem, poucte ma, nie je znizenie genetickej variability tak nejak obsiahnute uz v podstate slova "selekcia"? Proti tomu sa da krizit odolny kmen s povodnou populaciou a znova selektovat. Slachtitelsky chov je vzdy obmedzeneho rozsahu a moze tomu pomoct prinajlepsom iba trochu. Za stavu, ked masa radovych vcelarov neveri, ze by varroaodolna vcela mohla vobec existovat, alebo ze je to iba teoreticky koncept, je postupne prirodzene sirenie niektoreho existujuceho odolneho kmena v populacii a opatovne naberanie povodnej diverzity dost utopisticke. Nejaky vacsinovy spolok by si to musel vziat za prioritu.