Příspěvek: #481

Zdenku, neni to uz tak trochu arachnofobie???

Příspěvek: #482

(14.11.2020 20:01)Zdeněk Barnat napsal(a):  Nevymejšlejte ,dělaj to brouci. Doufám že to MatesP potvrdí.

Kolik je max množství brouku aby včely přežily. Rozvedu to v půli června a pak každých dvacet pět až třicet dní a naposledy monitoring v půli zaří.


Ať se daří Zdeněk

Příspěvek: #483

Zdravím
Nevím jak kde ale u nás v okolí řádí asijská nosema viz. toto:
NOSEMA CERANAE a včela:
Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v
rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou
vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.
Vědecká klasifikace:
Říše: houby
Kmen: houby spájivé
Třída: hmyzomorka
Řád: Dissociodihaplophasida
Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema
V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické
mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím
dál méně, nový druh naopak stále častěji.
Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová
Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně
sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama
vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí.
Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus.
Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato
informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření
nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol.
Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným
druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy
parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.
Výskyt:
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v
Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis
cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r.
2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve
stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano
Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a
Švýcarsku.
Biologie patogenu a jak jej včelař pozná:
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již
konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů
hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice
choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší.
Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem,
ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou
většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl.Po snůšce v
červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva
mají slabší obranný pud. Začínaji být nenápadně postupně a pomalu loupena
tichou loupeží. V tom je ten problém.
Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž
pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8
dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná
loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do
konce září zejmena při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávaji
prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství
včelstev na stanovišti je konec dříve.
Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází
k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny
varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po
úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů
si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak
tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny
listopadu.
Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjiště u matek ve
vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu.
Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní
Eropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná
souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps
disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není
známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo.
Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apis. Zdá se, že zatím účiná látka
je na bázi chloru (koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při
použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s
medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměňou díla, měnit
matky a tvořit oddělky, chovat jen sliná včelstva.V odborné veřejnosti se
přirovnává toto onemocnění jákési rakovině včelstva.

Příspěvek: #484

Jo zejména tato část je mi hodně povědomá:
"Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice
choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší.
Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem,
ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou
většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl.Po snůšce v
červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva
mají slabší obranný pud. Začínaji být nenápadně postupně a pomalu loupena
tichou loupeží. V tom je ten problém.
Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž
pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8
dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná
loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do
konce září zejmena při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávaji
prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství
včelstev na stanovišti je konec dříve"

Příspěvek: #485

Opět připomínám svou hypotézu, kterou jsem zveřejnil v tomto vláknu v dubnu 2019:
Hlavním viníkem většiny hromadných úhynů včelstev v ČR je nosema.
Ta v některých případech umožní masivní infekci viry nebo bakteriemi, v některých úhyn sama způsobí.

Příspěvek: #486

Když jsme začínal, měl jsem klasický jarní úhyny v malém množství na VD. Od listopadu přibývaly mrtvolky na dně a včelstvo zesláblo až zůsalo torzo někdy na jaře. To byla ta hodně zamořená včelstva. Ale letošní úhyn je jiný. Je to rychlé a někde těch roztočů je o dost méně, než jiné roky. Včelstva přežila i několik tisíc roztočů. Nyní padají a roztočů je tam zlomek.
Např. včelstvo s denním spadem (rok 2017) 18ks někdy na začátku července. Před úlem už mraky poškozených včel včetně deformací. Nasadil jsem hobru a lil tam KM 65%. Včely to přežili na 4 uličkách. Přes zimu slábly a slábly, ale dali to. Letos takové spady zdaleka nebyly a včelyv polovině října nikde. Jen mraky zásob.

Příspěvek: #487

Podľa prspevkov má každý včelár inú príčinu úhynov. Ak sú pesticídy všade, tak by mali hynúť včely všade, ale nie je to tak. Včely hynú aj v lokalitách s výdatnou a pestrou znáškou peľu. Hynú aj v rokoch s dobrou znáškou nektáru, kedy nehladujú.
Klieštik je až sekundárny patogen, ktorý nespôsobuje úhyn priamo, ale prenášaním a rozmnožovaním vírusov. NC je pre bežného včelára neznámy patogen.
Priamym patogenom, ktorý spôsobuje úhyny sú teda vírusy a NC ? Alebo...???

Příspěvek: #488

(14.11.2020 21:15)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Opět připomínám svou hypotézu, kterou jsem zveřejnil v tomto vláknu v dubnu 2019:
Hlavním viníkem většiny hromadných úhynů včelstev v ČR je nosema.
Ta v některých případech umožní masivní infekci viry nebo bakteriemi, v některých úhyn sama způsobí.

Už byli i někteří před Vámi. (odkazy na odborné články) Jenže, ona vždy nastoupí inkvizice a jede si tu svoji písničku kleštík, kleštík, kleštík.
Nebude dlouho trvat a vrhnou se nás zase.

Příspěvek: #489

Nikto nedokázal, že problém je NC. Je to hoax ?

Příspěvek: #490

(14.11.2020 21:43)MatesP napsal(a):  Když jsme začínal, měl jsem klasický jarní úhyny v malém množství na VD. Od listopadu přibývaly mrtvolky na dně a včelstvo zesláblo až zůsalo torzo někdy na jaře. To byla ta hodně zamořená včelstva. Ale letošní úhyn je jiný. Je to rychlé a někde těch roztočů je o dost méně, než jiné roky. Včelstva přežila i několik tisíc roztočů. Nyní padají a roztočů je tam zlomek.
Např. včelstvo s denním spadem (rok 2017) 18ks někdy na začátku července. Před úlem už mraky poškozených včel včetně deformací. Nasadil jsem hobru a lil tam KM 65%. Včely to přežili na 4 uličkách. Přes zimu slábly a slábly, ale dali to. Letos takové spady zdaleka nebyly a včelyv polovině října nikde. Jen mraky zásob.

Máš asi ve svých včelstev vysokou virovou nálož, pokud je necháš loupit, často první vysávají krmnou kasicku,tak je vysoká koncentrace virů,přes plod se to rozšíří do celého včelstva a k sousedním vcelstvum. Včely takto napadené jakoby ztrácí obranný pud,je teorie,že viry ovlivňují toto jejich chovani,aby se množili - stejný princip jako toxoplazmóza. jde to rychle a toto nedá ani nejzdravějších silné sousední včelstvo s vypiplanou zimní generaci. Silná co mají skvělý sběrací pud jdou první a velmi rychle. V takových kolapsovych letech je dobrý ty slabší nebo i silný co mají problém preventivně rušit. A v díle to není,už několik let rvu do včel plásty z úhynů a nemá to vliv. Tedy vyjma plodu,ten je jako jedno z jader pudla.

Příspěvek: #491

Albert Gross úhyny na asijskou nosemu jsou již několikrát potvrzené. Momentálně pokud vím chtěli odebírat vzorky na stanovištích, kde probíhal popisovaný průběh úhynů. Zatím co zkoušeli všude velká nálož NC. V odebraných vzorcích kde byl plod bylo většinou čisto bez VD. V okolí Nové Paky bylo dost úhynů a tak řeší co se děje a snaží se to dělat organizovaněji.
Faktem je, že VD je zaklínadlo a nic jiného AMEN. Problém je v tom, že na tuto nosemu téměř nic nezabírá a jak by to vysvětloval Dol.
U mě se to prohnalo také a malinká naděje na určitou šanci něco zachránit je větší dávka KM po delší čas, ale úspěch ani ne 50% na záchranu. K tomu ještě nutno dodat že to musí bít podchyceno včas a ne, když včelstvo oslabuje.
A jen pro skalní vyznavače VD. Pamatuji dobu, kdy spad po prvním léčení byl i více jak 1t broučků, včelstva prosperovala a chovatelé se s tím bez obal pochlubili na školeních. Dnes padne včelstvo a najde se v něm pouhé desítky či stovky kusů. Co to asi bude za záhadnou změnu.
Blbé je že chovatel si bez mikroskopu nezjistí, zda má nosemu, zato broučka vidí pouhým okem a rozeznat druh nosemi už je úplně bez šance.

Příspěvek: #492

Nejdůležitější je odevzdání zimní měli a nedělejte v tom včelařům bordel jo!

Příspěvek: #493

       

Podrobnosti o úhynech. Foto jsou ze dne 6.8.2020, Vtomto případě šlo o vyzimovaný oddělek, který jsem letos na jaře dostal od kamaráda, kterému jsem loni na jaře dal dva vyzimované oddělky. A letos mi vracel dva. Jeden, ten silnější je pěkný, šel ze dvou NN na pět a žije. Tenhle byl po zimě slabší, šel ze dvou NN na tři. Nevytáčel jsem ho a když jsem 6.8: dělal kontrolu zásob,, tak měly málo zásob a navrch jsem tam našel jednu!! poškozenou včeu na plástu. Plod ale vypadal pěkně, tak jsem je jen nakrmil 14 kg invertu a připravil si jednu matku za svého chovu do jednoho nástavku s tím, že vyměním matku na konci října pomocí letošního oddělku. Tohle včelstvo bylo 100% ošetřeno na podzim 2019 Varidolem bez plodu. No nicméně na začátku listopadu prázdný úl se zásobami. V létě žádná svoje včelstva neošetřuji, tahle genetika to holt nedala. Všechy tři včelstva, která mi zatím padla jsem zcela proti svým zásadám krmil v srpnu. Každé z nich mělo jiný původ, dvě z nich byly na podzim 2019 ošetřeny proti Kleštíkům, jedno bylo ze skupiny neošetřovaných .

Příspěvek: #494

Právě běží přednáška MVDr. Zdenka Klímy o příčinách úhynů.

Příspěvek: #495

Hodně poučná přednáška. Doporučuji.

Příspěvek: #496

Veľka vďaka- konečne je tu zmysluplné vysvetlenie ,nejaké postupy ,východisko z ozaj kritického stavu aj mojich včelstiev. Ešte raz ďakujem.

Příspěvek: #497

Přednáška o příčinách to byla výborná a zaujala mne. Třeba zmínka o KM, že neporušuje mikrobiom včely, to byl důkaz výzkumu, který potvrdil mou dosavadní praxi. Možná, že se časem potvrdí ve výzkumu i další věci z mého provozu. Bude to chtít asi čas. Zadání použití pelyňku nebo použití kyselinové clony i na zdánlivě zdravá včelstva by stálo za to zadat jako výzkumnou práci pro studenty. Je tu ještě mnoho dalších otazníků pro běžného včelaře jak pracovat s viry. Pořadatelům sekám velkou poklonu.

Příspěvek: #498

Přednáška super, pan Klíma mi odpověděl na mnohé mé otázky. Mám co zlepšovat.

Příspěvek: #499

Tohle by asi mělo patřit do kategorie :Co se (ne)děje v ČSV.

Já jsem jako hlavní zprávu přednášky slyšel, že práce včelařů by měla spočívat ve vytváření místních, lokáních skupin pro (pokud možno neošetřování?) a pro hledání a množení odolných včelstev.

(Ale možná si do přednášky promítám jen to co bych chtěl slyšet.)

Příspěvek: #500

Marku asi jsi poslouchal špatně, nebo jsi to tak zjednodušil, že by s toho vypadl paskvil. Nebo jsi použil ironiii???.
Jinak přednáška výborně ucelená. Většinu všichni známe, ale když se to dá do souvislostí, tak to někomu pomůže se zorientovat.
Já si utvrdil, že jedu na stejné vlně a že to funguje. Jen pro žádný okrsek zde není vhodný prostor a možná ani stejně ochotní lidi co se dohodnou.
PN.