Příspěvek: #541

Co jsem nenapsal tak že to začíná bezletnejma trubcema keří se někde před úlem třeba 4m shromažďují na nějakém kameni,drnu nebo klacku. Ale nejsou jich desítky ale jen tak 3-4 a další dny další.

---

(16.11.2020 21:10)Peter Salaj napsal(a):  podľa mňa toto bola pravda tak niekedy pred kolektivizáciou ale dnes nie. Každému komu sa vyrojili včelstvá vie že do konca roka si donesú ledva pre seba, niekedy ani to nie. Ak sa matka oplodní a ak si niečo donesú tak možno prežijú zimu. Zatiaľ som videl takto okolo včelnice 9 včelstiev v strome, ani jedno na jar nevyletelo. 78 hektárov lúžneho lesa v 4. stupni ochrany, kilometer k Rakúskej hranici plnej malých políčok s kvitnúcim zeleným hnojením, uprostred mŕtveho ramena Dunaja. Ak má niekto také miesto, kde vidí, že tie roje reálne prežijú viac ako dva roky tak len v tichosti závidím. Naozaj. Inak sú k tomu aj vedecké štúdie že koľko rojov reálne prežilo a tie 3 roky som si nevycucal z prsta.

Právě že jedině staré obrovské včelsvo s obrovskými zásobami mohlo vyslat roj tak brzo a tak velký že se v přírodě uchytil.Muselo to tak fungovat proto že jinak už by žádný včely nebyly.Staré včelsvo mnělo nad sebou dost starých zásob.Pokud se mu oplodnila mladá matka tak žilo dál a třeba až za dva roky vyslalo zase velký a časný roj.Nemůže se pozorovat přežívající včelsvo v dnešní době. Když je zde roztoč varoa tak divoké včelsvo nemůže žít dlouho. Já přeci píšu o přirozanosti včelsva jak to fungovalo a jak jsou včelsva nastavena za tisíce let. Muselo to tak fungovat jinak by jsme dnes včely neměli. Právě že stará včelsva byla základ rodu ve špatných letech kdy roje v přírodě neobstáli.

Příspěvek: #542

Tento jev sleduji od třetího roku svého včelaření. Každý rok je intenzita jiná. Letos nebyla tak velká, jako v roce 2016, kdy mi uhynulo pár včelstev. Letos už jsem na 30% úhynu.

Příspěvek: #543

Ať je příčinou úhynů to či ono, jedno velice účinné opatření můžeme dělat všichni a to je tvorba oddělků v době rozkvětu ptačí třešně. Všichni literaturou políbení víme, že takové včelstvo než si vychová novou matku je bez plodu a stačí ho jednou preventivně přeléčit 1x fumigací.

Není to sice vyřešení úhynů jako takové, ale je to jedno z možností jak si udržet chov- bez vytváření oddělků dnes včelařit nelze.

Příspěvek: #544

dnes kontrola všech stanovišť, všechny včelstva v pořádku, záložní oddělky dnes krásné prolety.

Příspěvek: #545

Ty lezouci vcely mame i u nas. Objevuji se kazdy rok v dobe kdy kvete repka. Roztoce najdes na plodu vsude, to neni dukaz, ze za lezouci vcely muze VD.

Příspěvek: #546

Já řepku nemám a poskakující včely ukazují u mne na problémové včelsvo . Jestli najdeš roztoče na plodu všude tak vůbec není třeba bádat proč jsou masové úhyny. Já u včlstev v červnu můžu rozlámat trubčinu jak chci a brouka nenajdu. Jedině právě u těch průserových. Když má někdo brouky všude tak mu poskakující včely nic neříkají proto že to je u něj normální. Kdo převěšuje plod nad mřížku tak může mít poskakujících včel mraky. Nad mřížkou plod přichladne nebo je nedoživený a pak taky můžou poskakovat poškozený včely.

---

Psal mi Louky soukromou zprávu že mám pravdu s tema roztočema a hlavně s mým příspěvkem č539 kde píšu že se ty roztoči množej rychleji než je uváděno nebo než se množili dříve. Jinak to není možný aby ve svědomitě léčených včelsvech bylo tolik brouků které viděl všude přímo na včelách v úlech. Louky včely zachránil ale brouci prý byli všude.A poskakujících včel mraky.

Příspěvek: #547

Zdenku u mňa to neplatí- tohto roku tak málo klieštikov som ešte nemal- Júl /červen/ polka júla gabon 3ks na včelstvo-do polky augusta /srpen/spády malé . Prvý septembrový týžden /záři/ varidol 3-4 kvapky spady priemer 7- 15 ks najviac 70 v jednom včelstve. Začiatok oktobra /řijen/ varidol priemer 10ks.na včelstvo najviac cca 30ks. A záver- Včely do polky oktobra pekné, rozmiestnené podložky pred úlami nič ako mrtve včely nepreukazovali, žiadne lúpeže . Zvrtlo sa to koncom 10 mesiaca cez daždivé počasie , úbytok silný včiel , aj mrtve na podložkách pred úlom včely sa ukazujú ako polovica slabé. nájdu sa aj slušné, z 30tich- 4 som zrušil a ešte očakávam ,že pár do jari neprežije. Tak sa normálne pýtam je za tým brouk, varoaza- podla mňa neexistuje, musí byť niečo iné...

Příspěvek: #548

Podle me jedinou cistou varozu ma Zdenek, tam kdyz to padne, tak opravdu na extra velkej pocet brouku, to ma osefovany. My ostatni s dalsima smakuladama (nosema, viry,...?) hrajeme vcelku nerovnou hru s prirodou o svoje vcelstva.
U me zatim OK, stanoviste co mi ohrozily zlodejky (likvidace zacatkem zari tusim) funguje dal bez nejakych vetsich problemu. VD mix jsem zda se vyresil za 5 sekund dvanact. S jistotou budu vedet na jare .
Chose

Příspěvek: #549

Měl sem to podobně, na jaře Ekopol, žádný brouk, v létě pak Gabon, spad pár kousků, kolem poloviny října Varidol. Spad od 20 do cca 200 brouků. Po 14 dnech, při druhé fumigaci už sem měl jeden úl prázdný, bez včel. Spíš se přikláním k variantě, že když se vytrácí včely, vytrácí se z úlu i kleštík, ale to se musí rozhodovat nejdéle v podletí . Spad na podložkách kontroluji pravidelně.Možná nefungoval Gabon ?

Příspěvek: #550

A funguje vám tam vůbec to léčivo?? Mně se brouci namnožej i na horách kde je kratší vegetační doba. Není možný aby u vás padalo tak málo, tomu se nechce věřit že tam brouci nejsou. A kolik broukú padá sousedům?

Příspěvek: #551

To musím zjistit, další včelař ve vesnici jen dojíždí, nepravidelně, ale včelař cca 5 km vzdušnou čarou ode mně má ze 40 včelstev 18 už teď.Já tedy zatím -1, ale do jara daleko.Ekopol byl můj výmysl, ale v podstatě žádný efekt, tak buďto tam brouci na jaře opravdu nebyli, a nebo nefunguje, potom ale Gabon v létě taky bez efektu. Včely musela oslabit buď Nosema, ale to zase dostávaly pelyňkový odvar s krmením, nebo nevím.

---

Zapomněl sem dodat, že na dalším stanovišti jsou včelstva, stejně ošetřovaná, bez problému. Ale je to cca 15 km

Příspěvek: #552

Dnes ráno a na obed som dával 3 krát varidol tiež prevažne 3-4 kvapky na 2-3NN. v podvečer som našiel max 2 klieštiky na včelstvo, niekde zatial nič-nula. V okolí neviem ,ale o problémoch so včelami počuť.

Příspěvek: #553

@Zdenek
Ekopol me nijak nepresvedcil, pouzil jsem ho na jare u vybranych vcelstvech. Zvysenej spad (lecebnej) byl, ale nic markantniho.
Stavelku s glycerinem jsem letos taky zkousel poprvy, myslim, ze malou davku, ze jsem mohl dat vetsi. Ale lecebnej spad byl, u toho zustanu i na pristi rok.
KM 65% klasika, pouzivam na kuchynsky houbicce, predevsim pri zjisteni DWV a u vcelstvech sousedici vcelstvu s DWV, predevsim smerem ke kraji linie.
Letos poprvy sublimace stavelky, 3x1,1g (ve vcelstvech byl jeste plod - zari), cilene, ne u vsech. Za me taky dobry
Varidol ani Gabon letos nepouzit.

Jsou ale videt velky rozdily v oddelcich/vcelstvech, do nekterych netreba strkat nos a je to OK, nektery je potreba cilene resit casteji. Na druhou stranu kdyz pak pristi rok skouknu evidencni listy z letoska, muzu nekterej material zkusit dal mnozit. Je uz vic z ceho vybirat.
Jinak spad monitoruju celorocne.

chose
Chose

Příspěvek: #554

(17.11.2020 20:22)Zdeněk Barnat napsal(a):  A funguje vám tam vůbec to léčivo?? Mně se brouci namnožej i na horách kde je kratší vegetační doba. Není možný aby u vás padalo tak málo, tomu se nechce věřit že tam brouci nejsou. A kolik broukú padá sousedům?

Ja by som sa naopak čudoval, keby som tam tých kliešťov mal pri prvej fumigácii viac. Ty jednoducho nevieš pochopiť, že u nás počet klieštikov už nemá nič spoločné s počtom padnutých včelstiev. Nevadí, pred siedmimi rokmi by som ti tu dával za pravdu aj ja. To som mal tisícky po prvej fimuígácii a nič sa nedialo, včelstvá prosperovali. Lenže tie časy sú dávno preč. Ako sa začali mračná na okolí zaťahovať, tak sme sa (väčšina) vrhla na boj s klieštikom. Teraz sme skutočne vo fáze, kde máme po prvej fumigácii priemerne 100 ks na včelnici. Ja už tretí rok začínam v máji vylamovaním trubčiny (je skoro bez kliešťov po rozlomení), po agáte (začiatok júna) jednorazovo kyselinu mravčiu, koncom júla som skúsil tento rok namiesto kyseliny thymovar. Preto tam pri prvom zadymení mám na tvoj vkus tak málo klieštikov. Včelstvá sú do septembra ukážkové, žeby ešte aj medovicu nanosili, keby tu nejaká bola. Takže tvoj nápad, ako klieštika zvládnuť znie ako????? Na akú hodnotu sa teda my, čo to tu dole nevieme, máme dostať???

---

Jozef,
Ekopol na jar tam dávate prečo? Jedinný relevantný prirodzený spad klieštika viem odledovať na jar, inak mi tam brázdia už v marci mravce. Za celé dva zimné mesiace nenájdem na podložke ani kliešťa. A to mávame prelety niekedy už koncom januára. Ja vždycky koncom januára odoberám melivo na mor, očistím podložky a za celý február sa prirodzený spad klieštika blíži k nule.

Příspěvek: #555

Thymovar mi loni fungoval výborně,nechtěl sem ho dávat podruhé. Způsobí u některých matek plodovou pauzu a to je na boj s kleštíkem vynikající. Loni mi nepadlo nic, ale taky sem nedával Gabon.Místo něj byl Thymovar...

Příspěvek: #556

@Patko : Ekopol jsem vicemene zkousel u nekterych vytipovanych vcelstev, kterym nejak narostly prirozeny spady. Nicmene to mohlo byt jarnim uklidem, po Ekopolu to nijak markantne nenarostlo. Nutno rict, ze ty vcelstva ale meli letos mensi spady, takze to uplne nemuselo byt "malou" ucinnosti. Na zavery s ekopolem je jeste brzo.
Chose

Příspěvek: #557

Tak přidám taky popis stavu na mé včelnici, aby přibylo něco k přemýšlení.

Skákající včely jsem pozoroval, DWV taky, spady kleštíka obrovské (některá včelstva jen za říjen celkově cca 3000, předtím jsem nepočítal, ale spad byl taky vysoký). Zatím jsem ošetřoval jen KM dlouhodobě s přestávkama od srpna do začátku listopadu. V nejhorším případě mám stále spad 15 brouků na den (bez KM). Jedno včelstvo dost zesláblo, ostatní zatím stabilní stav. Koncem měsíce plánuji pokap KŠ. Nepadlo mi zatím žádné včelstvo, ale jaro je daleko. Vyhodnocuju to tak, že jsem nezvládl dostatečně tlumit kleštíka + přínos z venčí (vím od kud, tak to není jen doměnka).

Co se diskuze zda za úhyny může kleštík, nebo viry, nebo nosema, tak můj názor je že všechny varianty za to můžou, ať již někde samostatně nebo někde v mixu.

Poslední dva roky pozoruji obecně zhoršenou snůšku, myslím si, že kromě nízké nabídky snůšky v přírodě za to může i současné poměrně vysoké zatížení včelstev zmíněnými neduhy!

Bob

Příspěvek: #558

Jsem rád, že se někdo další odhodlal vzdorovat nejen VD, ale i NC a virům současně. Je to jediná cesta, jak se dostat z toho neutěšeného stavu. Podotýkám, že tato opatření nestačí dělat jeden rok a myslet si, že jsem za vodou. Pokud bude v tak špatném stavu okolí, tak je třeba nepolevit v úsilí. Je to také zatím jediná cesta, jak včelám navrátit zdraví a vitalitu. Když si vzpomínám na mé začátky, tak prvně jsem pozbyl v dalším roce příznaky DWV na včelách, ale v úsilí jsem nepolevil. Tušil jsem, že jdu správnou cestou. Podotýkám, že jsem Thymovarem docílil toho, že jsem mohl kyselinovou clonu dát později tedy až koncem září a to dvakrát. Následující rok už bylo vidět podstatný rozdíl ve vitalitě mých včelstev a včelstev sousedů (i medný přínos). Toto vše se odehrávalo již v létech 2015 a 2016. Samozřejmě tento postup podle potřeby provádím až dosud včetně podávání pelyňku.

Příspěvek: #559

Ano přiznávám se k inspiraci z WWW stránek Jirky V. Na hodnocení je zatím brzy, ale mohu říci, že s klasickým ošetřováním Formidol a zima Varidol jsem vystačil první 3-4 roky. Poslední 2 roky se ale něco změnilo (to vidím i na příkladech včelařů v okolí) a ne všem už tahle klasika stačí. (Gabon se u nás nedává). Takže své praktiky musím změnit taky. Příští rok plánuji udělat zase dlouhodobé léčení KM, před kterým budu aplikovat KŠ+G. A důsledné sledování spadů, sledoval jsem vždy, až letos s tím obřím spadem jsem začal počítat přesně a v pravidelných cyklech. Zní to vlastně děsivě, co vše do včel plánuji nacpat, KM, KŠ pokap, KŠG, ale jinou cestu zatím nevidím?
Bob

Příspěvek: #560

(17.11.2020 8:58)Zdeněk Barnat napsal(a):  Právě že jedině staré obrovské včelsvo s obrovskými zásobami mohlo vyslat roj tak brzo a tak velký že se v přírodě uchytil.Muselo to tak fungovat proto že jinak už by žádný včely nebyly.Staré včelsvo mnělo nad sebou dost starých zásob.Pokud se mu oplodnila mladá matka tak žilo dál a třeba až za dva roky vyslalo zase velký a časný roj.Nemůže se pozorovat přežívající včelsvo v dnešní době. Když je zde roztoč varoa tak divoké včelsvo nemůže žít dlouho. Já přeci píšu o přirozanosti včelsva jak to fungovalo a jak jsou včelsva nastavena za tisíce let. Muselo to tak fungovat jinak by jsme dnes včely neměli. Právě že stará včelsva byla základ rodu ve špatných letech kdy roje v přírodě neobstáli.

Velmi důležitý příspěvek. A nyní si položme otázku, jak podporujeme dlouhověká včelstva, když každé dva roky měníme matky. Sám matky, pokud fungují a odolávají (i vlivům léčebných prostředků), neměním. Nesouhlasím ani s trojročným systémem, kdy se včelstvo po třech letech ruší. Tímto přicházíme o velmi cenný materiál. Myslím, že dlouhověkým včelstvům by měl být dán větší prostor.