Příspěvek: #2481

Ale úrodu má dobrú.

Příspěvek: #2482

To jo, tak nejak jsem to mel na delnicine, na letosnich zlodejkach - na zacatku zari (tusim) jsem je zlikvidoval komplet.
Chose

Příspěvek: #2483

No, kjuci a ted bych mel jeste jinou, obligatni nebo-li debilni otazku:

Pri pohledu na aktualni pocasi a vyvoj v blizkych 2 tydnech by jste osetrili vcelstva:
a) pokap stavelkou do konce roku
b) pockat s pokapem stavelkou na teploty do -5 i pres den, takze i na zacatku roku
c) sublimace stavelky (relativne nezavisle na obdobi). Sublimace na panvicce (letos snad naposled)

Pokap ma delsi ucinnost, ale je potreba o dost nizsi teplota nez je ted, ale vzhledem k teplote je mozny, ze nebude mit ted takovou ucinnost. A pokap je zatezujici pro vcelstva. Vic nez sublimace. Da se ale pri pokapu splachnout i pripadny komorovani, at se do nich v predjari nemusi

Sublimace stavelky nefunguje tak dlouho jako pokap, je vsak ucinna relativne nezavisle na aktualnim pocasi.

Me se zda aktualne. ze c) je spravne. Vas nazor prosim ?

Dikas a zatim
Chose

Příspěvek: #2484

Já bych moc nečekal, dneska u nás je 9 stupnů, včely lítají, tak jsem do dvouch nakoukl a našel už jsem dva rámky vajíček.....

Příspěvek: #2485

(23.12.2020 12:45)Josef Karliak napsal(a):  No, kjuci a ted bych mel jeste jinou, obligatni nebo-li debilni otazku:

Pri pohledu na aktualni pocasi a vyvoj v blizkych 2 tydnech by jste osetrili vcelstva:
a) pokap stavelkou do konce roku
b) pockat s pokapem stavelkou na teploty do -5 i pres den, takze i na zacatku roku
c) sublimace stavelky (relativne nezavisle na obdobi). Sublimace na panvicce (letos snad naposled)

Pokap ma delsi ucinnost, ale je potreba o dost nizsi teplota nez je ted, ale vzhledem k teplote je mozny, ze nebude mit ted takovou ucinnost. A pokap je zatezujici pro vcelstva. Vic nez sublimace. Da se ale pri pokapu splachnout i pripadny komorovani, at se do nich v predjari nemusi

Sublimace stavelky nefunguje tak dlouho jako pokap, je vsak ucinna relativne nezavisle na aktualnim pocasi.

Me se zda aktualne. ze c) je spravne. Vas nazor prosim ?

Dikas a zatim
Chose

D) Přelečit je ještě jednou Varridolem

Příspěvek: #2486

Začíná se mi zdát, že se dostáváme k enormní zátěži včel léčením- 4-5 x fumigace, to přece není potřeba. Pokap šťavelkou se smí provést 1x za generaci včel ? Pokud se fumigace udělá pořádně, stačí 1, max. 2x.Pořádně, tj. bez plodu...EV. potom časně zjara podle počasí může někdo použít nátěr plodu, pokud má podezření, že má ještě nějakého kleštíka v záloze, ale dosáhnout bájnou 0 kleštíka je podle mně nereálné.Osobně se zaměřím na sledování Nosemy C. a její prevenci, myslím , že názor, že může za velkou část úhynů, je opodstatněný.

Příspěvek: #2487

@Louky - prave ze na pokap stavelkou je moc teplo a jak se zda, tady jen tak pod 0 nebude. Teda dyl jak 2 dny. A taky bych necekal moc na leden, protoze to uz muze bejt s plodem a jakykoliv osetreni s plodem ma mensi ucinnost.
@JirkaJenda : Varidol a tvrda chemie je u me pismeno z), tedy jako posledni moznost. A navic Varidol by se mel aplikovat (fumigace) nad 10 stupnu, vyvijec aerosolu nemam, ikdyz vim kde zapujcit. Ale jak jsem rekl, je to z)
@Tomas : Je to pravda, je to jak madarskej zpusob lecby. Nicmene lete resim VD stavelkou s glycerinem (v hobrafiltu), v zari jsem ale musel resit sousedky zlodejek sublimaci stavelky, ukazkova varoabomba. Od ty doby nic, pocitam vzdycky final s pokapem po vanocich. Dalo by se lecit min, ale myslim, ze na tom nejsem tak extreme. A zasahy jsou cileny dle spadu VD na podlozce

Ale na druhou stranu, kontrolni Varidol pro křížovou kontrolu by taky asi nekde nemusela bejt nezajimava volba. Kolik toho tam vlastne zustalo. Mozna to u nekterych vytipovanych udelam, kde by to slo.

Ale dikas. A prosim dalsi o nazor, ikdyby jste me meli poslat do brusele = (_!_) .

Chose

Příspěvek: #2488

Dobrý večer

Včera jsem prováděl uspávání broučků na části včelstev.Dešní kontrola dopadla docela dobře -
spad 0 , 1,2, 3 broučků -tak přibližně stejně rozděleno a 1 včelstvo spad 4 ks. Dnes jsem pokračoval už jen na těch s největším spadem po poslední fumigaci a zítra se uvidí.
Hodně zdráví a žádná virozy Vám i vašim včeličkám v novém roce přeje MK.

Příspěvek: #2489

(23.12.2020 19:02)Josef Karliak napsal(a):  Ale dikas. A prosim dalsi o nazor, ikdyby jste me meli poslat do brusele = (_!_) .

mňa by zaujímala odpoveď že prečo pokap po Vianociach, ak vieme že včely sa orientujú podľa slnovratu, t.j. 21.12. a v tomto čase zakladajú malé kolečko plodu (podľa literatúry).

AK by som silou mocou chcel včely ošetriť tak by som to spravil na istotu, teda keď bude teplejšie (napr. zajtra) rozobral včelstvo, vyrezal plod a rozprašovačom jemne rozprášil KŠ. Je to pracné, teda by som to spravil len tam, kde mám pocit že to treba spraviť a viem že účinnosť by bola nad 90%. Akurát vyšiel trojmesačník z nášho Včelárskeho ústavu (uvc.sk) a tam sú celkom pekne rozobrané všetky metódy aplikácie KŠ.

Ak by som takýto pocit nemal, tak by som ich nechal už na pokoji a priebežne sledoval počet klieštikov vo včelstve a pri prvom medobraní by som im dal rovno KŠ v glyceríne. To aj spravím budúci rok.

Příspěvek: #2490

@Peter : co jsem do holek koukal behem i tech par let, nevidel jsem u nich nikde na ramku kalendar . Takze pokap po/o Vanocich je spise neco jako vcelaruv termin pro dobu svatku a CASU, kdy se k nim dostane, kdyz je ve 4 podelana tma.
Nekdo tu psal o rozebrani vcelstev a poreseni plodu - vzhledem k teplote na to tedka nemam. Jak se v nich rad hrabu, ted proste ne.
Dneska jsem projel jeste okem podlozky, vetsinu holek co jsem resil v zari, asi necham, ale poresim vcelstva, ktery (jak jsem zjistil z jinyho vlakna) dostaly v zari maly osetreni sublimaci nebo mely jen stavelku s glycerinem v lete a nejaky brouci padaj. Proste tam kde je potreba, ne vsechny zbuhdarma. Mozna nektery misto sublimace fumigaci, pro zjisteni ucinnosti predchoziho osetreni v zari nebo v cervenci.
Chose

Příspěvek: #2491

Kedy sú včelstvá bez plodu?

Táto otázka je už viac ako 20 rokov skúmaná vo Včelárskom ústave Hohenheim (Nemecko). K tomu je k dispozícií takmer 200 pokusných rodín a od roku 2005/06 tiež 150 monitorovacích rodín. Sú rozmiestnené na 30 stanovištiach s rozličnou klímou (od veľmi teplej po studenú) a rozličným umiestnením (slnečné až tienisté miesta).
Najmenej plodujú včely v neskorej jeseni. Už pred prvými mrazivými nocami v strede októbra takmer polovica sledovaných rodín je bez plodu, alebo má máličko zaviečkovaného plodu. Mimochodom, každý rok sa vyskytujú veľké rozdiely nielen medzi jednotlivými stanovišťami, ako aj medzi rodinami jedného stanovišťa.
Všetky sledované včelstvá sú ošetrené proti klieštikovi kyselinou šťavelvou väčšinou už v neskorej jeseni (toto dodržujú aj včelári, ktorí sú zúčastnení monitoringu), v každom prípade pred Vianocami. Výsledky prezimovania potvrdzujú správnosť tohto ošetrenia: straty 2005/06 2.2%, 2006/07 1.4%. Pri aplikácií kyseliny šťavelovej sa nezohľadňuje, či sú vo včelstvách ešte nejaké zvyšky plodu. Niektorí odborníci odporúčajú odobrať tento plod, čo ale nie je moc praktické, lebo si vyžaduje dôkladnú prehliadku včelstiev.
Keď sa aplikuje ošetrenie proti klieštikovi kyselinou štavelovou pokvapkaním pri nízkej teplote (lepšie -5°C ako +5°C), teda v čase keď včely sedia v tesnom chumáči, tým odpadá vyťahovanie plodu.


zdroj: Dr. Gerhard Liebig, Deutsches Bienen-Journal 12/2007

Příspěvek: #2492

Když něco nevím, zeptám se.

KŠ je jedovatá. Při vykuřování se dává na vč myslím 2-3 gramy. Uměl by tu někdo spočítat, kolik jedu Amitrazu je ve třech kapkách Varidolu, když kromě jedu je tam ještě nějaká nosná látka? Vč má řekněme 10.000 jedinců. Amitrazu budou mikrogramy a to množství se ještě vydělí počtem včel, já to už neumím ani vyjádřit jako číslo, kolik jedu to dělá na jednu včelu. Ve srovnání, KŠ je sto tisíckrát víc, nebo milionkrát? Ono by stačilo i jen tisíckrát a nebo desettisíckrát. Mohl by mi tu někdo vysvětlit, proč se někteří včelaři tak urputně brání Amitrazu, když třeba chov slepic je bez něj nemožný a že by nepřecházel do vajec se mi zdá jako nepravděpodobné, přičemž do medu nepřechází. Amitraz se používá dlouhá desetiletí i v chovu dobytka, ovcí a dalších hospodářských zvířat v daleko větších dávkách.
Snažím se už roky přijít téhle záhadě na kloub. A zatím mi vychází, že je to jen Víra.

A prosím o laskavé vysvětlení pár větami, nechci odbornou zprávu (nebo několik) tak plnou nesrozumitelných "vědeckých" termínů, že se v ní ztratím po prvních dvou větách. Chci jasnou větu jako třeba: "Kilo jednoho jedu nevadí, miligram jiného jedu vadí moc, protože první jed je jed jedlý a všemu prospěšný a tamto nejedlý, protože to někdy někdo řekl". Nebo jak to je?"

Jen připomenu, že z našeho Dolu taky před lety vzešla, navzdory zbytku světa, doktrina o jedné míře v jednom úle a dodnes to mnoho lidí opisuje a neumí vysvětlit, jak by si mohl někdo umět splést rámky stejně dlouhé s výškou třeba 30 s rámky vysokými 15 cm. Prostě Víra v nesmysl je tak silná, že většina stále odmítá mít třeba na plod VN a na med NN, protože to je prý neracionální a prý by to komplikovalo práci. Mám za to, že tvrzení o Amitrazu je ze stejné skupiny tvrzení, podepřených jen upřímnou Vírou. (případně snahou to dělat na just jinak než dědci svazáci)
Protože, N rámky pro med práci nejen že nekomplkují, ale naopak usnadňují a spotřebuje se jí na kilo medu asi polovic nebo třetina (tvrzení ing. Kamlera), stejně tak je použití Amitrazu několikanásobně pohodlnější a poškození včel je u Amitrazu menší, neboli žádné.

Kladu protivně nepříjemné otázky? Ano, já vím. Když se tu budem vzájemně ujišťovat jak to děláme skvěle, nic se nemůže změnit a posunout dál.

Příspěvek: #2493

Amitraz je nervový jed. To je ten problém, nám nepřipadá nebezpečný, ale..při aerosolu je víc než doporučeno mít ochrannou masku s respirátorem určité třídy, při fumigaci jen respirátor,Je fakt, že koncentrace při fumigaci má cílit zhoubně jen na kleštíka, ale včely nezasáhnout. Mě se však již stalo, že pokud šel vítr směrem na mě, po fumigaci mě celkem bolela hlava, takže kdoví...Abychom se po letech fumigace relativně neškodným Amitrazem nedivii sami na sobě

Příspěvek: #2494

Nelze srovnávat hrušky s jabkama. Nejde o množství, jde o míru jedovatosti té či oné látky pro ten či onen organismus. Já nechci používat syntetické látky, které degradují na nerozložitelná rezidua jako amitraz. KŠ je odbouratelná a přirozeně se vyskytuje v životním prostředí okolo nás. To je primární důvod proč ve svém chovu využívám pouze organické látky na hubení roztoče. Chápu: Zdá se to jako kapka v moři všech těch jedů okolo nás. Ale jde o princip, začít musí každý sám u sebe.

Příspěvek: #2495

(25.12.2020 10:27)Peter Salaj napsal(a):  Všetky sledované včelstvá sú ošetrené proti klieštikovi kyselinou šťavelvou väčšinou už v neskorej jeseni (toto dodržujú aj včelári, ktorí sú zúčastnení monitoringu), v každom prípade pred Vianocami. Výsledky prezimovania potvrdzujú správnosť tohto ošetrenia: straty 2005/06 2.2%, 2006/07 1.4%.

Nič v zlom, ale v tých rokoch sme mali nulové úhyny prakticky všetci.

Příspěvek: #2496

(25.12.2020 12:31)tom.50 napsal(a):  KŠ je jedovatá. Při vykuřování se dává na vč myslím 2-3 gramy. Uměl by tu někdo spočítat, kolik jedu Amitrazu je ve třech kapkách Varidolu...

jedna kvapka Varidolu obsahuje cca 3,1mg amitrazu...
Pre včely je pomerne bezpečný pri dotyku aj inhalácii. Toxický je len v potrave, LD50 je asi 12 mg / včelu, práve pre to je bezpečné zadymenie pre včely 6,2-12,4 mg na jedno dymenie do celého úlu .

Amitraz je nestála látka a za 1-2 dni sa v úli nedajú zistiť po ňom žiadne stopy. Neznamená to však, že sa rozpadne na CO2 a vodu, ako to niekedy prezentovali výskumníci z Dolu! Pri horení dochádza nielen k tomu , že dym je nosičom amitrazu do celého úľu a medzi všetky včely ale teplom vzniká z amitrazu 2,4 dimetylanilín, ktorý je od roku 2006 zaradený medzi potenciálne karciogénny. Dimethylanilin je relatívne dobre rozpustný v alkohole, éteri, benzéne a slabo rozpustný vo vode. Keďže vosk zodpovedá uvedeným rozpúšťadlám a v mede je 18-20% vody, pri opakovaných fumigáciách sa produkty rozpadu amitrazu usadia nielen na včelách, ale časť sa môže rozpustiť do vosku, respektíve minimum aj do cukrových alebo medných zásob, ktoré nie sú zaviečkované. No nehrozí z toho nejaké kritické riziko, vzhľadom na množstvá použitého amitrazu pri fumigácii, včelám zásoby pri zimnom kŕmení neublížia a plásty sú pri opätovnom používaní prekrývané v bunkách vrstvou propolisu.
Ja však odporúčam ak včelár mojim tvrdeniam neverí, nech to robí ako ja, netočím nikdy med z plodiska a ani plodiskové plásty neprekladám do medníka.

Příspěvek: #2497

(25.12.2020 13:34)patko79 napsal(a):  Nič v zlom, ale v tých rokoch sme mali nulové úhyny prakticky všetci.

tu hej ale tam už vtedy mali oficiálne úhyny okolo 15%, ale tým článkom som myslel iné, tam som skôr narážal na termín liečenie okolo Vianoc. Pre jedného je to 24.12. pre druhého 6.1. ,pričom medotika ošetrenia bez plodu počíta s najneskorším termínom do Vianoc, resp. 21.12.

Příspěvek: #2498

Je ještě nějaký pozitivní přínos vánočního ničení klestila mimo snahy o negativní výsledek v odevzdané měli? Jiný důvod mě nenapadá.

Příspěvek: #2499

Nyní vylikvidovat brouky a v létě se jimi nezabývat.

Příspěvek: #2500

V létě se klestikem stejne nezabývám stejně. Klíčove je teďy podletí a tvorba zimní generace, která je nutná k úspěšnému vyzimovani. Teď se stejně kleštím nemnoží, Začne až se včelami na jaře. Nechám to tedy na březen, výřezu zavickovany plod, soupnu KM, klidně opakovaně když bude třeba a na léto je vystaráno. Na negatitivni vyšetření měli stačí strouhatko a sitko. Nepotřebuju vědět jak jsem na tom byl s klestikem vloni