Příspěvek: #41

Ja mam po prestehovani stanoviste na okraji obce v ovocnem sadu za domem. Na jedne strane je rozsahly luzni les s prevahou tvrdeho luhu (dub, habr jasan) s primesi lipy, vrby, osiky. Na druhe strane jsou rozsahle pole. Kazdorocne se objevuji urcite plochy repky, slunecnice a maku. Bohuzel ale prevazuje obili, kukurice a cukrovka. Do 1 km je nekolik ovocnych sadu. Nekolik ha merunek, broskvoni a jabloni a pak samozrejme zahradky. Do 3 km jsou 2 dalsi obce s rozsahlymi sady a zahradami. Jsou tu i mensi plochy akatu na okrajich poli a ve vetrolamech nebo na zavazkach. 2.5 km je rozsahly zamecky park se spoustou rozmanitych drevin a velkymi plochami kvetinove vysadby a take dlouhe aleje (hlavne jirovec madal). Jevi se to jako dobre stanoviste ale posledni 2 roky vetsinu snusek zhatilo pocasi.

Příspěvek: #42

A průměr medu na 1 úl jaký? Já loni 15 kg. Polovina nejvyše dosaženého maxima.

Příspěvek: #43

Tak to jsme na tom zhruba stejne. Ale ja tu vytacel jen 2013 a 2014, tzn. 2 slabe roky. Jsem zvedav jak se zadari letos, kdy budu mit konecne silna a pripravena vcelstva. Kdybych mel dlouhodobe 25 kg na ul, tak mi to staci.

Příspěvek: #44

Já mám 11 ulu na stanovisti, v roce 2013 sem mel 23 kg na vcelstvo. v roce 2014 sem mel 16 kg na vcelstvo. 80 procent je u mne lesniho medu. loni jsem stáčel jen jednou a to na konci července tmavý med.

Příspěvek: #45

Tiež ma zaujímalo, koľko úľov je efektívne mať na jednom stanovišti. No ale asi najviac to záleží od podmienok v okolí, koľko budú mať včely na znášku. Niekde sú podmienky lepšie, inde horšie.
Ale myslím si, že včely sa aj tak prispôsobia každým podmienkam. Je to potom už len o tom, čo včelár od nich očakáva.
Príklad môže byť aj Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov Ing. Čermáka, kde som narátal približne 120 úľov. (foto) Ale to ich tam isto bude aj viac, len nie je všetky vidieť.
Podľa mňa ale takých trvalých stanovíšť, kde je viac ako 100 včelstiev nie je veľa. Isto sa také nájdu ale to ide skôr o veľkovčelárov.

   

Příspěvek: #46

Myslím že jsem to tu na foru už někde psal. Mívám na stanovišti 45 až 60 včelstev. V roce 2014 byl vemi slabý snůškový rok . A právě v tomto slabém roce jsem byl nucen setěhovat dvě stanoviště na jedno místo z důvodu že mne z jednoho stanoviště vykázali zemnědělci. Tak že na tomto velikém stanovišti bylo ve snůšce 112 včelstev .Bylo chladno. Byla tam v doletu řepka a na krátko trochu les. Na tomto stanovišti bylo na včelstvo více medu než na ostatních stanovištích kde bylo kolem 50ti včelstev. Na dobrém stanovišti nehrozí jen tak převčelení.

Příspěvek: #47

Nemám váhu abych si to ověřil. Tedy nějakou úživnost stanoviště atd.

Nakonec jsem dospěl ke své teorii, ovšem nevím zda správné. Podstatný je pyl - pro včely. A pokud je ve včelstvech dostatek až přebytek pylu, není to asi problém. Maximálně mám míň medu

Ale víc narážím na limit zdravotní. Z hlediska včel i včelaře. 25-36 považuji za takové moje i včelí optimum abych udělal stanoviště najednou a nebolely mě záda a přeci jen pro včely to taky není dobré, infekce, vylupování atd.

Příspěvek: #48

já mám jasno max. 15 oulů. + oddělky

Příspěvek: #49

Tady na tu otazku nelze odpovedet. Zatimco jedno stanoviste muze uzivit tisicovku ulu, tak jine neuzivi ani tucet. K odpovedi lze dojit jen prakticky, tzn. navysovat pocet vcelstev dokud nezacnou padat prumerne vynosy.

Příspěvek: #50

to se mýlíš víc oulů větší infekční tlak a při výpadku snůšky katastrofa

Příspěvek: #51

Já som sa rozhodol pre nové stanovisko v minulom roku.Na včelnici som mal 58 rodín a len 1.5 km od včelnice v mojej záhrade som ich mal len šesť. U týchto šiestich rodín čo mám doma som mal bezkonkurečne zo všetkých znášok najviac medu.Takže padlo rozhodnutie založiť nové stanovisko a včelnicu rozdeliť na dve časti.

Příspěvek: #52

(10.02.2016 15:25)Milan Šimonovský napsal(a):  to se mýlíš víc oulů větší infekční tlak a při výpadku snůšky katastrofa

To bych takto neviděl. Je to spíše naopak. Je vysoká šance získat a mít zásadní převahu sledovaných a ošetřovaných včelstev vůči volně žijícím a zanedbaným. Samozřejmě, pokud o ně pečuji.

Výtěžnost stanoviště, či počet včelstev na stanovišti, o tom rozhoduje strategie včelařského záměru. Pokud chci jen med, optimalizuji počet na snůšku. Pokud chci oddělky a matky, zavčelím to na maximální možnou úroveň, jakou jsem schopen zvládnout.

Příspěvek: #53

můj momentální názor malého včelaře je na stanovišti 15 produkčních včelstev a 7 oddělků.
proč nejdu na větší množství:

• mám na stanovišti stojany na 15 oulů
  

• včely se masivně zalétávají rychlé rozšíření případné nákazy,který u včelstev v kondici nepropukne, ale určitě sníží výnos medu.
  

• víc stanovišť víc druhů medu
  

Pokud se rozhodnu jít do cca 100 včelstev, přejdu na kočovné palety a pak se může stát, že na snůšku je navezu i do jednoho prostoru.
Budu mít jedno zimující stanoviště jako Honza Jindra.

Zatím nemám potřebu a nemusím vytvářet včelí lágry.

Příspěvek: #54

Ono neni stanoviste jako stanoviste. Ja se snazim uly usporadavat spise nahodne na vetsim prostoru a ne do rady jako na vojenske prehlidce. Mozna je pak zaletavani o neco mensi, ale to nevim jiste. Je to jen takova uvaha. Nicmene zatim mam take jen 15 vcelstev, tak se uvidi po dalsim rozsirovani jak to pujde.

Příspěvek: #55

keď som sa na prelome 80/90 rokov začal zaujímať o včely,bolo v našej organizácii viac včelárov,ktorí mali 80-120 včelstiev na jednom stanovisku..vtedy 2 a viac stanovísk nebolo"v móde"..medné výnosy cez 50kg priemer..do roku 2011 vrátane sme mali veľmi dobré roky na med..ešte v uvedenom roku som mal na jednom mieste 50rodín s priemerom takmer 60 kg..kŕmenie včiel na zimu bolo formou 3-5kg cukru 10-15% rodín..odložence sa nekŕmili vôbec a zo slnečnice doniesli ešte med..potom prišiel zlom,v rokoch 12,13,14,15 nám úplne vypadol agát kvôli počasiu,a pestovanie slnečnice sa od mojej včelnice posunulo na perifériu 5 a viac km..na vlastnej koži som zistil, že v takto zmenených podmienkach,je hranica únosnosti ca 20 rodín na jednom mieste,pokiaľ včelár nechce aj v sezóne behať s vedrami cukru..stovku na jednom mieste si teraz neviem ani predstaviť,zožrali by si medzi sebou aj úle..mám dve stanoviská po ca 30 úľov,jedno idem redukovať na 20 (horšie poveternostné podmienky)..na druhom si 30 nechám a plánujem ešte jedno podobné..vzdialenostne od seba sú cez 10 km..keď to zhrniem,tak v podstate majú pravdu viac menej aj všetci včelári v príspevkoch nadomnou,záleží na prioritách,čo so včelstvami chceme dosiahnuť..jedinú výhodu v tak dramaticky zhoršených znáškových podmienkach ale vidim v tom,že sa ukážu špičkové včelstvá z ktorých sa dá ďalej množiť..
[/quote]

Příspěvek: #56

(10.02.2016 22:09)gusto napsal(a):  ... a plánujem ešte jedno podobné..vzdialenostne od seba sú cez 10 km...

Ja nemám obavu, že by som krajinu zavčelil pri mojej alergii , ale nedávno som "našiel" neďaleko jednej 50 úľovej včelnice druhú asi 150 úľovú. Nie sú od seba ani 300 metrov vzdialené. (Dvaja včelári)

Koľko včelstiev unesie krajina napríklad na km²?
Náš chotár je intenzívne obrábaný, a keď nie je repka, tak kilometre dokola sú iba obilniny.

Příspěvek: #57

Reálně u domu mám 50-60 vč. a cca 20-30 oddělků.Pro práci ideální.Průměr za dva roky na tomto stanovišti je 45 kg.Ostatní stanoviště cca 25-30vč..Dolet včely z pohledu efektivity ideálně do 2,5km tzn cca 20KM2 tzn při prům.zavč. 8/km úživnost v průměru CZ cca pro 150včelstev.Tzn.50 jich může být skoro kdekoliv pohromadě max.popoletí o pár metrů dál,ale na výnos to vliv má minimální.Hovořím o podmínkách oblasti bez intenzivní zem.výroby.Tzn nějaká pastvina,keře,les.Místně se to může lišit,ale u mne to platí.

Příspěvek: #58

Dovolím si přidat co jsem se dočetl.
V nějakých starých Překladech z přelomu 50/60 let 20 stol píše nějaký Němec či Rakušan v kostce toto. Četl jsem to před více než pětatřiceti lety a můžu být v některých detailech nepřesný. Článek musí být dohledatelný, název ale neznám.

Kdo zná Němci založené lesy, bude mu to jasnější.

Les, v tomto případě jehličnatý, je rozdělený na pravidelné obdélníky či lichoběžníky, všechny přibližně stejné. Po vrstevnici běží širší cesty , které mají v pravidelných rozestupech místa na skládku vytěženého dříví, vzdálená od sebe 50 - 70 metrů. Včelař se znal s vedoucím lesní správy, ten rok se nemělo těžit a tak si vyjednal, že si na "skládky" umístí včelstva. Vždy po 8-12 vč. celkem se jednalo o více než 200 vč.

Výsledek byl šokující. I když byla vč přibližně stejně silná, ve stejných úlech, ošetřovaná stejným způsobem, medný výnos se lišil i o stovky % u sousedících stanovišť. Příčinu se včelařovi zjistit nepodařilo a tak usoudil, že to tak prostě je a že je třeba hledat, hledat, zkoušet a zkoušet doslova spousty stanovišť.

Teprve mnohem později se začalo mluvit o geopatogenních, radonových a jiných zónách a já se domnívám, že vysvětlení je nejspíš v tomto fenoménu. Věřím, že lidé schopnost "vycítit" správné místo nemají, včely však neomylně ano! Potíž je v tom, že je "ubytujeme" i tam, kde by se samy nikdy neusadily.
Když jsem byl kluk, děda líčil prázdné úly na roje. Zatímco se v jedné polovině zahrady nikdy roj neusadil, bylo na druhé půlce zahrady místo, kde se roj usadil vždy.

Příspěvek: #59

Mám za to že ta místa byla od sebe vzdálená 200 m. Nebo jsem četl jiný případ.

Příspěvek: #60

Včely majú podstatne viac prostriedkov na komunikáciu, ktoré vôbec nepoznáme. Dve sestry vyliahnuté bezprostredne po sebe /rodné číslo 33262 a 33263/ robia úplne odlišné veci: jedna nosí vodu, druhá peľ alebo nektár, prvá je v roji, druhá zostáva v úli . Ak na ne pôsobí univerzálny feromon, tak by mali robiť všetky všetko... Kde sa vzali individuálne príkazy a odlišné činnosti dvoch "rovnakých" včiel ? Spoločný vplyv energetických zon na včelstvo sa dá pochopiť, ale odlišné a samostatné chovanie jednotlivých včiel je pre mňa rebus Včelstvo funguje, ale velín je asi niekde mimo včiel
http://www.geopatogennizony.com/sk/geopatogenne-zony
Aj včely majú väčšiu znášku medu v infrazvukových patogénnych zónach, pretože infrazvuk ich nenechá odpočívať a udržuje ich vo väčšej aktivite. Šumy im znejú ako ich vlastný zvuk, ktorý vydávajú krídlami v dobe ich dennej aktivity. Umiestnenie úľov do vhodných GPZ teda napomáha kvalite včelstiev.
Rovnako aj mravcom je dobre v GPZ, nakoľko podobne ako včely produkujú vlastný zvuk podobný infrazvuku. Miesta, kde sa nachádzali mraveniská boli často totožné s GPZ.