Příspěvek: #81

...co 10 vzrostlých kvetoucích stromů to 1 včelstvo...
...co 20 vzrostlých kvetoucích keřů to 1 včelstvo...
...co 1 ha květnaté louky to 1 včelstvo...

...ale jak vypadá vzrostlý strom , keř, květnatá louka...ví to někdo?

všude kolem dřevořez...

Příspěvek: #82

Milane, nevím kam míříte. Ale. Chytnu se toho a sdělím svůj názor.

Teď se blbne s nějakými pásy po kraji polí (asi aby se měly kde množit plevele a aby dodavatelé chemie na hubení plevelů měly nekonečné kšefty), prý že pro včely a v těch směsích jsou skutečně, kromě "dobrých" rostlin taky plevele. A je to, podle mě, úplně bezvýznamné. Proč?
Sleduj.

Jeden hektar, tedy čtverec 100x100 m (pro ty co neumějí základní počty, 50x200, nebo 10m x KILOMETR nebo 5m x DVA KILOMETRY atd) řepky dá medu asi 80 kilo. Hektar louky (směs plevelů vlastně) asi 20 kilo, jestli je v louce aspoň 40% jetelů pak 50 kg medu (jezevci jeteloviny hubí, blbě schne seno). A tak jeden nebo deset stromů či dvacet keřů je asi nějaká sranda. To jsou prostě fakta.

Na zdroj se mě neptejte, já mám vědomosti ještě z doby kdy nebylo vše na netu (nebyly ani PC) a kdo chtěl být vzdělán, musel se to naučit a zapamatovat.

Příspěvek: #83

tie pásy niesú za účelom aby včelár vytočil med,dokonca ani nektár pre včely nieje na prvom mieste..najväčší význam má peľ,z porastu ktorý nieje ošetrený chemicky..sú lokality(u nás)kde sa to výborne osvedčilo..dokonca pohánka na 2ha vysiata v zmesi zaujímavým spôsobom ochutila a prifarbila med zo slnečnice..tento rok uvedený včelár vysieva mix v zložení pohánka,komonica biela,lucerka,horčica.. ja mám na menšie parcely pripravený mix facélia,pohánka,komonica lekárska a vičenec..zatiaľ len na rôzne voľné úvrate,ale lámem postupne družstevníkov na prenájom ca 1ha parcely rovno pred úľmi..pokiaľ som mal v dolete 300-400 ha slnečnice,tak som to neriešil,ale to už je minulosť a v lete začína byť u nás aj z pohľadu peľu celkom hladomor..

Příspěvek: #84

Pylu je, domnívám se, ještě mnohem míň než nektaru. Jasně že každý, i malý zdroj je dobrý, ale není chytré to přeceňovat. I když, vybavuju si následující vzpomínku.

Jednou, ještě za komančů, jsem musel od včel z lesa pěšky a šel jsem po okraji pole se řepkou. Bylo to asi tak v tuto dobu, možná o dva týdny později, už nevím. Okraj pole do hloubky tak 5 i víc metrů byl těžce zaplevelený penízkem rolním. Tak moc, že tam bylo rostlinek desetkrát víc než rostlinek řepky. To byla významná snůška pylu!!!! Zaboha si už nemůžu vybavit jakou měl barvu. Ale viděl jsem na tom penízku pracovat včely, spousty včel a rouskovaly přesně to, co jsem viděl ve velkém (tak z 80 %) přinášet do úlů. Jestli mělo pole kilometr, pak to bylo jen půl hektaru a ano, máte pravdu, toho pylu bylo hodně po několik dnů.

Příspěvek: #85

No a ono také hodne pastvy ubylo po revoluci tímto nešvarem, přece jiste víte že se kolem polí dodržovaly strouhy na odvod vody a po revoluci,alespon tady u nas všechny popadl ten mamon a pole se orají až uplne k ceste a nekdy i přes cestu a tím pádem ty byliny a plevele ztrácejí sve místo v krajine a rostlinná rozmanitost jde do háje.Proste to co včelky meli rády a rostlo u cest už ted nemá kde rust.

Příspěvek: #86

Tak co je limitujícím faktorem - nektar nebo pyl?
Já už to sem kdysi psal - došel jsem k názoru, že pokud mají včely dost pylu v úlech po celý rok a ještě zbývá, tak to není převčelené.
To si můžu snadno ověřit a držím se toho. Nebo má někdo nějaké jiné kritérium jak to poznat?

Příspěvek: #87

Tome a co se zmenilo, vždyt ted střikají a hnojí jak z kulomenu a jak jsem psal , zorají už pomalu i cesty, vykvést nenechají jedinou louku, o jeteli a vijtešce ani nemluvím a ty naše zahrádky to nedoženou, vždyt už i ty obyčejné kočičky a olše všem vadí a jde to k zemi.