Příspěvek: #61

Albert, ale to vnútorné členenie povinností majú tak trochu na svedomí asi aj dedičné vlastnosti po otcoch, tie tvoje modelové dve sestry nemuseli mať rovnakého tatíka (teda prenesené iné materské gény), či...?

Příspěvek: #62

(08.03.2016 8:15)Kohout napsal(a):  Mám za to že ta místa byla od sebe vzdálená 200 m. Nebo jsem četl jiný případ.

To si nemyslím že by se jednalo o jiný případ, na vině bude moje paměť. Avizoval jsem v úvodu, že si to už nemusím pamatovat úplně dobře.
Díky za upřesnění.

Příspěvek: #63

Janko, ani vo výbornej knihe Fenomenálne včely, ktorá hodnotí včelstvo ako superorganizmus, nedokázali podnety pre deľbu práce včiel vysvetliť. Včelstvo musí fungovať na nejakom vyššom princípe, než sú feromony, ktoré pôsobia priestorovo. Gény len nepatrne ovplyvňujú danné funkcie a interakcie vo včelstve. Môžem Ti ponúknuť dalšie dve včely s r.č. 41223 a 41224, ktoré majú rozdielnych otcov a obe nosia nektár . Čo rozdeluje včelám funkcie. Včela ako jedinec nedokáže bez podnetu vyhodnotiť potreby včelstva.
Ale takéto príspevky by mali byť v nejakej sci fi téme o biologii včelstva, hoci pochopenie týchto vzťahov môže ovplyvniť aj naše zákroky = výťažnosť stanovišťa.

Příspěvek: #64

Už sem to zde psal .Ve velmi chudém roce 2014 jsem byl donucen mít na jedom stanovišti 112 včelstev a toto stanoviště mi dalo v chudém roce nejvyšší průmněrný výnos. Jsem na horách tak že v doletu 2km byl ůžasný potenciál. Ale byla zima a nedalo se to využít. Dole v nudné rovině si myslím že by to byl nesmysl, Výjma řepky akátu a slunečnice.V Polsku je běžné aš nesmYslné nahromadění včelstev na jedom místě.A med také nějaký mají.Je to velmi diskutabylní. Na místě může být určitě 20-40 včelstev.

Příspěvek: #65

Okrem počasia, kondície včelstva a pod. je výťažnosť jednoznačne závislá iba od ponuky nektáru. Na agáte býva na jednom mieste aj niekoľko stoviek včelstiev a každý je spokojný. Ak teda takúto ponuku nemáte, tak musíte počet včelstiev zredukovať na aktuálnu ponuku nektáru. To však platí pre kočovanie, ale ak máte stabilné stanovište, tak musíte prijať, čo príroda dá. Mám tri stanovišťa po cca 30 včelstiev a znáška je na striedačku. Ak by som mal iba jedno, tak by som stanovište určite hľadal prieskumnými včelstvami /5-10/ niekoľko sezon. Pri prevčelení by som volil radšej vzdialenejšie, alebo ťažšie prístupné stanovište.

Příspěvek: #66

V Bobrove je jedno stanovište. kde má včelstvá pokope viac včelárov. Nechcem tresnúť blbosť, ale bude tam určite viac ako stovka včelstiev na plochce 100x50 metrov. A výnosy majú, podľa ich slov, veľmi dobré. Pestuje sa tam však jarná repka, donedávna pohánka, od predminulého roka pestrec, v dolete je lipová alej, na jar kopa lúk s púpavou, je tam i lesná znáška... Ono to prevčelenie v prvom rade závisí od ponuky na lokalite.Ja by som to skôr rozdelil tak, že je rozdiel v ponuke poľnohospodárskych lokalít, kde sú znášky nárazové a veľké a lokalít, kde sú znášky mierne no kontinuálne. Tie nárazové a veľké znášky zabezpečia "pastvu" aj pre veľké množstvo včelstiev (princíp kočovania). V horách to ale vôbec takto nemusí fungovať, s výnimkou prudkej medovicovej znášky raz za čas (napríklad vlani).

---

Väčšina včelárov vo vyšších nadmorských výškach, teda z tých, ktorých poznám, preferujú väčší počet menších včelníc na rôznych miestach. A to či už hobby alebo profi včelári. Na dolniakoch práve naopak.

Příspěvek: #67

(07.03.2016 23:41)tom.50 napsal(a):  Dovolím si přidat co jsem se dočetl.
V nějakých starých Překladech z přelomu 50/60 let 20 stol píše nějaký Němec či Rakušan v kostce toto. Četl jsem to před více než pětatřiceti lety a můžu být v některých detailech nepřesný. Článek musí být dohledatelný, název ale neznám.

Kdo zná Němci založené lesy, bude mu to jasnější.

Les, v tomto případě jehličnatý, je rozdělený na pravidelné obdélníky či lichoběžníky, všechny přibližně stejné. Po vrstevnici běží širší cesty , které mají v pravidelných rozestupech místa na skládku vytěženého dříví, vzdálená od sebe 50 - 70 metrů. Včelař se znal s vedoucím lesní správy, ten rok se nemělo těžit a tak si vyjednal, že si na "skládky" umístí včelstva. Vždy po 8-12 vč. celkem se jednalo o více než 200 vč.

Výsledek byl šokující. I když byla vč přibližně stejně silná, ve stejných úlech, ošetřovaná stejným způsobem, medný výnos se lišil i o stovky % u sousedících stanovišť. Příčinu se včelařovi zjistit nepodařilo a tak usoudil, že to tak prostě je a že je třeba hledat, hledat, zkoušet a zkoušet doslova spousty stanovišť.

Teprve mnohem později se začalo mluvit o geopatogenních, radonových a jiných zónách a já se domnívám, že vysvětlení je nejspíš v tomto fenoménu. Věřím, že lidé schopnost "vycítit" správné místo nemají, včely však neomylně ano! Potíž je v tom, že je "ubytujeme" i tam, kde by se samy nikdy neusadily.
Když jsem byl kluk, děda líčil prázdné úly na roje. Zatímco se v jedné polovině zahrady nikdy roj neusadil, bylo na druhé půlce zahrady místo, kde se roj usadil vždy.

Ani pravidelné obdélníky rozdělení lesa nejsou zárukou nějakého uniformního prostředí v lese. Velký vliv bude mít i expozice stanoviště, půdní typ na dané lokalitě s vlivem na produkci dřevin ale taky květenu v podrostu, konkrétní skladba dřevin v porostech v okolí... Ale i třeba místní prosvětlení, které má kromě stromů vliv i na to jak se tam daří mravencům a tím i producentům medovice, blízkost vody nebo vzdálenost od okrajů lesa s keřovým lemem atd. atd. Geopatogenní zóny bych za tím hledal až teprve po zvážení všech takových racionálních vlivů.

Příspěvek: #68

Díky, ty detaily které zmiňujete si už nepamatuju, mám za to, že se jednalo o les stejného stáří na rovině. Autor to tam vypichuje, že vizuální rozdíly nebyly žádné a právě proto byl tak šokovaný výsledkem. Možná taky o vlivu mravenců a jiných přirozenějších vlivech nic nevěděl, to si už nepamatuju.

Mimochodem, asi i toto je, aspoň pro mě, na včelařině to fascinující, že není nic předem dané a že je pořád naděje. V létě nestíhám a v zimě mi něco furt našeptává (a moje paní mě brzdí) zkoušet jiná stanoviště. Třeba bych měl jít raději stloukat rámky

Příspěvek: #69

Knihy uvádí velmi efektivní dolet včel do 2km.
Mám stanoviště 300m,50m,5km,1,5km,300m od sebe. V podstatě je to přímka.
Teoreticky by to mělo na obou koncích stejné. Trochu je. Na začátku je kopec a pole i les, dole řeka, lesy a louky, takže jiný typ snůšky, ale i tak tam jsou rozdíly.

I u těch 300 na konci je rozdíl, jde jen o opačný břeh řeky západ, východ, slunce stín, . . .. Hlavně záleží zda přijdou letní vedra a cement, to pak při 35°to jedno přes den stagnuje a druhé ve stínu jede i přes oběd.
Jsem jednak překvapen tím, že i na tom1,5km je výrazný rozdíl ale i těch 300m dělá rozdíl.
Záleží na počasí atd, oslunění.

Příspěvek: #70

Ja mam stanovisko tak otocene ze v lete je to uplne super a slnko hned ako vyjde uz svieti na ule z predu. No v jarnych a jesennych casoch maju vcely "fajront uz o 15:00..... zatial co kamosove vcely vzdialene cca 1 km makaju aj o 2-3 hodiny dlhsie. Moje su na upäti kopca a teda zapad slnka je pre nich dost skoro...

Příspěvek: #71

(08.03.2016 12:07)Zdeněk Barnat napsal(a):  Už sem to zde psal .Ve velmi chudém roce 2014 jsem byl donucen mít na jedom stanovišti 112 včelstev a toto stanoviště mi dalo v chudém roce nejvyšší průmněrný výnos. Jsem na horách tak že v doletu 2km byl ůžasný potenciál. Ale byla zima a nedalo se to využít. Dole v nudné rovině si myslím že by to byl nesmysl, Výjma řepky akátu a slunečnice.V Polsku je běžné aš nesmYslné nahromadění včelstev na jedom místě.A med také nějaký mají.Je to velmi diskutabylní. Na místě může být určitě 20-40 včelstev.

pane Barnat a při počtu 20 včelstev po kupe jak se vám jeví možnost loupeží slabších včelstev?Ptám se proto že jsem dnes dodelal přesun a tech 20 ulu mám po kupe a ted si to rozvažuji jestli to není moc, je to v mladine smrkové a na ni navazuje mladina třešne plane a javoru.

Příspěvek: #72

20 včelstev nemůže být moc pokud sousedi v okolí nemají dalších 100 včelstev. Loupež je jen u slaboučkých nebo bezmatečných včelstev. Zdravé včelstvo s rozumným česnem loupež nepřipustí.Ryzikové jsou oddělky. Pokud se však někdo hrabe v době loupeže ve včelstvu 10-15 minut a nechá nasát stovky lupiček. Tak to není o přírodě to jen včelař je blb a zavinil loupež sám.Pak se ani zdravé včelstvo neubrání.

Příspěvek: #73

A ještě připomenu jedno přísloví, neznám ho doslova, ale je to nějak jako že největší slídivost je když se seje a pak když se sklízí oves.
Většinou na jaře loupež nehrozí. Ovšem někdy je to přesně jak říká pan Barnat a to i na jaře.

Příspěvek: #74

Dekuji a ješte se chci zeptat, když mám jedno stanovište od druheho vzálené 250m vzdušnou čarou bere veterina v případe nedej bože moru v potaz že se jedná o dve stanovište nebo tuto vzdálenost berou jako jedno stanovište?

Příspěvek: #75

Pokud je máš jako dvě stanoviště nahlášené v Hrdaištku, tak musí i když jsou na sousedních parcelách.

Příspěvek: #76

Ne to druhé ted buduji a práve probírám zda to má vubec cenu, budu je teprve hlásit, nebot z puvodního stanovište se kvuli digitalizaci a zmene hranic stehuji.

Příspěvek: #77

Druhé stanoviště na stejné parcele nahlaš na manželku a je vymalováno.

Příspěvek: #78

Pokud jde o stejnou parcelu,tak to neřeš,číslo hospodářství zůstane stejné.Jen při hlášení na OÚ do konce února na přiložené mapce posuň křížek,případně lokalizaci.

Pokud by se jednalo o jinou parcelu,tak už bych to do toho Hradišťka hlásil,nejspíš ti zruší číslo původního stanoviště a přidělí nové.

Já sám jsem si kdysi vyhlédl stanoviště,kam jsem plánoval dát včely,nahlásil to do Hradišťka a potom několik let vypisoval k přidělenému číslu hospodářství počet včelstev 0,až nakonec došlo k tomu,že jsem stanoviště zrušil(včetně té nuly,nikdy tam včely nebyly).Tím nechci nikoho navádět,samozřejmě.

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #79

Je tam jeden apskt - 15% limit při pálení u moru.
Tudíž není dobré to dělit tak aby tam bylo méně jak 7 včelstev a pokud to dá na dvě sedmičky tak dělit.
Riziko že spálí dvě stanoviště mi vychází nižší.

Příspěvek: #80

Je to jiná parcela, na té první je 16 včelstev a na teto co buduji plánuji do 10, ted tam budou tech 5 co musím stehovat.