Ale ne Tono,
jsi trochu mimo mísu. Je to zřejmě tak, že jsem trochu rychleji psal než jsem vyjadřoval myšlenku. Vůbec se nejedná o vyplavování larvičky. Pokud nemáš zmíněné "Ilustrované včelařství", nemůžeš pochopit co mám na mysli a v tom je jádro pudla. Promiň, ale jedná se o to, že vložíš mezistěnu, tu necháš vystavět. Na vystavené mezistěně necháš zaklást matkou buňky a počkáš na larvičky. Ten zakladený plást vyjmeš ze včelstva, jedná se o včelstvo vybrané chovné matky, a provedeš vyjednocení larviček. To provedeš pravítkem a kolíčkem křížovým řezem tak, aby zruba na na jednom dcm plástu zbylo deset buněk s larvičkami. Možná kecám a je jich i více. Plást potom položíš vodorovně nad horní loučky chovného včelstva a počkáš až včely vytáhnou matečníky. Musí zde zůstat prostor na délku matečníků, tedy cca 3 - 4 cm. Jednou mi to předváděl jeden "neodsunutý Němec - včelař" ještě v Gerstungu na území bývalých "sudet".. Včely mu spustily na "vyjednocených" buňkách matečníky. Ty po zavíčkování odřízl a poté zužitkoval.
Určitě jsi to již někde slyšel. Myslím, že pro nás již hůře vidící by to mohla být cesta, jak chovat matky do pozdního věku. Tomu "neodsunutému Němcovi to šlo". Nějak si ale nepamatuji, jak to bylo s prostavováním prostoru nad horními loučkami rámků pod vodorovným plástem s budoucími matečníky. byl jsemv té době ještě mladý pupsch (chlapec) ...
JK
(01.09.2011 14:32)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Vážení,
již jste probrali téměř všechny známé způsoby eskamotáže s larvičkou mimo vyplavování, ... Ještě ale nebyl zdrbán způsob o kterém jsem kdysi slýchal a který je nyní uveden na str. 150 Ilustrovaného včelařství od Yvese Gustina. Již několik roků se chystám, že jej vyzkouším. Že si přez zimu vyrobím ... abych nemusel improvizovat ale, jaksi mi chybí lidé, kteří by to udělali, ten čas tak rychle pádí, že je to opět tady a tak vždy sahnu po osvědčeném letorostu Ligustrum vulgare. Zcela vážně o tom uvažuji, protože na ty nové brýle špatně vidím a ty s tou ulomenou nožičkou nemohu nalézt ;o)).
JK
Josef, nuž mea culpa, prsty som mal rýchlejšie ako mozog, zle som to pochopil, i keď sa mi mihol rozumom, že to nemá súvis s predošlou vetou. No z literatúty som o tom vedel, mal som i ideový projekt ako nato, mal som to premyslené, ale v ďalších rokoch som na to zabudol.
Malú zmenu som predsa mal, do rámu nad plodisko som, chcel dávať umelé materské misky s hrúbkou chvostíka 3 mm, sú veľmi dobré na manipuláciu.
Už to asi pravda nebude, že to vyskúšam, nejako nemám času, veď aj tohoročný chov som nezvládol. Možno na "budúce"?
Napriek tomu si myslím, že najlepšie chovné rámiky s chovnými miskami, následná manipulácia je jednoduchá a rýchla. PS prestavovaním zav. mater. buniek má aj ja, ale pri dobrom harmonograme vkladania a vyberania za. mater. buniek, je to perfektné a nikdy nepríde k zastavaniu buniek. Zav. mater. bunky odoberám na 5 deň a vkladám k nim 3-4 včely a čo je hlavné, škôlkovací rámik vkladám medzi otvorený plod, práve odobraté MB potrebujú 35°C. Anton
Tohle jsou velmi zajímavé metody. Díky, Josefe, Ilustrované včelařství je poklad ... právě proto, že nám je připomnělo. Už to tu ostatně výše vzpomněl i Ruda ... skvělá knížka a příští rok si budeme hrát ...
... a nezlobit ...
Já bych zmínil ještě jeden způsob přelarvování. Jde o Jenteruv rámek. Před lety, než jsem pálil na mor, jsem tento rámek měl a "přelarvování" v naprosté pohodě i pro částěčne slepé. Má ovšem tahle pomůcka jeden hendicep a to je cena. Ale i přesto, po něm zase pokukuji. Uspěšnost přijetí larviček nebo i vajíček je docela vysoká a najít matku ve včelstvu mi zabere míň času než klasické přelarvování. No asi tajně zhřeším, tak aby manželka nevěděla ). Ještě jsem viděl jeden typ chovného rámku na způsob Jentera, ale musím to porovnat, cenově se to jeví jako výhodnější, ale nejspíš nebude obsahovat celou sadu fitinek, které se dají dokoupit zvlášť. Takže, aby to nakonec nevyšlo nastejno.
(02.09.2011 12:26)Guliver napsal(a): [ -> ]Ještě jsem viděl jeden typ chovného rámku na způsob Jentera, ale musím to porovnat, cenově se to jeví jako výhodnější, ale nejspíš nebude obsahovat celou sadu fitinek, které se dají dokoupit zvlášť.
V Nemecku dokážeš na Jentera dokúpiť čokoľvek.
Zrejme si videl franacúzky systém Nicot. Ale aj rusi a ukrajinci majú obdobné systémy. U nás som ich nevidel, ale cez net sa dajú kúpiť. Neviem, ako to je s kvalitou...
Tohle video jsem viděl celé na jednom semináři, šlo tuším o nějakých 1500 matek pro jednoho zákazníka. Dělat vlastní mateří misky na kolíčku z vosku jsem také zkoušel a jde to snadno.
Pepo čistě teoreticky-nikdy jsem to nezkoušel. V knížce je popis Milerova plástu a Hopkinsnova a je to už hodně staré. Myslím si o tom, že to velký zázrak nebude. U Milerova pl. se jedná o vyřezané asi 4 trojúhelníky vrcholem dolů. Ty se nechají vystavět a zaklást a to asi bude problém. V první řadě bude asi problém to uhlídat v úle, který má několik medníků a pak také aby na hraně řezu byly larvičky stejného stáří, dále jednotit kvůli srůstům atd atd. Bylo by krásné, kdyby to fungovalo. U Hopkinsnova plástu nad rámky jde o podobný problém. Larvičky různého stáří, velmi pracné jednocení a atraktivnost těch nejstarších, prostě vidím v tom zase nějaké zádrhele. Každopádně za vyzkoušení to stojí, dej vědět!!!! Zdraví R. Stonjek
Není lepší vyjednotit ten proužek plástu? Nechat jen některé buňky? A co ty voskem přilepené buňky směrem k horní loučce? Nebude se jejich obsah (larvičky) kazit a působit jako zdroj infekce?
V kombinaci s jednorámkovým izolátorem z příspěveku: #102, a #103, se to zdá jako dobré řešení, když bude plást zakladen stejně starými vajíčky nebo čerstvými larvičkami. Přiznávám, že moje angličtina není dobrá.
Přelarvovací systém Nicot mám, ale použil jsem ho pouze párkrát a důvod? Je to hzozně pracné úspěch není
vždy zaručen, matičce se nechtělo vždy klást tam kam jsem chtěl já..
Naučil jsem se přelarvovat čínskou lžičkou a je to paráda.
Zdravím
Pôvodným vynálezcom tohto systému je Karl Jenter, ktorý v roku 1987 na Apimondii vo Waršave zlatú medailu. Inak je to veľmi agilný zlepšovateľ vo včelárstve.
Zdravím všechny matkáře není mi jasná jedna věc,nechápu jak je metoda vyplavování larev tu skutečnost že pokud vím tak larva nesmí zěmnit polohu při larvení z důvodu že má dýchací průduchy směrem vzhůru ,jak dotyčný matkář co vyplaví larvičky pozní jak ji má dát do mtečníku? co je spodek a co vrch?
![[Obrázky: MillerFig85.jpg]](http://www.bushfarms.com/images/MillerFig85.jpg)
A funguje aj začiatočníkom. 
). Ještě jsem viděl jeden typ chovného rámku na způsob Jentera, ale musím to porovnat, cenově se to jeví jako výhodnější, ale nejspíš nebude obsahovat celou sadu fitinek, které se dají dokoupit zvlášť. Takže, aby to nakonec nevyšlo nastejno.
