(18.01.2011 18:59)Tomáš Blecha napsal(a): [ -> ]VN nástavky po třech letech používání oškrábu omyju sodou a nechám uschnout, pak je natřu fermeží a je to.
Pán Blecha, nepodceňujem vašu aktivitu a dôslednosť v hygiene úľov, ale ja som svoje 40-50 ročné úle ani raz nedrela ani Savom, ani lúhom sodným, a moje včelstvá sú stále zdravé až na varroa destructor. Aj toho mám na uzde, od r. 1999 som nemal ani v jednom včelstve s ním nejaký problém a používam na jeho likvidáciu ten najosvedčenejší, najlacnejší a bezpečný prostriedok, amitraz v prípravku Taktik. Aj takto sa dá včeláriť. Samozrejme nikoho týmto vstupom nechcem nikoho navádzať, aby tak robil, ak je presvedčený o správnosti svojho rozhodnutia. Anton
(18.01.2011 19:19)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Pán Blecha, nepodceňujem vašu aktivitu a dôslednosť v hygiene úľov, ale ja som svoje 40-50 ročné úle ani raz nedrela ani Savom, ani lúhom sodným ... Anton
Což takhle nové téma: desinfekce úlů? (či hygiena?)
Nevím, jestli tu už není, ale myslím by se hodilo ...
Znovu se zeptám, v jiném vláknu mi nebylo odpovězeno. Má parafín nějaký atest nebo něco podobného o tom že je nezávadný např. pro styk s potravinama tak jako některé nátěrové hmoty? Jestli se nepletu je to produkt na ropné bázi a obsahuje směs olejů tak by asi něco takového mělo být pokud se to používá na vnitřky úlů. Možná jsou moje obavy liché ale nikde jsem takovéto prohlášení nevyděl.
Jinak k dezinfekci určitě to parafínování poslouží hlavně kvůli té teplotě při které se provádí. Problém samozdřejmě bude u zateplerných úlů, kde ponoření do teplé lázně třeba i bez parafínu nepřichází v úvahu. Já jsem dřív používal horkovzdušnou pistoli ale to je jednak hrozná práce a účinost určitě ve sporech taky nebude stoprocentní. (ale věřím že lepší než nic
)
Používám k dezinfekci oheň.'Uly vypaluji každý třetí rok.Při každém novém osazování.A každý nový úl také lehce vypálím,zdá se že ho včelstvo lépe přijímá.
také používám horkovzdušnou pistoli nebo přímo dezinfekci ohněm, podle toho, co je zrovna poruce, většinou z jara všechny části úlů, které nebyly přes zimu venku..
(18.01.2011 19:19)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Pán Blecha, nepodceňujem vašu aktivitu a dôslednosť v hygiene úľov, ale ja som svoje 40-50 ročné úle ani raz nedrela ani Savom, ani lúhom sodným, a moje včelstvá sú stále zdravé až na varroa destructor. Aj toho mám na uzde, od r. 1999 som nemal ani v jednom včelstve s ním nejaký problém a používam na jeho likvidáciu ten najosvedčenejší, najlacnejší a bezpečný prostriedok, amitraz v prípravku Taktik. Aj takto sa dá včeláriť. Samozrejme nikoho týmto vstupom nechcem nikoho navádzať, aby tak robil, ak je presvedčený o správnosti svojho rozhodnutia. Anton
Pan Turčáni tu část o desinfekci jsem napsal jako reakci na poznámku kolegy, na kterého jsem reagoval. Zminoval jako jednu nevyhodu VN nástavků špatnou možnost desinfekce. Znám mnoho včelařů, kteří úly skrábají, vypalují a navrch omyjí v louhu a nekdy i savem. Ja tu sodu pouzivám spís na vybelení vnitrních sten nástavků, které jsou casto potazeny sedou az nazelenalou vrstvickou spor plísní (na této vrstve nechtejí vcelky moc natahovat propolis). Nejlepší desinfekce v ulech je totiz vrstva propolisu. Například ještě provádím výměny dna na jaře, ale ta co odebírám nechám proschnout a jen je na hrubo ocistím. Dno je totiž nejvíce zasažené všemožnými patogeny-tím je dle mého pohledu imunizační jednotkou... Nemám problémy s nosematozou, ani se zvapenatěním a mor jsme u nás nikdy nemeli.
Co se týká varroacidních látek, tak zrovna amitraz, fluvalinát, acrinathrin atd. moc neuznávám. Lécím podle nařízení,ale po chuti mi to není. Silně přemýšlím, o bio včelaření, protože jsem přesvědčený, že tvrdá chemie je slepou ulickou. Varroa se dá udržet na uzdě i kyselinou mravenčí a štavelovou.
Stejně tak se kriticky často vyjadřuji o způsobu , jakým se u nás přistupuje k moru včelího plodu. Je to postup, který je v přímém rozporu se selekčním tlakem patogenu a navíc to stojí obrovské peníze a mnoho včelstvem je zničeno zbytečně.
Jsem pro likvidaci klinicky nemocných včelstev, ale subklinicky postizena vcelstva bych nechal v pozorování + profylaktická opatření. Dobrou metodou, kterou mám standardne zarazenou do zootechniky je norske zimování.
(18.01.2011 22:22)Martin R. napsal(a): [ -> ]Znovu se zeptám, v jiném vláknu mi nebylo odpovězeno. Má parafín nějaký atest nebo něco podobného o tom že je nezávadný např. pro styk s potravinama tak jako některé nátěrové hmoty? Jestli se nepletu je to produkt na ropné bázi a obsahuje směs olejů tak by asi něco takového mělo být pokud se to používá na vnitřky úlů. Možná jsou moje obavy liché ale nikde jsem takovéto prohlášení nevyděl.
...
Nezjišťoval jsem to. Vycházím z toho, že když se využívá ve fyzioterapii (tepelné zábaly), nebude to s tou závadností tak horké...
Pokud by se to řešilo takto do důsledku, chtělo by se to podívat i na nezávadnost nátěrových hmot třeba na letáku nebo očku, na nezávadnost polystyrenů u polystyrénových úlů, perlinky, jíž je někdo potahuje a barev či lepidel, kterými ji připevňuje. Nehledě na různé jekory na strůpku apod.
Tak jo, měl bych pár dotazů, protože jak jsem se o tohle téma vždycky na jaře zajímal, tak se názory hodně lišily ... Sehnal jsem si Titěru a kol., Dezinfekce ve včelařství, což je knížečka užitečná a vlastně v ní je všechno nějak vysvětleno ... Ale myslím bude i užitečná kombinace s osobními zkušenostmi. Takže: Má smysl každoroční desinfekce? Já přiznám, že desinfikuji na jaře jen dna (louh + savo a ještě nakonec před nasazením plamen). Jinak jen když měním či osazuji nástavky (plamen, savo). Užíval jsem horkovzdušnou pistoli, teď se hodí Grifin ...
Takže: louh? savo? nebo kombinace? Za studena? Nebo je lépe za tepla? A za jaké teploty? A co rámky? Když se vyvaří, je nutné je před užitím znovu desinfikovat?
Amitraz je jed - tř.III - mírně toxický. Ovšem pro včelaře používajícího jej léta je i ranní frťan bezpečný. Jak nám praví historie, v dobách travičských zvyšovaly cíle svou odolnost malými každodenními dávkami.
(19.01.2011 0:02)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Takže: louh? savo? nebo kombinace? Za studena? Nebo je lépe za tepla?
Nezmiňuji parafinování, neb mám tak trochu uteplené úly ... Díky předem za názory.
Savo jedině za studena.Neohřívat!Je to silná zásada a míchat to s louhem je podle mne zbytečné.Prostě buď savo nebo louh.Co se týče hydroxidu sodného,lépe se rozpouští( rychleji) ve vlažné vodě,ale používal bych ho také za studena.Rovněž silně zásaditý.V tom přežije málo co.
(19.01.2011 10:48)miko napsal(a): [ -> ]Savo jedině za studena.Neohřívat!Je to silná zásada a míchat to s louhem je podle mne zbytečné.Prostě buď savo nebo louh.Co se týče hydroxidu sodného,lépe se rozpouští( rychleji) ve vlažné vodě,ale používal bych ho také za studena.Rovněž silně zásaditý.V tom přežije málo co.
Díky, to je cenné! Mi taky, upřímně řečeno, ta kombinace sava a louhu připadala už dost extrémní ...
Ona celkově otázka desinfekce je dosti ošemetná. Když to budeme přehánět, tak to jako život v akváriu nebo ve sterilním operačním sále. Ale taky to nechat jen tak nebude dobré. Čas od času se objeví fotky něčeho, co vzdáleně připomíná mnoho let neudržované úly. To může být potencionální zdroj nebezpečných nemocí pro celé okolí a med bych si z toho taky raději nedal do čaje. Jeden známý nedesinfikuje, ale každoročně po medobraní medníky vyškrábe od propolisu a vosku, celkově vyčistí, v případě potřeby natře oprýskaný nátěr a do takto ošetřených převěsí plodiště a to samé udělá s plodištěm.
(19.01.2011 14:03)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Ona celkově otázka desinfekce je dosti ošemetná. Když to budeme přehánět, tak to jako život v akváriu nebo ve sterilním operačním sále.
Přesně tak.Mě,abych se přiznal, trochu nedochází před čím vlastně v tomto případě desinfikovat.Stovky včel v sezoně denně vyletují z úlu v podstatě neznámo kam a zase se vrací.Navštívily kde co,...a to nemluvě o tulácích trubcích,kteří klidně berou úly jako motel na přespání s plnou penzí.Miliardy výtrusů ,bakterií a kdoví čeho k tomu ještě létá vzduchem....Spíše se snažit včelařit tak,aby se včelstva neoslabovala a naopak byla vitální a schopná odolat nějaké té nákaze.Já jsem spíše pro mechanické čištění.
Příspěvky týkající se napaječky jsem přesunul do již existujícího tématu
Napaječka.
(19.01.2011 14:54)miko napsal(a): [ -> ]Přesně tak.Mě,abych se přiznal, trochu nedochází před čím vlastně v tomto případě desinfikovat.Stovky včel v sezoně denně vyletují z úlu v podstatě neznámo kam a zase se vrací.Navštívily kde co,...a to nemluvě o tulácích trubcích,kteří klidně berou úly jako motel na přespání s plnou penzí.Miliardy výtrusů ,bakterií a kdoví čeho k tomu ještě létá vzduchem....Spíše se snažit včelařit tak,aby se včelstva neoslabovala a naopak byla vitální a schopná odolat nějaké té nákaze.Já jsem spíše pro mechanické čištění.
Taky bych se nakonec k tomuto řešení klonil. Každopádně bych každé jaro ale měnil dna, tam je asi největší zátěž. A dá se to snadno udělat při gruntovnější jarní prohlídce. A pak je po třeba opálení na pár dní vystavil na prudké letní sluníčko, to dělá divy ...
Jiná jse situace, když se včelstvem není něco v pořádku, pak je asi třeba si na to dát víc pozor. A třeba teď, když odebírám podložky, sesypu na ně v posledku mrtvolky a vše odnesu domů k "analýze". A když ty mrtvolky sbírám z podložky, najdu často hnědé skvrny po výkalech, neb jsou i ty mrtvolky plné a stačí málo ... Tak tohle samozřejmě pak beru horkou vodou ... Vůbec teď v předjaří je riziko jistě větší (nosema a pod.).
(19.01.2011 14:54)miko napsal(a): [ -> ]...
Mě,abych se přiznal, trochu nedochází před čím vlastně v tomto případě desinfikovat.
...
Až budeš v ochranném pásmu a v měli Ti najdou třeba 10
2, ale kliniku ještě ne, budeš na to koukat jinak...
Pak budou Titěrovy rady nad zlato - protože jsou právě na tyto případy testované. A je to metodika i pro neuteplené úly, kde parafínování lze použít jen těžko.
Na druhou stranu je desinfekce horkým louhem "vyvařených" rámků při rušení starých souší tím nejrychlejším způsobem jak rámečky vyčistit. Už si to bez toho neumím představit. Ta desinfekce je pak bonusem za poměrně chvilkovou práci s louhem. Proč toho nevyužít, když těch patogenů snažících se proniknout do roztočem poškozených tělíček mladé včelí populace je tolik? Skutečně to není jako v přírodě, kde jednotlivá včelstva byla i několik km vzdálená od sebe. Naše včelnice jsou natěsnané a stále včelám přehazujeme dílo z úlu do úlu a tak můžeme jen čekat kdy se ucho utrhne. Nechci malovat čerta, ale myslím si, že alespoň minimální desinfekce rámků i úlů není od věci a při tom všem co pro náš včelky dělají je to pro včelaře povinnost.
(19.01.2011 17:54)jdjd napsal(a): [ -> ]Až budeš v ochranném pásmu a v měli Ti najdou třeba 102, ale kliniku ještě ne, budeš na to koukat jinak...
Pak budou Titěrovy rady nad zlato - protože jsou právě na tyto případy testované. A je to metodika i pro neuteplené úly, kde parafínování lze použít jen těžko.
To "deset na druhou" znamená co?
Může mi tu nějaký zkušený včelař napsat proti kterým nákazám se konkrétně savem či louhem desinfikují úly? Proti roztočům? A kterým? Proti bakteriím? Proti moru předpokládám,že asi těžko. Ten louh je taková sra..č..a.Skutečně je nutné s tím namáčet vnitřek úlu?
(20.01.2011 10:13)miko napsal(a): [ -> ]To "deset na druhou" znamená co?
Množství spor MVP na 1 (?) gram (měli?) - v tomto případě 10
2=100, tedy skoro nic.
Zmínka třeba v
Moderní včelař 3/2008.