vlcek
A máte otevřená všechna očka a zasíťované dno s vysokým podmetem? A studenou stavbu? Nereju, snažím se přijít na těch vašich 25% pod víčky. Kalibroval jste refraktometr? A uvědomujete si, že když je zkalibrovaný v medárně, kde je nějaká teplota a pak ho vemete ke včelám, kde je v autě v horku a pak s ním na slunci měříte, že ukazuje blbosti? Píšouto v návodu. Ale že by proměřoval o 7% není asi ani tak možné, o 2-3 ano.
Nic z toho co se ptáte.Jen tu studenou stavbu.
Kalibruji každý rok před prvním vytáčením. Včely mám většinou u baráku kde začínám prvně s točením.
Letošek je zakletý. Už ráno, ještě včely nevyletěly a nahnete plást ,tak stříká sladina.
Jen že to neřeším. Ono se to zpraví nebo jim to zůstane na zimu.Ale je to dávka. F.V.
Prosím o názory.
Ať dělám co dělám, mám po zimě některé nástavky, rámky a dílo chycené plísní. Proč se to děje a jak tomu předcházet, je do jiného vlákna a zde to nechci řešit.
Jde mi o další postup: Postižené nástavky včelám vyměním za čisté, krajní rámky (souše) vyřadím - plesnivý vosk vyřežu, zbylý vytavím.
Nástavky pak zevnitř vyžehnu plamenem dohněda, rámkům odstraním mezerníky (nerezové drátky ponechám) a rovněž plamenem lehce ožehnu tak, že hrany rámků zhnědnou (víc to nejde, to už by ty hrany hořely). Pak mezerníky vrátím, napnu drátek a rámky vracím k ostatním čistým.
A vlastní dotaz:
Myslíte si, že uvedený postup s nástavky a s rámky je vhodný? Resp. že je to ožehnutí prospěšné a dostatečné protiplísňové opatření? Nebo naopak - nemůže takto ožehnuté dřevo nějak včelám vadit? Nebo je to zcela zbytečné dělat?
Podotýkám, že louhovat a savovat dřevo odmítám - tyto látky ve včelách nechci a také myslím, že louh stejně hluboko do dřeva přes voskovou/propolisovou vrstvu nepronikne.
Nástavky mám palubkové s polystyrenem uvnitř (pokud tam ještě je) a domnívám se, že horko od plamene, které by jej mohlo poškodit, se k němu nedostane.
Opaľujem nadstavky do čierna, včely s tým nemajú absolútne žiaden problém. Opaľujem aj rámiky, tiež som proti akejkoľvek chémii v úli. Momentálne mám všetko v dreve, ale kedysi som skúšal OSB dosky. Niekoľko krát sa mi stalo, že z takého úľa roj išiel späť na haluz Po opálení nového úľa plameňom nevyšiel von ani raz.
Letos mi ve stodole rámky chytily plíseň, na podzim byly v páře a očividně cukr posloužil jako startér. Teď je postupně opět rvu do páry a pak jdou do roztoku Sava a nechávám větrat zavěšené.
Boris
V životě bych nic dřevěného ke včelám nekoupal v Savu či jiné chemii. I když se to opláchne, zůstane to tam a včely na tom musejí žít, hrozná představa.
Ožehávání rámků je fakt hovadina na entou. Taky kdo vám řek, že máte vyhazovat plesnivé plásty? Co je plísní zničené, zůstane pod koláčem v podobě nečistot, co je ještě OK je ve vosku, prostě ten proces vyváření to bezpečně oddělí a var současně zničí všechny patogeny kromě moru.
Včely žily miliony let v dutinách stromů, kde mezi nimi a zdravým dřevem byla různě tlustá vrstva troudu, vlhkého a ne jen plesnivého, ale hniloba se tam nikdy nezastavila. Vč se každý rok ustavičně snažilo vše, co šlo, vykusovat a zvětšovat si tak doupě (proto hlodají hobru a PS - je to jejich přirozenost). A tak bych jen seslkým rozumem usoudil, že co když včely toxiny z plísní dokonce potřebují? Umějí s nimi miliony let žít! Přece i člověk používá někde, nějak, cíleně nejrůznější jedy, ať jako léky humánní medicíny nebo jedy v zemědělství a nebo dezinfekci.
Včelařím úplně bez úhynů. Vnitřky nástavků jen mechanicky odřu drátěným kartáčem, nanejvýš ožehnu horkovzduškou, letlampa nějak přestala fungovat a už jsem jí asi vyhodil. Rámky jsou po vyvaření při těžbě vosku tak čisté, že nevyžadují žádné oškrábání a jdou po uschnutí do včel. Samosebou musí být suché než je uskladním. Drátky vyvaření nepoškodí, třetině rámků je ani není nutné dopínat.
Žádnou jinou dezinfekci nedělám a chemicky už vůbec nikdy! Tvrdím, že úhyny jsou u ostatních způsobené nečím jiným. Třeba trvalým stresem z jedovatým Savem napuštěného interiéru jejich obydlí. Takový malý stres, i když úhyn sám přímo nezpůsobí, by se mohl spolu s dalšími "malými" stresy v součtu projevit celkovým nepozorovatelným oslabením vitality včelstva a nakonec viditelně úhynem.
Stačí dodržovat základní hygienu práce, nenechávat přes zimu krajní rámky, které plesniví, netrpět staré dílo (špatně průsvitné při pohledu proti světlu) a žádné jiné kejkle nejsou potřeba.
(14.04.2020 11:37)tom.50 napsal(a): [ -> ]Boris
V životě bych nic dřevěného ke včelám nekoupal v Savu či jiné chemii. I když se to opláchne, zůstane to tam a včely na tom musejí žít, hrozná představa.
Však já také ne.
Citace:Ožehávání rámků je fakt hovadina na entou. Taky kdo vám řek, že máte vyhazovat plesnivé plásty? Co je plísní zničené, zůstane pod koláčem v podobě nečistot, co je ještě OK je ve vosku, prostě ten proces vyváření to bezpečně oddělí a var současně zničí všechny patogeny kromě moru.
Včelařství V.Veselý a kol. - kap. Získávání včelího vosku: "Ke zpracování nejsou vhodné plesnivé plásty."
Nevyhazuju je celé, jen vyříznu nebo seškrábnu plísní zasaženou část.
Citace:Vnitřky nástavků jen mechanicky odřu drátěným kartáčem, nanejvýš ožehnu horkovzduškou...
Proč to děláte - když je ožehávání rámků "hovadina na entou"? Co škodlivého tím v nástavcích odstraňujete?
Citace:Rámky jsou po vyvaření při těžbě vosku tak čisté, že nevyžadují žádné oškrábání a jdou po uschnutí do včel.
Inu, já mám jen tavidlo, oškrábat je potřeba.
Citace:Stačí dodržovat základní hygienu práce, nenechávat přes zimu krajní rámky, které plesniví, netrpět staré dílo (špatně průsvitné při pohledu proti světlu) a žádné jiné kejkle nejsou potřeba.
Krajní rámky na zimu vyndávám, přesto někdy chytí plíseň první dva další rámky vč. díla jak světlého, tak i tmavého (schválně jsem vyzkoušel obé).
Boris
Rámky a nástavky jsou rozdíl. Mám i NN staré 60 let, zatímco rámky tak staré nebývají, co byste myslel vy? Popravdě o ožehávání rámků jsem četl prvně v životě. Máte jen 5 vč a tak chválím vaší obezřetnou pečlivost, neposmívám se vám, asi jsem to blbě napsal, omluví te mě? Při svých v sezoně více než 60 vč si fakt neumím představit mět ožehovat rámky.
Jsem rád, že četete staré knihy, časem se naučíte oddělit pomyslné zrno od plev. Z vás včelař bude, o tom, co děláte přemýšlíte a diskutiujete a to je správné, nejsme nepřátelé.
Jinde píšu, jen v posledním týdnu několikrát, že naše představy o hygieně se výrazně liší od potřeb našich včelstev. Víte jistě, že toxiny z plísní včelstva dokonce nepotřebují? V dutinách stromů s plísněmi, možná symbioticky, žijí miliony let. Prostě plesnivý rámek vytavte. Vosk, až ho dostane zpracovatel na mezistěny, musí ho sterilizovat v autoklávu, buďte o jeho kvalitu bez obav.
Pro 5 vč je tavidlo dostačující a investice do vyvařování a lisování ve spešl vařáku by byla při takovém množství vč nesmyslná. Poohlídnul bych se po někom, kdo to má a za protislužbu bych si to dal udělat u něj. Jasně, že se to snáz napíše než udělá. Je to tip, nic víc, mě a mým kámošům to tak funguje.
A nad tím Savem se ještě jednou zamyslete, vy jste toho schopný, u všech bych si tím tak jistý nebyl.
za 18 let svého včelaření jsem ještě nevytavil ani jeden rámek kvůli plísni.....a že někdy ta plísen bejvá pořádná, třeba na pylovém rámku....
(15.04.2020 0:29)tom.50 napsal(a): [ -> ]... Víte jistě, že toxiny z plísní včelstva dokonce nepotřebují? V dutinách stromů s plísněmi, možná symbioticky, žijí miliony let...
To nevím. A možná to neví nikdo...?? Samozřejmě možné to je.
Citace:A nad tím Savem se ještě jednou zamyslete...
Tady si možná nerozumíme - Savo ani louh ve včelách používat nechci.
Jinak asi zůstanu u tavidla. Chápu, že to není ideál, ale zjistil jsem, že všechno ideální být nemusí
(13.04.2020 13:21)Boris napsal(a): [ -> ]Prosím o názory.
Ať dělám co dělám, mám po zimě některé nástavky, rámky a dílo chycené plísní. Proč se to děje a jak tomu předcházet, je do jiného vlákna a zde to nechci řešit.
A jak ta píseň vypadá? Jde o bílý tenký povlak, jde o jakoby načernalý povlak, má plíseň nějakou výšku ...
Případně dej sem fotku toho problému.
Vyřazení je správně, opalování neprovádím již dlouho, savo louh je dobrý na holé dřevo, je nutné chápat to, že že když se louh aplikuje, aplikuje se tak že při vysoké teplotě v kotli se rámky, tj holé dřevo s drátky vyváří pod pokličkou nebo plachtou alespoň 5 minut, po vytažení za pomoci hůlky a "napíchnutí" haldy, hodím na podložku která je typu plech nebo umakart a za horka ihned ovapuji zbytky. Takže se louh smyje a zbyde po vysušení holé suché čisté dřevo na kterém nemá co plesnivět.
Savo je bělidlo, nevím kčemu by mohlo být dobré, určitě na vnitřní povrch dna kde se kumuluje podle Titěry vše co včelstvo shodí z díla a při problému MVP jde o první místo k vyhledání vysoké koncentrace patogena. V přirozených podmínkách někde v nějaké dutině stromu nebo kamene většinou po "dně" dělnice nešpape kvůli umístění česna které mázpravidla úl , to jen pro zamyšlení rozdílu dutiny a úlu ...
Proč se tak děje sice řešit nechceš, ale rozhodně chci sdělit, že jsem měl jedno stanoviště v páse lesu typu listnáč, který měl štěrkové podloží a plíseň neprobíhala v zimě ale po zimě mezi únorem až duben. Ve výsledku jsem musel v prvním nástavku všechno dílo odedna každý rok vyvařit. Ať šlo o světlé nebo tmavé dílo. Takže jakkákoliv práce může být zbytečná včetně tvých otázek, jestli nezjistíš příčinu a neuděláš opatření trvalého charakteru. Takový extrém ale nemáš podle toho co popisuješ.
Dezinfekcia sa robí hlavne z dôvodu potlačenia MVP. Spory MVP sú zašité v poréznej stene úľa a ťažko ich zničíte len povrchnou dezinfekciou. Spory MVP bez včiel sú mrtve a ak sa ku nim nedostane dezinfekčný prostredok, tak sa k nim nedostanú ani včely. Množstvo spor v úľoch je zanedbateľný oproti infikovanému plodu a zásobám. Jedná aktívna bakteria MVP vyrobí po prasknutí viac spor, ako je v celom úli a napriek tomu sa niektoré včelstvá dokážu zreteľných príznakov MVP zbaviť. Ak ich predtým nespálime
Ak existuje nejaký odkaz na porovnanie množstva spor v dreve a v zásobách, tak by som poprosil...
Parafínovanie mení vlastnosti dreva na parafínový monolit.
Netřeba odkaz, monitoring sběru ze dna nestačí? Výsledky na 2,3,4 jsou dobrým měřítkem. Titěra přednášel něco jako že se rozřezaly léta kolmo a kultivovala se hloubka. Pokud někdo použije bělidlo, třeba is peroxidem, MVP nereaguje a netvoří peroxidázu, mají tak betelnou stěnu.
Chtěl jsem jen navnadit že největší bordel je na dně úlu a nějaká dezinfekce která vyvětrá nebo se umyje je furt lepší než žádná. Nešlo mi ve sdělení jen o MVP.
Parafinování jako móda a výkřik jak přišlo, tak odešlo. Parafinované krmítka mi včely vykusovaly, tz. do mých úlů metoda parafinování už nesmí.
Co udělají na jaro včely v dutině s plísní na díle, které v zimě opustí? Jak to vypadá v dutině na jejím dně?
(15.04.2020 9:21)gupa napsal(a): [ -> ] (13.04.2020 13:21)Boris napsal(a): [ -> ]Prosím o názory.
Ať dělám co dělám, mám po zimě některé nástavky, rámky a dílo chycené plísní. Proč se to děje a jak tomu předcházet, je do jiného vlákna a zde to nechci řešit.
A jak ta píseň vypadá? Jde o bílý tenký povlak, jde o jakoby načernalý povlak, má plíseň nějakou výšku ...
Případně dej sem fotku toho problému.
Aktuální fotku bohužel nemám, ty postižené věci už jsem očistil. Jen toto z archivu:
tady a
tady.(nekamenujte mě za tu nedostavěnou MS, jsou to staré fotky...).
Jedná se většinou o černý povlak, někdy zelený. To je v těch úlech po zimě, hlavně dole.
Pak mám prázdné rámky v kůlně (teplota a vlhkost přes zimu jako venku) a to chytá zase spíš bílý povlak. Při skladování na půdě je to lepší. Ale je to nošení nahoru a zase dolů...
Citace:Proč se tak děje sice řešit nechceš, ale rozhodně chci sdělit, že jsem měl jedno stanoviště v páse lesu typu listnáč, který měl štěrkové podloží a plíseň neprobíhala v zimě ale po zimě mezi únorem až duben. Ve výsledku jsem musel v prvním nástavku všechno dílo odedna každý rok vyvařit. Ať šlo o světlé nebo tmavé dílo. Takže jakkákoliv práce může být zbytečná včetně tvých otázek, jestli nezjistíš příčinu a neuděláš opatření trvalého charakteru. Takový extrém ale nemáš podle toho co popisuješ.
To je trochu nedorozumění - nechtěl jsem to řešit tady a teď v tomto vlákně. Ale když už jsi to nakousl - extrém tvého typu asi nemám. Stanoviště je na kraji listnatého lesa u pole. Plíseň je hlavně v neobsednutém spodním nástavku. Nechávám od krajů nástavků mezeru.
Mám přes zimu zasíťované dno a otevřené česno naplno a očko ve spodním nástavku. Víko plechové s polystyrenem a fólií. Zkoušel jsem i dle návodu ve Včelařství tu fólii podložit proužky geotextilie, ale pára na fólii kondenzovala úplně stejně. Tak usuzuju, že neměla patřičný efekt.
Asi pomůže nějaká izolace, ta kůlna a stanoviště je prostě tou houbou a dobrými podmínkami pro její výskyt nasáklý a přechází vzduchem na nový povrch. Bývá i docela hluboko v půdě a pod podlahou. Pro její omezení nepomůže omezení výskytu v úlu, ale by bylo vhodné vystříkat podlahu v pravidelných intervalech něčím protihoubovým a na podlahu dát něco jako starý pvc nebo silný igelit nebo něco co tu houbu nějak omezí. Dokonce nepomůže ani otevřené česna nebo očka, protože to místo je tím podhoubím jak se říká prolezlé a létá do úlu ještě více... Stačí opravdu málo vlhkosti a ta houba začne růst. Všiml jsem si, že se jí i včely vyhýbají a nerady při takovém velkém výskytu čistí a přitom to moc s čistícím pudem nemá moc společného. Pokud přejde na vosk, houba ji zkonzumuje a zbyde tzv. tvrdé velmi křehké a lehko prášné dílo které včely už jen vykoušou nebo zkusí nadstavit takové dílo voskovým potahem a novými stěnami buněk. Ještě se takovému stavu díla říká, že je zuhelnatělé, protože pouští do ruk černotu.
Měl by zabrat na chvíly hydroxid vápenatý, rozmíchat tzv. vápenné mléko a vystříkat prostor okolo úlů a vybílit tu kůlnu nebo rozprašovat oklo úlů a zapravovat do půdy. Nebo, ten chlornan (savo) ale obojí určitě nekombinovat. Je plno různých protihoubových prostředků ale hlavně dávat pozor natu jedovatost. Ikdyž houba samotná také bude mít vliv na plíce člověka co v takovém prostředí je. Pokud vím tak něco jako sulikol nebo síra by měla pomoci ale nejsem si jistý jestli ji ta houba nedokáže také nějak zmetabolizovat a přežít ji. Protože ta černá verze je běžná ve vinných sklepích kde se neustále drží i přes síření které se pravidelně provádí pálením síry... ještě mne napadá pro tu kůlnu něco jako sodíková lampa (horské slunce oranžové, šlo by koupit z bazaru nebo odjinut) nebo zkusit vyvíječ ozonu.
Mně se to občas stane u slabších včelstev, které z různých důvodů měli během zimy špatné větrání úlu.
Vždy to udělám tak, že včely na jaře předám do čistého úlu, úl očistím, vypálím a nechám řádně vyschnout a příští rok je po problému.
Letos jsem například řešil jedny, u kterých jsem po léčení na podzim, málo otevřel česno.
Včelstva nám vesele hynou a my nevíme proč. Tak alespoň teoretizujeme , že se na tom podílí viry a bakterie, event i plísně a houby.
Abychom měli pocit, že proti tomu něco děláme, desinfikujeme (někteří) úly a rámky.
Většina včelařů má ale v zásobě souše, které vrací do včelstev. Přitom povrch buněk plástů je mnohonásobně větší, než povrch stěn úlu a rámků.
Jen málokdo to má zorganizováno tak, aby se souše vracely pouze do úlů, ze kterých byly vyňaty.
Nepodporujeme tak trochu šíření infekcí mezi včelstvy?
Má někdo zkušenost s desinfekcí souší?
Prosím ty, kteří souše nebo plásty do včelstev nikdy nevracejí, aby se do debaty k tomuto příspěvku nezapojovali. Děkuji.
Pane doktore, je vůbec vhodné nechat žít a chovat včely ve sterilním prostředí? Pomůže nám to posunout se kupředu?
Tyto více méně filosofické otázky by se hodily spíše do vlákna Jen tak.
Nejde o sterilitu, ale o to, zda vracením souší do jiného úlu zbytečně nešíříme infekční materiál
do včelstev, kde dosud nebyl. V přírodě si včelstva plásty navzájem nevyměňují.
A hlavní otázka byla, zda někdo umí souše desinfikovat a jak.