Včelařské fórum – o včelách a včelaření

A co zrušit dotace na léčivo. Ekonomická stránka je tím vyřešena. Navíc to pomůže oddělit zrno od plev.

A proto se o ně skoro proti jejich vůli budem starat donekonečna. Pevně jsem přesvědčen o tom, že jak zjistí, že už se nikdo nepostará, že se začnou starat. A těch pár, co ne, ti situaci ve svém okolí významně neovlivní, jsou plus mínus v počtech volně žijících včelstev a se zvýšenou ostražitostí se to dá zvládnout. A jednou provždy bude klid. Žádné schůze, žádné přesvědčování, ježdění, posílání, telefonování, už nikdy víc. Společně ano, ale z vlastní iniciativy každého zúčastněného a ne naopak.
A právě díky skutečné evidenci léčiv je nebude možné nadužívat tak, jako nyní. A med bude lepší kvality, ne horší.

Souhlas, jak jsem alternativně navrhoval přesunout dotace na léčivo do dotací za opylovací službu - pro svaz to bude jednodušší než doteď a včelař si bude muset uvědomit, že se musí postarat o léčení sám nebo chovat varroatoleranty (snažit se je získat nebo si je vyšlechtit).
Možná by se ještě ta dotace za opylení měla vázat k době opylení tj. k počtu včelstev po vyzimování (k 15.dubnu) to by ještě více motivovalo k tomu mít včelky zaléčené a v dobré kondici na zimu. (nebylo by potřeba hlásit počty včelstev na podzim, aby se mohlo objednat léčivo - to už by si každý zařizoval sám - když je toho schopen pro psovité a kočkovité mazlíčky tak nevím proč by toho neměl být schopen pro ty bzučivé).

(19.12.2011 16:54)JKL napsal(a): [ -> ]Pokud by cpaly ty léky v nepřiměřené míře a době jejich problém - otravovali by si med.

Je to možná vytržené z kontextu, ale v tomto bodě si dovolím i kapku oponovat, on by to nebyl jeho problém, byl by to NÁŠ problém a to hned ve dvouch bodech:

1. nebezpečné je to z marketingového hlediska, kdy kdyby nekdo udělal rozbor a zjistil vysoka rezidua v medu po lečivech, tak se v tom vezeme všichni..
2. amitraz a flavulinat jsou rozpustné v tucích a jejich nebezpečnost je i v tom, že se ukladaji do vosku a z toho vosku, je neumíme dodnes odstranit, takže čim víc se vosk "recykluje" do mezisten, tim více tam stoupá množství těchto látek. Možná je to legenda, ale slyšel jsem o mezistenach z rakouska, kdy si je někdo dovezl a pak mu padaly roztoče jak o život. Muže se to stát i nám...

Ad 1. To je problém už dnes - do volně dostupných sklenic Český med" si pod volně dostupná víčka "český med" může nalít každý co chce, ani nemusí být včelař.
Ad 2. tento problém zde asi už je, proč jinak by si největší farma nechávala dělat mezistěny pro sebe extra zvlášť z víček? Z kratochvíle?

---

(19.12.2011 14:41)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]Ještě k výdeji léků na recepty.
Ono by se to nezúčtovalo samo, to by museli dělat placení pracovníci. Když spočítáte náklady takové úpravy výdeje, dojdete k zajímavým číslům.
Jenom na Gabon a Varidol by bylo nutno vypsat, vydat a zúčtovat okolo 100 000 receptů. Při plné mechanizaci by se dal jeden recept od vypsání do zúčtování zpracovat za 15 minut. Takže celková spotřeba pracovní doby 25 000 hodin.
Pracovní doba v česku je 1950 hodin ročně, z toho 65 na obědy. Nechme 1900.
Potřebujeme tedy více než 13 pracovníků, ovšem za předpokladu, že nechodí na záchod, nepijí v práci kafe a nejsou nemocni. I když budeme velmi spořiví, skončíme na 15 lidech. Mzdové náklady 3 750 000 Kč, a když připočteme minimální provozní náklady, zjistíme, že akce recepty vyjde na 4 miliony Kč ročně.
Vidíte, že i z tohoto pohledu je Váš nápad velmi cenný( nebo snad drahý?)

Ono se tomu říká množstevní cena, pokd by zákon nezakazoval skupinový prodej jako to nezakazuje dnes, nebyl by problém pro skupiny včelařů zadat objednávku jako dnes. Třeba přes OV. A ti co jim OV či ZO dneska z nějakého rozmaru nesplní objednávku, by si třeba rádi i připlatili za legální možnost sehnat léčivo včas a dráž za maloobchodní cenu.

---

A myslím, že by to mohlo být nakonec vše obráceně.

Co takhle vlákno: "proč nám ten tak dokonalý systém funguje tak jak funguje".

Je zde dost zastánců, ať se zamyslí.
1997,2003,2007,201x - to podle všeho moc nefungovalo. Kde se vloudila chybička?
Ať se poučíme a napravíme.

Při čtení těchto příspěvků mne nejvíc děsí to, že i když se mi (doufám) časem podaří vyloučit určitá "léčiva" a tudíž i rezidua škodlivých látek v mém medu, tak ve skladbě mého jídelníčku činí med určitě jen velmi malé procento. A ten zbytek, co jím a o kterém nic nevím? No, skoro deprese.

Ano Bee, je to tragedie, nejhorší je, že po století fungujicí koloběh potravin, byl posledních 30 let dokonale narušen, rozmelněn a napsal bych rozes..., ale rozhašen. Dnes nekoupiš v obchode česká jablka, české zelí, české rajský, česke vepřove, ale jablka z polska, rajske z italie, brambory z egypta a vepřove ze španelska.
Pak když na vepřové konzervě ve vlastní štave čtu, že byl použit konzervant....
jako vyučenyho řeznika a s potravinářskou prumkou, mne jima des co žerem....

Kaji: o normě český med jsme se bavily cca před pul rokem a myslim, že muj nazor znaš, pokud jsi zapoměl, prosim vyhledej si to, nerad se opakuji..
ad vyroba mezisten velkofarmaři, pokud vim, tak o nakapani varidolu na pasek přeloženi do trojuhelnička a cvrnknuti do podmetu nam vypravěl Kolomý, myslím, že tam je to i hnano hlavně ekonomikou provozu, kde i 25 kč za mezisteny se asi počíta, ale to se za chvily dozvime, čim je to hnano, Možná to i souvisí se zmenou metodiky na mor a chteji mit jistotu o desinfekci na mor...
Dále pak vim, že se jich hodne poušti do Bio včelaření a tam je prakticky povinnosti mit vlastni mezisteny z viček... (připadne mne prosim opravte) a na Bio ve velkem jsou co vojaci???? Na bio ve velkem jsou dotace....

KaJi napsal(a):Ono se tomu říká množstevní cena, pokd by zákon nezakazoval skupinový prodej jako to nezakazuje dnes, nebyl by problém pro skupiny včelařů zadat objednávku jako dnes. Třeba přes OV. A ti co jim OV či ZO dneska z nějakého rozmaru nesplní objednávku, by si třeba rádi i připlatili za legální možnost sehnat léčivo včas a dráž za maloobchodní cenu.

Čili by se to dělalo úplně stejně jako dneska. A ti, kteří by to nedostali včas od ZO, by si to stejně jako dneska nekoupili, protože by neměli recept. A než by ho sehnali, už by to stejně včas nebylo. Takže, kde je zlepšení

(19.12.2011 19:02)Madra napsal(a): [ -> ]B. amitraz a flavulinat jsou rozpustné v tucích a jejich nebezpečnost je i v tom, že se ukladaji do vosku a z toho vosku, je neumíme dodnes odstranit, takže čim víc se vosk "recykluje" do mezisten, tim více tam stoupá množství těchto látek. Možná je to legenda, ale slyšel jsem o mezistenach z rakouska, kdy si je někdo dovezl a pak mu padaly roztoče jak o život. Muže se to stát i nám...

Madra, môže to aj inak, ja viem, že amitraz sa, rýchlo sa rozkladá a neviaže sa na tuky, teda i vosk a v tom je jeho výhoda. Myslíš, že v labákoch nepreverujú vosk na obsah amitrazu? Jeho výhoda je, že včely mu zatiaľ odolávajú a pritom npr. i ja ho používam od jeho výskytu na mojej včelnice v 1984, je to pekných 27 rokov, a klieštiky naň nezískali rezistenciu.

Napíšem jednu vetu, ktorá je laická a nemusí byť pravdivá, vieme, že fumigant amitrazu pôsobí cez hmyzie prieduchy, ktorými akarid dýcha (aj včela) a práve preto sa nestáva tolerantný na jed???
Na druhej strane si uvedomujem, že je to jed, ktorý včelárovi pomáha udržať život včelstiev, pre jeho jednoduché používanie.
Možno by nám to mohla vysvetliť uznávaná- povolaná osoba, ktorá sem tam na túto stránku zavíta. Anton

(20.12.2011 0:16)Vladimír Polyster napsal(a): [ -> ]Čili by se to dělalo úplně stejně jako dneska. A ti, kteří by to nedostali včas od ZO, by si to stejně jako dneska nekoupili, protože by neměli recept. A než by ho sehnali, už by to stejně včas nebylo. Takže, kde je zlepšení

No já bychto stejně hnal vše přes veterináře kam to léčení a léčiva logicky patří. Vetrinární lékaři by prostě byli upozornění, že včelaři se stávají jejich regulérními zákazníky. To ovšem nevylučuje, že by si ZO jakékoliv včelařského združení mohla zorganizovat schůzi během léta pozvat si tam veterináře, členům avizovat, že bude přítomen veterinární lékař přes kterého si budou moci hromadně a tím třeba se slevou zajistit léčiva/léčení. Na veterináři by pak bylo objednat, dojednat si množstevní slevu. Opět by bylo na jednotlivcích zda se zajímají a buď si to zajistí na schůzi nebo individuálně od jim vyhovujícího veterinárního lékaře anebo půjdou do pokusu o BIO s tím co padne to padne, příroda si to tak přeje a to co přežije je to pravé odolné varroatlerantní a šli by do rizika, že jim nepřežije nic a nedostanou další rok, žádné dotace za opylení a pokud by chtěli dále včelařit tak by museli nakupovat oddělky nebo včelstva na jaře.
Mimochodem se podivuji, že se nikdo neohradil na to, že by se vázaly dotace za opylení ke stavu 15.dubna. To bych reagoval tak, že dotace určená k tomuto účelu se stejně rozpočítává podle nahlášeného počtu včelstev a tedy pokud by bylo hlášeno jen 50% stavu oproti podzimním stavům, tak by byla dotace dvojnásobná a včelař by přišel ke stejné částce. Pouze ten kdo by byl úhynem postižen více než je průměr by získal méně a ten kdo by úspěšněji vyzimoval by byl na tom lépe - tedy opět podpora, těch zodpovědnějších.

Anton: ano taky bych si to přál, nezaujatého odborníka, protože i ja se často mýlím...

JKL: a veterinář ti pak může říct, že to je hospodářské zvíře, tudíž aplikace svepomoci nepřipadá v uvahu a pak budeme calovat až nam budou trenky malý a pak si pletete množstevní slevu s dotací. Množstevní slevu vam dá dodavatel ze sve marže a dává se třeba od tisice kusu... dotace se odberateli vrací peníze z normáln ceny co zaplatil...

a pok pořad by si musel papirovat a vyřizovat...

Nepletu, to bylo za předpokladu, že dotace na léčiva se zruší ve prospěch dotací za opylování.

Pokud mi veterinář řekne, že včela je hospodářské zvíře, tudíž aplikace svepomoci nepřipadá v uvahu tak půjdu za jiným a řeknu mu, že se i s problémy svých miláčků a ostatních zvířat obrátím na jiného. (Pořád se na to koukáte brýlemi typu vláda jedné strany, organizace, sdužení, monopol na rozum a služby).

Jinak nechápu, pokud mám kočku nebo psa co má blechy, klíšťata tak si zajdu k veterináři a koupím prostředek proti blechám, nastříkám, kápnu, dám obojek a hotovo - žádné caviky.
Dokonce se dá koupit přípravek s amitrazem v chovatelských potřebách nebo na internetu viz. http://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=Prev...ek+pro+psy. Proč tedy v případě včel dělat kovbojku? To mě už opravdu připadá, že si z toho někdo pěstuje svoji nezbytnost a důležitost.

S těmi množstevními slevami od x kusů ovšem máte pravdu - je tu riziko, že to bude dražší beze slev.

Radek Krušina napsal(a):Ale v poslední době je čím dál častějším jevem i ta zkušenost, že přes důsledné léčení podle nařízení veteriny, dochází k úhynům včeltev.
Důvodů může být samozřejmě víc (rezistence na léčiva, divoká včelstva, stále víc trubčiny ve včelstvech, větší virulence kleštíka, přidané viry, nosema, ...)

---

Ovšem myslím si, že podstatu vaší argumentace chápu.
A nijak ony vámi uvedené obecné zákonitosti nemíním popírat.
Žádal jsem však spíš o zdroje, zda je prokázáno, že se virulence kleštíků plošným důsledným tlumením reálnými prostředky někde dlouhodobě snižuje, (vzhledem k tomu že zádné konkrétní výzkumy v tomto směru neznám, zdá se mi, že je to u VD pouze teoretický předpoklad)

Píšete, že nechcete popírat mnou uvedené obecné jevy v populacích náhle početně redukovaných (bottleneck, genetický drift). Pak by jste neměl také pochybovat o přímých důsledcích, které z jejich fungování vyplývají. Jedním z těchto důsledků je, že pokud vhodným epidemiologickým zásahem dosáhneme výrazného poklesu intenzity nákazy, pak zpravidla dojde i ke snížení virulence patogenu. Já mám tendenci zpochybňovat lidskou důslednost při tlumení nákazy, zatímco Vy máte pocit, že roztoč je vyjímečný parazit, kterého se výše uvedené nemusí týkat. Všimněte si jak důsledně (viz citovaná věta výše o důvodech úhynů) se vyhýbáte ( nejenom v tomto příspěvku) přiznat možnost individuálního selhání včelaře, funkcionáře, veterináře.

---

Radek Krušina napsal(a):A velmi by mě zajímalo, co si myslíte, že je tu teoreticky nesprávného.
MYslím, že přistupovat ke každému včeltvu jednotlivě, pokud ho chci poznat, je právě obecně správný přístup.

Už jsem Vám to jednou podrobněji psal. Tak jak popisujete individuální ošetřování nejvíce napadených včelstev s následujícími výměnami matek, budete s podstatně větší pravděpodobností šlechtit matky na sníženou plodnost než na varroatoleranci. Podobné pokusy tu už byly.

Dědičnost behaviorálních znaků (což varroatolerance jistě bude) je zapeklitá věc. Jako ostrůvek v moři neselektovaných včelstev na tom bez kontroly páření (inseminace) s individuálním léčením budete stejně jako šlechtitel mírných včelstev obklíčený včelstvy bodavými. Jen pro ilustraci- křížením VSH linie včel s linií neselektovanou klesne již v první generaci schopnost včelstev odstraňovat napadený plod na míň než polovinu. A to se v případě VSH linie jedná o desetiletí laboratorně šlechtěnou linii s přísnou kontrolou páření a nikoliv o produkt intuitivní, volné individuální selekce.

Populace včelstev v ČR není ani zdaleka tak uniformní, jak nás dramaticky přesvědčuje pan Holub. Zatím nevíme nic o schopnosti odstraňovat plod napadený roztočem u zde chovaných ekotypů kraňské včely původem z Karpat, Slovinska, Rakouska i Německa. Nevíme nic o tom, zda se eventuelně tato schopnost nějak nemění v oblastech s větším úhynem včelstev. Někde tam bychom mohli začít, avšak s nějakým plánem a rozumně. Bez snahy zbořit to, co při výhodách naší zeměpisné šířky ,může s trochou důslednosti dobře fungovat ještě řadu let.

(20.12.2011 12:03)JKL napsal(a): [ -> ]Nepletu, to bylo za předpokladu, že dotace na léčiva se zruší ve prospěch dotací za opylování.

Pokud mi veterinář řekne, že včela je hospodářské zvíře, tudíž aplikace svepomoci nepřipadá v uvahu tak půjdu za jiným a řeknu mu, že se i s problémy svých miláčků a ostatních zvířat obrátím na jiného. (Pořád se na to koukáte brýlemi typu vláda jedné strany, organizace, sdužení, monopol na rozum a služby).

Jinak nechápu, pokud mám kočku nebo psa co má blechy, klíšťata tak si zajdu k veterináři a koupím prostředek proti blechám, nastříkám, kápnu, dám obojek a hotovo - žádné caviky.
Dokonce se dá koupit přípravek s amitrazem v chovatelských potřebách nebo na internetu viz. http://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=Prev...ek+pro+psy. Proč tedy v případě včel dělat kovbojku? To mě už opravdu připadá, že si z toho někdo pěstuje svoji nezbytnost a důležitost.

S těmi množstevními slevami od x kusů ovšem máte pravdu - je tu riziko, že to bude dražší beze slev.

Jenže včela podle veterinarniho zakona je hospodářské zvíře....
Proto nam i veterina skrze metodiku řika kdy a jak čim lečit...

U obojků je to asi tim, že tady v čechach psi obvykle nebaštime..... proto tam je jen povinné očkovani na vzteklinu...

Já včely taky obvykle nebaštím a ani ten cukr co jim na zimu dám, který je tam v době léčění.
Za to psa s takovým obojkem pohladím a přejedu rukou i přes ten obojek.

Mohl bych se do této diskuse připojit svým názorem? Současnou situaci, že mnohde padají včelstva, může být mimo jiné faktické přecenění stavu zimní měli (nezřídka zkreslené několika faktory).

1. Poctivost včelaře
2. Velikostí podložky
3. Délkou doby snímání
4. Možné nepřesné vyšetření

Toto vede k ukolébání ostražitosti a k falešnému uspokojení (co to je 1-2 roztoči že?). Včelař si pak neuvědomí, že přezimoval i několik včelstev s 10 až 40 roztoči. No a malér je na světě. Mně dá nejvíc pohled na podložku už koncem října.
Proto bych toto vyšetření zrušil a doporučil léčení KM už od jara, sledovat spad a reagovat. Dlouhodobé odpařovače zatím nejsou schválené, ale již existují. Včelaři o ně projevují zájem. Jen se je musí naučit používat.
Varidolem léčit až když je včelstvo bez plodu a je ještě spad, Gabon vysadit.
To však znamená o tomto SVS přesvědčit a to lze jen výsledky, které se snažím prezentovat. Zatím jsem jen na začátku snažení.
Souhlasím s názorem na zrušení dotace na léčiva a přesunout je na opylení.

O přecenění většinou nepřesných výsledků zimní měli jsem psal již v příspěvku 132

Vladimír Polyster napsal(a):Nahlédnutím do Moderního včelaře č. 5/2011 se na str. 133 dozvíte, že laboratoře udaly většinou podstatně menší počet VD, než byla skutečnost. Navíc si málokdo uvědomuje, že množství spadlých roztočů je pouze 1/100 skutečného množství ve včelstvech. Udávaných 5 - 10% znamená spad za celou zimu, tedy cca 180 - 200 dní.

Plně souhlasím s Jiřím V., že to může některé včelaře falešně ukolébat.
Teď jenom jak na to, abychom jednu chybu nenahrazovali chybou jinou.

Znám organizaci, kde mají všechno metodicky pod kontrolou, chyba včelaře je téměř vyloučena (leda chyba komise) a přesto se stane malér. Tedy narovinu, hledáme příčinu a nebo výmluvu, chceme metodiku zachovat nebo revidovat, je dobrá nebo není dobrá.
Myslím, že dobrá metodika (tedy komplexní systém včelařství) musí respektovat aktuální realitu a nespoléhat na tu virtuální.

---

(20.12.2011 13:17)František Kašpar napsal(a): [ -> ]Populace včelstev v ČR není ani zdaleka tak uniformní, jak nás dramaticky přesvědčuje pan Holub.

Naštěstí v ČR jako celku není, souhlasím. Ale místně, někde ano. Napsal jsem "ZO si objednávají výhodné hromadné nákupy matek z jednoho chovu a v oblasti pak jiná geneticky odlišná včelstva nejsou. " To může být spouštěčem, další kapkou, kdo ví.
Máte pravdu, že burcuji,.... ale ta letargie, nicnedělání a omlouvání mě k tomu nutí. Cením si velmi, že zde na toto téma komunikujete. V tomto bodě také spatřuji dluh vůči včelařské obci, že s ní není komunikováno, je jí jen nařizováno. Tedy chybí odborné vzdělávání takové, aby včelař ne jen věděl co a také věděl proč.

(20.12.2011 11:42)Madra napsal(a): [ -> ]JKL: a veterinář ti pak může říct, že to je hospodářské zvíře, tudíž aplikace svepomoci nepřipadá v uvahu a pak budeme calovat až nam budou trenky malý ...

Citace:O použití léčivého přípravku rozhoduje veterinární lékař, který také na základě svého uvážení rozhodne o tom, zda přípravek předepíše či vydá chovateli nebo ho bude podávat sám, pokud ho předepíše či vydá, je chovatel povinen lék aplikovat podle pokynů veterinárního lékaře (§ 4 zákona č.166/1999 Sb. “veterinární zákon“). Vyhláška 325/2003 stanovuje jasně povinnosti chovatele o evidenci veterinárního přípravku. Evidován je název přípravku, datum použití, druh a kategorie zvířat, počet a identifikace zvířat, důvod použití, dávka (množství přípravku), stanovená ochranná lhůta. Záznamy musí být uloženy nejméně 5 let.

Jak velké množství léčiv může chovatel nakoupit?

Jedná se o léky na lékařský předpis. Chovatel může získat pouze takové množství, které mu veterinární lékař předepíše. Množství léčivého přípravku, které může veterinární lékař předepsat nebo vydat je definováno v § 9 lékového zákona, který vychází z článku 67 směrnice 28/2004 EU. Profesní řád KVL § 9 odst. 2 udává: Ošetření zvířete nebo skupiny zvířat bez předchozího posouzení zdravotního stavu je nepřípustné. To znamená, že veterinární lékař může předepsat nebo vydat léky pouze pro ošetření zvířat, která vyšetřil, stanovil u nich léčbu a chovatel musí léky podávat podle jeho pokynů.

viz. http://www.vetkom.cz/content/showPage/sp...e-leciv-65

Takže mi z toho vyplývá, že buď je Gabon, Varidol bez lékařského předpisu nebo ČSV obchází nějaká ustanovení o tom, že léky na lékařský předpis mohou být předepsány a vydány pouze pro ošetření zvířat, které byly vyšetřeny.

Pokud ale nejsou na lékařský předpis pak platí "O použití léčivého přípravku rozhoduje veterinární lékař, který také na základě svého uvážení rozhodne o tom, zda přípravek předepíše či vydá chovateli nebo ho bude podávat sám, pokud ho předepíše či vydá, je chovatel povinen lék aplikovat podle pokynů veterinárního lékaře (§ 4 zákona č.166/1999 Sb. “veterinární zákon“)."

Tak kde je problém?

Mimochodem, kdo drží 5 let záznamy o tom jaký přípravek (gabon, varidol ... ) a z jakého důvodu se použil ?

(20.12.2011 13:17)František Kašpar napsal(a): [ -> ]Už jsem Vám to jednou podrobněji psal. Tak jak popisujete individuální ošetřování nejvíce napadených včelstev s následujícími výměnami matek, budete s podstatně větší pravděpodobností šlechtit matky na sníženou plodnost než na varroatoleranci. Podobné pokusy tu už byly.

Souhlasím, že " ...s podstatně větší pravděpodobností ..." Chápal bych to ale bez výhrad platné pro určitou populaci. Ovšem když budu hodnotit a vybírat jednotlivá včelstva podle stupně VT, neplatí to (tedy vyšší VT - malá plodnost a tudíž síla včelstev a tudíž menší užitkovost) paušálně. Je řada včelstev, kde plodnost a síla jsou dobré a přesto se tam roztoči množí podstatně pomaleji než jinde, mají tedy určitý nezanedbatelný stupeň VT. Není to teorie, mám to odpozorováno.

---

(20.12.2011 13:17)František Kašpar napsal(a): [ -> ]... Jen pro ilustraci- křížením VSH linie včel s linií neselektovanou klesne již v první generaci schopnost včelstev odstraňovat napadený plod na míň než polovinu. A to se v případě VSH linie jedná o desetiletí laboratorně šlechtěnou linii s přísnou kontrolou páření a nikoliv o produkt intuitivní, volné individuální selekce.

Zajímal by mě Františku zdroj takové informace. Nepopírám ji. Ovšem já jsem četl zkušenosti včelařů opačné, z USA. Tam se VSH linie komerčně šíří - a vylepšuje často i místní populace včel v F1 generaci kříženců. Vlastnost se jeví jako dominantní, příp. kodominantní (analogicky ke kvalitativním znakům).