Pokusím se odpovědět krátce a věcně.
(05.12.2011 1:32)Radek Krušina napsal(a): [ -> ]Z uvedeného textu vyplývá, že zřejmě věříte v „degeneraci“ izolovaných příbuzných populací kleštíků v jednotlivých včelstvech až k optimální rychlosti množení parazita.
1. tato strategie je v ČR používaná již cca 30let a přesto dochází ke stále větší virulenci kleštíka (evidentně tato strategie nevede k vámi předpokládanému cíli)
Nejde o degeneraci ve smyslu snížení vitality v důsledku příbuzenského páření- proti tomu jsou paraziti obecně dosti imunní. Znovu zopakuji. Smyslem ani důsledkem plošného ošetření není selekce (ani na optimální rychlost množení, jak mi podsouváte), ale maximální možné snížení počtu napadených jedinců. Tímto dojde k poklesu variability, která s početností populace parazita přímo souvisí. Roztoč prostě nemá pro svůj individuální výběr kde brát, takže dojde k poklesu virulence. S daleko menší pravděpodobností dochází k migraci roztočů a mísení nepříbuzných populací (ve smyslu rychlosti množení). Také roje si s sebou odnesou podstatně menší počet roztočů, takže nebudou později jako kolabující rabovány okolními včelstvy. Není v tom třeba hledat složitosti- je to dobře prozkoumaný a obecný jev.
Proti těmto obecným zákonitostem stavíte současnou metodiku jako důkaz neplatnosti těchto zákonitostí. To považuji za absurdní. Víc jak 20 let byla
postupně upravovanou metodikou varroa úspěšně tlumena. Každou metodiku vykonávají lidé a jenom čtením některých příspěvků na tomto fóru si mohu udělat obrázek o tom, jak je metodika naplňována v praxi.
(05.12.2011 1:32)Radek Krušina napsal(a): [ -> ]Existují nějaká pozorování izolovaných populací roztočů, které prokazují, za jakou dobu dojde k předpokládanému poklesu rychlosti množení? Popřípadě jak konkrétně a jak rychle si myslíte, že tento předpokládaný pokles by měl přijít? Ovšem k tomu podotýkám, že zřejmě ze známých výše uvedených faktů zřejmě oné oddělenosti populací roztočů a zamezení nepříbuzenského páření se v reálu nedá docílit. Údaje o biologii roztoče předpokládají cca zdvojnásobení populace roztočů ve včelstvu za měsíc v období plodování včelstva (zřejmě pokud se převážně množí na dělničím plodu) a zatím jsem nezaznamenal nějaké informace o korekcích tohoto údaje při předpokládaném příbuzenském množení oddělených populací (máte nějaké zdroje ze kterých vycházíte?)
Dokladů o poklesu rychlosti růstu populace roztoče v izolovaném prostředí je dostatek. Velmi dobře pozorovatelný jev je prokazatelné zvýšení počtu roztočů, kteří se nereprodukují vůbec.
(05.12.2011 1:32)Radek Krušina napsal(a): [ -> ]Podle údajů, co se dají dohledat, u evropských plemen je vznik rovnovážného stavu s roztočem doprovázený významným podílem úhynů včelstev (u absolutní většiny včelstev jsou mechanismy odolnosti velmi málo rozvinuté).
Je samozřejmě logické, že při ponechání včelstev bez ošetřování bude nastolený stav odpovídat přírodním zákonům (pokud to daná pokusná populace včelstev přežije). A je zřejmě také logické předpokládat, že pokud v takové populaci dojde k rovnovážnému stavu, potom populace roztočů nebude geneticky chudá, naopak pokud má roztoč přežít ( a vypadá to že se k vyhubení nechystá) potom i když tato vyselektovaná populace roztočů nebude mít schopnost se velmi rychle množit, bude mít schopnost se přizpůsobit případně zvýšenému selekčnímu tlaku. Nejde tedy zřejmě srovnávat tento stav s oním hypotetickým stavem optimální rychlosti množení, kterého věříte, že se dá dosáhnout co největším genetickým ochuzením pomocí plošných ošetření (to by hrozilo spíše vyhynutím druhu jak při náhodně ztíženým vnějším podmínkám tak při zvětšující se odolnosti včelstev)
Ve stavu, který Vy nazýváte hypotetickým stavem optimální rychlosti množení, se nacházejí prakticky všichni současní přizpůsobení parazité na Zemi. Pokud by se totiž nemnožili optimálně, dávno by vyhynuli, což se jistě v minulosti mnohokrát stalo.
Navíc, kde jste našel moje slova o tom, že plošným léčením lze dosáhnout optimální rychlosti množení roztoče?! Pokud vím, tak jsem o tom mluvil v souvislosti s vývojem v přírozeném prostředí. Naopak stále dokola opakuji, že žádným léčením nelze nahradit ani doplnit proces řízené selekce na cokoliv.
(05.12.2011 1:32)Radek Krušina napsal(a): [ -> ]Pokud bychom měli systém, ve kterém budou ošetřována jednotlivá včelstva až při určitém stupni zamoření, potom bychom selektivně odstraňovali roztoče nejrychleji se množící (spolu s nalézáním včelstev nejméně odolných), a současně objevovali včelstva roztočům nejlépe odolávající (nejméně ošetřovacích zásahů při stejném způsobu ošetřování). A možná toto je nejdůležitější moment celé problematiky – současná metodika neumožňuje objevit podprůměrná včelstva (zrušit je z populace) ani ta nadprůměrná (rozchovat popřípadě dát k dispozici šlechtitelům).
Individuální ošetřování včelstev ve Vašem podání je pro mne naprosto bezobsažný pojem. Rozdíly v intenzitě nákazy mezi jednotlivými včelstvy v sezóně mohou být způsobeny 100+1 různými okolnostmi a žádná z nich nemusí mít nic společného s odolností včelstva. Uvedu jen některé příklady z mé praxe. Většinu matek vyměňuji v podletí a na podzim. Některé z nich se ještě velmi dobře rozkladou a jiné bloudí po plástech a víc klást začínají až po jarním proletu. Některé starší matky přestanou klást již počátkem září. Některá včelstva zimují slabší a jiná zase velmi silná a mají kratší období bez plodu. Některá včelstva se mi podařilo dobře ošetřit a jiná trochu hůře. Na jaře některá včelstva loupí v okolí a jiná ne. Do některých plemenných včelstev přidávám trubčí rámky. V některých včelstvech mají včely brzy prostavený podmet a matky velmi ochotně vše několikrát zakladou. Jinde v podmetu matka klade jen symbolicky. Při nárazové snůšce některá včelstva zalévají veškerý plod a matku omezí medem a pylem. Některé matky si však uhlídají i za této situace prostor pro kladení...... Kde v této změti vlivů chcete hledat varroatoleranci a rychlost množení roztoče. A jaký vlastně varroatolerantní znak?
Po letech zkoumání to vypadá, že šlechtitelské programy na varroatoleranci se budou opírat o schopnost včel odstraňovat napadené kukly. Jenže se ukazuje, že při nižší intenzitě napadení zavíčkovaného plodu (5-9%) není významný rozdíl mezi VSH včelstvy a těmi citlivými. Včelstva prostě do určité prahové intenzity nákazy napadené kukly téměř vůbec neodstraňují. Jako důvod se uvádí, že "zvažují" bilanci zisku a ztrát- odstranění dlouho živené kukly, která není bezprostředně ohrožena na životě, je ztráta. Teprve při napadení 10-50% zavíčkovaného plodu je tento práh překročen a včely začínají napadené kukly odstraňovat. Šlechtěním lze tento práh snižovat, ale výzkumníci chtějí roztoče pěstovat mimo pokusná včelstva. Vy si troufnete udržovat tuto intenzitu napadení ve svých včelstvech? Předpokládám, že nikoliv a včely raději ošetříte dříve. Jenže pak Vaše počínání ztratilo smysl, protože je možné vyloučit vliv odstraňování napadených kukel na růst populace roztočů ve Vašich včelstvech.
Dříve byla snaha posuzovat odolnost včelstev podle podzimního spadu roztočů. Jenže se ukázalo, že to vede k množení málo plodných včelstev, na kterých se roztoči tak nerozmnoží.