Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Ne všichni včelaři chtějí a nebo jsou schopni vědátorsky chovat a léčit včely.Nám obyčejným stačí ta radost a práce kolem včelařského provozu a s klidem přijmu doporučené způsoby léčení VD. V příloze je záznam průběhu léčení v katastrofickém roce 2007.
V té době na včelíně nebyli mravenci a spad odpovídal zřejmě skutečnému napadení včelstva.Léčení jsem začal se čtrnáctidenním spožděním/nebyl Gabon/a přesto ani jedno včelstvo neuhynulo.Včelaři ,kteří nedali Gabon měli většinou totální úhyny.
Chtěl bych podotknout,že účinky léčiva byly takové jak je asi výrobce předpokládal.Gabon byl použit po čtyřleté pauze a pro fumigaci střídáme MP10 a Varidol.A to tak 2 x MP10 1x Varidol a další rok opačně.
Ani se nedivím když si tu stěžujete na neúčinost léčiv a rezistenci roztočů,na př. včelař z jiné ZO od počátku září do poloviny listopadu 6x fumigoval a to stejným léčivem.Co z toho může vzejít?
Po roce 2007 se mi objevili mravenci a spad Vd v sezóně je nulový .Úprava úlů by byla náročná a tak střílím od boku kdy použít Gabon viz. druhá příloha, tam stačilo léčit Gabonem jen jedno včelstvo č.8.
Zatím si stačím k potlačení VD se stávající metodikou a léčení KM se mi ani moc nechce ze zdravotních důvodů použít.
[attachment=817][attachment=818]

Já nevím, ale ty zdravotní důvody ... když uvážíme, jakým "pokladem" z hlediska těch zdravotních důvodů jsou tau-fluvalinát a amitraz ... Kdyby nás tak s těmi maskami, rukavicemi a respirátory viděli naši zákazníci ..., tak nevím, jestli by ještě chtěli med od našich včel
Jiří

Původně jsem se k tomuto tématu nechtěl vyjadřovat. Bylo zde již řečeno mnohé, avšak, s těmi ochrannými prostředky bych to neviděl tak černě Jiří. Také kolikrát v televizi vidíme chemiky v laboratořích farmaceutických společností při výrobě humánních léčiv v maskách a rukavicích a tam nám připadá použití ochranných prostředků normální a potřebné. Nakonec to je vidět i na mase reklamou "namasírovaných" kupujících v lékárnách.

Ale k metodice. Já spíše vidím problém v narůstajícím tlaku viróz. Viróz které se množí a šíří prostřednictvím roztoče VD - kleštíka včelího. Hledáme důvody proč některá včelstva tolerují kleštíka v množství deseti tisíc a jiná již při cca dvou tisících hynou. Asi nesdělím nic objevného, když řeknu, že tím důvodem s největší pravděpodobností bude nárůst virů nad kritickou mez. Ukazují to projevy ve včelstvech, které včelař může detekovat svými smysly. Ať již SBD (pytlíčková choroba včelího plodu), CPV (černá nemoc), BQCV (černání matečníků) nebo DWV (virus deformovaných křídel) a u kterých je přímá souvislost s šířením prostřednictvím kleštíka prokázána. Existuje zde i řada virů, které dle zjevných projevů nevidíme a dosud nevíme jakou měrou se na jejich šíření kleštík podílí. Důsledkem viróz je slábnutí, případně úplné vytracení včelstev a to jak v podletí, tak i v průběhu zimy či předjaří, podle tvrzení včelařů "bez zjevné příčiny". Pokud je tato myšlenka správná, potom včelstvo dokáže tolerovat určitou výši zamoření kleštíkem, ale nedokáže tolerovat jeho parazitací způsobené oslabení kvality jednotlivých napadených včel a jím šířené viry a jejich nárůst, které jsou ve svém důsledku zodpovědné za kolaps včelstva.

Proto se dívám na otázku varoatolerance apis melifera, čím dál tím více, jako na úkol specializovaných vědeckých pracovišť s odpovídajícím materiálním a finančním zajištěním. Z tohoto úhlu pohledu na tento problém, je pro nás jako chovatele včel, naší jedinou obranou likvidace kleštíka jako "producenta a distributora" virových nákaz a to všemi dosud známými účinnými prostředky. Jako prostředky k tlumení kleštíka jsou vedle léčiv k volnému použití (zatím jen kyselina mravenčí) i léčiva jejichž použití je třeba stanovit nějaký rámec. To proto, aby se z "léčení nestala cochcárna samozvaných léčitelů" s negativními důsledky jak pro věc samou tak i pro životní prostředí. Proto pokládám současnou metodiku za smysluplnou a zatím, v současnosti než budeme mít něco lepšího, jedině možnou. Námitka, že některá léčiva již ztrácí účinnost není chybou metodiky. Je to převážně způsobeno nedisciplinovaností některých včelařů. Tedy nedodržováním této metodiky. A jediným prostředkem na udržení disciplíny, je bohužel znám jen jediný prostředek. Malý dvůr a dlouhý bič.

Vedle sledování napadení včelstev kleštíkem (varroamonitoring) bude nadále nutno sledovat i viditelné projevy již známých virových chorob včelstev. Dle stupně ??napadení ?? je třeba aby chovatel vypracoval systém ozdravného procesu v jednotlivých včelstvech pozitivních na viry. Bude to s největší pravděpodobností spočívat v zootechnických opatřeních. Opatřeních jednak preventivních, periodických a při akutním napadení také ozdravných - to v praxi bude nejspíše znamenat cílenou likvidaci takového včelstva a jeho náhradu. Alespoň takto v současnosti tento problém vidím.
JK

Vytesat do kamene

Plně s vámi souhlasím ve věci velkého vlivu sekundárních infekcí, zejména viróz.
Nemohu ale souhlasit, že současná metodika (nařízený postup) tlumení kleštíkovosti je dobrý.
Na většině území, po většinu let funguje uspokojivě, ale pak jsou tu také problémové roky a lokality. Je snadné takové problémy pak hodin na nesvědomité včelaře. Případy, kdy včelař ošetřoval přesně podle nařízeného postupu a přišel o včely, jako by neexistovaly.

Dovolím si tvrdit, že v některých letech by stačila jediná fumigace, provedená koncem listopadu, pokud by byla jistota, že není přítomen plod. Současná metoda 3 x podzimní fumigace nebo aerosol + občas gabon v podletí ale také nefunguje vždy a všude. Vůbec neřeší případné přísuny kleštíků v předjaří z divokých nebo špatně ošetřených včelstev. Přitom přísun kleštíků v březnu-dubnu může někdy být podstatně vyšší, než počty, které se snažíme vybít na nulu aerosolem kolem vánoc. Na jarní invaze stejně jako na zbytkové přezimované kleštíky je naopak účinné dubnové nasazení dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí, jinak nemusí být v červenci do čeho vkládat gabony. Tak jako je možné někdy a někde vystačit jen z varidolem, stejně je možné na většině lokalit po většinu roků úspěšně ošetřovat jen kyselinou mravenčí.

Systém je složitý a má-li fungovat, pozřebuje dvě věci:

1. kvalifikovaného (vzdělaného) včelaře
2. pružnou metodiku, která doporučuje nikoliv nařizuje různé postupy pro různé situace

Je na včelaři, aby se rozhodl kdy a čím ošetřovat. Pokud se dohodne více včelařů v místě na společném postupu od distribuce léčiv až po společné termíny aplikací, tím lépe. Také je možné v místě individuálně pomoci těm, co potřebují jednoduché metodiky nařízené shora. To může být role místních spolků. V oficiální metodice vydané SVS by včelaři měli mít volnost k rozhodování, ale současně je třeba přestat s náhradami za úhyny těch, co toto nezvládnou.

Souhlasím s Broňkem. Skoro není co dodat. Tak jen příklad jeden za mnohé. V jedné ZO ČSV na blanensku nejednomu včelaři v podletí či na podzim 2011 uhynulo hodně včelstev. Přitom postupovali pořád stejně podle metodiky, nikdy jindy se jim toto nestalo, ani v kritickém roce 2007. Hledají příčiny všude jinde a úhyn na varroózu + virózy si nechtějí připustit. Uvádějí např., že to jiné včely jim je vyloupily anebo vosy, i silná včelstva atd... I moje včely atakovala spousta vos a slídilky se snažily vniknout do úlů, ale zvládly to! Jsem tam zván na přednášku, abych je přesvědčil o příčinách a co s tím příště - bude to asi náročné. Tedy - stávající metodika postačuje v řadě situací, ale v některých už ne a pak je zle ze strany postižených.

Nesouhlasím s p. Křapkou, že "...se dívám na otázku varoatolerance apis melifera, čím dál tím více, jako na úkol specializovaných vědeckých pracovišť s odpovídajícím materiálním a finančním zajištěním." K tomu stačí znalosti zdatného včelaře, který do toho chce jít a něco v tom skutečně udělat! Metodiky jsou známé... Není třeba už nic moc navíc bádat ani financí navíc, jen pracovat. Týká se to i problematiky jím zmiňovaných viróz, i zde je možná selekce, jen si toho více všímat!

Bronislav, Vypožičal som si na kometár len jednu Tvoju vetu (admino ma za to vyhreší"), aby si nemusel spetne hľadať o čom píšem.

(09.01.2012 12:52)Bronislav Gruna napsal(a): [ -> ]Přitom přísun kleštíků v březnu-dubnu může někdy být podstatně vyšší, než počty, které se snažíme vybít na nulu aerosolem kolem vánoc.

Si naozaj presvedčený, že aerosol je naozaj schopný "kolem Vánoc" odstrániť všetky klieštiky? Prečo všetko zhadzovať potom na okolitité zle ošetrené včelstvá alebo na "divoké" u nás divé včely, ktoré nemajú kde zahniezdiť, staré deravé stromy vypiľujeme, kde si včela nájda dutinu? Ja bývam pod rozsiahlym lesným komplexom, ktorý siaha skoro ku mne asi 200mm) a divé včelstvo som ešte za 29 rokov v lese nestretol.

Jedenásť rokov používam ten istý ošomraný systém pomocou fumigantu, a včely sú zdravé, nevidím prejav po virózach, nozéme ani po more, prečo by som mal používať iné spôsoby. Možno čo nevidieť sa situácie zmení a dostanem do rúk niečo bezpečné. Aj KM neodmietam, ale pre mňa je nie je tým ideálnym prípravkom. Zatiaľ mi nebolo vytknuté, že môj med je kontaminovaný amitrazom. Anton

Včelařím na rozhraní lokalit, kde docházelo k hromadným úhynům a kde k nim dosud nikdy nedošlo. Antone, máte to štěstí, že včelaříte právě také tam (kde k nim nedošlo).
K divokým včelstvům. Není problém je najít, když je chcete najít. Zajděte za polesným a zeptejte se ho, kolik stromů, ve kterých jsou divoké včely, za rok porazí. Stromy ale nejsou jediným útočištěm volně žijících včelstev.

Bronislav Gruna napsal(a):Systém je složitý a má-li fungovat, pozřebuje dvě věci:

1. kvalifikovaného (vzdělaného) včelaře
2. pružnou metodiku, která doporučuje nikoliv nařizuje různé postupy pro různé situace

Je na včelaři, aby se rozhodl kdy a čím ošetřovat

Znovu bych se rád vrátil k rozdílu mezi metodikou a nařízením SVS.
Z léčebných každoročních zásahů nařizuje SVS 3x léčení na podzim (fumigace ev aerosol), odběr a vyšetření zimní měli a léčení včelstev s vyšším spadem než 3VD na včelstvo a to nátěrem a fumigací, ev aerosolem. K tomu dle místní situace může oblastně přijít pokyn na léčení Gabonem po snůšce.
Metodika je doporučený postup, který by měl obsahovat jak základní, tak i alternativní možnosti léčení. Tím by měla dát informaci o dalších možnostech léčení i těm, kteří zjistí, že povinné léčení nebylo dostatečné.
Nejsem toho názoru, by bylo dobré nechat pouze na včelaři, kdy a čím bude ošetřovat. V Česku je okolo 50 000 včelařů. Kolik z nich myslíte, že by dobrovolně a zejména racionálně léčilo? A zejména, kolik by jich neléčilo vůbec!
Souhlasím, že jarní ivaze odjinud je obrovským nebezpečím.Česko je svým způsobem převčeleno. Jakou má kdo z nás naději, že jeho sousedé v doletu včel by dobrovolně a správně léčili?

Na tomto fóru se pohybujete vy, kteří, ač máte rozdílné názory, se o problematiku zajímáte. Ale kromě vás existuje početná skupina včelařů, která nemá přístup na internet, nečte knihy, nečte Moderního včelaře ba ani Včelařství, které dostává "zadarmo". O VD už díky pravidelnému léčení slyšeli, o moru také, protože se poblíž vyskytuje, ale o např. pojmu viróza u včel neslyšeli.
Letos jsem se podílel v naší ZO na třetím podzimním léčení aerosolem na cca 30 stanovištích. Dost velká část včelařů ani nevěděla, jaké měla spady při prvních dvou léčeních natož aby pak věděli jaké mají spady v průběhu roku.
Osobně jsem také pro individuálnější přístup k léčení. Ale co s těmi, které jsem v předešlém popsal, kteří vidí včelstva pouze při medobranní a povinném léčení? Nemyslím, že by tito byli schopni zodpovědně léčit - jak už napsal někdo přede mnou! A jeden neléčící lajdák je pro okolní včelstva větší nebezpečí než volně žijící včelstvo!
P.S. A včelaře, který si vede takovou statistiku, jaká je uvedena v příspěvku 381, neznám ve svém okolí žádného......

Na stránce č.20, ale i na předešlých stránkách s touto tématikou se řeší opravdové problémy v oboru včelařství, konkrétně jak postupovat proti kleštíkovi a moje hlasování s palcem nahoru patří všem,kteří přináší poznatky nad rámec běžného včelaření,kam se řadím i já a po přečtení příspěvků na této stránce se domnívám, že je každý podobný článek užitečný a v každám se nachází veliké zkušenosti, poznání a kousek pravdy.
Která cesta je však ta pravá,to ukáže teprve čas.
Je dobře,že v našich řadách jsou lidé píšící na tomto fóru a jejich úroveň poznání je tak veliká.

(09.01.2012 16:03)Futera Miroslav napsal(a): [ -> ]Na tomto fóru se pohybujete vy, kteří, ač máte rozdílné názory, se o problematiku zajímáte. Ale kromě vás existuje početná skupina včelařů, která nemá přístup na internet, nečte knihy, nečte Moderního včelaře ba ani Včelařství, které dostává "zadarmo". O VD už díky pravidelnému léčení slyšeli, o moru také, protože se poblíž vyskytuje, ale o např. pojmu viróza u včel neslyšeli.
Letos jsem se podílel v naší ZO na třetím podzimním léčení aerosolem na cca 30 stanovištích. Dost velká část včelařů ani nevěděla, jaké měla spady při prvních dvou léčeních natož aby pak věděli jaké mají spady v průběhu roku.
Osobně jsem také pro individuálnější přístup k léčení. Ale co s těmi, které jsem v předešlém popsal, kteří vidí včelstva pouze při medobranní a povinném léčení? Nemyslím, že by tito byli schopni zodpovědně léčit - jak už napsal někdo přede mnou! A jeden neléčící lajdák je pro okolní včelstva větší nebezpečí než volně žijící včelstvo!
P.S. A včelaře, který si vede takovou statistiku, jaká je uvedena v příspěvku 381, neznám ve svém okolí žádného......

Ano, to je podstata problému. Ale bez jedné selekce na blbce to nepůjde. Takto budou problémy v periodách donekonečna. A není to jen o léčení, je to i o přežívajícím rojovém hospodaření.
Kdo chce léčit naslepo, může tak činit dále, to je jeho individuální volba. Kdo léčit nechce, léčit nebude mít brzy co. Takovým nemá smysl dávat peníze na obnovu včelstev. Dotace na obnovu včelstev spolu s dotací D1 je podvodem, projevem chtíče o udržení desátků pro vlastní činnost vedení ČSV a ne snahou o zdraví včelí populace, jejíž početnost je na naší výměru státu příliš vysoká.

(09.01.2012 13:38)Čermák Kv. napsal(a): [ -> ]Nesouhlasím s p. Křapkou, že "...se dívám na otázku varoatolerance apis melifera, čím dál tím více, jako na úkol specializovaných vědeckých pracovišť s odpovídajícím materiálním a finančním zajištěním." K tomu stačí znalosti zdatného včelaře, který do toho chce jít a něco v tom skutečně udělat! Metodiky jsou známé... Není třeba už nic moc navíc bádat ani financí navíc, jen pracovat. Týká se to i problematiky jím zmiňovaných viróz, i zde je možná selekce, jen si toho více všímat!

Vize této teorie je logická a také krásná. Má to jen jednu dosti podstatnou vadu. Kde v praxi vzít ty zdatné včelaře se znalostmi a zvláště chutí se touto prací zabývat. Jistě mi dáte za pravdu, že jeden takový včelař v širé krajině, kde jsou i jiní "ne tak zdatní včelaři a natož aby měli chuť pracovat", tak jeden včelař na takový úkol nestačí. Jak nám ukazují např. zkušenosti z Holandska o kterých referoval na Mezinárodní včelařské konferenci dne 13.11.2010 v Praze Henk Kok ve svém referátu o "hledání varroatolerantní včely v Nizozemsku", kde posluchače seznámil s propracovaným systémem který používají a potřebném zázemí k této mravenčí práci. K tomu, aby byly nějaké hmatatelné výsledky by tedy byla potřebná celá síť těchto "zdatných a pracovitých včelařů". Uvedu to na příkladu. Ještě před třemi roky byla v mém okolí nejbližší včelstva v okruhu 8 km. Pak přišly krajské dotace pro začínající včelaře a v okruhu asi třech km se objevilo asi 30 včelstev různé kvality. To se také projevilo ihned následující rok na přirozeně spářených matkách a následně i na včelstvech. Dodnes škody na mém chovu napravuji. Problém je v tom, že na rande s matkami létají i různí trubci a ti neuznávají přání včelaře se kterou matkou se mají či nemají ti nebo oni pářit. Proto jsem toho názoru, že pokud se "někomu" podaří vyšlechtit varroatolerantní včelu, tato musí mít ustálené vlastnosti a také se musí rozšířit stejným způsobem jako v šedesátých letech minulého století byla na našem území rozšířena Kraňka. To může dokázat pouze silný subjekt s patřičnou podporou a finančním i materiálním zázemím. Tím nechci zlehčovat nebo dokonce zatracovat práci jednotlivců a to již proto, že se sám takovým výběrem také zabývám. Proto také vím, jak je každý dosažený úspěch křehký. Stačí nějaké "pitomé dotace" na podporu....
JK

(09.01.2012 18:43)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]... To může dokázat pouze silný subjekt s patřičnou podporou a finančním i materiálním zázemím...

To si nemyslím, že je v tomto případě rozhodující. Protože pokud kdy někdo něco významného dokázal, obvykle sám začal intenzivně na řešení problému dělat a až jeho příklad ukázal ostatním, že to jde a jak to jde. A až potom příp. získal i podporu od společnosti...
Tím nemyslím řešení technicky velmi složitých problémů náročných na techniku a finance...

Hmmm pánové, pořád slyším dokolečka dokola, podzimní ošetření ....

Je to použíté jako zaklínadlo této metodiky...

Je to opravdu tak???

Mne se zdá že ne, je jen dáno, aby si včelař povinně na podzim 3x zalečil, ale jestli se nemýlím má včelař ještě další možnosti jak tlumit roztoče ne???

Ona smysluplnost má, ale včelaři ji plní nesmysluplně.

Pavle: to šlechtění u sušice..... Nějak se tam zase hlasi mor se divam.... pořád čtu Hrádek u Sušice už nejakých 7 let???

(31.12.2011 19:30)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Proto taky se nemnoží na jaře, ačkoli by teoreticky měl ideální podmínky vzhledem k bohatému plodování. Nemám to ze sebe, ale z přednášek (např. Ing. Dvorský). Takže matka začne zakládat dlouhověké včely, roztoči se tam houfně vrhnou a pak se najednou vylíhnou a manifestuje se to tím skokovým nárůstem spadu, v němž je taky spousta světlých ...
Jiří

Jirko, to je zlá interpretácia príčin hromadného sa liahnutia Vd v 8.mesiaci. Predsa, ak je včelstvo pred zimou dobre ošetrené, ostane vo včelstve npr. 1-3 Vd, príde jar silné plodovanie včelstva. Zároveň začne rozmnožovanie 1-3 samičiek Vd. Ten sa deje geometrickým radom, nárast ich "detí" samičiek je percentuálne nízky a nikdy sa neprejaví v takom množstve, aby sme ho zbadali, v mesiaci jún nikdy sa mi nepodarilo samičku Vd zastihnúť na kontrolovanom plode. Ale početnosť klieštikov sa predsa len zvyšuje, v mesiaci júl (7 mes.) už to bolo iné a stretol som aj Vd voľne na včele.

Vtedy už takéto včelstvo začína byť ohrozované a v 8. mes. je už oheň na streche. teda podľa mňa, Vd nevybuchne len vtedy, je to úplne samozrejmé, že v auguste je klieštikov presila. Rozlohy plodu sa znižujú a nadpočetné klieštiky sa tlačia aj do jednej bunky a vtedy budúce imágo vychádza z takejto bunky značne poškodené a pri prvom prelete ostáva mimo úľ.

Ešte je pre mňa zaujímavá veta "Takže matka začne zakládať dlouhověké včely",prečo by mala matka zakladať dlhoveké včely, matka kladie rovnaké vajíčka po celý rok a dlhoveké budú len niektoré, tie sa môžu tvoriť od 7. po 9 mes. Môžeš mi vysvetlenie poslať aj súkromnou poštou. Anton

Josef Křapka napsal(a):To může dokázat pouze silný subjekt s patřičnou podporou a finančním i materiálním zázemím...

Čermák Kv. napsal(a):To si nemyslím, že je v tomto případě rozhodující

Vyvinout např. nové letadlo lze někdy v konstrukčních kancelářích a dílnách jednoho podniku. I tak jsou náklady obrovské a podílejí se významně na ceně konečného produktu.
Pokud se jedná o vývoj něčeho, co významně zasáhne do živočišné, nebo i rostlinné říše, trvá to většinou ještě daleko déle a do výzkumu je zařazeno velké množství placených subjektů. Např. na vývoj nových léků dávají farmaceutické firmy částky, které by postavily na nohy celé naše národní hospodářství.
Varroáza je téměř celosvětový problém a nedovedu si představit, že by byl řešitelný bez vynaložení velkých finančních prostředků.
V praxi se ukazuje, že některá včelstva přežívají i při podzimním zamoření mnoha tisíci roztočů, některá "padnou již třeba při 2 tisících. Na to, aby se vyšlechtila ( a rozmnožila tak, aby to mělo hospodářský význam) včela, která ve většině případů přežije přítomnost VD bez léčení chemickými prostředky, bude nutné všude tam, kde je VD nebezpečím, zaměstnat velká množství placených včelařů - spolupracovníků. Včely je třeba sledovat nejen na čisticí schopnost, či zbavování se roztočů z vlastních těl, ale vyšetřovat i virologicky, bakteriologicky a bude zřejmě nutno využít i genetických vyšetření a mutací. Zřejmě přijde na řadu ještě mnoho dalších sledování a vyšetření. Pokud se akce podaří, bude následovat zapojení množství placených profesionálních pracovišť na dlouhodobé ověření výsledků. Obávám se, že pokud se budeme chtít dobrat k uspokojivým výsledkům, budou zapotřebí investice, jejichž výši si zatím nedovedeme ani představit.

Antone, co my o tom vlastně víme? Je pravda, že matka zřejmě klade stále stejná vajíčka, ale jak praví zkušenější kolegové, včely krmičky je pak jinak živí, aby se z nich staly dlouhověké včely. A to V.d. pozná, neboť tento a takto živený plod je pro něho zjevně nějak atraktivnější. Možná i on tím cosi získá pro svůj delší zimní věk? Je mi jasné, že počet roztočů narůstá postupně (pokud to jde jaksi přirozenou cestou), že se to odvozuje od jakési startovací hranice napadení a že se to dá podle některých modelů docela dobře vypočítat. A že je pořád otázka foretických roztočů a roztočů na plodu a dalších souvislostí. Ale stejně mi ten loňský skokový nárůst (při velmi poctivém monitoringu) a u neloupících (slabých) včelstev či oddělků během 7 - 10 dnů na začátku září sedí v kebuli ... Já přiznám, že tohle přenechám specialistům ...
Jiří

(08.01.2012 22:55)Korous napsal(a): [ -> ]Ne všichni včelaři chtějí a nebo jsou schopni vědátorsky chovat a léčit včely.Nám obyčejným stačí ta radost a práce kolem včelařského provozu a s klidem přijmu doporučené způsoby léčení VD. V příloze je záznam průběhu léčení v katastrofickém roce 2007.

Kdybychom měli takovýto prostor, tak by to bylo zcela ideální.
Jenže my nemáme doporučené způsoby ošetřování, ale nařizované.
Není pravda, že je nařizováno pouze zimní ošetření.
Kdo si podrobně pročte nařízení veteriny pro jednotlivé kraje, narazí vždy na nějaké magické hranice a statistické vyhodnocení situace, kdy už veterina opět bude nařizovat buď jarní nátěry s fumigací, nebo letní gabony.

---

(09.01.2012 18:43)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]... Uvedu to na příkladu. Ještě před třemi roky byla v mém okolí nejbližší včelstva v okruhu 8 km. Pak přišly krajské dotace pro začínající včelaře a v okruhu asi třech km se objevilo asi 30 včelstev různé kvality. To se také projevilo ihned následující rok na přirozeně spářených matkách a následně i na včelstvech. Dodnes škody na mém chovu napravuji. Problém je v tom, že na rande s matkami létají i různí trubci a ti neuznávají přání včelaře se kterou matkou se mají či nemají ti nebo oni pářit. Proto jsem toho názoru, že pokud se "někomu" podaří vyšlechtit varroatolerantní včelu, tato musí mít ustálené vlastnosti a také se musí rozšířit stejným způsobem jako v šedesátých letech minulého století byla na našem území rozšířena Kraňka. To může dokázat pouze silný subjekt s patřičnou podporou a finančním i materiálním zázemím. Tím nechci zlehčovat nebo dokonce zatracovat práci jednotlivců a to již proto, že se sám takovým výběrem také zabývám. Proto také vím, jak je každý dosažený úspěch křehký. Stačí nějaké "pitomé dotace" na podporu....
JK

Já bych uvedený příklad použil k právě opačnému závěru.
Kdyby u nás nebyla včelstva pečlivě opečovávány chemicky, už dávno by ta nejméně odolná uhynula podobně jako v zahraničí, a ten probém by byl daleko menší.

A navíc tento problém budou mít hlavně ta specializovaná pracoviště.
Kde najdou ta odolnější včelstva, když kromě pár možná odolnějších včeltev na těch specializovaných pracovištích všechna ostatní budou neustále pod palbou truců z neodolných včeltev?
Vždyť nebude kde brát materiál pro inseminaci.
KDyž si uvědomíme, že oproti zbytku světa jsme měli dosud nejmenší úhyny, potom to vlastně znamená, že máme mezi našemi včelami nejvíc těch úplně neodolných včelstev na světě.
V praxi to znamená, že kdybychom tu udělali velký Bond test, tak oproti těm úspěšným v zahraničí, bychom místo dejme tomu dvou procent přeživších včeltev měli možná jedno nebo půl procenta.
To je z celkového počtu včeltev tak max 5.000 včelstev. A většina by stejně byla užitkově nehodnotná.
Jak mají ta specializovaná pracoviště hledat tuto jehlu v kupce sena, když jim to budou navíc ještě stále kazit tak zcela neodolná včelstva?
A když už by se těm specialistům nějakou tu jehlu v kupce sena najít podařilo, jak to bude geneticky variabilní?

Myslím, že je to naopak, chtělo by do toho zapojit každého, kdo se toho nebojí.
Kdo se bojí, ať může ošetřovat preventivně.
A přestat vnímat úhyny jen negativně.
Co je perspektivního na včelách, které nepřežijí se startovními několika kusy kleštíků a letním gabonem jednu sezónu?
Tímto vyjadřuji kromě palce nahoru podporu Rudolfu Stonjekovi v tom, co presentoval několik příspěvků dřív - částečným "Bond testem" odstranit ze včelnice nejméně odolná včelstva. Jenže pokud pro to nezíská chovatele většiny včelstev v okolí (viz uvedený příklad př. Křapky), je to stále nekončící boj. A jak je získávat při stávajícím nařizování? Točí se to stále dokola.

Vždyť Bilu Růžičkovi stačí ošetřovat včely dvakrát ročně kyselinou a asi žádnou velkou selekci nedělá.
Prostě zřejmě ošeřuje tak, aby to pro něj bylo jednoduché, a chová takové včely, kterým to stačí.
Tady ani není oficiálně možné, aby se domluvila jedna ZO na něčem podobném. Čeho se pořád všichni bojí. Vždyť to jinde funguje, je to prověřené, Ing. Dvorský dle jeho údajů dokonce často nepotřebuje už ani ta dvě ošetření kyselinou.

Radek Krušina napsal(a):Co je perspektivního na včelách, které nepřežijí se startovními několika kusy kleštíků a letním gabonem jednu sezónu?

Pokud myslíte několik kusů kleštíků v zimní měli, může to být v předjaří několik set roztočů ve včelstvu a mnoho tisíc v době, kdy do včelstva dáte Gabon( navíc s problematickým účinkem). Ostatně včelstvo, které nepřežije zimu, není na jaře zdrojem zamoření pro okolí

---

Radek Krušina napsal(a):Vždyť Bilu Růžičkovi stačí ošetřovat včely dvakrát ročně kyselinou a asi žádnou velkou selekci nedělá.
Prostě zřejmě ošeřuje tak, aby to pro něj bylo jednoduché, a chová takové včely, kterým to stačí.

Pokud nebudu mít na jaře v doletu žádné zamořené včelstvo , které bude mít snahu se se mnou o roztoče podělit, budou mi ta 2 poléčení KM stačit také.
Mimo to nevím, zda náš Billy má Kraňky, nebo něco docela jiného.