Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Klobouk dolu Rudolfe. Tento příspěvek vydá za desítky teoretizujících v tomto tématu.

(28.12.2011 11:06)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]

(28.12.2011 8:39)Guliver napsal(a): [ -> ]Jedna otázečka s dovolením. Jak můžete vědět, že se při přírodním výběru prosadí míň agresivní varianta roztoče? To by bylo proti přírodnímu výběru, protože příroda ta je také nekompromisní. Tady by se selektovaly včely na VT chování a ne roztoč to jak rychle se množí. Protože před kolabsem včelstev by s největší pravděpodobností došlo k loupeži a přesunu roztočů do loupícího včelstva.

To platí obecně u všech patogenů. Parazit, který je velmi virulentní a významně poškozuje svého hostitele, se dostává do evoluční nevýhody. Příliš vysoká virulence patogenu způsobí smrt hostitele i patogenu, tedy princip podříznutí si větve. Parazit, který je méně virulentní, se dostává do evoluční výhody.

Tuto teorii chápu, stejně tak i teorii o tom, že kdyby byly včely bez člověka a žily původním způsobem, že by se situace vyvíjela jinak. Ale je to teorie, něco jako perpetum mobile, teoreticky také funguje v mnoha podobách, ale v praxi neexistuje. Včely dnes žijí v kolonii (včelnice) a tedy k loupeži dojde dřív než samotné včelstvo uhyne na varroázu, takže ti agresivnejší roztoči se šíří dál, nezahynou.
Před vánocemi byl jsem v lese také pro jednoho parazita co není zas tak virulentní, jmelí. A takových parazitů je celá řada. Ale jsou i paraziti, kteří svého hostitele využijí až na samou destrukci hostitele. Kdo někdy něco choval, psa, kočku, prase, tak dá svému zvířeti aspoň jednou za rok něco proti "červům". Bavím se tasemnici. Docela kdysi běžný parazit a díky prevenci dnes je to vzácnější, ale byly doby kdy na to zvířata hynula podvýživou. Podobných příběhů z přírody by se našlo určitě několik. A to je myslím si i případ Varroa Destruktor, ten ve svém způsobu množení nedává v ničem prostor, jak by mohla včela přežít. aspoň já jsem ten prostor neviděl.
Chemie je momentální prostředek jak získat čas na selekci včely. Počítat s míň se množícími roztoči, když včelař přestane používat akaricidy, je bláhová iluze, která nemá v praktických chovech včel nikde oporu. Ono z pohledu chovu je úplně jedno jaká je to chemie, těžká nebo lehká, ale měla by být taková, aby nepoškozovala včely a jejich produkty. Jinak ošetřovat včely proti VD a selektovat včely a roztočem se zabývat do té míry, abych poznal svého nepřítele.

(28.12.2011 13:40)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]í Zbavil jsem se všech včelstev citlivých na roztoče a naopak vím o několika které použiju na rozchov. V příštím roce musím odcovat cca 80 matek a takkonečně můžu daleko pečlivěji ověřit svůj jednoduchý způsob odchovu matek. Takže existuje i nějaký zisk a budoucnost ukáže! Budu si držet palce! Zdraví R. Stonjek

Rudla, pekne si to napísal, ale tento zbytok Tvojho textu som si zobral na paškál (dovolania sa pravdy). Prečo? Nejak si istý, že si výberom matiek a včelstiev pripravil cestu na tvorbou vhodných včelstiev a matiek, ktoré dokážu žiť aj za prítomnosti Vd v nich.

Ja som začal sledovať (a dokonale) každé včelstvo po mnoho rokov (oveľa skôr ako vy robíte VM) a mám to zachované na papieri doteraz. Ako sa rokmi hromadili záznamy so spadom Vd v jednotlivých včelstvách, začal som porovnávať, či niektoré včelstvá sú v tom ktorom roku stále nízko zamorené alebo nie. Bol som sklamaný výsledkom, ak jeden rok bol spad vo včelstve nízky o rok bok vysoký, čiže žiaden bod z ktorého by som sa mohol odraziť, ďalej. Možno som nebol dôsledný, nemal som skúsenosti, chýbali mi vedomosti o biolódi VD, atď. Ktovie?

Možno ani som nemohol dosiahnuť nejaký kladný ukazovateľ pre ďalšiu prácu s niektorými včelstvami. Vždy to súviselo od toho, ako som ich pripravil do na zimovanie, myslím tým, koľko v tom ktorom včelstve ostalo pre ďalšiu sezónu vo včelstve Vd.

Možno by to išlo, ak by sme do pokusu vybrali včelstvá s predpokladom dobrého posledného ošetrenia a nechali ich na vlastnú sebaobranu niekoľko rokov, koľko to neviem, ale minimálne tri roky, čo je čas, kedy včelstvo zamorené klieštikom hynie.
Ja sa na takýto pokus už nedám, chcem od včiel ešte niečo získať, preto ich budem ošetrovať (aj chemicky) tak, aby mi prinášali úžitok. Anton

(28.12.2011 17:00)Guliver napsal(a): [ -> ]Chemie je momentální prostředek jak získat čas na selekci včely. Počítat s míň se množícími roztoči, když včelař přestane používat akaricidy, je bláhová iluze, která nemá v praktických chovech včel nikde oporu. Ono z pohledu chovu je úplně jedno jaká je to chemie, těžká nebo lehká, ale měla by být taková, aby nepoškozovala včely a jejich produkty. Jinak ošetřovat včely proti VD a selektovat včely a roztočem se zabývat do té míry, abych poznal svého nepřítele.

Vidím tu velký posun v tvém uvažování, příteli.
V podstatě to je probolém, na které mimo jiné chce toto téma upozornit.
Hlavní problém ve způsobu aplikace jedů v ČR je jak víme právě ten, že nedává prakticky žádný prostor pro rozlišení odolnějšícvh a méně odolných včeltev, a tedy pro selekci včelstev, a zabývá se pouze tlumením populace roztočů.

---

(28.12.2011 18:15)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Možno by to išlo, ak by sme do pokusu vybrali včelstvá s predpokladom dobrého posledného ošetrenia a nechali ich na vlastnú sebaobranu niekoľko rokov, koľko to neviem, ale minimálne tri roky, čo je čas, kedy včelstvo zamorené klieštikom hynie.

Já myslím, že právě porovnávat nárůst roztočů ve včelstvech, ve kterých bylo provedeno důsledné ošetření v zimě, je zůsob, jak těžko poznat jejich odolnost.
Pokud ve včelstvech zůstane 0 nebo 10roztočů, ve spadu to nepoznáme.
Ale populace roztočů namnožených za stejnou dobu v těchto včelstvech může být řádově rozdílná při stejné odolnosti.
Pokud by něco významného měl říci jen spad, potom by startovací množství roztočů zřejmě muselo být řádově přibližně stejné, a i tak pouhé umístění včelstev na stanovišti může zřejmě ovlivnit spad.
Myslím, že pro porovnání schopností včeltev je dobrý právě takový rok, jak je například letošní, kdy jsou včelstva vystavena tlaku roztočů a my můžeme pozorovat, jak si s tím radí.
Mně se jeví jako docela smysluplné, spíš než pouhý spad, počítat počet nutných léčebných zákroků spolu s posuzováním vitality včelstev.
Ale k tomu zřejmě ještě rozvineme trochu více diskusi.

---

(28.12.2011 17:00)Guliver napsal(a): [ -> ].... Ale je to teorie, něco jako perpetum mobile, teoreticky také funguje v mnoha podobách, ale v praxi neexistuje. Včely dnes žijí v kolonii (včelnice) a tedy k loupeži dojde dřív než samotné včelstvo uhyne na varroázu, takže ti agresivnejší roztoči se šíří dál, nezahynou.

Není to jen teorie.
Agrsivnější roztoči se šíří dál jen do úhynu nevyloupeného včelstva.
Takové úhyny včelaři už poměrně dost znají.
Zůstanou na podzim a v zimě úly plné zásob, ale bez včel.

Jako příklad uvedu loňský úhyn jednoho mého včelstva.
Před fumigací mi uhynulo včelstvo.
Část mrtvých včel zůstala v podmetu.
Poslal jsem vzorek včel na vyšetření s podezřením na virózu.
Odpověď mimo jiné byla, že mrtvé včely byly silně zamořené roztoči.
Tedy ROZTOČI PŘI ÚHYNU VČELSTVA UHYNULI SPOLU SE VČELAMI.

---

(27.12.2011 18:04)František Kašpar napsal(a): [ -> ]Ach jo! Bavíme se zde o smysluplnosti současné metodiky. Já zde metodiku obhajuji a snažím se vysvětlit, proč má smysl zamezit přemnožení roztoče a jeho migraci. A Ty mi zde píšeš o významu populační křivky roztoče. Ta je přeci jasná, i ten rozdíl mezi včelstvy! Jen se snažím upozornit na další faktor, který s heterozí souvisí jen zcela okrajově- a tím je současná selekce roztočů- tu lze uplatněním metodiky ovlivnit.

Já myslím, že všechny informace a názory k selekci roztočů tu uvedené, jsou pro každého kdo to čte, velmi cenné.
Já za sebe stále ještě vyjadřuji pochybnost k současné metodice, ač čtu, co tu píšete.
Jak už jsem napsal, praktická zkusenost s roztočem za těch cca 30 let je ta, že se musí stále doplňovat další ošetření včeltev, aby včelstva nehynula - tedy zdá se, že roztoče tu selektujeme k vyšší množivosti.
Samozřejmě, jak jste psal, může se tu zaředit faktor nezodpovědných včelařů, tomu jsem se nechtěl vyhnout, ale chtěl jsem upozornit i na další, které tu působí a jsou nezávislé na zodpovědnosti včelařů.
Také vůbec netvrdím, že neexistuje nějaká mez, kdy už by to plošné vybíjení roztočů nemohlo začít vitalitu kleštíků omezovat.
Ale už někde na začátku jsem položil otázku, jak by se musel praktický přístup změnit, aby se nějakého takového stavu dosáhlo, neboť prakticky se to zatím nedaří.

Jen prakticky to vidím tak, že každé další plošné vybíjení roztočů v zimě, při zachování všech obecných principů přírodního výběru, ale za použití dalších obecných zákonitostí pravděpodobnosti, nám může nechat ve hře hypotézu, že každá další jarní populace roztočů je ve svém celku vitálnější, než ta před rokem. Myslím, že vše co bylo dosud uvedeno, není její falzifikací.

Významnější je ale podle měta skutečnost, že přímý důsledek plošného hubení roztočů je nemožnost zvyšovat odolnost včelstev.
Zkusme ale připustit, že je správná hypotéza o snižování vitality roztočů plošným hubením a zkusme domyslet důsledky.

1. Tedy teoreticky při velmi vysoké úspěšnosti by snad šlo dosáhnout úplného vyhubení parazita zásadním snížením vitality v kombinaci s vnějšími vlivy (myslím že tuto nejvyšší úspěšnost můžeme z dalšího uvažování vypustit).
2. Další stupeň, myslím, že ten obhajovaný zastánci současné metodiky, je - snížit vitalitu roztočů používáním chemie tak, aby nehynula žádná včelstva a všechna chovaná včelstva dávala dobrý hospodářský užitek.
   Když tyto důsledky rozvineme na druhou stranu, vyplývá z toho nemožnost rozeznat odolnější včelstva. Zjevně tu existuje nepřímá úměra – čím větší úspěšnost v hubení roztočů, tím menší šance rozeznat odolnější včelstva.
   Další důsledek je množství nutných jedů k ochránění i těch nejméně odolných včelstev. Také tu zjevně existuje nepřímá úměra, čím odolnější včelstva bychom chovali, tím menší množství účinných jedů popřípadě tím méně účinné (třeba přírodní) látky můžeme k udržení vitality včelstev použít.
3. Když bychom jako další stupeň zkoumali opačný extrém – tedy přestat okamžitě ošetřovat všechna včelstva a vzali v úvahu zprávy o úspěšných Bond testech, zřejmě by v ČR mohlo přežít cca 5 až 20 tisíc včelstev, ovšem se všemi negativními důsledky o kterých píšete, a kterým by se samozřejmě každý včelař rád vyhnul.
4. Pokud ovšem připustíme, že existuje způsob ošetřování včelstev, který pomůže odhalit ta nejvíce a nejméně odolná včelstva před jejich úhynem a se zachováním toho, co již šlechtitelé pro včelaře udělali, myslím, že je potřeba ho začít hledat, precizovat a učit používat nejširší včelařskou veřejnost.
   Zdá se, že k tomu ovšem je nutné připustit určité množství kleštíků ve včelstvech, a tedy automaticky více hrozí oslabení vitality i úhyny nejméně odolných včelstev.
   Je asi dobré uvažovat nad tím, jakou míru zvolit, aby toto riziko bylo minimalizováno a přitom se odolnost včelstev zvyšovala.

(28.12.2011 17:00)Guliver napsal(a): [ -> ]Tuto teorii chápu, stejně tak i teorii o tom, že kdyby byly včely bez člověka a žily původním způsobem, že by se situace vyvíjela jinak. Ale je to teorie, něco jako perpetum mobile, teoreticky také funguje v mnoha podobách, ale v praxi neexistuje. Včely dnes žijí v kolonii (včelnice) a tedy k loupeži dojde dřív než samotné včelstvo uhyne na varroázu, takže ti agresivnejší roztoči se šíří dál, nezahynou.
Před vánocemi byl jsem v lese také pro jednoho parazita co není zas tak virulentní, jmelí. A takových parazitů je celá řada. Ale jsou i paraziti, kteří svého hostitele využijí až na samou destrukci hostitele. Kdo někdy něco choval, psa, kočku, prase, tak dá svému zvířeti aspoň jednou za rok něco proti "červům". Bavím se tasemnici. Docela kdysi běžný parazit a díky prevenci dnes je to vzácnější, ale byly doby kdy na to zvířata hynula podvýživou. Podobných příběhů z přírody by se našlo určitě několik. A to je myslím si i případ Varroa Destruktor, ten ve svém způsobu množení nedává v ničem prostor, jak by mohla včela přežít. aspoň já jsem ten prostor neviděl.
Chemie je momentální prostředek jak získat čas na selekci včely. Počítat s míň se množícími roztoči, když včelař přestane používat akaricidy, je bláhová iluze, která nemá v praktických chovech včel nikde oporu. Ono z pohledu chovu je úplně jedno jaká je to chemie, těžká nebo lehká, ale měla by být taková, aby nepoškozovala včely a jejich produkty. Jinak ošetřovat včely proti VD a selektovat včely a roztočem se zabývat do té míry, abych poznal svého nepřítele.

• teoreticky vzato perpetum mobile neexistuje , viz zákon o zachování energie
• současná metodika je též založena na teoretickém předpokladu a díky realitě, praxi, ... nefunguje
• moje představa o metodice ošetřování včelstev vychází také z relevantních teoretických předpokladů a myslím, že tu praktickou stránku více akceptuje
• já nezastávám názor, aby se chovy včelstev neléčily, to je zásadní nepochopení mých předchozích příspěvků, navrhuji zasahovat tam, kde dochází ke klinickým projevům (stanovit práh), tedy omezit "prevenci"
• srovnávat parazitózy na včelách a psech je českou tradicí, ale strategie ošetření s ohledem na specifika chovu musí být odlišná
• přesto ale v našich názorech nevidím až tak zásadní rozpor

Zastánci současné metodiky operují srovnáními s jinými územími a státy, že máme tu nejlepší metodiku, nevím, možná jsem se nedostal k solidní srovnávací studii.

(28.12.2011 13:40)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Zbavil jsem se všech včelstev citlivých na roztoče a naopak vím o několika které použiju na rozchov. V příštím roce musím odchovat cca 80 matek a tak
konečně můžu daleko pečlivěji ověřit svůj jednoduchý způsob odchovu matek. Takže existuje i nějaký zisk a budoucnost ukáže! Budu si držet palce! Zdraví R. Stonjek

Rudo, palce Ti budem držať i ja, i keď tomu neverím, že klieštika porazíš.Viera v niečo človeka posúva dopredu, možno i Tebe pomôže..

Ja som už oveľa skôr na včelnici vybral včelstvá, z ktorých doteraz rozmnožujem M (samozrejme, že za roky rozchovu M som larvičky získaval aj do iných matiek,boli to ich dcéry), ale nedosiahol som výberom také včelstvo, ktoré by sa ataku Vd bránili. Musím zdôrazniť, že ja používam už 11 rokov na včelnici stále len amitraz ako fumigant a výsledok je stále dobrý a v norme. Prvá (20.8) a druhá (30.9) fumigácia je len na odľahčenie a posledná v 11. mesiaci slúži na dorazenie posledných klieštikov, kedy sa už nemajú kde ukryť. No stále je to chémia, ktorá ale včelstvá pred pred Vd ochráni. Anton

Současná metodika nefunguje, protože včelaři nemají zájem se o včely starat a podceňují situaci. A žádná další i úplně jiná doporučující či jinak založená na rozhodnutí jednotlivců a nebo úplně zrušená na tomto faktu nic nezmění.
Ti co si umí přečíst v metodice, že v případě zvýšeného spadu mohou použít KM a umí si spad zkontrolovat, nemají dnes problémy s úhyny. Co je to zvýšený spad, to je ten práh, který stanový včelař podle svého rozhodnutí. Od 5 roztočů a den je nařízem Gabon. Jedině, že by byl problém u toho čísla 5, že by někteří měly zájem o větší možnost spadu. Ale já si myslím, že spad 5 roztočů na včelstvo a den v podletí je dost vysoký na to, aby si včely zasloužily razantnější zásah proti roztoči ze strany od včelaře. Ke spadu 5 a víc jsem ještě nikdy nedošel už u spadu 3 jsou při první fumigaci spady v řádu stovek. Stanovením nějakého prahu napadení, to je zase jen jinak zamaskované nějaké nařízení co včelař by měl nebo musí. Já si i podle spadu vybírám matky na rozchov od r. 2002. Viz. Celý rok proti varroáze z roku 2001.
Nemám problém držet si matku kterou chci rozchovat i 3 roky. A naprosto souhlasím s A. Turčánym, že není se od čeho odrazit. Není v hodnocení spadu vidět, žádná pravidelnost. Neplatí žádná přímá úměra vzestupu napadení. Ta by možná platila, kdyby byly včely 100% bez zásahu včelaře.
R. Krušina napsal, že včelstva hynou v bezletovém období a tak zahyne i roztoč. Dovolím si nesouhlasit v tom, že takhle skončí menší část včelstev. Aspoň takové mám zkušenosti z okolí. Ve větší míře vždy došlo ke ztrátám v podletí a následné loupeži než v zimě v bezletovém období. Kdyby včelaři plnily další povinost hlásit změnu stavu do 5 dnů, myslím si, že by se to projevilo i ve statistice toho co skutečně padne během zimy.
Nesrovnávám parazity na jiných zvýřatech s parazity na včelách z nějaké české tradice pes a blechy. Ale upozorňuji na to, že v přírodě není vždy všechno založeno na rovnovážném vztahu, jak se zde často prezentuje cíl, dosáhnout rovnovážného vztahu včela a parazit VD.

(29.12.2011 20:39)Guliver napsal(a): [ -> ]Současná metodika nefunguje, protože včelaři nemají zájem se o včely starat a podceňují situaci. .......

Kdyby včelaři plnily další povinost hlásit změnu stavu do 5 dnů, myslím si, že by se to projevilo i ve statistice toho co skutečně padne během zimy.

Takže se shodujeme. Nefunguje to Takže by se mohl někdo kompetetntí nad tím zamyslet. Kdo všechno co neplní a zda by se situace zlepšila i kdyby plnil. Normální postup při řešení problému.

ALe to jen tak bokem, spíš se přiznám k nevědomosti. Ta povinnost hlást změnu stavu do 5 dnů - to vyplývá z čeho?

Těch 5 dnů to je veterinární zákon a neplatí to jen pro včelaře. Řeší hlášení při změně stavu, prodej, úhyn, porážku. Konkrétní pragraf z hlavy, ale nedám. Ale pro včelaře to znamená, že pokud měly úhyn na podzim měly by nahlásit změnu na ČMSCH v Hradištku, protože veterináři si to můžou porovnávat se stavem při odevzdání měli. Povinné hlášení jednou za rok v září to je jen takový hromadný datum, jinak to platí na celý rok. Ale kdyby to opravdu včelaři plnily, to by měly se v Hradištku co ohánět.

Uf, jak sladká byla nevědomost. Příští sezonu jim budu muset posílat hlášení o změně počtu včelstev každých 10 dní, jen co začnu s chovem matek. A neskončím s tím do konce října, kdy spojuji poslední oddělky pro posílení na jaro. To si počtou

Jediná možnost jak zničit blbý systém je jej dodržovat.

Jen bych musel prostudovat, jestli jde o stav včelstev, nebo i oddělků.

Pokud tam komunikují maily, mohli by jsme z toho udělat zajímavou akci. Každý týden po kontrole oplození bych jim poslal excel. tabulku.

Jen bych byl skeptický, k účelu té evidence. Neslyšel jsem, že by veterináři její údaje používali. Pro ně je jednodušší poslat dotaz na OV ČSV a je to.

(29.12.2011 20:39)Guliver napsal(a): [ -> ]Co je to zvýšený spad, to je ten práh, který stanový včelař podle svého rozhodnutí. Od 5 roztočů a den je nařízem Gabon. Jedině, že by byl problém u toho čísla 5, že by někteří měly zájem o větší možnost spadu. Ale já si myslím, že spad 5 roztočů na včelstvo a den v podletí je dost vysoký na to, aby si včely zasloužily razantnější zásah proti roztoči ze strany od včelaře. Ke spadu 5 a víc jsem ještě nikdy nedošel už u spadu 3 jsou při první fumigaci spady v řádu stovek. Stanovením nějakého prahu napadení, to je zase jen jinak zamaskované nějaké nařízení co včelař by měl nebo musí. Já si i podle spadu vybírám matky na rozchov od r. 2002. Viz. Celý rok proti varroáze z roku 2001.
Nemám problém držet si matku kterou chci rozchovat i 3 roky. A naprosto souhlasím s A. Turčánym, že není se od čeho odrazit. Není v hodnocení spadu vidět, žádná pravidelnost. Neplatí žádná přímá úměra vzestupu napadení. Ta by možná platila, kdyby byly včely 100% bez zásahu včelaře.

Myslím, že není až tak důležité nějaké čísto spadu.
Problém v posouzení odolnosti je právě to razantní tlumení přes zimu.
V podstatě není prakticky možné zjistit, zda ve včelstvu přežilo 0 nebo 10 roztočů.
Pokud potom v srpnu vycházíme v posuzování včelstev z napadení včeltev, můžou stejně odolná včelstva mít od několika kusů po několik stovek roztočů a vše to může být jen množením známou geometrickou řadou.
1 a 10 ks představuje v praxi cca 3 měsíce množení při nulové odolnosti. Pokud by se v některém včelstvu podařilo vybít roztoče skutečně na 0, potom to k 10 kusům může být rozdíl až 6 měsíců.
Potom napadení v srpnu nevypovídá o odolnosti, ale o úspěšnosti hubení roztočů, kterou však v době po dokončení zimního plošného hubení neumíme prakticky zjistit.
Proto si myslím, že stanovení nějakého čísla je spíš podružné.
Spíš mi přijde smysluplné individuálně pozorovat včelstva, podle jejich stavu je ošetřovat a odolnost potom posuzovat kombinací počtu nutných ošetření a vitality včelstva.

---

(29.12.2011 20:39)Guliver napsal(a): [ -> ]R. Krušina napsal, že včelstva hynou v bezletovém období a tak zahyne i roztoč. Dovolím si nesouhlasit v tom, že takhle skončí menší část včelstev. Aspoň takové mám zkušenosti z okolí. Ve větší míře vždy došlo ke ztrátám v podletí a následné loupeži než v zimě v bezletovém období.

Myslím, že tak jsem to nenapsal.
Podporuji obecně platný princip vzniku rovnovážného vztahu parazit x hostitel u včely a roztoče upozorněním na to, že podíl nejagresivnějších roztočů sníží v populaci roztočů bez zásahů člověka až úhyny včelstev. Při velkém množství úhynů je pravděpodobnější že více budou hynout včelstva napadená agresivnějšími roztoči a méně hynout včelstva napadená méně agresivními roztoči.
A tvrdím jen, že při úhynech v bezletém období, uhynou včelstva spolu s roztoči. K tomu jsem dával příklad.
Neznamená to, že včelstva nehynou i létě a nejsou vylupována. V tomto případě hyne samozřejmě jen část roztočů a část při loupeži pokračuje ve své "práci" v loupících včelstvech.
Mě osobně zase tolik včelstev neuhynulo, ale většina z nich uhynula v bezletém období a bez vyloupení. Myslím, že takových případů je většina v republice. Ale je to v podstatě jedno.
Myslím, že se shodujem v tom že problém vitality roztočů odolnost našich včelstev nevyřeší.
Paradoxně možná jsou vitálnější kleštíci pro testování včelstev lepší. Nevytvářejí falešné zdání odolnosti včelstva.

Co to znamená odolnost včelstva?
Kdy je včelstvo odolné a jaké jsou výkyvy odolnosti a co má vliv na odolnost?
Co zajistí vysokou hodnotu odolnosti u včelstva aby byl zajištěn ten rovnovážný stav parazit x hostitel?
_gp_

Antone, kdybych si myslel, že roztoče porazím, byl bych namyšlený a nepoužitelný dement. Mě úplně bude stačit ke spokojenosti, když jediné léčení včelstev bude spočívat ve dvou ošetřeních KM. A to reálné je! Přečti si v posledním MV skvělý příspěvel od Ing Čermáka, něco co přednášel John Keyfus z Francie a zkoukni mapku na kolika místech v BDR už se testuje a navíc jsou i nějaké výsledky a vůbec ne špatné! Naproti tomu, informace, že máš na věc jiný názor je pro mě asi tak zajímavá, jako že včera v Závadce jemně mrholilo. Toto šlechtění je takové světlo na konci tunelu o kterém nevíme jak je dlouhý díky českým specifikám. Já ale chci být u toho i kdyby výsledky nedopadly. Je to rozhodně lepší než být na konci pelotonu mezi neschopnými hňupy jejichž hlavní myšlenka je, že je vše špatně a nic nejde. Počítání roztočů je stále velmi nepřesná metoda, často vedoucí i k chybným rozhodnutím. U svého výběru, pokud nevyjde slibovaná metodika, jí budu používat pouze jako doplňkovou! Zdraví R. Stonjek

(29.12.2011 21:23)Guliver napsal(a): [ -> ]Ale pro včelaře to znamená, že pokud měly úhyn na podzim měly by nahlásit změnu na ČMSCH v Hradištku, protože veterináři si to můžou porovnávat se stavem při odevzdání měli.

Nikoliv do Hradišťka, ale přímo na veterinu pod kterou spadáš. Tolik vyhláška.

VMS by tuto funkci plnil bezezbytku a aktuálně, nebýt zameten dne 16. července 2008 u ministra zemědělství Ing. Jiřího Pondělíčka Ph.D. jedním ze zastánců současné metodiky ošetřování včelstev pod stůl.
Nechť se tedy zastánci laskavě vyjádří, v čem by stávajícímu systému překážel, v jakém ohledu by byl zbytečný.

Vzhledem k tomu jak píše Ruda v příspěvku #340 před fumigacemi až do září nic nenaznačovalo problém - tedy nic by neviděl ani VMS v jeho případě - tak taky začínám mít o VMS pochyby. Ano pokud mám VD již ve včelách tak zaregistruji nárůst v létě, ale pokud ne a dostane se mi tam od souseda na podzim, kdy jeho oslabená včelstva kolabují a moje je loupí (to mimochodem asi způsobuje ty značné rozdíly mezi stanovišti ) a připočteme-li k tomu, že na VMS se podílí spíše ti zodpovědnější, kteří měli na jaře čisto a přes léto to jistili KM, tak opravdu vypovídací schopnost VMS je dost značně zredukována a i ten co se snaží, monitoruje a léčí, tak mu padá 50% včelstev jako Rudovi.
Asi bych místo monitorování zimního spadu zavedl povinné plošné monitorování letního spadu, které by mělo větší přesnost - jen je otázka jak na to - formistopy, zasíťovaná dna nemají všichni a na všech úlech.

JKL, asi jsi mě špatně pochopil, já jsem léčil pouze z kraje a málo, abych odstranil nejcitlivější včelstva. To byl úmysl. Podle spadu a sčítání jsem takový masakr vůbec nepředpokládal. Kdybych jel normálně, měl bych tam gabon až do září a asi by se vůbec nic nedělo jako mnohde a jinde. Jinak jsme selhali úplně všichni. Svaz, veterinář,i VMS i samotní včelaři Zdraví R. S.

To ovšem nemění nic na faktu, že si nic moc podezdřelého nezaznamenal až do zaří a tím by i VMS nic nezaznamenal a to je to co mě vede k doměnce, že VMS pokud není plošný a naopak do něj zadávají jen ti poctivější, tak zamaskuje ten průšvih skrývající se u nemonitorovaných později kolabujících včelstev. VMS funguje a poskytuje nějaká data, ale otázka je s jakou chybou - a ta jak se zdá podle letošního roku je dost velká.

(30.12.2011 9:55)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Nikoliv do Hradišťka, ale přímo na veterinu pod kterou spadáš. Tolik vyhláška.

Na veterinu úhyn do 48 hod. a do Hradišťka do 5 dnů změnu stavu.
Těch 48 hod. je aby se mohlo vyšetřením vyloučit otrava, jde o těkavost některých látek.

---

(30.12.2011 16:17)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]VMS by tuto funkci plnil bezezbytku a aktuálně, nebýt zameten dne 16. července 2008 u ministra zemědělství Ing. Jiřího Pondělíčka Ph.D. jedním ze zastánců současné metodiky ošetřování včelstev pod stůl.
Nechť se tedy zastánci laskavě vyjádří, v čem by stávajícímu systému překážel, v jakém ohledu by byl zbytečný.

Jako řadový včelař, jsem žádné zametení nezaznamenal a jako čtenář metodiky, jsem si odkaz na VMS přečetl i tam. Jak je tedy VMS ze současné metodiky vyloučen?